Ježíš Kristus, Boží Syn
Ten Raboch je už taky starý jak pes. Divím se, že je ještě stále aktivní...
Pravda, u starých páprdů člověk neví, na čem je. Ale i když pochybujeme, často se setkáváme s tím, že jim to myslí výborně. Např. vizuálně by člověk řekl, že Zeman je dement. Ale myslí mu to na jedničku. Pane presidente - gratulace! Máte moji podporu. Vy jediný s Klausem jste dali těm podvraťáckýcm čubkám z malých stran lekci, když jste uzavřeli velkou koalici.
Jéžišmarjá! Nechceš někam nakopnout? To je fakt na diagnózu, a ne jednu...
nebo Martiňáka, ten je jako projekt velmi dobře zpracovatelný.
oprava: našli lepší metodu a ne naši -------naši ----neotisklo se mi l
Jako psycholog amatér jasně vidím, že tvá fascinace cizím utrpením - Šebka, meruňky a nakonec kačeny, ukazuje na vnitřně rozvrácenou přecitlivělou sebelítostivou osobnost, s narušenými sociálnímu instinkty, špatně navazující kontakt s lidmi. A tak jsi skončil tady na Doktorce. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ovšem tady jsi správně. Rozebereme tě a zase složíme, nového, lepšího. Všichni zde jsme případy, často až psychiatrické, a rozumíme bratrovi v neštěstí. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zdá se, že tě potkalo několik životních zvratů, už jsi viděl světlo v tunelu, ale byl to jen protisměrný vlak. Je třeba se soustředit na vybudování tvého robustního světonázoru, zdravého pohledu na řád věcí, který prostě občas přináší stavy dočasného zlepšení a pak tebou tak neoblíbený opětovný pád do mizérie. Přijmi dobrou zprávu, že tak to prostě chodí a nirvána je vystřídána někdy až Baudelairovou depresí a dekadencí. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Co s tím? Někdo bere antidepresiva, někdo pije rum, někdo diskutuje tady na Doktorce.
Ta kačena v té písničce před svým střelením do boka taky prodělala nějakou předchozí krizi a její překonání? A co je tak sebelítostivého na dojetí nad tragickým osudem svatého Šebestiána či té meruňky?
"A co je tak sebelítostivého na dojetí nad tragickým osudem svatého Šebestiána či té meruňky?" Ztotožnění, psychologický neználku, ztotožnění. Identifikoval ses se Šebem, kačenou i meruňkou a pláčeš vlastně ne nad nimi, ale nad sebou. Ale to je v pořádku, Lůďo, jen se vyplakej. Slzy vyplavují hormon stresu a tobě se uleví. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak jsem psal, tady jsi správně, my ti pomůžeme.
Jinak se ale, ty jeden psychologický velmistře, obávám, že každé litování někoho druhého (člověka, zvířete, rodiny pečující o meruňkový stromeček atd. atd.) vyžaduje jistou míru identifikace s trpícím či jeho blízkými. Kde není identifikace, tam nemůže být ani soucit.
Mě empatie nechybí, pokud na to narážíš. Ovšem rozhodně bych se vciťoval nějak užitečně, abych byl schopen člověka pochopit a využít to v náš oboustranný prospěch, nebo do nějaké osobnosti, do člověka velkého formátu, a ne do meruňky. -------------------------------------------------------------------------
K empatii ale identifikaci nepotřebuješ, identifikace je často patologický jev a toleruje se jen v případě herců (s postavou), nebo z výzkumných účelů u nás psychologů (amatérských). -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S tebou se ale identifikovat nemíním, protože bych to asi duševně odnesl.
Milý amaterský psychologu, v případě té meruňky jsem ale dal jasně najevo, že se jedná nikoli o identifikaci s tím nešťastným stromečkem, nýbrž s rodinou, která se ten stromeček snažila zachránit poté, co jej nalomila vichřice, a která pak zakusila jisté trauma, když se jim ten stromeček podařilo ošetřit, takže znovu vykvetl, ale nakonec byl stejně úmyslně zničen buldozerem. Vidím, že tvoje citové deficity jsou ještě úděsnější, než jsem se prvně obával.
Identifikace ne s meruňkou, ale s rodinou? Jen výmluvy, které jsou u pacientů běžné. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mé citové deficity jsou ještě úděsnější? Nepochybně, být s tebou tváří v tvář, tak bys mě napadl nejen verbálně, ale i fyzicky. A myslíš si, že jsi normální, viď? To je ovšem také zcela obvyklé. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jinak řečeno - nemysli jsi, že jsi nějak zvláštní nebo výjimečný. Pokud se lidem opakovaně nedaří, reagují různě, a tvůj projev je zcela typický. Vyplakal ses? Ještě ne? Doporučuji si přečíst něco od dekadentů nebo podívat se na kvalitní reprodukce Dalího obrazů. Protřebuješ svou depresi prohloubit až k nesnesitelnosti, psychicky ji zpracovat a pak se citově vyventilovat. Teprve po katarzi přijde rekonvalescence a tobě se uleví. Nedus to v sobě. (A přestaň už hledat jiné tragické případy, jako byl ten Valenzuela, a vyžívat se ve vlastním neštěstí.)
A jak můžeš vědět, zda jsem se se svatým Šebestiánem či tou tragickou meruňkou (nemluvě o kačeně divoké) vnitřně identifikoval? Vždyť mé dojetí nad těmi prvními dvěma jmenovanými dávnými reprezentanty světa živých, kteří tento svět za tak tragických okolností opustili - zejména tedy pokud i svatý Šebestián je historickou postavou - je čistě altruistické!¶ V návaznosti na nešťastného svatého Šebestiána, vzpomeňme dnes ráno i podobně tragického, a zaručeně historického, Ritchieho "Valense" Valenzuely (1941-1959), vynikajícího to amerického zpěváka, kytaristy a textaře rockového dávnověku a nezapomenutelného interpreta "La Bamby"! Jednalo se o talentovaného klučinu mexického původu z L.A., který skvěle adaptoval a uvedl do světa velkého showbyznisu výše uvedenou mexickou lidovku z oblasti Veracruzu. Jeho nahrávací kariéra trvala jen osm měsíců, kterých si však naplno užil, vystupuje s obrovskou mladickou vervou a agresivním elánem, zkrátka jak nejlépe uměl. Byl osobností, géniem, pionýrem, praotcem chicano rocku. Jako takový musel i létat po Státech, což nebyla prvních patnáct let po válce žádná sranda. Jeho osudná hodina nastala v Iowě den po Hromnici léta Páně 1959 krátce po poledni. Po koncertu na Clear Lake, který skončil někdy po půlnoci, si Ritchie hodil s kamarádem muzikantem mincí o místo pro svou prdel v malém letadle, a hod naneštěstí vyhrál. Čtyřmístná Beechcraft Bonanza se krátce po poledni místního času odlepila od země na runwayi masonského letiště, směřujíc do Farga v Severní Dakotě, ale do pár minut se zřítila na zem z dodnes nejasných příčin. Ritchie ihned podlehl masivním zraněním hlavy, doprovozeným traumatem tupého úderu do hrudi. Bylo mu stále ještě jen 17 let, a jelikož při dané havárii zahynuli i Buddy Holly a "The Big Bopper" J. P. Richardson, třetí únor 1959 byl zmíněn v písničce Dona McLeana "American Pie" jako "Day the Music Died".¶ Co k této tragédii tak mladého a tak slibného života dodat? Snad jen to, že Ritchieho "Valense" Valenzuelu v roce 2001, tedy 42 let po jeho smrti, uvedli do rockové Dvorany slávy.¶ https://youtu.be/jSKJQ18ZoIA
Ty už nejsi schopen hodnotit svůj psychický stav - to si uvědom. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mě nějaký bezvýznamný Richard Valenzuela nezajímá, a kdybych chtěl někoho lidovat, tak polituji našeho českého Wolkera. Proč si Valenzuaela poameričtil jméno na Ritchie Valens? Proč se styděl za své mexické kořeny? Takový vypočítavý člověk na mě dojem neudělá. Jistě,měl našlápnuto a mohl být slavný, kdyby nezemřel, a zemřít v 17 letech je smutné, ovšem tragické by bylo, kdyby takto zemřel nějaký nadaný fyzik nebo biolog, ne komediant, který sloužil pro pobavení lidí. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozhodně nejsem toho názoru, že všichni lidé jsou rovnocenní (přitom můžou být stokrát rovnoprávní) - pro každého má jiný člověk jinou cenu, pro tebe třeba Valenzuela velkou. Ale objektivně - všichni ti herci, zpěváci, muzikanti, kouzelníci jsou jen baviči pro lidi v čase jejich volna. Umění není to, o co v životě jde především. Bohužel, hlavně dnešní iracionální doba si to neuvědomuje a staví na piedestal kdejakého kreténa ze světa umění, a poslouchá jejich žvásty o politice, genderu, imigraci a podobně.
A už ses vykecal? Primitive.
My jsme s Ježíšem zajedno, že ten svět ovládl ďábel, hlavně ten muslimácký. Protože křesťanské církve místo obrany víry odevzdávají muslimákům kostely, přijdou všichni - od papeže po jáhna do pekla.
Zajímavé je, že Šebestián podle tradice své první - šípové - martyrium prý přežil, a teprve když si nedal pokoj a jako (již asi bývalý) kapitán pretoriánů znovu nabádal císaře Diokleciána ke konverzi ke křesťanství, řečený Dioklecián jej měl nechat ubít kyji a jeho mrtvé tělo hodit do stoky, jež se jmenovala cloaca maxima.
Svět se stále neodnaučil umírat za nedokázanou a nepodloženou myšlenku. Tak jako Šebestián. A tak jsme od té doby měli hafo fanatiků, kteří se nechali zabít nebo zahynuli v náboženské nebo jiné ideologické válce. Viz husité, jakobíni, bolševickou revoluci v Rusku, Masonovu famílii v USA apod.
Lidem ideologie nesvědčí, ale ještě na to nepřišli. Pravdu měl Hašek se svou stranou mírného pokroku v mezích zákona. Evoluce, ne revoluce, parchanti!
Nicméně tradice o svatém Šebestiánu je dojemná i tím, že obsahuje i moment ženského milosrdenství a péče. Když byl Šebestiánův trup prostřílen šípy, jeho katani si mysleli, že je s daným mladým mužem již konec, a proto ho jen lehkomyslně kamsi pohodili. Našla jej však údajně svatá Irena vdova, která jej vzkřísila a pečovala o něj, dokud se Šebestián neuzdravil.
Reklama
Rozbitá lebka na fotce? Hmm, jsi vážnější případ, než jsem si myslel. Ale neboj, jsem i psychiatr - amatér, a poskytnu ti korespondenční seanci. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ale nemám jen tebe, dnes už je pošuků tolik, že mí profesionální kolegové psychiatři jedou i v neděli, a stále to nestačí. A když jim vyklouze do ulic nějaký psychopat s chutí na krev, odnesou to hlavně oni. (A prognózy nejsou dobré - podle odhadů bude za pár let potřebovat psychiatra až třetina Čechů, blíže viz https://zdravi.euro.cz/jiri-raboch-tretina-obyvatel-cr-bude-mit-nekdy-v-budoucnu-dusevni-poruchu/ )
- Odpovědět
Pošli odkaz