Nosit na přání přítele plenky?

Věrko, za to se nemusíš...Pro Mambu - to jsem ráda, že to tak bereš a že se můžu trochu svěřit. Kdybych v tom zůstala sama, tak bych snad o sobě začala pochybovat. A nejsem zase tak statečná, abych ustála nějaký opravdu hrubý útok, jak jsem viděla v předchozí diskuzi. To by mě přišlo líto. Vždyť diskuze je proto, vyměnit si zkušenosti a popovídat si o potížích nebo radostech. Lucce odepíšu na mail, kdyžtak mi ho taky připiš, můžeme sem tam popovídat. Ahoj Věra

Ještě nějaké pohádky, prosím....

Ahoj Věrko, než ti sem desítky chlapů začnou psát o seznámení, zkusím to já :-) Tuhle diskuzi jsem založila a po nějaké době nošení plenek jsem si na ně zvykla tak, až se mi to začalo líbit a vlastně ani nevím, jestli bych je přestala nosit, kdyby přítel nějak změnil záliby nebo já přítele. Já teda se už počurávám opravdu nevědomky, ale poslední dobou mi to vůbec nevadí. Nemám vůbec žádnou možnost si popovídat a vyměnit zkušenosti s holkou, která zažila podobný vývoj, tak kdyby ti nevadilo občas si o tom promluvit, ozvi se mi na mail: [email protected]

Věrko, za to se nemusíš stydět. Mě je o trošku víc než tobě a nosím je taky. Hlavně na noc se v nich pohodlně spí...Nenosila jsem je na přání ale došla jsem k tomu nějak sama..Pocity v nich mám přesně jako ty..

Já to chápu. Ale hele,...Nosila jsem plenky skoro jeden a půl roku - na přání. Měla jsem to pořád za zvláštnost a nikomu bych se nesvěřila, až teď. Po rozchodu jsem viděla, že vůbec není potřeba se obávat, že by takto vznikla inkontinence. Žádný problém. Ale jiná věc , za kterou se docela stydím. Po čase mě ty plínky začaly chybět a já jsem zjistila, že v nich mám skvělý pocit, lepší řeším každodenní problémy, působí na mě tak, že mívám i orgasmus. Nenosím žádné inkontinenční vložky, ale poctivé, měkké bavlněné pleny. Někdy jsem dokonce ráda, když jsou mi maličko znát pod sukní. Poznala to na mě jenom kolegyňka, ale podle chůze. Někdy se počůrám nevědomky, ale není to uplně nechtěné. V noci je samozřejmě nepotřebuju, a když jdu ven bez nich tak se nic nepřihodí. Fakt se stydím, ale chtěla jsem se z těch zážitků trochu vypovídat. Jinak je mi sedmadvacet.

Mirku, můj kluk je ti hodně podobný, naučila jsem ho cucat menstruační vložku a víš že dnes mu to ani nepřijde, já nosím plíny a on si pochutná na páchnoucí krvi....

Ahoj Lucko, jsem rád, že jsem si tvůj příběh přečetl. Mám to doma podobné, přítelkyně mi strašně vyšla vstříc a nosí na mé přání plenky už skoro dva roky, stejně jako ty už je nyní víceméně inkontinentní, ale z toho nemusíš mít obavy, ze všeho, co jsem si o tom přečetl vyplývá, že kdyby ti to pak nedejbože s přítelem nevyšlo a chtěla by ses plenek zbavit, tak by to mělo jít snadno zase naučit - podobně jako se učí chodit na záchod malé děti. Ale myslím, že žádný krach vztahu nehrozí - mohu soudit podle sebe- jsem své dívce strašně vděčný za to, co pro mně udělala, ani po dvou letech nepřestávám být dojatý nad tím, jak se zachovala a hodlám s ní zůstat po zbytek života. Jsem si jistý, že tvůj přítel to vnímá stejně.

Já to chápu. Ale hele, risknu to a dám sem mail, tak mi na něj kdyžtak napiš a můžeme to spolu probrat: [email protected]

Marki ty ses počurávala?Nosila jsem nějakou dobu plínky, jak jsem tady psala kvůli mamky, ale nechce se mi to tady moc rozpatlávat, protože hodně lidí to zkrátka nepochopí.

Marki ty ses počurávala?

Pleny platí přítel a i...Určitě dá, já to taky zvládla.