Gamblerství

7

8

Ahoj Alenko,já jsem nezmizela ze světa. Rubriku o PPP čtu pravidelně, ale o gamblerství už nepíšu. Dopadlo to všechno katastrofálně. Se S. ještě jsem, ale jsem tak nešťastná, že si to neumí nikdo představit. Zase mi v noci nechodí domů. Teď v pátek se mi ani neozval - a to jsem mu i koupila mobila, abych o něm věděla, kde je. Přišel v sobotu v 10:15. Byl v hospodě - s kamarádama. Ten pátek předtím byl taky v hospodě, a představ si - přišel bez peněz (měl vyděláno 1000,- Kč) a řekl mi, že hrál šipky a prohrál to v šipkách! Jsem na dně. I kdybych přehlídla to, jak zase "hospodaří" s penězma (ani se nepozastavuji nad tím, jak já počítám každou korunu, když jdu nakoupit, vybírám to nejlevnější, jen abychom vyšli - a on si prohraje takovou sumu v šipkách - nehledě na to, že to vždycky hrál jen pro zábavu. Prý teď cítíl, že by mohl vyhrát, tak to zkusil... Já jsem samozřejmě reálně uvažující, takže z tohohle soudím, že on se nikdy nevyléčil, protože takhle by nikdy nemohl uvažovat. Když měl tolik peněz, měl být rád a přinést je domů, anebo mi za ně něco koupit. Vždyť on ani nepomyslel na to, že by mi třeba mohl něčím udělat radost - už proto, co všechno jsem kvůli němu protrpěla...), tak nikdy nemůžu přejít to, že jsou mu hospoda, pivo a kamarádi přednější. Víš, co je nejsměšnější? On mi na tohle téma řekl: Já se nikdy toho nevzdám, ale slibuji Ti, že půjdu na jedno, dvě piva - a dost. No vidíš, a pak se neukáže celou noc! A navíc i toho mobila nechal v práci, takže když jsem ho potom v noci sháněla, samozřejmě jsem ho sehnat nemohla, když telefon (úmyslně?) nechal v práci. Já nepochopím, jak on uvažuje. Přece můžu někde sedět na pivu, dobře. Ale pak se podívám na hodinky a vidím, že jsou třeba tři a řeknu si: Jéminkote, to už je tolik, to musím hned domů, vždyť ta moje holka se o mě musí bát, navíc, když se mi ani nemůže dovolat... Ale tak to u něj nefunguje. On přijde v sobotu ve čtvrt na jedenáct... Chápeš to? Chápete to někdo? Mně je hrozně mizerně. Už ani nepřemýšlím nad tím, jestli hraje automaty nebo ne. Tohle mě bolí tak nepředstavitelně moc - a právě o to víc, že nestačilo, co jsem si s ním prožívala, když hrál. Alenko, ty mi teď už jen můžeš potvrdit to, co jsem bohužel i já zjistila, a to, co mi říká spousta dalších lidí: On mě nemá rád. Protože kdyby měl, nikdy by se tak nechoval!!! Ali, buď šťastná, že máš Terryho. Práce se nějak vyřeší, uvidíš! Ale pokud ze strany toho, koho jsi tolik milovala, pocítíš takovou zradu, je to příšerné. Nechce se mi skoro ani tady být. Všechno na mě padá, hledám chyby v sobě, přitom jsem se vždy tak snažila. Nikdy jsem ho nepodvedla, nelhala mu, nedělala nic za jeho zády. Snažila jsem se, aby byl spokojený a naopak dosti věcí jsem se kvůli němu vzdala...Jo, a takových epizod, že mi nepřišel v noci domů, bylo od té doby, co se vrátil z léčení, už hodně. Za jednu takovou se mi dokonce pak druhý den do práce přijel omluvit, přijel i s kytkou. A další ironie - za dva dny to udělal znovu, že v noci nepřišel. Tak na co potom ty srdceryvné scény a omluvy, jak je mu to líto, že si uvědomuje, že udělal něco špatného. Teď už se mi ani neomluvil. Pořád bych jen brečela, ale nechci, aby to viděli rodiče, nechci, aby se trápili. Je mi šíleně smutno. A teprve teď mi došlo to, co jsem kdysi slýchávala, ale nerozumněla jsem tomu. A totiž tohle: Že i když člověk s někým chodí, je přitom daleko opuštěnější, než kdyby s nikým nechodil... Nevím, co mám dělat. Jsem teď v práci, ale nejraději bych se někam zašila a brečela. Navíc teď ztrácím i poslední zbytky nějakého sebevědomí. Připadám si škaredá, odporná, nepříjemná, když ani svému klukovi nestojím za to, aby za mnou v noci pospíchal z práce, aby se těšil, že se mnou bude moci být! A obávám se toho, abych nezačala blbnout zase s jídlem. Protože v tom všem smutku by to pro mě mohla být aspoň malá útěcha. Ale bráním se tomu, protože už jsem tím prošla, a vím, co to je. Říkám si, "vyprdni se na všechno, dělej, co Tě baví, nemysli na to". Jenže to neje. Cítím to jako hroznou zradu a nedokážu na to přestat myslet. Nejhorší je, že jemu nikdy nedojde, jak moc mě to bolí. On je sobec, nikdy si to neuvědomí. Alenko, budu končit. Dnes jsme dostali v práci novou šéfku a za chvíli k ní musím jít na pohovor. Ale jsem totálně na dně, a nevím, jak na ní zapůsobím. Měj se za tou velkou louží pěkně, držím palce při hledání práce. Andrea

9

10

11

12

13

14

Zdravím všechny a děkuji, že zde sdílíte své příběhy. Jak u nás v Centru Naberte kurz říkáme: "Sdílená bolest = poloviční bolest". Proto, pokud nebudete chtít být na svoji situaci sami a budete si chtít například jen tak povykládat, řešit své dluhy nebo zjistit kde a jaké možnosti jsou v souvislosti s léčbou k dispozici, neváhejte se nás obrátit. František

Dlouho jsem tu nepsal.
Co se u mě změnilo přišel jsem o holku.
Ne kvůli hraní ale že už to neklapalo.
Docela se držím abych nehrál i když bych si zahrál naštěstí jsem v rejstříku tak nic neřeším. Momentálně se utápím v chlastu je to levnější a lepší než sypat casinu vejplaty.
Hodně jsem se změnil jsem sám neustálá samota. Jak jsem byl kdysi veselej . Teď jsem jak chodící zombie, ale jsem rád že žiju.
Ta slečna mi celkem chybí. Děs a hrůza kdybych nebyl v rejstříku jdu stopro hrát.
Jednou snad doplatil ty dluhy a budu rozumnej zatím žiju z výplaty do výplaty a pořád stejná lapálie.
Mějte se hezky

099ipp

Boj je boj

Ty

Ja

Ja

Já už několikrát prohlásil ,kdyby mi milion lidí poslalo 1kc ,měl bych po problému co se týká financí ,je by to nebolelo koruna je nic a mě by to pomohlo ,no ale lidi na gamblera se nesloží aby mohl začít nový život ,pak by se mohl v klidu léčit chodit na terapie a nemusel by přemýšlet nad exekuce mi ,ale to je pohadka