ROMOVÉ - žijí tu s námi

Milu, také jsem měla noční a v 1 hodinu to na mě padlo, uvařila jsem si kafe a docela dobrý,víkend jsme s manželem byli v Písku,moc pěkné městečko,říkala jsem si, teď potkám Milcu a jdu ji pozdravit,no nepotkala,dnes mám ještě jednu noční,ty taky?

Já sem včera tu noční nezvládala pořád sem usínala,hnusná noční to byla:-( a to sem se na ní vyspala a stejně hovno platný a zase mi akorát bolí hlava.Bianko 16h směny to muselo být hrůza ale s těma kalhotkama mě to pobavilo.A Hranáče znam,je to ten z Vyvolených.On je gay a jak předvádí cikánky tak ani nevim jestli mi to dokáže pobavit.Nic proti němu ale na nějaký ty cikánský slova sem už trochu alergická třeba na slovo Dylina a more.Ale ty tmavý po mě jdou dál i když si jich už nevšímam a nezajímaji mě ale teď spíš myslim cizince.Minule mi prodavač Kebabu při vracení peněz pohladil prsty a to byl Sergej vedle mě.Ale všimla sem si jak se na mě hodně díval ten prodavač ale dělala sem jakože nic a Sergejovi sem to radši neřekla.

Zase se opravuji, né každý se živí na co má.:-)

Tak ano, Eržika je M. Hranáč, kdysi z Vyvolených.Tam šlo o velké peníze a vlastně o ty jde většinou všude a člověk pro ně někdy udělá i nemožné. Teď podobný pořad běží na nějakém polském kanálu, ale nesleduji jej. Jen jsem zahlédla. No, každý se živí, jak umí a na co má. A když ještě k tomu pobaví lidi, je to dobře. Jen lidé si můžou vybrat a to je taky dobře.

Milu vydrž, mysli na něco příjemného, hodně se pohybuj. Já si teď vzpomínám na mé 16 hodinové směny, na odpolední spojenou s noční. Měli jsme tam jednu hodnou paní, která už tady není, ta po 8 hodinách zavelela, holky jdeme si převrátit kalhotky a pokračujem. Často na ní vzpomínám, jak nás všechny podporovala. Doufám že tu podporu cítíš i tady od "holek".

Aj sakra :-) teď jsem si pustila jen kousek a bez zvuku a stačilo :-D, když já raděj Gotta. Ale nebyl nějaký Martin Hranáč ve Vyvolených a neženil se s Tonym?

Milu taky jsem dnes k.o. Dopolko jsem jen udělala menší úklid a zalehla, pak jsme šly s kamarádkou vydobýt na louku křen, na zahradě jsem posbírala pár ořechů a zase jsem odpadla. Nemám dnes žádnou energii a vrací se mě vzpomínky.

Já nebyla zrychlená z ničeho jak si ze mě někdo děláte prdel ale sama od sebe.Teď je mi divno a to sem na noční a je mi fakt podivně a nic mi nepomáhá ani ta práce.Nevim už co dělat.Šla bych se zahrabat a spát abych měla klid ale já tu musim naopak vydržet vzhůru.Sany mě to místo cikána našlo nějakej Citroen,tak jak to?

Z jineho soudku: jedinej "cigan", kterej se mi libi.:D

https://www.facebook.com/search/top/?q=martin%20hran%C3%A1%C4%8D%20o%20postaris&epa=SEARCH_BOX

Jj, tenhle chlápek se tím případem inspiroval. Nebo spíš ho zaujala právě ta odpověď na otázku, proč to udělala:

https://www.youtube.com/watch?v=FcZW0GFLSdw

Vsichni maji depku bud z pocasi nebo ze je uz zase pondeli. Tak jsem vcera napsala pro sveho kamarada pohadku, aby nebyl smutny, ze zas musi do prace.:D Jooo, na infantilnost apod. neni clovek nikdy dost star. ;) Treba to nekomu take trochu spravi naladu.
Povidani o pondelku

Jestlipak vite, mile deti, ze dny v tydnu, tak, jak je jiz dlouho zname, nemely jednoho casu svoje jmena?
Bylo to proto, ze lide si porad stezovali, ze nedele prilis rychle utece a hned prispechaji vsedni dny a oni zase musi do roboty. To ani nevite, ale drive se muselo do prace dokonce i v sobotu.
Vsedni dny svoji neoblibenost tezce nesly, ale nejhure na tom bylo pondeli, protoze bylo lidmi nejvice nenavidene a casto, kdyz slyselo, jak na nej lateri, mu bylo do place.
A navic se mu jeste nedele zlomyslne vysmivala, ze ho nikdo nema rad a ze ona je tim nejlepsim a nejoblibenejsim dnem. Ale ani ostatni dny se jej, jak uz to tak byva i mezi lidmi, nezastaly a jen se radovaly, ze nejsou obeti sikany.
Pondeli bylo z toho tak nestastne, ze se rozhodlo, kdyz jej lide tedy nechteji, ze radeji zmizi a jiz nikdy nikdo o nem nebude mluvit spatne. A jak rozhodlo, tak se stalo.
Ubehla nedele a po pulnoci melo nastat pondeli. Jako vzdy jej chtela pulnoc vzbudit, aby prevzalo svou vladu, ale pondeli nebralo telefon. I vzbudila pulnoc utery, aby se slo podivat,kde pondeli vezi, ale ouha! Naslo jen prazdnou,peclive ustanou postylku a po pondelku ani vidu, ani slechu. To se, co svet svetem stoji, jeste nikdy nestalo.
Nic naplat, kazda rada byla draha, az nekoho napadlo, ze tedy musi nekdo jiny za pondeli prevzit sluzbu, aby na svete nevzniknul chaos. Dny byly totiz trochu naivni a vubec si nevsimly, ze chaos uz na svete je od nepameti a vubec neubyva.
Nikomu se nechtelo, ale nakonec volba padla jednohlasne na utery. Utery se balo, ze prijde o odmeny a tak se podvolilo.
Obleklo si tedy pracovni habit a vyrazilo do terenu. A jiz se mu na hlavu zacaly snaset nadavky a latereni. „ Sotva jsme se zbavili pondelka, uz je tu zase to protivne utery a nam se nechce vstavat do prace!“ Utery to vydrzelo par dni,ale protoze bylo psychicky labilni, tak se jednoho dne sesypalo a skoncilo na psychiatrii.
A zase nastaly starosti. Nakonec bylo rozhodnuto, ze nastoupi ctvrtek, jelikoz streda mela nejake osobni problemy a taktak stihala svoji sichtu. Ctvrtku se vubec nechtelo, naridil si sice budika, ale zaspal. Ani ranni kuropeni, natoz pulnoc jej nevzbudily. A to vam byla,mile deti, slamastyka. Nefungovalo uz vubec nic. Nikdo nevedel, jaky je den, proste zmatek jeste vetsi, nez obvykle.
Nedele, ktera se povazovala za sefovou, narychlo svolala mimoradnou schuzi, dostavil se nakonec i ctvrtek, ale byl zbaven duvery (on se z toho radoval,ale samozrejme tak, aby to nikdo netusil). I musel nakonec do sluzby patek, streda se opet vymluvila. Patek je v podstate dobrak od kosti a tak se opravdu snazil, sec mohl. No a jak to bylo dal? Kdyz nakonec patek odslouzil co mel, mela logicky nastat sobota.
Jenze ta si usmyslela, ze si to chce vymenit s nedeli, kdyz je stejne vse tak zprehazene, ze uz je to jedno. Ze chce taky byt lidmi milovana. Nedele se branila zuby nehty, nakonec uz to vypadalo, ze sobota dosahne sveho, kdyz tu se pridaly ostatni dny a aby toho nebylo malo, pozadovaly, aby i ony byly dny svatecnimi. Ze uz toho maji dost, byt jen vsedni. Ze taky chteji citit vuni nedelniho obeda a babovky na stole, slyset dovadejici deti a spokojene rodice.
No co vam budu povidat, spor se dostal az k nejvyssimu soudu. Nejvyssi soudce uz byl stary a unaveny a tesil se na obed a proto rozhodl, ze vsednim dnum vyhovi. A ze s okamzitou platnosti budou vsechny dny svatecni.
Dny se zaradovaly, ale jeste vice se radovali lide, to da rozum. Deti nemusely do skoly, lide do prace, (take jeden mily pan doktor nemusel). Mel tak cas i na jine, bohulibe zalezitosti.;)
A jak tak ubihaly dny, jeden za druhym, jako koralky navlecene na snure, najednou zacala byt vsude nuda. Deti nic nebavilo a jen se hasterily a praly a dny si dokonce zacaly vsimat, ze lide zpohodlneli, ze uz jsou lini je chvalit, protoze byl jeden jako druhy a ani je uz neumeli rozlisovat. A co bylo horsi, najednou se nemohli tesit, az prijde napriklad patek a po nem sobota a nakonec vsemi vzyvana a milovana nedele.
A dny zesmutnely, protoze takhle si to opravdu nepredstavovaly. A dokonce se zacaly ozyvat sebekriticke hlasy. „Vidite, kdybychom byly byvaly na pondeli milejsi, tak by neodeslo, i kdyz melo s lidmi trochu tezky udel. Meli jsme si ho vice hyckat a vse mohlo byt v nejlepsim poradku. Rokovaly co delat a dohodly se, ze vyslou posly do celeho sveta, aby pondeli nasly a privedly nazpet, ze bez nej to proste nepujde.
Jak rekly, tak se stalo. Trvalo to dost dlouho, mezitim byli lide uz naprosto otraveni a nechtelo se jim vubec nic. Ale nastesti jeden posel nalezl pondeli docela nedaleko, protoze jak urcite vite, pod svicnem byva tma. Pondeli uz jen cekalo, az ho ostatni dny poprosi, at zase nastoupi do sluzby a to se mu splnilo. Ostatni dny, dokonce i nedele, mu taktez slibily, ze uz se mu nikdy nebudou vysmivat, naopak si jen budou nalezite vazit,protoze i ono ma mezi ostatnimi dny svoji dulezitost a pevne misto.
A od te doby zase vsechno funguje. Nebo mozna nefunguje? Ja vam ani nevim, mile deti.
Zazvonil zvonec a pohadky je konec.