jak se odmilovat ?

Jak se odmilovat... asi by hodně lidí napsalo, že to chce čas. Většinou čas vše vyléčí. Já např. tajně miluji jednoho muže už 20 let. Nepomohl zatím ani čas, ani několikaleté odloučení, kdy jsme se cca 9 let neviděli. Před 3 lety jsem se přestěhovala zpět do Prahy, kde pracuje i on, už jsem ho za tu dobu párkrát potkala. Vím, že nikdy nebudeme spolu, nikdy neměl a ani nemá tušení, co k němu cítím a tak to zůstane.

Šup na diskotéku, najít si...Myslíš, že ještě v dnešní době lze na diskotéce najít nějakého pořádného samce?...Já když dneska na ty zženštělé mladémamánky koukám, tak nevim, nevim...

Souhlasím s Radkem. Když jsem byl zklamán ze studentské lásky, nezabíralo na to vůbec NIC - ani na tanec nebylo pomyšlení, přestože mě kamarádi zvali někam si "vyrazit". Kolikrát si dnes člověk řekne - i třeba na ulici - "Ta je hezká!", tak to prostě neexistovalo: žádná na světě nemohla prostě být jako ONA.

Šup na diskotéku, najít si...V tom případě o žádnou lásku nešlo, ta probíhá docela jinak.

Šup na diskotéku, najít si tam pořádnýho samce a užít si s ním.A druhý den už jsem vždy na předchozí "lásku" koukala jinak.

Jak se od milovat, když ta zamilovanost je silná a cítíte se v euforii jako pod vlivem drogy? Myšlenky vás vábí, mámí, v jeho přítomnosti jste jako pták v rozletu , vyhledáváte ho očima, cítíte ho na dálku, mluvíte s ním v duchu.....víte jen, že to nemá smysl, že s ním doopravdy žít ani nechcete, ale už se pod vámi lávka prolomila. Ženete se do hrozného neurotické stavu. Částo to končí na psychiatrii a pocitem tak hořkým, že nemá cenu žít.

Tak dámy (a páni) žádné pokračování?

Dnes ráno jsme se po cestě...Valerko - ahoj, ahoj všichni, Valerko, u tebe to začíná být seriál :-), ale tvoje pocity buď čas umocní nebo rozptýlí, jinak to nebude. Možná bude záležet i na tom, co do toho sama vložíš, ale jak vidím, zatím jsi opatrná. A to ti chválím.Já jsem už týden doma, nastaly všední dny, ale těším se už na jiné zájezdy. :-)

Dnes ráno jsme se po cestě do práce potkali. Přidal se ke mně a k mé kolegyni, se kterou se osobně zná. Sice jsme společně neprohodili žádné slovo, ale i tak to bylo příjemné. Potom jsme na sebe narazili v kuchyňce v obědové pauze a při přípravě obědů jsme stáli velmi blízko sebe. Sice beze slova, ale cítila jsem velice příjemné napětí. Takže to zatím vypadá na takovou sinusoidu, kdy se střídá ignorace s flirtem. A jak se daří ostatním? Co je u vás nového?

Zdravím, zdravím všechny - jen tak mě napadlo při balení kufrů, že jsem se sem dlouho nepodívala, tak než odjedu...Valerko, to je teda fičák, jdeš na dračku a jsem zvědavá, jak to ukočíruješ a jestli pak všechno proběhne bez ztráty desítky. :-) Napiš určitě, jak to pokračuje.Tak - všichni se mějte fajn a užijte si zbytek léta, mně se letos fakt povedlo, už zase cítím moře. :-)

Ahoj děvčata, všechny vás zdravím z krátké dovolené ve Františkových Lázních - ne, žádná milostná dobrodružství nečekejte; jen mě potěšilo, že jim tady dobře funguje internet (na rozdíl od mého domácího PC).

Ašanah, zdravím! Stejně jako Miranda poslední dobou nemám moc času nazbyt, takže po delší době nahlížím. A ten Tvůj napsal sám od sebe? S kamarádem uvidíš. Z mé zkušenosti, pokud nám něco zevšední, těžko se hledá nová jiskra. Třeba se objeví někdo třetí. Uvidíš. S kolegou v práci je to z mé strany na bodě mrazu. Jeho žena něco zavětřila a často si mě prohlíží, sleduje. Nemám dobrý pocit, takže kolegu vrámci možností ignoruju. On také polevil, tedy hlavně když je jeho žena na pracovišti. Pokud tam není, usmívá se, vyhledává. Tak už to beru sportovně, hlavně abych kvůli tomu neměla problémy, protože se jeho žena kamarádí s mou přímou nadřízenou. Ale aspoň se v práci nenudím. I přes všechna rizika se mi tam tak nějak dobře chodí. V noci na dnešek se mi o něm zdál hezký sen. Druhý kolega, co to vzal velice rychle a hned mě oslovil, je také v chování konstantní. Několikrát jsem mu totiž naznačila, že dále nechci zajít a on to respektuje. No, jak píšu, aspoň se mi do práce o něco lépe chodí, když nevím, co mě tam čeká a co mě vlastně může překvapit.

Tak dlouho a nikdo nic? Jak se máte, Valerko, Mirando a ostatní? Dan se tedy neukázal už pěkně dlouho ... napsali jsme si s Ním, co jsem tu o něm psala před pár lety, naposledy jsme se viděli koncem roku 2012. Tak už změnil zaměstnavatele i kraj a nyní bydlí u své přítelkyně, kterou měl i tehdy, akorát od sebe bydleli pár set kilometrů. Tak předpokládám, že si zase třeba za rok napíšeme, už je to všechno pryč. A už i mimo mě, nechtěla bych se k tomu vrátit. Současný kamarád už je taky asi dva roky jen kamarád, ale pořád jsme v kontaktu a mně to stačí, ale nevylučuji, že se to třeba nezmění. Jinak nic nového, děti z domu, částečně v zahraničí, ale skype a mobily jistí kontakt. Právě jsme se vrátili z dovolené - v Česku - a zítra znovu do práce :-( ... :-)Tak napište, jak se máte ...

Nekdy dojdeme v zivote mozna i do faze, kdy zijeme v citovem vztahu, kde sex uz hraje podruznejsi roli a doplnime to prechodne vztahem zalozenym na sexu na bazi pouhe sympatie a fyzickeho okouzleni.

Jen bych asi krátce dodala...To víš, že ti rozumíme! I když preferuju vztah s citovým poutem, akceptuju, že některé to prostě mají jinak.Valerko, možná to všechno uložíš na nějakou dobu k ledu - a pak se uvidí. Určitě máte spoustu času. Omlouvám se, že teď nemám moc času psát, nějak nestíhám. Ale moc ráda si přečtu, jak to pokračuje.

Jen bych asi krátce dodala něco na vysvětlenou, nebo spíše na doplnění. Zamilovávala jsem se snadno v mládí - jako většina z nás. Ale dnes už mladá nejsem, je mi čtyřicet šest let a tu krátkou část mého života, kterou jsem popsala, jsem prožila v lehké euforii, radosti a těšení se bez fatálního zamilování se, ti muži se mi líbili, líbil se mi sex s nimi i naše setkávání. Trápení se tedy nekonalo, na manželku toho jednoho jsem nežárlila, byla mi lhostejná, stejně jako mému milenci můj muž a ten druhý byl single a vyšší liga než já, krásný mladý chlap s neskutečnou výdrží-hlavně fyzická záležitost pro oba. Krásná. Kde je psáno, že tohle nemůže obohatit život, nabít ho grády, že jen sex na bázi zamilovanosti může být kvalitní ? Mám to prostě jinak. A musím upřímně napsat, že v mém věku a pro mne se osudově zamilovat je asi velmi těžké, neumím si to představit. A vidím to spíše jako plus. Bylo to fajn a splnilo to účel a bylo to přesně to, co jsem potřebovala. Zamilované vdané ženy dělají občas zoufalé věci, pálí mosty a pak často litují. Je fajn s někým prožít dobu okouzlení a utnout to, než všechno zevšední a stane se rutinou a vrátit se domů, kde je opora a bezpečí a chybí tam jen to vzrušení, které prostě je dobré zažít aspoň někdy, pokud zdravý člověk nemá mít pocit, že mu COSI bytostně chybí. Nevím, jestli mi tady někdo porozumí.

že to naopak ve vztahu může být prospěšné,ale pozor,jen do té doby,než to manželka zjistí.A co si budeme povídat,když je nevěrná ženská,tak ten manžel to ani nepozná,ale my máme tu výhodu,že to na chlapovi prostě poznáme,v tom to oni mají horší.

milenka pomáhá udržet...abys vůbec mohla pochopit, co věta: "Milenka pomáhá udržet manželství šťastné", aspoň zčásti pochopit. Kde není v manželství sex, protože má ženská menší nebo dokonce nulové sexuální potřeby, tam milenka, kterou si chlap najde na sex, může jednoznačně pomoct v udržení takového manželství, protože si u milenky vezme to, co mu doma chybí a kvůli čemu by se třeba časem rozhodl pro odchod a rozvod. Když mu to ale nahradí milenka, nemusí se rozvádět a dál může vesele žít s manželkou a dětmi. A zprcáváš druhé a sprostá jsi především ty sama - přečti si po sobě svůj výtvor a zjistíš, že jsi stejná nebo horší než ty, které kritizuješ, chytrolínko.

zadne spatne zkusenosti, jen...milenka pomáhá udržet manželství šťastné. Větší kraviny tady plácá jedna narušená osoba, která každého zprcá. Takže vy dva se dejte dohromady oba cvoci ale důležití.

Situace v práci jde zřejmě do kytek. Jeho žena asi něco zavětřila, takže teď se kolem něho každou chvilku motá, dokonce společně začali chodit do práce. Když by to tak bylo od začátku, hned by mě napadlo, že k sobě patří. Přikládám to ženské intuici. Teď se mu snažím vyhýbat, neflirtuji, záměrně nevyhledávám. On to má asi podobně. Sice kolem mě často prochází, ale nevšímá si mě (nebo to aspoň předstírá - procházím a dělám že nevidím, tak si toho všimni). Jsem opatrná, zvlášť na pracovišti se člověk může snadno dostat do řečí. Nechávám to plavat. Sice to bylo slušně rozběhnuté, ale oba možná cítíme, že riziko je příliš veliké. Cítím, že se na mě chce podívat, jenže jak to nenápadně udělat? U mého manžela se rovněž provalila nevěra a souhlasím, že i takový flirt dokáže příjemně zvednout sebevědomí. Doma funguji a výčitky svědomí nemám žádné. Nejsem ta vyvolená, která by i po letech manželství byla zamilovaná jako v začátcích vztahu. Ale nehodlám skončit jako domácí inventář, protože si jasně uvědomuji, že čas nelítostně ubíhá a proto se flirtu nebráním. Důležité je stát pevně nohama na zemi a nedovolit si zamilovat se, resp. pokud se tak stane, pracovat usilovně na odmilování se. Ne všechny ale na to máme povahu. Taky to vypadalo, že se sousedem jsem hodně narazila, ale odmilovat jsem se nakonec zvládla (porazila jsem představu, jaké by to s ním asi bylo). V tomto bychom měly držet při sobě, jak píše Miranda.