ROMOVÉ - žijí tu s námi
F22
F22
Tak na práci mu řekli že by mohl nastoupit od září,jenže teď bez řidičáku nevim co chce dělat ani kdy ho zas bude mít nevim.Začal makat doma jako blázen,pořád něco dělá když nepije.Ale budu radši až pujde do práce protože doma už tam přes sebe zakopáváme a nakupuje pořád něco.Vždy si na něco vzpomene a nakupuje.Prachy pořád má tak to neřeší,naposledy mu dal jeho příbuznej že mu něco dělal na autě.Ale já bych tak ráda opak,volnej byt jako dříve,on v praci,pak se vrátil unavenej a vše bylo jiný,lepší.Psala sem tetě,té jak má pro ní Zdenička slabost ale ona mi odpoví jen jednou sms a i když se rozepíšu tak už pak neodpoví.Takže ani s mejma příbuznejma se už nedá mluvit.A Alice mi napsala na fb jen nějakej vtip a to je všechno.Nemam nikoho kdo by byl jako já.To já právě bych takovou potřebovala protože bysme si byli oporou.Takhle si připadam mezi všema divně,jinak nikam nezapadnu,už patřim jen do té garáže kde je mi nejlíp ale bohužel tu nemůžu být celý dny protože nevim co bych doma dětem a Sergejovi řekla.Ale v garáži je mi prostě nejlíp.
Ještě k té kamarádce. Už ti to tady taky psaly...Nevěř, že byste si byly oporou. Naopak byste se stáhly ke dnu. Když umřel taťka, máma vyloženě nesnášela šťastné ženy. Navíc zadané. Tak se začala kamarádit s jednou vdovou a jednou nešťastnou, rozvedenou. Ze začátku si to moc pochvalovala, ale asi po dvou měsících si ta rozvedená nabrnkla někoho z práce a začala se usmívat a z party "naštvaných" vypadla. Pak se i ve zlém rozešla s tou také vdovou, protože i té došlo, že naordinovat si životní naštvanost, je hloupost. A teď si představ, že bys našla sobě podobnou...o čem byste se vlastně bavily? Z čeho byste žily? Milu, na tohle zapomeň, vrať se k dětem, choďte na sluníčko, koupat se,...to je tvoje budoucnost, tvoje rodina. Ne nějaká zahořklá paní, které bys měla po 14 dnech plné zuby...a toužila bys po chlapovi. Neříkej, že ne...:)
Milu, to co tady píšeš je strašná beznaděj. Tohle poslouchám v zimě od bezdomovců, alkoholiků...konec života. A ač se ti to líbit nebude, jediný lék na to je práce...Správně ti to psala myslím Sany, že to nejlepší tě potkalo právě v práci. Pokud vím, když jsi dělala ve fabrice, líbil se ti tam nějaký Ukrajinec. A hned se ti tam líp chodilo...V garáži nikoho nepotkáš. Vzhledem k situaci v zemi, kdy se stejně nic nezmění, by bylo nevhodnější, abys znovu nastoupila do fabriky. Nebo někam, kde uvidíš i někoho jiného než Sergeje, na kterého jsi už alergická. To k ničemu dobrému nepovede. Víš vůbec něco o tom příbuzném? Co on dělá, že za "něco na autě" máte na nájem, nakupování zbytečností i na jídlo? Milu, jsi chytrá holka, tak se zamysli, jak moc jste k sobě se Sergejem upřímní...Práce je jediný způsob, jak být soběstačná a nebýt na Sergejovi závislá...ať se ti to líbí nebo ne. Nyní bys měla prožívat pěkné období, venku je krásně, děti máš skvělé, jste - v rámci možností - zdraví, tak žij a užívej si každý den. V garáži na lepší myšlenky nepřijdeš, musíš ven.
kolik si člověk vydělá, když něco dělá na autě ??
vyměníš kámošovi pneu a máš živobytí na půl roku. UK to tak mají.
Mio, zajímá mě ten postřik z mléka, pošli, prosím. Okurky nepěstuju, rajčat bylo méně, ale celkem kvalita. Už je dojíždím. A Milu a k ní někdo podobný? Nevím, jestli by jí to pomohlo, asi ne, pomohla by asi jen odborná pomoc. A Kačo, to je fajn, že jsi zase tu! :) Bude krásná sobota - u mě pracovní. :(
Pils, není to žádná věda. Mléko ředím 1:1 s vodou a postříkám to hodně moc, jo a ještě do toho dám trošku oleje jako smáčedlo. Líp to drží na listech.
Já bych strašně ráda poznala ženskou mě podobnou,které už nebaví život a dusí se doma v rodině i s chlapem a kvuli Koronaviru jako já.Nevim ale kde mam takovou hledat.Ty máš Otí aspoň dobrý že nemusíš mít strach o děti.Jinak mě už taky nic nepomáhá.Já se nemůžu tady rovnat ženský s váma Andy a Kači když vás vše baví.Třeba máte vyhodu tim že máte barák a nešlapete tam doma přes sebe jako já s nim.Sergej mi tam tahá další a další věci a já jen strachy čekam aby si nevzpoměl na garáž a nechtěl mi to narvat sem když sem si tu udělala pelíšek i na ležení.Teď tu akorát sem protože aby mi už definitivně nehráblo musim tady prostě být denně.Je to moje jediný co mam,co mi ještě udržuje tadyta garáž.Protože kdybych přišla o tohle moje poslední místečko tak už to nezvládnu.
"Já bych strašně ráda poznala ženskou mě podobnou,které už nebaví život a dusí se doma v rodině i s chlapem a kvuli Koronaviru jako já.Nevim ale kde mam takovou hledat". Co to zkusit dimluvit s doktorem na psychiatrii? Zkusit skupinové sezení....tam bys takovou potkala určitě a třeba by ti otevřela oči, že takhle žít nechceš.
Milu, to není dobrej nápad. Asi by sis v reálu měla najít kamarádku plnou životní energie a optimismu, ta by tě snad posunula jinam. Co bys dělala se stejně založenou ženskou? To by jste spolu seděly a naříkaly? To by ti moc nepomohlo, ty potřebuješ vytáhnout z těch sraček a ne s v nich rochnit.
Jaký věci tahá? Nakupuje? Za co zase dostal peníze? Práci si hledá nebo má jiný příjem?
Kačí,na krtka nic nezabírá, prostě tady s námi žije,jako ježci,ty mi chodí v noci na spadlé švestky,kosaci sedí metr vedle mě a pozorujeme se,jo a jsem ráda, že si tu zpátky
Andy, to jsi mě nepotěšila... Kdyby mi nekazil práci, tak ať si tady je....ale na jedné straně zahrady to vypadá, že pěstuju brambory, je to na vymknutí kotníku. Hrášek i salát mi zryl, že nemám nic. Kanadskou borůvku si taky podal...Teď jedem nakoupit železné tyče, prý je máme vrazit do země, dát na ně plechovky a že mu ten zvuk vadí, tak by mohl jít jinam...Ježka tu máme taky, už má svou mističku, chodí těsně před setměním na maso :). Ptáci si na nás zvykli rychle, taky se nás nebojí. Někde tu měli hnízdo kalousi ušatí. Dva mladí se nyní učí létat...moc jim to nejde, tak radši dřepí na tůji a zíráme na sebe. Chce se jim spát, ale jak se pohnu, tak vyvalí očí a začnou "tancovat" :)). Jj, je to tady se zvířaty psina. Jo a děti chtějí psa, už nás mají pěkně načatý ...nakonec, proč ne.
Otiku,jak nemůžeš, jako že se bojíš nákazy,nebo jsi unavený,v tom případě musíš k lékaři, třeba je to únavový syndrom.Ja když už nemůžu,tak si chvilku odpočinu a pak musím jet dál,no a strach mám hlavně o děti, ale funguju, musím.Proste mě život baví a mám pro co žít
Andy, ty jsi zlatá....
Andy, ty jsi zlá strašně moc....
Mio, já mám po okurkách,bylo jich pár, rajčat mám hodně,1 jsem stříkala,zastipovala jsem dost.Sousedi mají taky plíseň víš co se říká, čím horší zahradník, tím větší brambory- to jsem já
Reklama
Tak to možná jestli nejste v mém věku.Tak to chápeš dobře viď jak to je když má člověk chlapa doma v kuse.Já čekam jak mu to dopadne s papírama a jestli prostě bude mít práci na podzim a jak to budou mít děti ve škole a jak to dopadne s náma všema a Koronou.Sem prostě ve fázi čekání.Jen čekání..pak se to vše rozhodne.Co vim,tak takhle žít trvale nechci,nevydržela bych to.Dávam tomu maximálně do zimy.Jinak je to podobný jako u tebe že mi chce organizovat odpoledne a všechno.Do všeho se mi tu začal srát.Nedávam to prostě už,proto utíkam pryč kdy se dá.Ale teď to mam zhoršený dětma,už jsou zpátky a tak nemůžu být pryč zase až tak moc.Já se tu cítim jako v pasti prostě.Tohle sem nikdy nechtěla být s chlapem 24h denně a nechat si od něj postupně do všeho a do celýho života kecat.Lituju toho.Ale vydržet někde dělat to se mi taky nikdy nepovedlo.Je to strašný.Celej muj život je na hovno.
- Odpovědět
Pošli odkaz