Reklama

Glioblastom CNS

Petra (St, 9. 6. 2010 - 13:06)

Přiznám se, že jsem tohle...Musím přiznat že čím méňe ví člověk o tomto onemocnění tím je to lepší. Mojí babičce diagnostikovali před dvěma měsíci GBM. Začalo to poruchou hybnosti, podrobila se magnetické rezonanci se závěrem nádor nelze operovat. V současné době mě nepoznává, je ležák, neotvírá oči a skoro nemluví, jen volá o pomoc a třese se...

Maja (St, 26. 5. 2010 - 20:05)

Přiznám se, že jsem tohle nečekala. Tuto nemoc má moje sestra. Před 2 měsíci bylo relativně vše ok, teď náhlý skok směrem dolů. Přestává chodit, mluvit, nečte, motorika je moc špatná. Stále čekám, že se to zlepší. Mám slzy v očích a přiznám se, že tohle jsem asi číst neměla.

anna (So, 3. 4. 2010 - 12:04)

Můj manžel ho měl.Byl operovany,chemoterapie a ozařky.Prognoza byla velmi špatna.Měl chut žit.Dokazal se vyrovnat se situaci a dokazal byt radostny a spokojeny.Tim klidem byl uchraněny od epileptickych zachvatu.Měl zasaženy zrak,chuzi.Postupne slabnul,navaly horka v hlavě.Studene nohy a postupně ležak asi 14 dnu.Pak zapal plic a zemřel.Trvalo to asi rok.Je dobre,když pacjent muže travit zbytek života doma a nemusi umirat sam.Smrt je součast života,často zatlačena na nemocnični lužko.Doma ten člověk odejde doprovazen blizkymi.Je potřeba k tomu hodně sily,ale člověk ma pak určite skušenosti,ktere davaji silu žit dal.Přeji každemu,koho potka tato diagnoza hodně sily a využivani každeho okamžiku byt s tim,ktery odchazi čim nejvice spolu.Přeji každemu hodně sily a spravne rozhodovani.

radka (St, 10. 2. 2010 - 21:02)

Máte někdo zkušenosti s...Můj tatínek to měl .Už je skoro rok mrtvý.Nevím jestli to máš nebo někdo jiný z rodiny.Nechci tě strašit.hezký pohled to nebyl,když vidíš jak se člověk mentálně mění a jiné věci ale nemusí to být pravda.Záleží kde ho máš.U tatínka byla zasažena motorika a navíc bral léky proti epilepsii a bylo zasažené centrum řeči.Do toho ho postihla mrtvička a do roka nám umřel.Zůstal ležákem .Omlouvám se jestli jsem tě vystrašila ale jak říkám je to pokaždé jiné a může se z toho člověk dostat.Přeji hodně štěstí v léčbě.

Ivana (Pá, 12. 4. 2013 - 15:04)

Dovolte mi reagovat na Vaše...Milá Evo,Váš příspěvek je velice zajímavý ..ale chci se zeptat,jestli jste si něco takového ,jako je uzdravení z této nemoci ,nebo něčeho podobného vymodlila??Děkuji

Erika (Čt, 4. 4. 2013 - 15:04)

Také jsem se stímto nádorem setkala. Onemocněl na to můj syn který s touto nemocí bojoval 3 roky. Měl za sebou 3 operace gama nůž, chemo, ozářky . Zemřel v 18 letech. A jsem ráda že jsme sním zůstali do konce.Všem kteří tuto nemoc mají chci říc že on sám věřil že nemoc zdolá. A mi věřili také. Přeji všem pevné nervy a mnoho síl.

lucie (Po, 18. 3. 2013 - 13:03)

Ja myslim ze prognoza techto nadoru neni dobra. Hodne zalezi na mna miste velikosti a prorostlosti nadoru do mozku.

Sylva (Ne, 17. 3. 2013 - 19:03)

Taky mám známého s touto diagnozou. Je po operaci asi 10 let. Je relativně dobrý,jen někdy na moment je mimo svět,ale toto by si nikdo nevšiml. Proti epi. záchvatům,které míval taky bere léky a tím se nedostavují.Taky dostal plný inv. důchod,ale přivydělává si,protože je mladý a chce být mezi lidmi. Vzali mu akorát řidičák,ale bez toho se taky dá žít. Já si myslím,že prognoza těchto nádorů je docela dobrá.Přeji všem dlouhé a spokojené,ničím omezené žití.

Ivana (Ne, 17. 3. 2013 - 17:03)

taky jsem se s tímto neřádem setkala :( Před rokem v únoru 2012 diagnostigovali Glioblastom Multiform IV moji mamce (53let) 13.3. operace, nádor byl v místě krátkodobé paměti,takže po operaci si nepamatovala komu co řekla nebo volala (třeba mi 5x napsala tu samou sms :( Po operaci ozařování a chemoterapie-chema probíhala doma-6m (každý měsíc 5dní brala léky).Mamka doma dělá vše-má invalidní důchod, ale zastane celou domácnost, paměť se o 100% zlepšila. Je vitální, nic byste na ni nepoznali.Nedávno se ale objevil slabí záchvat epilepsie-udělalo se jí nevolno a na pár vteřin ztratila vědomí.Doufám,že už se to nebude opakovat!!!Doufám,že bude jedna z těch málo procent, co bude žít dlouho a doufám,že spokojeně :) Musí přece existovat nějaká naděje,že v blízké době najdou lék...

Ivana (Ne, 17. 3. 2013 - 17:03)

taky jsem se s tímto neřádem setkala :)

Jitka (Út, 5. 3. 2013 - 11:03)

mému manželovi byl v roce 2012 měsíci květnu
diagnostikován glioblastom. Hned do týdne
byl operován na Homolce. Zdálo se vše dobré.
Po jednom měsíci došlo k recidivě a po ozařování ulehl z důvodu ochrnutí levé
strany končetin. Nyní je pouze ležící pacient
Nechce mluvit. Je psychicky špatný. Mám ho
doma a snažím se pro něho dělat vše co je v
mých silách. Připadá mi že stav se zhoršuje je to vše náročné na psychiku.

lucie (So, 16. 2. 2013 - 23:02)

mému tatínkovi byl zjišťěn tento nádor při podezření na mozkovou mrtvici. byli nám doporučený ozářky., nádor měl na levé straně mozku takže měl zasaženo centrum myšlení a mluvení. po prvním ozařování se jeho stav strašné zhoršil takže jsme ozářky zrušili a ocentro tatínka se starali doma.až do jeho konce. bylo mu 52 let. nejdůležitější je aby člověk nebyl sám a dávat najevo hodně lásky. všem kteří bojují s touto nemoci přejí hodně sil, je to neskutečně těžké se dívat jak váš blízký odchází. hlavně aby cítil že jste s ním . v unoru to bude pět měsíců a stále to hrozně bolí. všem přejí hodně sil.

lucie (So, 16. 2. 2013 - 23:02)

je to zákeřná nemoc, u nás přišla tak nečekaně..u mého otce, nejdřív měl problémy podobné mrtvici až vyšetřením mu byl zjišťěn tento nádor. doporučili nám ozářky, na jedné byl ale stav se mu začal okamžitě zhoršovat. tak jsme je zrušili a místo dojíždění do nemocnice jsme měli tatínka doma. trvalo to čtyři měsíce.. a nikomu to opravdu nepřejí. tatínek měl 52 let. všem kteří s touto nemoci bojují přejí hodně sil hlavně rodinám nejdůležitější je být s blízkým až do konce. my to tak udělali a věřím tomu že tatínek to při odchodu cítil že není sám. koncem února to bude pět měsíců, ale stále to neskutečně bolí. přejí vám hodně sil.

Andrea (Pá, 8. 2. 2013 - 17:02)

Môj ocko mal tento typ nádoru bolo to mimoriadne náhle a rýchle. Zistili mu to poruchou videnia v októbri 2012 a zomrel v januári 2013. Liečbu mal Temodalom a ožare, zo dňa na deň prestal rozprávať a chodiť boli sme s ním denodenne bolo to hrozné. Všetkým ktorý s týmto typom nádoru bojujú prajem veľa sily.

Marcela (Čt, 24. 1. 2013 - 23:01)

Máte někdo zkušenosti s...Přeji hezký večer moje maminka má stejný typ nádoru, a taky by mě zajímalo zda je nějaká šance na vyléčení, chtěla sem poprosit jestli nevíte více o týhle zákeřný nemoci?děkuji.

lucie (Po, 1. 10. 2012 - 21:10)

Můj manžel ho měl.Byl...V sobotu ráno nám na tuto diagnozu zemřel otec. Všem kterým s toutou nemocí bojují a jejich rodinám přeji hodně sil. Člověk by měl umírat doma se svými blízkými. Je to krutá diagnoza a naděje není opravdu žádná, i když jsme si to tak moc přáli. Všem přeji hodně sil.

Jitka (Po, 27. 8. 2012 - 13:08)

Před čtyřmi měsíci mi oonemocněl manžel,
glioblastomem 4 st. Nikdy nebyl ve svém životě nemocen o to je to horší. Prodělává
momentně epileptick é záchvaty, které mají již za následek zhoršení mluvy, nehybnost
levé ruky a nohy. Onkologie ozařování neustále oddaluje, což se mi nelíbí. Jsme
z toho jako rodina velmi špatní. Už přestáváme věřit, že se z toho dostane.

Tereza (So, 25. 8. 2012 - 14:08)

Naše maminka, i když se opravdu hodně snažila bojovat proti této strašné nemoci, zemřela letos v červnu. Přesně 3 měsíce po zjištění diagnozy. Stále se mi v hlavě honí myšlenky na poslední týdny jejího života. Tato diagnoza je opravdu hodně zákeřná. Maminka měla v době kdy ji diagnozu zjistili jen "měnší" zdravotní problémy, které vnímalo okolí, ale ona sama si je příliš neuvědomovala. Žádná bolest hlavy, jen chvilkové změny osobnosti. Zpočátku jsme si mysleli, že by se mohlo jednat o Alzheimerovu chorobu. Pak ale z informací na internetu, nás napadla i tato diagnoza - nádor mozku. Bohužel nejhorší z nejhorších nádorů tohoto typu. Člověk ale pořád věřil v zázrak. Modlil se, hledal informace, kontaktoval lékařskou špičku v ČR, aby třeba jen trošku pomohl. Vše marně. Mamku jsme měli do konce jejího života doma. Nedovedu si představit, že by měla usnout na nemocničním lůžku. Teď už nám zbývá jen věřit, že naše maminka spí klidným spánkem. Nic ji nebolí a je jí dobře. Není dne, hodiny ani minuty, kdy bych si na ni nevzpoměla. Je to strašná bolest... Mamka byla nejlepší mámou ze všech. Přeji všem, které tato nemoc potkala, hodně sil. T.

mirka (Pá, 13. 7. 2012 - 19:07)

... Eva ... neviem, či...Môj švagor 41r.zomrel v apríli t.r. na glioblastom 4st.Mal to 4roky.Bol 2xoperovaný.Liečili sme ho všemožne. Nič bohužial nepomohlo.Mal veľké bolesti hlavy, epizáchvaty, postupne prestal chodiť, prestal vnímať svet.Skončil na náplasťiach a Morfíne. Veľmi nám chýba, bol to výnimočný človek. Osobne som ešte nepočula o vyzdravení niekoho s takouto dg.

matka (Út, 19. 6. 2012 - 21:06)

Dovolte mi reagovat na Vaše...... Eva ... neviem, či budete čitať tento príspevok. Píšete o viere v Boha, o úprimnej modlitbe za uzdravenie. Patrím do veriaceho spoločenstva, ktoré sa úprimne modlilo za nášho syna. Mal 19 rokov a rakovina sa vrátila. Hovorím o najhoršom mozgovom nádore - multiformní glioblastom. Manžel sa postil 7 dní za jeho uzdravenie. Nič nejedol. Len pil vodu. Verila som tomu, že len Boh môže urobiť ten zázrak, lebo nebolo v moci lekárov pomôcť mu. Zomieral pomalou, strašnou smrťou. Metastázy mu spôsobili ochrnutie od pol pása nadol. Posledné týždne nemohol ani jesť ... bolo to tak strašné ... a bolí to aj 4 roky po jeho odchode...

Reklama

Přidat komentář