Líbí se Vám jak holka / kluk / čůrá ??
Trnula jsem jestli se Klárko nadechneš a budeš s námi. Jsem moc ráda za vše, co děláš a že jsi tu. Dokonce mne to inspirovalo, abych sepsala svůj deníček ze studentských let do nějaké formy příběhu. Pravda , příliš mnoho společného čůrání s kluky tam nebude, ale bylo tam také mnoho lásky, zrady, naivity a bolesti. Nemám tendence vydávat knihu. Bude to pro mne a možná pro mé nejblližší přátelé. A tam patříš Klárko i ty a tak i na tebe budu pamatovat. Hodně dobrých andělíčků do pelíšku.
Já jsem také šťastná. Moc ti fandím a těším se na další pokračování!
Libor mne vyzvedl už před školou ,ale musel ještě pak odjet domů a přijede zítra a bude do neděle .ale ještě než pojedeme na letiště večer zajede k tátovi . Udělali jsme si krátký výlet po okolí a on chtěl hlavně, že budeme spulu čůrat nekde venku, ale byla celkem zima a nakonec jsme našli místo v lese a mně se chtělo dost, protože to byl ten čas, kdy chodím čůrat doma nebo spíše i pod viaduktem, když přijdu ze školy. Tak jsem si stáhla kalhoty u auta a hned jsem čůrala a Libor byl z toho unešenej a začal mi hladit ještě čůrací pipinku a pak mne ji celou zlíbal a chtěl by všechno, ale byla opravdu zima a tak jsme nakonec dojeli na domeček a tam jsem ještě jednou čůrala, ale spíše jen pro něj, protože jsem potřebovala už jen trochu a ten pramínek jsem nedělala velký a pak jsme skončili spolu uvnitř a bylo to moc hezký. Mamča i Nikolka je se mnou tady doma a budeme se zase pelíškovat a já už pomalu žiju tou cestou. Nesmím ale na to moc myslet. Zítra chceme jet na chaloupku na otočku a možná by jela i mamča a v neděli to už bude jen čekání na večer a vůbec si to nedokážu představit jako to bude probíhat. Libor už letadlem letěl, ale z nás nikdo ne. Máme nějaké peníze vyměněné protože tam ne všude jde platit kartami a berou hlavně dolary nebo eura v hotovosti. Ta cesta asi bude dlouhá a tak nevím jestli budeme spát i v letadle nebo až na místě, ale to bych prochrněla asi celý den potom. Těším se na to a jsem i nekliidná z toho jaké to bude. Ale teď se budeme se ségrou pelíškovat za chvilku. Tu fotoknihu už máme hotovou obě a moc mně to i NIkolu bavilo a Miška dostane ode mne jednu jako dárek. Až se vrátíme, chceme ji navštívit a i dárečkama.
Mám obrovskou radost. Chvíli před tebou jsem psala a myslela si, že už asi nenapíšeš a bylo mi to líto. Moc díky!!!!!
Super Klárko že pokračuješ! Budu se těšit na další vývoj. Zdraví tě Kiki :0)
Přeju Kláro a Nikolo hezkou dobrou noc. Kdybys už nenapsala ani čárku budu ti vděčná za ty předchozí. Bude mi to chybět.
Libore,tys byl na Zanzibaru?
Ano
Díky za odpověď. Myslíš, že bych mohl mít na tebe další otázky? Jsem zvědavý,ale nemusíš to přijmout. Nechci tě kompromitovat ani nijak dehonestovat. Jen čistý lidský zájem.
Můžeme to zkusit.
Jsem muž a jsem otec dvou dětí již dospělých a moje práce je v oblasti péče o nemocné osoby na traumatologii v jednom moravském městě, chci ti Libore poděkovat za vstřícnost a otázky, které bych rád položil můžeš odmítnout nebo na ně odpovědět. Nijak nenaléhám. Jen pro vysvětlení, na toto diskuzní fórum mne upozornila moje kamarádka a zaujalo mne to řekněme obsahově a motivačně. Nemám představu jak bychom si mohli povídat, zda třeba nějakou hodinu denně nebo nahodile podle tvých a mých časových možností. Já bych mohl spíše navečer,pokud nesloužím. Tedy mně by zajmalo Libore pro začátek ... jsi skutečně ten starý šedesátiletý dědek,co sem píše? Jáké jsi dosáhl vzdělání? Jsi v úplné rodině nebo žiješ sám? Jsi skutečně profláklý, že je problém vystoupit zcela z anonymity? Je pro tebe psaní příběhu Kláry a spol. skutečně osvobozující ? Asi jsem tě zahltil množstvím otázek. Budu rád za vstřícnost .Děkuji
Odpovím. Nejsem ten dědek,co si tady někdo myslí. Vzdělání má vyššího stupně. Žiji v úplné rodině. Moje profláklost je relativní, ale něco na tom bude. Je to velmi osvobozující a tato grafoterapie na podnět skutečných motivů byla náhodným podnětem viz moje vyjádření dříve.
Děkuji za rychlost. Nyn pro tuto chvílií mám jedinou otázku. Ve svém příspěvku z 26.února mne zaujala tvá poslední věta...vyšlo Slunce a čápi se vydali...... Myslím, že v této větě je jeden z kódů k motivaci tvého příběhu. Můžeš se k tomu vyjádřit blíž? Děkuji
velmi dobrý postřeh. Jestli máš na mne nějaké další otázky, prosím rád bych si odpověď na tento dotaz ponechal až na konec našeho povídání. Snad se neurazíš.
To je bez problémů. Ponech si odpověď na později. Mohu-li mít další dotazy - čím jsou pro tebe důležitá města Mimoň, Mikulášovice, Dačice, Kroscenko nad Dunajcem, Liberec, Ještěd, a Zanzibar. Je Zanzibar jediná vzdálená země, kterou jsi poznal a pokud ano, zajímá mne motiv, protože mám dojem, že může hodně souviset s osou příběhu. Děkuji.
Mimoň je město, kde žil část života v mládí můj otec, Mikulášovice jsou náhodně vybraná lokalita, naše chaloupka leží řekněme na opačný směr, k tomu bych doplnil Bad Schandau jsou lázně kam často rádi jezdíme relaxovat a proto jsem to spojil s malebnou oblastí Mikulášovic. Dačice jsou město, kde jsem se svou ženou zdárně vyřešil menší manželskou krizi, když se objevila jedna kamarádka, co mně chtěla ale neuspěla. Kroscenko je nádherné tajemné a kouzelné město, které jsem si vypůjčil do děje, v Liberci zemřela moje maminka, když měla vážnou operaci a lékaři mi řekli, potrvá to několik hodin,musíte čekat, vyjel jsem se svou sestřenicí na Ještěd a v těžkém rozpoložení se jen modlil, aby to vše dopadlo dobře. Seděli jsme v hotelové restauraci u kafe a já jen tupě nepřítomně hleděl na nocí osvětlený Liberec pod námi a pak další týden jezdívalz každý den za matkou ,která se vpodstatě pozvolna loučila až odešla na cestu domů. Nejhorší byl pro mne Silvestr, který jsem protrpěl v posteli a když se o půlnoci nad městem rozzářily tisíce světel radosti, já jen čuměl do prázdna a plakal. Maminka odešla několik dní poté. Zanzibar není jediná vzdálená země, kterou jsem navštívil ,bylo jich celkem devatenáct a některé i pracovně (Brazílie, Sri Lanka, Japonsko...), Zanzibar má ale pro mne význam spojený s poslední větou z 26.února. Víc vysvětlím prosím až budeš mít poslední otázku.
Děkuji za otevřenost. Můžeš zavzpomínat na první lásku a první sexuální zkušenost? Co pro tebe znamená krmení ptáčků? Pelíšek? A co tvůj otec? Patrně asi teké už nežije. Díky za odpovědi.
Moje první láska se jmenovala Jana a bylo to ve druhé třídě. Chodil jsem ji vyprovázet na autobus a byla nějaká dětská pusa a kytička. Moje první skutečná láska se vším všudy se paradoxně taky jmenovala Jana a bylo to na střední škole a plně jsme ji rozvinuli na přehradě Rozkoš. Vydržela necelé dva roky. Krmení ptáčků je pro mne osobní rituál a v zimě jej dodržuji pravidelně ikdybych tam měl na chaloupku jet jen na chvíli a zase zpět. Do pelíšku se každý uchýlí jako do místa s největším soukromím a chce je sdílet sám se sebou nebo s nejbližším, koho miluje. Ano otec už také nežije. A co ty Návštěvníku? Jsi lékař? Co pro tebe znamená tento dialog se mnou? Jsi ženatý? Odhal se více. Myslím, že nyní by to bylo fér i od tebe, abychom byli na tom tak stejně, co se týká osobních informací. Také děkuji za vstřícnost.
Jsem ženatý a máme dvě už větší děti a v oblasti medicíny se pohybuji již přes 25 let. Pocházím z Přelouče, studoval jsem medicínu v Brně a tam jsem také našel svou lásku, se kterou jsem doposud. Moje paní je profesionální galeristka. Jak jsem uvedl, rozhovor s tebou je pro mne hlubší sondou do motivů tvého psaní, upozorňuji, že opravdu nejsem psycholog a toto nepoužiju nikde k nejapným účelům. Máš moje slovo. Chci se ještě zeptat, pokud můžeme tedy pokračovat: Zaujalo mne, že jsi v odpovědi na mou otázku ohledně otce byl velmi strohý. Znamená to ten problém, který je vsunut do příběhu dívek? Svůj příběh píšeš na tématu o dívčím močení. Asi to nebude náhoda. Jaký k tomu máš vztah? Kdy jsi poprvé objevil, že se ti toto líbí? A nakonec mne zaujalo, že jsi navštívil celkem devatenáct vzdálených exotických zemí a to i pracovně. Je tedy tvoje práce spojena s kulturou a uměním? Také děkuji za odpovědi pokud ti nepřipadám příliš zvědavý.
Reklama
To by mne taky zajímalo.
- Odpovědět
Pošli odkaz