ROMOVÉ - žijí tu s námi

V čem? on je ten klidnější, víc hlavu v oblacích. Já jsem ten víc řešící, "talíře" házím já, pěstičkama do něj tluču taky já, jen on je ten, který mě chytí za zápěstí, aby mě zklidnil....i modřinu mi "šmejdů udělal :)))

Jo, ja jsem jako ty, Lallo. Par taliru uz zarvalo, i jinych veci, behem tech let. A nejvic me muze vzit cert, kdyz se rozciluju a protejsek mlci. Driv tedy obcas taky zarval. Ale cim jsme starsi, tim se to zklidnilo. Ale Jirko pozor na "strkani". A zkuste nechat ty stare veci spat. Ja vim, je to tezke, ale jde to.

Miluna někdy zaskočí za sernožkou. Jen co příjde na Denise únava.

Je to mozny:) ale tady to neprizna.

A ty chceš taky nebo co že si najednou napsal?? Die jestli Denis dneska přijede tak mu to řeknu dneska.Nepřiznala sem tady Jirko akorát že sem ujela s jeho kamarádem,tim když byl na mě zlej.Ale už na ně seru,potřebuju se z toho vymotat než zase mu přeskočí,aby mi třeba taky něco nezlomil jako si to udělal ty když ses nasral.

Radsi bez komentare :)

Jejda Jirko, a co ty jak se máte s Alicí?

Lallo uz zase dobry.Jen srpen byl spatny,zemrela mi babicka a doma nebyla dobra atmosfera.Ted uz dobry tak jsem rad.A mam moc radost z dcery,uz si s ni clovek i trochu popovida:)

No tak to si dovedu představit jak těžké to pro tebe muselo být. No ale jste spolu v dobrém i zlém určitě...Takže děti taky vpořádku, práci určitě máš, co víc si přát

Jo presne v dobrem i zlem.Ale nejaky prudky hadky nebyly,jen teda jedna.Nejak jsme se nepochopili a ruply mi nervy a na Alcu jsem zarval a ona pak brecela,tak jsem to urovnal.Ale za ty mesice co jsme ted spolu to bylo jen jednou.Ale jsem spokojenej ze uz mi nedava duvody k zarleni,vubec tyhle veci nemusime resit.Uz ji chlapi nezajimaji,hodne se zmenila.Tak jsem rad ze jsem radsi s ni kdyz tady ctu tohle.A co ty Lallo,jak se vede tobe?

Jsi mi připomněl, my jsme se nedávno tak šíleně zhádali, a při takové hádce se semele všechno dohromady. Peníze, blbí kamarádi, moc práce a málo spolu, objednal jsi stavební firmu co nás podvedla.... pak se začnou vytahovat kostlivci ze skříně neboli takové to nevyřešitelné co se za roky naskládalo, pakjsem po něm hodila nějaký nehodnotný hrnek...no a pak klid. Druhý den omluva jeden druhému a smích. Prostě standardní itálie

No presne to je ono.Koukam ze je to vsude podobny.To ja pri te nasi hadce vytahl taky nejaky stary zalezitosti.Mel jsem potrebu mluvit,vypovidat se a vyvztekat ale Alca to nema rada a vyhybala se mne a nechtela se mnou mluvit a o to me to vic provokovalo.Pak jsem zarval a priznam se,trochu do ni strcil ale pak mne bylo spatne a kdyz jsem videl ze breci tak hned jsem ji objimal a omlouval se.Bylo mne to pak lito.Jsme jen lidi Lallo.Kdyz tohle neni denne,tak stane se,nejsme stroje,mame city a emoce.Tohle si vzdycky rikam.A na koho jste to narazili za firmu? Vzali si penize a neudelali praci? A da se to nejak resit?

Je to tak Jirko, jsme jen lidi a pokud známe hranice, bude nám s láskou odpuštěno. Teda aspoň doufám :) Nesmíme ty naše tolik zlobit. Můj muž je v mnohém podobný Alici:)

Jako v každý rodině, pozdravuj ji