schizofrenie!

Jano, přestaň sem psát takový nesmysly. Díky. Ahoj

Ahoj Aleno a všichni ostatní. Milá Aleno pokud ještě na tuto stránku půjdeš je to vzkaz hlavně pro tebe a všechny ostatní s podobným problémem a názorem. Tvá teta by nepotřebovala hromady léků a střídavé zvyšování a znižování léků kdyby moderní psychiatrie a všechny další obory lékařství neléčili nemoc-její následek ,ale léčily příčinu. Chci abys věděla, že nejsem nemocná, nemám nikoho takového v rodině,nejsem lékař,psychiatr ani psycholog a po tom co napíšu dále asi s podivem ani věřící, ovšem jsem přesvědčena, že schizofrenické stavy jsou způsobeny snahou dvou duší-jedné původní, narozené do toho těla a druhé , kterou ta pův. přitáhla např. při magických praktikách, psychické závislosti na tom člověku za jeho života nebo nevyrovnaným karmickým dluhem k dané osobě z minulých životů. Fetáci jsou kapitola sama pro sebe.Většinou na sebe přitáhnou duše lidí jako jsou oni sami, které umřeli předávkováním drogoua odmítají se po smrti s tímto faktem smířit a snaží se působit na hmotný svět prostřednicvím duší, které nemají vládu nad svým tělem-fetaci. Pomáhájí tyto stavy léčit nebo alespon zmírnovat psychoterapeuti-to nejsou ti s psychiatrických léčeben, např.regresí. Když mluvím o minulých životech nejsem blázen a myslím, že i ti , co v ně nevěří uvítají mou radu, protože v takové situaci- kdy onemocn někdo nejbližší-je každý člověk mnohem vstřícnější k všem možným druhů pomoci. Hodně trpělivosti a lásky přeje a posílá Jana Budte trpěliví je to zkouška i pro vás-příbuzné schizofreniků a hlavně od vás záleží jejich šance na lepší život.

Ahoj Aleno a všichni ostatní. Milá Aleno pokud ještě na tuto stránku půjdeš je to vzkaz hlavně pro tebe a všechny ostatní s podobným problémem a názorem. Tvá teta by nepotřebovala hromady léků a střídavé zvyšování a znižování léků kdyby moderní psychiatrie a všechny další obory lékařství neléčili nemoc-její následek ,ale léčily příčinu. Chci abys věděla, že nejsem nemocná, nemám nikoho takového v rodině,nejsem lékař,psychiatr ani psycholog a po tom co napíšu dále asi s podivem ani věřící, ovšem jsem přesvědčena, že schizofrenické stavy jsou způsobeny snahou dvou duší-jedné původní, narozené do toho těla a druhé , kterou ta pův. přitáhla např. při magických praktikách, psychické závislosti na tom člověku za jeho života nebo nevyrovnaným karmickým dluhem k dané osobě z minulých životů. Fetáci jsou kapitola sama pro sebe.Většinou na sebe přitáhnou duše lidí jako jsou oni sami, které umřeli předávkováním drogoua odmítají se po smrti s tímto faktem smířit a snaží se působit na hmotný svět prostřednicvím duší, které nemají vládu nad svým tělem-fetaci. Pomáhájí tyto stavy léčit nebo alespon zmírnovat psychoterapeuti-to nejsou ti s psychiatrických léčeben, např.regresí. Když mluvím o minulých životech nejsem blázen a myslím, že i ti , co v ně nevěří uvítají mou radu, protože v takové situaci- kdy onemocn někdo nejbližší-je každý člověk mnohem vstřícnější k všem možným druhů pomoci. Hodně trpělivosti a lásky přeje a posílá Jana Budte trpěliví je to zkouška i pro vás-příbuzné schizofreniků a hlavně od vás záleží jejich šance na lepší život.

Ahoj Lenko,tvůj bratr měl rozohdně těžké dětství - to by snad byl zázrak, kdyby se to nějak neprojevilo. Jestli to je schizofrenie, to se takhle nedá poznat, ale možné to je (obzvlášť když jí má matka). Rozhodně má problémy a měl by se je pokusit nějak řešit. Dá se s ním o tom bavit? Nezkoušel někdy vyhledat psychologa?

Petře, rád bych se Tě přímo na něco zeptal. Ty tady píšeš o nemoci tak útočně a vědecky stroze, že jsem si ze začátku myslel, že jsi psychiatr. Znám někoho, kdo má dignózu schizofrenie z důvodu "halucinací", dostala na to léky, je pod lékařským dohledem atd. Teď mi ale řekni, co s tím, když ty "halucinace" vždy přesně říkají, co se děje, jen někde jinde a nebo v budoucím čase. Popřípadě v myšlenkách jiného člověka. Pro doktora už je to navždycky cvok a zůstane to také ve zdravotní dokumentaci a bude s tím člověkem také tak zacházet (bohužel). Tak teď mi řekni svůj názor.

Ahojky všici ráda bych váš názor mám bráchu a ten se poslední půl rok strašně změnil. Začnu tím že moje mamka je schyzofrenička má snad tu nejhorší variantu co existuje letos se pokusila již podruhé o sebevraždu. Zije sní můj brácha v garsonce již 22let můj brácha je ryba ve znamení takže dosti přecitlivělej prožil sní peklo u kterého já dost málo byla , jsem o pět let starší. od mámy jsem v sedmnácti odešla.Brácha jako dítě několikrát mámu hledával když měla tehdence ukončit svůj život dokonce ji jednou tahal z rybníka mi vyprávěl nehledě na to že máma trpěla i alkoholismem a bráchu sex. obtěžovala/jen slovně/. Bydlely jsme s její mamkou/naší babičkou/ která když umírala brácha jí s mamou mil a přebaloval bylo mu tenkrát zhruba tak necelejch třináct. Již od rané puberty se uchyloval k alkoholu a partám nyní je mu 22 není schopen pracovat furt se na něco vymlouvá krade, již půl roku neplatí nájem bere mámě důchod a nechá jí hladovět a jen se fláká s partou a pije a možná i kouří trávu domlouvali jsme mu on slibil že se postaví na své nohy našel si práci holku apo třech měsících nechal holku i práci a topí se vdluhácha už radši ani napřijde a nechce se mnou mluvit prej ho máme nechat bejt prej je to jeho věc prej se o sebe postará podle mě se chová divně a hlavně smamou brzy přijdou o byt a budou z nich bezdomovci mámě jse taky chtěla najít pečovatelskej dům ale ona prej počká věří že se brácha změní vím že to sem asi nepatří do tohohle témata ale mám pocit že snad začal taky trpět nakou psychyckou poruchou napadlo mě i to že by snad mohl mít po mámě i tu schyzofrenii co si otom myslíte? Jsem ztoho neštastná oba umřou hlady a nebudou mít kde bydlet a nenechaj si ani jeden pomoct!

Ahoj,moc ti asi neporadim. Zkus se poradis nejakym psychologem. Ale jestli byla nekde na leceni, mela by uz mit predstavu o tom, ze jeji jednani je-bylo nemocne. Dokud se to u ni nenastartuje znovu, melo by se s ni dat mluvit. Dokud... :(ahoj

Ahoj všichni,moje kamarádka nedávno prodělala ataku. Už delší dobu se s ní táhly různé problémy - nedokončila školu, neddokázala si udržet žádnou práci déle než týden, měla konflikty snad všude..Dělala různé kroky, jak "zničit" některé lidi ve svém okolí - např. výhružné telefonáty, dopisy, pomluvy. Její neustálé výkyvy nálad spojené se slovní agresivitou a obviňováním mělo za následky, že se s ní všichni její přátelé přestali stýkat včetně mě. Nedalo seto vydržet, pořád mě obtěžovala po telefonu, doma, v práci..bylo to časově i psychicky náročné. Hrozně mě to vyčerpávalo, ale přesto jsem se snažila být trpělivá a dávala jsem si pozor, aby na mě "nezanevřela". Ale pak si vymyslela nějaké obvinění a "ničila" mi život. Musela jsem si změnit SIMkartu, upozornit své kolegy a svou rodinu na možná obvinění a fámy.Její rodiče nevěděli, co mají dělat, po asi 2 letech se jim podařilo jí odvézt na psychiatrii (do té doby jim jí vždy vrátili, že se nezdá nebezpečná!) a umístit ji do léčebny.Nyní se z léčebny vrátila a vypadá to, že se její stav zlepšil.Určitě mě brzy kontaktuje. Prosím, poraďte mi, jak se mám chovat. Obávám se, že potom všem, co mi "prováděla" se nedovedu chovat přirozeně a bez napětí. Bojím se, že to vycítí a zase ten kolotoč rozjede nanovo. Chci se s ní přátelit, ale nechci, aby mi to přerostlo přes hlavu. Díky za vaše rady.

Ahoj PavlínoNecxhci se tady opakovat, ale musím opět konstatovat:Schizofrenie není žádné " rozdvojení osobnosti" jak se neustále snaží blýsknout amatéři a neználkové.Jsem rád, že se o tuto nemoc zajímáš, myslím, že si to zaslouží jak sama nemoc tak lidé kteří jí trpí.Některé základní dobřwe zpracované informace je možné najít zde (ve formátu PDF , prohlížeč je volně ke stažení na www.adobe.com):http://www.lundbeck.cz/index.php?inc=psych_pacienti.incJe tam pár příruček dobře psaných česky.Potom je docela zajímavý a seriózní server americký:www.schizophrenia.com, kde je rozsáhlá databáze informací týkajících se této problematiky s odkazy na další stránky tady jsou informace v angličtině.Rozhodně stojí za to zahodit mylné předsudky o rozdvojené osobnosti a rozšířit si obzor a základní vzdělání o kvalifikované informace.Hodně zdaru a hlavně zdraví.-p-

O této nemoci vím jen něco zběžně, že se jedná o rozdvojenou osobnost,ale chtěla bych se dozvědět více. Jestli musí být dědičná, zda se dá léčit a jaké jsou příznaky apod. Děkuji

Ahoj, dekuju za odpovedi.Petre: Myslim, ze v mych radcich neni nic odsuzujiciho. Snazim se videt veci objektivne. Take prijimam svuj dil zodpovednosti. Naopak me dotazy smeruji k tomu, abych lepe porozumela. Charakter do toho nepletu vubec, naopak si uvedomuji, ze nektere veci jsou soucasti nemoci. Ale onemocneni je to vazne a je treba jej brat v uvahu. Prave moje preceneni sily osobnosti oproti onemocneni- bylo, myslim, nespravne. Moje otazky jsou nepochybne neprijemne, protoze nastoluji problem- jestli a co- je mozne "/vy/lecit". Johanna je nemocna- a mam dojem, ze jsem se ji nedotkla. Soňa zase, se snazi, i pres problemy, ktere schizofrenie prinasi /jeste k beznym partnerskym problemum/, zit dal s pritelem. To, ze jsi mel rodinu- a zena te opustila, muselo byt bolestive a domnivam se, ze ji patrne hodne veci vycitas. A nejsi s tim srovnany. Proto jsi reagoval premrstene na nase "prispevky". Soňo: Chci ti poprat hodne stesti. Mozna to, co na tech "svych schizofrenicich" mame rady, co je cini tak jedinecnymi /v nasich ocich/ je prave ta "detska duse", ktera ..tim padem vyzaduje logicky vztah "matersky". Taky jsem ho mela rada "od prvni chvile" a porad mam. Ale partnersky vztah je potreba- ktera pokud neni uspokojovana, tak skutecne chybi. Takze hodne stesti. A dekuju.Johanno:Drzim palce, zajima me ta terapie. Co je to za terapii a jakou citis podporu v odbornem okoli, ze to bude mit zadouci efekt? S terapiemi a schizofrenii se vetsinou zachazi opatrne. Mela jsem dojem, ze se lekari boji, aby nedoslo k prilis velkemu naporu /konek koncu sama rikas, ze je to pro tebe narocne/. Casto terapii vyslovne nedoporucuji a daji jen medikaci. Muj laicky nazor byl, ze by terapii mohlo dojit k dopremu posunu, protoze by se pochopily do hloubky spousteci mechanismy a nektere chybne "klicky" v uvazovani, kdyz je napr. stresujici situace, kterou "pacient" resi nejakym unikem. Drzim ti palce, moc, mej se hezky a napis jak se ti dari.Caroline

caroline... momentálně jsem pod medikací, zkoušíme seroqel jak na něj zareaguji. kromě toho chodím na individuální terapii ale myslím že na ni ještě nejsem připravená takže mi to nejde a naopak mne to stresuje ještě víc... u téhle poruchy chce všechno čas a já jsem asi příliš nedočkavá být zase v pořádku (snad)..jinak s tím co jsi psala se nedá nijak polemizovat, je to prostě těžké a partner to buď vydrží nebo ne, ...petre,myslím že jsi zbytečně ostrý... chápu, jsi zvyklý na odsuzování ale já ho v předchozích řádcích nezaznamenala... to že je těžké se schizofrenií žít pro nemocného i pro partnera je holý fakt a sebelepší charakterové vlastnosti na tom nic nemění

Nazdar děvčata Caroline, Johanko, Soňo i ostatní.Nejsem z toho co jste napsaly zrovna nadšený. Stále se snažím naznačit, že schizofrenie a osobnost jsou dva rozdílné pojmy. To jak lidé spolu vycházejí a žijí záleží na tom, zda a jak si rozumí, jaké jsou jejich úrovně společenské a lidské výchovy a vztahů, jaké mají povahy, do jaké míry dokáží žít jeden pro druhého a do jaké míry nepřipustí vměšování okolí, včetně svých rodinných příslušníků do jejich samostatného života.Nevím, která z vás to napsala, ale opravdu si myslíte, že když vám záléží na omezeném mínění malé skupiny primitivů ovliněné filmovými hrdiny typu Chocholoušek, kteří ocejchují a vyřadí člověka slovem blázen ze všech civilizovaných práv, opracvdu si myslíte, že máte co dávat a dáváte??Dost o tom pochybuji. V našem státě se rozchází (opět si pomáhám statistikou) 60% párů ale schizofreniků žije na světě jen okolo 1%. Jak můžete dávat svou neschopnost žít v partnerském vztahu do souvislosti tak nesmyslně se schizofrenií. Tolik na okraj o lidech a charakterech.Teď trochu o nemoci zvané schizofrenie.Ačkoliv ještě stále nejsou známy přesné příčiny a mechanismy vzniku této nemoci, bohudík v dnešní moderní době už dokážeme ohalit průvodní jevy - nerovnováhu hormonů/neurotransmiterů dopaminu a serotoninu v některých oblastech mozku a pravidelným užíváním modetrních léků kompenzovat tyto hladiny, čímž se odstraní projevy nemoci jako špatná nálada halucinace a jiné.Problémem nemoci je, že ji nemocný, který neprošel alespoň jednou atakou a následnou léčbou, jejíž součástí je intenzivní vzdělávací proces zaměřený na rozpoznání varovných příznaků není schopen rozpoznat a posouvá se ve svém chování postupně tak jak přibývají falešné vjemy způsobené nemocí, jemu se však jevící jako realita. Nemoc ve své atace dokáže nepřipravené, výjimečně i připravené zaskočit. Důsledkem stavu zjitřených citů, může být podrážděnost a přecitlivělost. Nikdy však nezmění osobnost IQ ani jiné vlastnosti, které se vyvíjejí celé roky postupným přijímáním postojů a budováním hodnot a charakteru. Nemoc naopak charakter zocelí, poněvadž poskyne člověku čas se zastavit a přemýšlet, nastaví mu zrcadlo a věnuje moře životní zkušenosti.Že bych více bral a neuměl dávat?? Nevím, kdo to změří a s kým? Kdysi jsem četl příběh SCIFI o HOMONĚ a HETERONĚ. Ve společnosti Homoně si lidé poskytovali úplně vše zdarma, až to bylo někdy těm druhým protivné, zatímco v Heteroně si lidé za všechno museli platit anebo přesně změřit množství, aby si třeba při sexu náhodou ten druhý neuži více,než dal tomu prvnímu a nevznikla tak nerovnováha. Ani Hom. ani Het. nebyly ideální. Co jiný příběh ze života:Před nemocí jsem nastoupil do zahraniční firmy, abych zvýšil životn úroveň své rodiny. Osud (anebo někdo zlý) tomu chtěl jinak a onemocněl jsem. Na základě mé nemoci mne vyhodili z práce. za půl roku jsem si našel stejnou práci, sice trochu méne placenou, zato blíž rodině, stihla mne vlivem špatné léčby druhá ataka choroby - opět mě vyhodili z práce a manželka se se mnou rozvedla a přitlačila mne k dohodě na takové alimenty, že když jsem po půlroce konečně našel práci ve které se nepodařilo zatím nikomu rozkecat, že jsem cvok,byly polovinou mého platu. Neměl jsem kde bydlet a s jídlem to bylo taky všelijaké, ale protože asi neumím dávat, tak jsem zatnul zuby a chodil do práce a z práce domů k rodičům a zase do práce atd. Naštěstí jsem zcela nevypadl z kontaktu s lidmi, protože jednou za měsíc jsme měli psychoterapeutickou skupinku. Vždy si najdu čas na své děti a dělám vše proto aby se měly lépe než já. Možná,že jsem ale ten zahleděný do sebe psychopat/blázen/zrůda prostě schizofrenik co nemá právo žít. Často slýchám takové a podobné názory, většinu od lidí jichž si málokdo váží, proto jim nepřikládám velkou váhu, ale tady si myslím nepatří. tolik o nemoci.Tak co ? pomohlo vám to trochu se zorientovat v rozdílu mezi nemocí a vadou osobnosti? Mezi blouzněním v horečce a zlými samolibými úmysly?Neďelám si sice velké iluze, ale snad jsem alespoň trochu světla mezi vás přinesl. I když je těch informací třeba vědět daleko víc, aby si člověk udělal lepší představu,ale knihu o této nemoci budu psát až v důchodu, až budu mít jistý příjem a váce času.Přeji vám hodně světla-p-

Ahoj Caroline,naprosto s tebou souhlasim, ze trvaly vztah se schizofrenikem je odsouzen k zaniku. Nikdo nema pravo po tobe chtit, aby ses obetovala, aby ses trapila. Tohle je tvuj zivot. Uplne presne jsi vystihla pocit, ze musis delat vsechno z lasky a nic za to necekat. Spis cekat jen dalsi problemy, dokud se clovek s vycitkama svedomi psychicky nezhrouti. A nikde zadna opora, nic. Vsechny problemy resit sama. Nikomu se nemuzes sverit a tim si ulevit, protoze v ocich pratel jsi blazen, co zije s silencem. Navic ten vztah je opravdu spis matersky, nez partnersky - kontrolovat, starat se, platit dluhy a vecne se o neho strachovat, zodpovidat za vsechno. A taky mit pocit, ze tomu druhemu je vsechno jedno, ze na vsechno kasle.Ale zase na druhe strane.Uz kdyz jsem sveho pritele videla poprve, hned jsem ho mela rada. Kdyz ma dobre obdobi, tak je milionovy, zadny se mu nevyrovna. I kdyz me ten jeho stav dost depta, vim, ze je to ta hnusna nemoc, ze opravdu nemuze udelat vic. Ale taky vidim jeho snahu to zmenit, vidim, jak se snazi bojovat. Rikam si: dokud se bude snazit, dokud to nevzdava, tak je nadeje, ze si dokaze usporadat zivot tak, aby aspon trochu "normalne" zil. Pokud to dokaze, tak s nim mozna dokazu zustat naporad. Snazim se veci videt realisticky, o iluze jsem prisla s jeho atakou, nebo co to bylo. Proste kdybych to mela zazit znova, tak ho asi opustim, nevim. Neco takoveho dokaze prekonat opravdu jen materska laska, ale tezko partnerska. No a vidis, presto verim ze zustanu se svym pritelem co nejdele. Hodne o tom vsem komunikujeme. V te komunikaci jde spis o to, abych umela dobre polozit otazku, vedela, na co se mam zeptat, protoze on sve vnitrni pocity nedokaze vyjadrovat, nedokaze je popsat tak, abych to pochopila. Neumi mi rict, co se s nim deje, co se deje v jeho hlave.Carolino netrap se. Spis se snaz najit ve svem okoli osviceneho cloveka, se kterym o tom vsem muzes mluvit. Proste takoveho, ktery te bez odsuzovani vyslechne. Strasne to pomaha utridit si myslenky a taky videt veci uz ne tak docela neresitelne a neprekonatelne.Sonia

Jeste by mne zajimalo, Johanno. Jak se lecis. Jenom medikace? Co nejake terapie? Co ti doporucovali a co ne? Jestli jsi ochotna o tom mluvit..

Hm. Trvalo mi, nez jsem zase ja- ve sve zahledenosti do sebe, pochopila, ze hodne veci bylo proste tak- ze on nemohl, protoze neumel jinak. V tu chvili nebo vubec. Mela jsem priteli hodne veci za zle, ted to vidim tak, ze delal co mohl. Hodne problemu bylo taky v tom, ze jsme spolu nedokazali otevrene mluvit. On se jakoby snazil neustale predstirat- bud ze je v pohode, nebo ze je rozhodnuty, nebo zamilovany nebo... Nevim, nakolik je to vratny proces. Jako by si neumel rict, ted nevim, toto je pro mne znmetene a obtizne, ale nevyresim to tim, ze zaujmu- nejake- stanovisko.. -Da se to pochopit, co ted pisu? Mela jsem porad dojem, ze jen vybira- z moznych postoju- ale nerozhoduje se podle toho, o cem nekde uvnitr skutecne prymysli a citi- a nepriznava. Z nejakeho duvodu. Ja mam problemy rekneme osobnostni- z rodiny- postupne je rozplitam u doktorky a neco uvnitr se meni. Strasne jsem si prala, aby neco podobneho "mohl" byvaly pritel, at uz by to pro nas dva znamenalo cokoliv. 1. si myslim, ze to nejde, ale vaham. 2. Mam dojem, ze jedine, co je mozne udelat, je mit takoveho cloveka rad- a netlacit, necekat zmenu. Proste jen mit rad. Byla jsem naivni a nevedela jsem, s cim bojuju. Tim te nechci lekat. Preju ti, abys byla z nejhorsiho venku co nejdriv. Ja se svymi problemy osobnostniho razu funguju v realite mnohem hur -objektivne, nez muj byvaly pritel :). Jsem se rozepsala, ale nemam o tom moc s kym mluvit. A trapim se tim. Dekuju jeste jednou a drzim palce.

caroline...je to pravda, schizofrenní lidé jsou zahledění často do sebe a potřebují hlavně brát, prostě proto že nemají z čeho dávat nebo spíš si to neruvědomují... čím víc se v sobě patlám tím víc si to uvědomuju...léčím se teprve pár měsíců takže to mám všechno ještě čerstvé

Ja myslela, ze podporuju, zpetne vidim, ze ne. Ale potrebovala jsem taky oporu a tu jsem mela pocit, ze nedostavam vubec. Pripadala jsem si jako matka- ta taky podporuje dite, ale musi to delat z lasky a nic moc za to necekat...ze se ji to nejak vrati .. Takovy jednosmerny presun energie je znicujici. Vydrzet se neda. Obzvlast, kdyz mas pocit, ze druhemu je jedno- jestli tam jsi vedle nej ty- nebo nekdo jiny... Ale jeste se tim trapim.. Ze jsem se treba sama dost neotevrela. Dekuju ti moc za odpoved. Lecis se dlouho? Preju ti hodne stesti.C.

ahoj carolinemyslím, že udržet fungující vztah je těžké samo o sobě a pro schizofrenního člověka ještě víc... a pro jeho partnera, ani nemluvit... sama jsem nemocná a vztah mi zkrachoval protože jsem moc koukala na své problémy a protože partner mé stavy nedokázal unést... nevím, asi na to neexistuje mustr ale ta tolerance musí být obrovská, je škoda že se jí tak málo dostává. určitě ale podpora, pokud je člověk sám, strašně chybí, na to psychiatr nestačí

ahoj,zajímalo by mě,jak se cití (po psychické stránce) a přemýšlí človek,ktery je schyzofrenik,ale je zrovna v klidovém stavu.diky.