Má 15ti letá dcera chce nosit plenky

Neboj skus si dát pro začátek menší plinku. Já to skusila v letė měla jsem kratasi a pemprsky a super.

Užívala sis to a měla si asi sukni a to taky skusim taky miluji pampersky.

To je pozitivní přístup!

A abyste neřekli, že se jen odhodlávám, tak jsem se dnes trochu počůrala do kalhotek na brigádě. I když to ze začátku moc nešlo a hrozně jsem se bála, tak se mi nakonec povedlo pustit to. Viděly mě s mokrýma kalhotama dvě kolegyně a musely hlásit vedoucí, že se jdu převléknout. I když teda nevím jestli ji řekly pravý důvod. Obě byly chápavé, takže mega ostudy se bát nemusím a pocit to byl skvělý.

Naplnilo to tvé očekávání?

A propos, co za brigáda? :D

Určitě ano, i když v tu chvíli, kdy mi bylo jasné že už půjde flek vidět, jsem toho chvilku zalitovala, ale nakonec jsem byla ráda. Jinak pokud jde o tu brigádu, tak pracuju v obchodě.

Tak to mám radost, že ses odhodlala. A klobouk dolů, v obchodě bych si asi netroufnul, tím spíš na brigádě.
Možná tak v lékárně.

Přišlo mi to jako nejlepší varianta, vykládaly jsme zboží, nebyli tam ještě žádní zákazníci a kdyby se to náhodou zvrtlo, tak z brigády mužů odejít vždycky. Ale zatím jsem si nevšimla, že by se o tom někdo bavil.

Tak ti blahopřeji k tvé první akci. Já nedávno taky přišla domů poněkud mokrá a ne kvůli tomu že zrovna pršelo. A neobešlo se to beze svědků. Ale měla bych brzdit, tohle opravdu nejde dělat moc často.

Musela jsi to někomu vysvětlovat?
Mi přijde, že když to pouštím moc často, tak mám pak pocit, že se mi furt chce a že to neudržím.

Vysvětlovat jsem to nikomu nemusela, jen moje mokré kalhoty viděla sousedka s její vnučkou.

A jaký to byl pocit, když tě viděly?

Nejdřív to bylo trapné, stát tam počuraná, obzvlášť před tou malou, a snažila jsem se co nejrychleji dostat do bytu. Obě si toho samozřejmě všimly, to nešlo přehlédnout. Ale zpětně to bylo vážně vzrušující.

Teď už jsi se s určitostí přesvědčila, že tě vzrušuje, když tě někdo vidí počůranou a možná i ten pocit, když jsi to pouštěla. Plánovala jsi to tak, aby tě viděla sousedka nebo jsi to riskla a počůrala se na veřejnosti? Myslíš, že o tom bude někde mluvit?

Je to tak, bylo vzrušující když jsem si načůrala do kalhot i to, že mě někdo viděl takhle poníženou. Vůbec nechápu, že se mi něco takového líbí, ale je to tak. Neplánovala jsem to prostě se zadařilo. A netuším jestli to někde řekne a vlastně nevím jestli by mi to vadilo.

Teď, když jsi objevila pocit vzrušení z pomočení a následného ponížení, budeš mít problém tomu nutkání odolat a zopakovat si to. Dospělé, úspěšné, ženě se chce hrozně čůrat, nemá si kde odskočit, snaží se to vydržet na záchod ale přes veškerou její snahu nakonec příroda zvítězí nad močovým měchýřem, nezvládne to, počůrá se jako mála holka, někdo jí přitom vidí nebo přijde domů s mokrými kalhotami od rozkroku až do bot, kde na ní někdo čeká... Je to možná zvláštní, ale ten pocit je hodně silný a těžko se tomu odolává. Jak jsi správně napsala, nemůžeš to dělat často, musíš si to pohlídat. Vzrušuje tě pocit nehody, momentálního selhání a následné reakce okolí. Pokud by jsi to dělala často, tak by to nebyla nehoda, ostatní by to taky tak brali a tebe by to přestalo vzrušovat.

Je to šílené, nikdy by mě nenapadlo že se budu někde promenádovat ve svém věku pomočená a ještě dobrovolně. Nejde to jen tak pustit z hlavy ale taky nejde mít pořád mokro v kalhotách. Samozřejmě si teď představuju různé situace a hlavně osoby před kterýma by to ale určitě v reálu nebylo vhodné i když vzrušující určitě ano.

Chápu, a je to trošku začarovaný kruh. Inko být člověk nechce, ale občasnou nehodu uvítá.
Také to tak mám, horší je, že já už od těch představ přešel po nějakém tom roce k jejich realizaci s těmi osobami...

Tak to bych rozhodně nechtěla abych se počuravala samovolně, když už nehodu tak raději alespoň trochu plánovanou. Jasně ne vždycky to asi vyjde a už vůbec ne beze svědků ale to už je risk. To mi asi nehrozí teda minimálně v nejbližší době. Zatím je to ve fázi představ a občasného vlhka v kalhotách.

Měl jsem na mysli “trochu plánovanou” právě. Jasné. Přijde mi, že s jídlem roste chuť, bohužel. Ty to tak nemáš?