Reklama

Matky, které převychovávají syny na dívky

Dita (Po, 3. 5. 2021 - 13:05)

Mě se zase líbí styl sissyboy.

Xxx (Po, 3. 5. 2021 - 13:05)

Dobrý den Paní Dito a máte také k tomu dominantní povahu ?

Dita (Po, 3. 5. 2021 - 15:05)

Rozhodně si nemyslím, že bych měla dominantní povahu.
Ale můj přítel se občas rád převléká do ženského oblečení a sluší mu to, takže v něm mám nejen přítele, ale i kamarádku. :)

Eliška (Út, 4. 5. 2021 - 16:05)

A nosí přítel dámské oblečení jen doma, nebo i venku?

Dita (Čt, 6. 5. 2021 - 11:05)

Venku nosí jen pod kalhotami občas kalhotky a silonky, ale jinak si realizuje svoje potřeby jen doma.

Luděk (Čt, 6. 5. 2021 - 19:05)

Závidím Vašemu příteli, že má takhle tolerantní partnerku, opravdu musíte být skvělá žena.
Spousta jiných by tohle nerozdýchala, což bohužel vím z vlastní zkušenosti....

Dita (Čt, 13. 5. 2021 - 10:05)

Já myslím, že respektování zálib či potřeb partnera, pokud nejsou tomu druhému na obtíž nebo ho nějak neohrožují, je jednou ze základních součástí fungujícího vztahu.
A tohle rozhodně není nic strašného nebo ohrožujícího, takže nevidím jediný důvod proč by mi to mělo vadit.
Kdyby ano, tak už bychom spolu dávno nebyli.

Martin (St, 28. 4. 2021 - 15:04)

Já jsem se rád oblékal za holku v dětství a nikdo mě nenutil, dělal jsem to sám protože jsem chtěl být jako moje nevlastní starší sestra kterou jsem moc obdivoval a která byla můj velký vzor.
Byla na mě vždycky moc hodná a chránila mě, dokonce na sebe několikrát vzala vinu za průšvihy které jsem způsobil já.
A když jednou zjistila, že jsem jí vzal oblečení, tak se na mě nezlobila, ani to na mě neřekla rodičům, naopak mě v tom podporovala a dokonce i mamku přemluvila aby nedávala pryč její starší oblečení které už jí bylo malé abych ho mohl nosit já a odůvodnila to tím, že to dá mladší sestře její kamarádky ze školy. Moc rád na to vzpomínám a dodnes jsem rád, že mám tak skvělou empatickou ségru.

D. (Ne, 2. 5. 2021 - 13:05)

Velmi krásně napsáno.

Tom (Čt, 22. 4. 2021 - 21:04)

Tyhle mužatky nemám rád.
Když se kluk obleče do šatů, tak se okamžitě spustí kolem hysterie, zato holka se může chovat i oblékat jako kluk a jak vidno, vše je OK.

Janina (Pá, 23. 4. 2021 - 09:04)

Souhlas, tyhle tomboys také moc nemusím...

Eva (Po, 17. 5. 2021 - 14:05)

Já ten styl zase miluji. Džíny s dírama k nim mikinu s kapucí a bomber bundu, pro mě naprosto skvělé.

Honza (Po, 3. 5. 2021 - 08:05)

A mně se naopak tomboy styl líbí.

Jan (Ne, 11. 4. 2021 - 09:04)

Já jsem to měl podobně, sestra a samé holky v příbuzenstvu a i okolí. Od mala jsem nosil oblečení po holkách, podle fotek. Vím, že jsem nosil spodní kalhotky. Přes léto zejména u babičky, kde byla i sestra a další příbuzné, většinou v šatech za tepla bez spodního prádla při ochlazení v kombinaci s punčocháčema, jako i holky. Vím, že se nad tím nikdo nepozastavoval. Vydrželo mi to asi do 13 let, bez následků.

pavel (St, 21. 4. 2021 - 16:04)

Ahoj tohle jsi snad snad viděl u nás když jsem byl každé prázdniny u babičky ........ jen s tím rozdílem že jsem každé prázdniny trávil se sestřenicí která byla o 3 roky mladší a naše bábi nedělala rozdíl ani ve večerním společném koupání , neboli mytí nás obou .To že jsem chodil věčně buď jenom v kalhotkách a nebo jen v samotném tričku bylo naprosto normální , když bylo chladněji tak jsme oba dostaly silonky a krátké tričko .Ovšem při koupání buď na písáku a nebo na zahradě Věruš / sestřenka/ dostala vždycky kalhotky a já byl nahatý i když byli poblíž nějací dospělí lidé , ale byl jsem takhle zvyklý a můžu říct že mi to opravdu nevadilo - mimo to asi to bylo tím že jsem vypadal vzhledem ale i dole cca o právě ty tři roky mladší takže nahaté koupání ještě ve třinácti u mne bylo normální . Dodnes se pamatuji že jsme jeden čas s Věruš nosily stejnou krátkou sukýnku / doma a občas i na zahradě.Dneska je 18 a když si na to vzpomenu tak se jen usměju a říkám si že jsem zažíval vlastně krásný dětství.Nicméně se přiznám že čas od času v kalhotkách chodím i teď .

Olina (So, 10. 4. 2021 - 15:04)

Podle Vašeho příspěvku vidím, že pokud nastane situace, že je někde kluk sám v kolektivu holek, tak si ho potom děvčata snaží upravit k obrazu svému.
Já zase jako malá s rodiči a sestrou bydlela v bytovce, kde ostatní rodiny s dětmi měly samé holky a jen jeden kluk. No a když jsme podnikali různé společné akce nebo se scházeli (možná by se spíš hodilo vzhledem k převaze děvčat napsat scházely) tak jsme Honzu (tak se jmenoval) spíš také braly jako holku a když se nám potom po nějakém čase ještě povedlo v rámci hry přemluvit aby se převlékl za holku, tak už to potom byla ba dlouhou dobu Jana.
A zajímavé je, že potom už i tu roli "Jany" bral za samozřejmou a chodil s námi často v holčičím oblečení úplně bez problémů a nedělalo mu problém si s námi hrát s panenkami či jiné čistě dívčí hry a jeho rodiče ani ostatní dospělí z baráku s tím neměli problém.
Ale také je nutno uvést, že nám tehdy bylo nějakých šest až devět let.
Potom v pubertě už samozřejmě chodil oblečený normálně jako kluk.

M. (So, 10. 4. 2021 - 15:04)

U nás na vesnici byl tento případ přesně opačně. V našem věku +-3 roky 5 kluků a 2 holky. Z toho jedna zalezlá stále doma a hrála si s kočárkem a panenkami, zato ta druhá chodila s námi skoro všude a vůbec jí nevadili klukovské hry. Oblečení běžné jako džíny, tričko, mikina, kolikrát přišla domů zmáchaná a od bláta. Měli jsme ve 13-14 letech totiž všelijaká přibližovadla a tak se naučila jezdit na motorce, a jezdili jsme hodně v terénu, tak jsme taky podle toho vypadali jako čuňata. V 17 se přestěhovali do města a bylo po zábavě.

Týna (So, 10. 4. 2021 - 22:04)

Tak tohle znám velmi dobře. Mám dva starší bráchy, takže jsem s nimi a jejich kamarády od mala hrála hlavně klukovské hry, fotbal, na vojáky a podobně.
Krom toho jsem nosila i hodnè oblečení po nich a sukně nebo šaty, potažmo růžové zdobené holčiči věci mě nikdy ani nebavily, zrovna tak i hraní s panenkami.
Máma z toho byla zoufalá, protože toužila mít malou nazdobenou princeznu a místo toho měla spíš třetího syna. A i ve škole jsem si rozuměla spíš s klukama, holky mi přišly často dost pokrytecké a vypočítavé.
Ale je fakt, že u holek se to oblékání tak nebere, já když chodila v klukovském oblečení a chovala se jako kluk, tak to nikomu nepřišlo divné, ale když by si kluk chtěl hrát s panenkami nebo nosit sukni a šaty, tak se každý na něj bude dívat přinejmenším podezřívavě. V tom to mají kluci mnohem horší.

Lenka (St, 21. 4. 2021 - 18:04)

Jsem na tom podobně, nosím už od mala oblečení po bráchovi a nosím ho i teď a je mi už skoro 18. Šaty odmítám nosit, prostě jsem si zvykla na jiné věci. Jediné co mám holčičí jsou troje džíny a zbytek mám po bráchovi, pár holčičích triček, jinak vše po něm, mikiny a bundy. V 17 jsem si koupila bundu čistě pro holky, ale většinou stejně nosím ty bráchovi, mám volný přístup vzít si cokoliv z jeho šatníku. Mohla jsem si i některé mikiny a trička ustřihnout jako crop top a do některých džín jsem udělala díry a zkrátila a otrhala nohavice. Moc dobře spolu vycházíme a občas nakupujeme společně, abych mu doplnila šatník. Jinak mám radši kluky, oni si vyřídí hned vše na místě, holky podrážejí a intrikují. Takže jsem dělala vše s klukama a umím vše co kluci, naučili mě se prát, lézt po stromech, jezdit na motorce a nebrečet kvůli kdejaké blbosti a škrábanci. Občas jsem se rozbrečela a nebo se urazila a to mi dali hned dost sežrat a tak jsem s tím musela přestat, pokud jsem chtěla být s nimi. Brali mě jako kluka, ale zase když jsem cokoliv potřebovala, tak se mohli přetrhnout, aby mě pomohli a ochraňovali mě. Byla to dobrá škola do života. Na druhou stranu zase moc dobře poznali anatomii holky a já kluka a sexuální poznávání a vše s tím spojené bylo dost divoké, ale zase nádherné a rozhodně jsme se před sebou nestyděli, jiná holka tohle nezažije.

Jindra (So, 17. 4. 2021 - 06:04)

Kiki,no Kristýno dojeď čekám.

Reklama

Přidat komentář