Nosíte rádi korkové dřeváky?
... a na nohou máš obuté korkáče. Viděl jsem tě tam včera.
Stando, ještě bych citoval z tvého příspěvku ze 14.září (1h58), o kterém se tady rozepisoval Greg. Píšeš: "...přestože mi přišly (korkáče) na začátek pohodlné, po nějakém čase jsem z nich pocítil jakousi únavu a po odložení úlevu." --- Tak to je přímo geniálně přesně vystižena i moje zkušenost a také důvod, proč jsem jejich kouzlu plně nepropadl.
Warde, už jsem téměř zapoměl, musel jsem chvíli hledat ty příspěvky. Dík za poznámku, tedy nejsem sám, co vnímá korkáče takhle. Mám k nim vlastně mírně rozporuplný vztah, na jedné straně elegantní obuv, která sluší a je prý i zdravé jí nosit, tudíž člověk neodolá ji vyzkoušet, na druhé straně po čase člověk zjistí, že ji nedovede příliš užít. Podoma spomínaná únava z dlouhodobějšího nosení a na ven taky omezená možnost využití, jelikož v nich nelze ujít delší pochod pěšky, ani zajít autem. Ke všemu ještě i špatně snáší vlhko, což představuje další omezení a to z více stránek. Ale jak jsem taky poznamenal, zejména dívčím nožkám rozhodně sluší a snad právě všechna ta omezení, kvůli kterým je mnohdy zouvají, přispívají k jakémusi jejich půvabu.
Tímto jsi mi přímo nahrál. Právě jsem nemohla vůbec dospat. Měla jsem dnes neskutečnou touhu vstát, obout korkáče a pohrát si s nimi i sama s sebou. Bylo to úžasné a otevírám taky diskuzi. Divím se, že píšeš - nedovede si jich příliš užít. Mám je v práci a doma na nohou pořád, každý den, dlouhé roky a žádná únava z korkáčů nepřichází. Stejně s využitím, máš pravdu na delší pochody určitě nejsou, ale autem v nich občas úplně v pohodě, vlhko už snášejí celkem dobře. Z koupelny i z bazénu pořád v nich mokré nohy a nepozoruji, že jim voda uškodí. V dešti v nich nechodím. S elegancí, také souhlasím a je mnoho lidí, kteří je chtějí také vyzkoušet. Naše návštěvy, když vidí v čem chodíme, někdy až nesměle se zeptají, jestli by si korkáče nemohly vyzkoušet. Nemám s tím žádný problém a několika lidem jsem už i svoje korkáče věnovala, byly z nich prostě na první okouzleni. Dcera přítelkyně v nich jednou po grilování rovnou odešla, cítila se v nich dobře a dodnes je ráda, že měla tu možnost si je vyzkoušet. A že je zdravé je nosit je naprostá pravda. Dnes budu dělat vánoční úklid svých korkáčů, tak se těším i na vzpomínky u některých starších kousků, které pořád schovávám.
Ještě bych rád dodal několik dalších postřehů. Třeba k té voděodolnosti, zřejmě záleží i na výrobci. Pokud se jedná o model s koženou stélkou, mokré nohy nejspíš do jisté míry snesou, ovšem třeba užívat je jako koupací pantofle (kupříkladu do společných sprch) jim jistě neudělá dobře. A Protetika ji nemá, tudíž se jedná vyloženě pantofle do sucha. Vyjít si v nich ven je riskantní, pokud se člověk neujistí, že ho nezastihne zhoršení počasí. Ovšem i vlhké prostředí se na nich rychle projeví. Znal jsem třeba jednu bufetářku (nosila jistou dobu bílé), co v nich běhala často někam do kuchyně, během pár měsíců (možná spíš týdnů) viditelně degradovaly a začli se drolit. Další si již nepořídila, jednoho dne se objevila v bílých pracovních pantoflích s gumovou podrážkou.
A co se výletu autem týká, je to v nich v pohodě, pokud vás někdo sveze. Přímo v nich řídit, to už ne, lepší je v tom případě jít naboso, i k tomu se již nějaké nositelky doznávaly (taky jsem viděl na vlastní oči). To já ovšem nerad, proto radši ty T04ky.
A jak píšeš přímo na úvod, k nočnímu odpočinku je odkládáš, čili pořád na nohou je stejně nemáš.
Jo, s vlhkostí můžou být nečekané problémy. Jednou jsem objevil ve specializované prodejně obuvi moc hezké pantofle s měkkou, jakoby pěnovou podrážkou, výrobce Baťa, made in Italy, navíc ve slevě - no nekupte to! Tak jsem koupil hned dvoje. Po zahřátí na noze pekelně smrděly (nějaký lepidlo nebo co), až jsem se mezi lidmi styděl, a musel jsem je někdy i dvakrát denně umývat. Po krátkém čase se utrhl jeden pásek - u jedněch na pravé, u druhých na levé botě; tak jsem nosil zbylé dvě. Jednou jsem přišel do výrobní haly, kde byla čerstvě umytá podlaha. Podrážka krásně napěnila a stalo se z ní jakési nevzhledné blátíčko, které po cestě částečně odpadávalo a po uschnutí zcela popraskalo. Přitom na prospektu bylo uvedeno "letní vycházková obuv" a pokud si vzpomínám, i v té Itálii občas prší...
No jo, ani věhlasná značka nemusí nutně zaručit kvalitu, zvláště asi, jedná li se o produkt made in Italy. To třeba naše výrobky za socíku byly některé mnohem kvalitnější. Nedá mi nespomenout, týka se to toho samého bufetu, nějakou dobu dříve tam pracovala jiná prodavačka, co nosila takové plastové dřeváčky ze Svitu. Ty to prostředí snášely úplně bez problémů. Dělala tam sic jen něco do půl roku (pak odešla asi na lepší), no celou tu dobu byly jako nové.
No prostě kolik lidí, tolik názorů. My s Wardem prostě upřednostňujeme jiné pantofle, já konkrétně třeba Protetiky T04ky (v minulosti ale i jiné). Přijdou mi pohodlnější, zvláště na dlouhodobější nosení a taky praktičtější, tedy je užiju víc. Pro Tvůj vztah ke korkáčům mám ale docela pochopení, i sám je příležitostně ponosim.
Teda takovou pohádku bych možná nesesmolil ani já.Zkus to napsat ještě jednou večer,na spaní ideální pohádka.
Pohádka určitě ne, Jana psala o svých pocitech a věcně reaguje. Věř, že i druzí mají obdobné zkušenosti. Teda pouze ti, pro které se staly korkáče jistým stylem života a pár lidí také znám. Pro tebe španělská vesnice Andersene.
Splynout s korkáčky je určitě to hlavní. Hodně záleží na tom, jak dlouho korkáčky nosíte, s kým je nosíte, kde je nosíte a také velkou roli dávám tomu, jaký kdo má vzor. Já korkáče viděla a vidím nosit každý den doma u mých rodičů. Už jako malá jsem tedy od nich korkáčky samozřejmě dostala taky. Celé roky, každý den v nich, společně doma všichni v nich jsou příčinou toho, že korkáčky na mých nohách, splynuly naprosto dokonale. V poměrně mém mladém věku, bez nich nemůžu být a nedokážu si představit, že bych korkáče nemohla cítit a nosit. Dnes jsem přesvědčena, že budou mým obutím snad na celý život.
“Žili byli” že jsem z toho při tom šeru málem zachrup ani čtvrtá na orloji neťukla.
Přidávám se ke skupině, která korkáče nosí, miluje a nejraději bych vzrušivé impulsy do celého těla, dostával od vyhlazených a už pěkně sjetých korkáčů každou minutu, každý den, prostě pořád. Nosím je rád, je to má silná závislost a ostatním také věřte, dokáží navodit krásné erotické chvíle. Musíte však umět dokonale splynout s korkáčí, vnímat jejich celou tvarovanou plochu a to není vůbec jednoduché. Nosím je doma, občas v práci a také v nich vyjdu bez předsudku ven.
To si vyjdeš rovnou v těch domácích, nebo na to máš jiné?
Doma mám rád nové korkáče, ty co postupně odsouván jsou na chození po venku nebo v práci. Jsou však, taky ještě pěkné.
budeš poctivej buzik.
Není snad nic špatného na tom, že já i mnoho jiných nosí korkáče. Jestli jsi je neměl (a), zkus je taky a třeba změníš názor na tyto fantastické boty, kterým říkáme korkáče.
Psal jsem tady dost na jaře a sleduji tuto diskuzi dál. Dovolím si malou poznámku. Korkáče se někde nenosí vůbec nebo jen velmi zřídka je někdo má. Tak se nelze to ani divit, že jsou pro někoho divné že až exotické. Třeba u nás v práci je nosí odhadem 45 lidí, tak jsou rozšířené, zcela běžné a nikomu se to nepřijde ujeté, že je nosíme. Bavíme se o nich normálně, někteří je nosí i doma, patřím mezi ně a někteří je mají opravdu nějak víc rádi. Taktéž nově příchozí po čase do korkáčů přezují , chtějí je vyzkoušet a jsou v nich pak spokojeni.
tady si evidentně píše pár deviantů mezi sebou a vydávaj se za ženský
Reklama
Vzrušuje mne zvuk lesních rohů k vábení černé zvěře. Musím být proto přítomen v lese na honech a riskuji tím život protože se pohybuji v přestrojení v houští, maskován za jelena s parožím, abych nevyplašil zvěř na honu.Samozřejmě jsem nahý v neprůstřelné vestě a pomatzaný nahnědo jelením trusem, abych nezaplašil jelena a byl tedy pořád někde poblíž troubení statných srnců a jelenů a myslivců při lákání.Již jsem dostal z kulovnice jeden zásach naštěstí do té vesty. Měl jsem blízko posed, takže jsem se schoval tam.
- Odpovědět
Pošli odkaz