Děti a punčocháče.

Rána sú aj teraz studené, ale na obed je niekedy poriadne teplo a kombinácia krátkych nohavíc a pančušiek je v podstate ideálna. Ráno pančušky ochránili pred chladom a na obed sa dali zniesť. Najhoršie bolo iba si na ne privyknúť. Čim nás bolo viac, tým to bolo ľahšie. Dlhé nohavice boli voľakedy hrubé a kým si človek na ne neprivykol, tak bez pančušiek strašne hrýzli.

To s tím, že tehdy kalhoty kousali máš pravdu. Člověk si na to kousání musel zvyknout. My jsme jim říkali kopřivky. Já nevím, co to byl za materiál, možná, že v tom byla vlna nebo co? Punčocháče byly pod ně nutnost. Oni ty kalhoty byly teplý, hrubý a hlavně na sebe zbírali každej bordel. Těžko se z nich sundávali hlavne vyschlé bodláky a taky se těžko zbavovali bláta, nedalo sa vykartáčovat. Na podzim a taky z jara jsme taky nosili kraťasy a punčocháče. Myslím, že těch dob jsem neviděl takhle oblečenýho kluka. Mám taky pár černobílých fotek, kde jsem tak oblíknutej. Když se vdávala nejstarší sestra, tak mi máma koupila bíle punčocháče, černej obleček s krátkejma kalhotama a taky černý polobotky. Na ty punčocháče stála frontu. A ty jediný mi byli tak akorát. Aby se mi nedělaly harmoniky. Jiné punčocháče mi vždy koupila o číslo větší.

Aj moja mama mi kupovala o číslo väčšie pančucháče. Kým mi boli akurát, tak už boli zodraté, niekedy už aj na palci, alebo päte zaštopkané.

tak, tak

Neviem, či sú pančucháče v zaslúženom dôchodku, skôr si myslím, že naopak.
Ale pán Tyrš založil Sokol ešte za Rakúsko-Uhorska. Takže to bude viac ako 100 rokov. A prečo práve červené trenky to neviem. Ženy vtedy cvičili v sukniach zopnutých medzi kolenami.

Možná proto, že to byl cvičební úbor dětí na první spartakiádě a pak už to tak ze setrvačnosti zůstalo. Také jsem zažil nacvičování. U nás se v tělocvičně topilo kamny na uhlí, v zimě nebylo možné tělocvičnu vytopit, také jsme cvičili s punčocháči nebo tepláky, vyjímečně někteří kluci spodkami, pod povinnými červenými trenýrkami.

Vo filme Cesta do hlubín študákoví duše, alebo Škola základ života učiteľ telocviku na pedagogickej porade hovorí, že niektorý žiak musí dostať 3 z telocviku a pri výpočtoch nedostatkov hovorí, že nenosí červený trenírky. Takže to asi bude skoršie rozhodnutie. V jenom filme o Pražskom povstaní hovorí niekto, že maminka sešila ČS zástavu s prostěradla a červených trenírok.

Červená, modrá a bílá jsou barvy trikolory, tak asi proto, maximálně by šlo prohodit barvy trenýrek.

Zažil jsem uhelné prázdniny a následné šetření, ale cvičit v punčocháčích to fakt ne. Punčocháčů jsem se něco nanosil, ale pokud byla zima tak se cvičilo v teplákách

Tiež som zažil uhoľné prázdniny a vždy sme sa im potešili. Neviem ako kto, ale ja som cez uhoľné prázdniny bol doma, v pančuškách, ale doma. Takže neprichádzalo do úvahy ani cvičenie v telocvični. Ani v teplákoch a ani v pančucháčoch. Pamätám raz, keď prišli veľké mrazy, tak sme mali povolené pančucháče pod tepláky. Telocvičňa sa vykurovala aj tak, aby nezamrzli radiátory. Teplo však vždy stúpa hore pod strop a na podlahe je riadna kosa. Sedieť v triede sa nedalo bez následkoch na zdraví. Keď je zima, tak hanba sa ide bokom a pančušky prišli vhod, hlavne vtedy keď teplota v triede nedosahovala niekedy ani 10 -12 stupňov. Keď dieťa sedí v lavici a je zima, prechladne aj keď ma oblečené pančušky.

To asi pak nechodím do školy v Česku. V prváku je měli všichni, pouze jeden měl podvlíkačky. Totéž bylo ve dvojce. Ve třetí ve škole přírodě pouze tři měli něco jiného než punčocháče. V čtyřce je nosila stále více než polovina klukú. Stále nejsem rozhodnut, jestli je budu nosit iv páté třídě.

A ty se im dívaš pod kalhoty? U vás je takovej zvyk?

U nás je jeden nosil hodně dlouho a bylo to dost trapné.

A co na tom bylo trepné? Tys pod kalhoty nenosil nic?