Matky, které převychovávají syny na dívky
Kiki,no Kristýno dojeď čekám.
Tak tohle znám velmi dobře. Mám dva starší bráchy, takže jsem s nimi a jejich kamarády od mala hrála hlavně klukovské hry, fotbal, na vojáky a podobně.
Krom toho jsem nosila i hodnè oblečení po nich a sukně nebo šaty, potažmo růžové zdobené holčiči věci mě nikdy ani nebavily, zrovna tak i hraní s panenkami.
Máma z toho byla zoufalá, protože toužila mít malou nazdobenou princeznu a místo toho měla spíš třetího syna. A i ve škole jsem si rozuměla spíš s klukama, holky mi přišly často dost pokrytecké a vypočítavé.
Ale je fakt, že u holek se to oblékání tak nebere, já když chodila v klukovském oblečení a chovala se jako kluk, tak to nikomu nepřišlo divné, ale když by si kluk chtěl hrát s panenkami nebo nosit sukni a šaty, tak se každý na něj bude dívat přinejmenším podezřívavě. V tom to mají kluci mnohem horší.
Znal jsem jednu, která nejen vypadala a oblékala se jako kluk, ale byla také premiantkou školy, hrála fotbal a hokej, lépe než kluci, nebála se myší a pavouků a kdekoho hladce přeprala. Většina chlapců po ní přesto šílela. Dnes je z ní naprosto tuctová, dobrá mamina.
Když chtějí převychovat kluka na holku musí ho napřed nechat před pubertou vykastrovat. A dáváte jim i plenky?
Proč plenky? Aby si nešahal na pindíka?
Když chtějí převychovat kluka na holku musí ho napřed nechat před pubertou vykastrovat.
Ahoj. Mě je 11 let a chtěl bych se převlíknout za holku. Ale stydim se to mámě říct.
Ahoj dáváte také někdo abdukcni plenku
Ne, jen občas prohodila, že si přála holčičku.
Moje mamka si přála holku, ale narodil jsem se já. Zajímalo by mne, jestli její touha během těhotenství po dceři mohla způsobit to, že rád nosím dámské oblečení. Je to náhoda? Nikdy se mne nesnažila převychovat na holku.
Je to docela možné, později ve výchově se to neprojevovalo?
Mě naši vždy říkali,co jsme to vychovali za grázla !
A jakou má tvá zanedbaná výchova souvislost s tématem diskuze?
Ahoj chtěl bych vám říčt svůj příběh. Začalo to v devíti letech kdy mě rodiče nechávali doma samotného. Když jsem byl doma úplně sám tak jsem začal zkoušet oblečení o 1,5 mladší sestry. Nejdříve jen spodní prádlo, potom už i jiné oblečení. Když mi bylo 11 tak na to sestra přišla. Její reakce byla pozitivní a ona sama mi oblečení ráda půjčovala. O cca půl roku později nás rodiče nechali sami doma když zrovna oba měli noční. Sestra mi potom půjčovala nějaké její pyžamo a já jsem vždycky spal v něm. Zásadní bod přišel když sestra ve 13 dostala poprvé menstruaci. Potom se mě zeptala jestli si nechci zkusit vložku. Tehdy jsem si ji zkusil . Já jsem si brzy koupil vlastní vložky a vytvořil si jakoby menstrační cyklus(později jsem ho sladit se sestrou). Potom když mi bylo 12 tak jsem si pořídil paruku měl jsem ale problém že jsem ji neměl kam schovat. Paruku jsem chtěl vyhodit, ale jednou mě jak si zkouším sestry oblečení omylem načapala sestry kámoška. Já jsem jí vše řekl a ona mi nabídla že si u ní můžu matiku schovat a že mě může jako holku představit některým kamarádkám. Já jsem souhlasil. Potom mě asi 2 kamarádkám představila jako Evu. Často jsem pak šel za sestry kamarádkou se přehlédl a následně za jejími kamarádkami. Potom když mi bylo 13 tak se o tom dozvěděla i kamarádky mamka. Ta mi potom nabídla že pokud mi to rodiče dovolí tak můžu s nimi a ještě s kamarádky sestřenicí na tři dny na chatu. Rodiče mi to povolili a tak jsem tedy odjel. Celé ty 3 dny v kuse jsem byl za holku. Dál jsem potom pokračoval v tom co jsem dělal předtím až tak do 14,15 let kdy mě to nějak přešlo.
Zdravím přítomné mámy , já mám syna bude mu za 2 měsíce už 12 a mám s ním tak trochu potíž v tom že strašně rád doma nosí body které jsem mu koupila já před rokem protože měl dočasný problém s nočním pomočováním a tak jsem mu je koupila aby mu plena dobře držela . Jenže teď už plenku nenosí a tak jsem to nechala na něm v domnění že je taky odloží , problém je taky to že když už v nich nemá plenu tak se mu pořád zařezávají do zadečku a má je jako by měl na sobě tanga.Kupodivu mu to ale nevadí , a když si vezme jiné tak je to to samé v předu jsou klasicky úzké což mu zatím nevadí vzhledem k velikosti malého.vzadu jsou sice širší ale jakmile si je obleče tak je má hned mezi půlkama.Dokud měl plenu tak to šlo ale takhle je na něho docela legrační pohled .Taky mě napadlo jestli není nějaký výrobce který by mu je ušil na jeho míry ....... nevíte někdo kdo by případně ušil ? Nerada bych na něho nějak tlačila aby neměl nějakou depresi a tak ho v tom raději podpořím.
Tak mu kup dívčí jednodílné plavky nebo gymnastický dres, obojí vypadá jako body, navíc díky pružnému materiálu se dobře přizpůsobí tvaru těla a nebude se zařezávat.
Ahoj Oli , tak to dopadlo tak že jsme spolu vybrali jednodílné plavky .Malej si vybral docela hodně vykrojené , asi máš pravdu protože na něm vidím že je nosí rád a už se mu tolik nezařezávají .Jen v předu jsou hodně hodně uzoučké a tak má schovanou jen žížalku ale kuličky mu koždou chviku bud z jedné a nebo druhé strany lezou ven , ale v podstatě to je dobrá volba , malej je v nich spokojený a to je důležité.Také jsem mu koupila pár bavlněných na spaní do kterých si na spaní občas ještě bere pro jistotu plenku ale ty jsem vybrala spíš menší aby mu pleny dobře držely / dostává 2 látkové/ .Zatím tedy je vše v pořádku.Díky za radu.
Reklama
Jsem na tom podobně, nosím už od mala oblečení po bráchovi a nosím ho i teď a je mi už skoro 18. Šaty odmítám nosit, prostě jsem si zvykla na jiné věci. Jediné co mám holčičí jsou troje džíny a zbytek mám po bráchovi, pár holčičích triček, jinak vše po něm, mikiny a bundy. V 17 jsem si koupila bundu čistě pro holky, ale většinou stejně nosím ty bráchovi, mám volný přístup vzít si cokoliv z jeho šatníku. Mohla jsem si i některé mikiny a trička ustřihnout jako crop top a do některých džín jsem udělala díry a zkrátila a otrhala nohavice. Moc dobře spolu vycházíme a občas nakupujeme společně, abych mu doplnila šatník. Jinak mám radši kluky, oni si vyřídí hned vše na místě, holky podrážejí a intrikují. Takže jsem dělala vše s klukama a umím vše co kluci, naučili mě se prát, lézt po stromech, jezdit na motorce a nebrečet kvůli kdejaké blbosti a škrábanci. Občas jsem se rozbrečela a nebo se urazila a to mi dali hned dost sežrat a tak jsem s tím musela přestat, pokud jsem chtěla být s nimi. Brali mě jako kluka, ale zase když jsem cokoliv potřebovala, tak se mohli přetrhnout, aby mě pomohli a ochraňovali mě. Byla to dobrá škola do života. Na druhou stranu zase moc dobře poznali anatomii holky a já kluka a sexuální poznávání a vše s tím spojené bylo dost divoké, ale zase nádherné a rozhodně jsme se před sebou nestyděli, jiná holka tohle nezažije.
- Odpovědět
Pošli odkaz