Kněz a žena ...

A proc tedy sveho kneze nenechas ve svem srdci /a minulosti zaroven/ jako nedopsanou stranku s ohnutym rokem, aby bylo snadne ji eventuelne znovu nalistovat a dopsat... a bude to nekdy nastane nebo ne. Nasilnym vepisovanim nejakeho pokracovani vzdycky vnznikne pouze a jedine nejaky paskvil, z neho nakonec nema radost ani cterar, ale nai spisovatel.

jano jestli jsi věřící , tak bys měla vědět ,že tohle je pro tebe tabu ,on si vybral život s Kristem , myslím ,že by ses měla za něho modlit a prosit za to, aby se ti nestalo ,že skrze tebe kněz opustil svoji službu.

Jo jo, napiš, pokecáme.
Nevěděla jsem, že je to novokněz. Takoví mají v sobě ještě hodně idealismu, opravdovou touhu sloužit, jsou většinou nadšení a těžko se nechají hned na počátku svést z cesty, na kterou se dlouho a poctivě připravovali jednou zamilovanou holkou. Ale to je jen teorie. Ale Drban má pravdu. Kdo je bez viny...Je to mladej kluk, ale pochybuju, že by nebyl pevný v tom, co si vybral. Není to snadná cesta ani život, nevybral si to bez rozmyslu. Za tu dobu určitě poznal hodně holek, určitě se ptal mnohokrát sám sebe, jestli to opravdu ze srdce chce a odpověď známe - nechal se vysvětit.
Mám kamaráda, který tu touhu měl, studoval v semináři, ale po čase (asi po 2 letech) změnil názor a školu nedokončil a knězem se nestal . Chodí s mou kamarádkou a ví, že tudy jeho cesta vede. V době studií je mnoho okamžiků, kdy je ještě možná cesta zpět.

Ok Kačko, až bude chvíle, tak písnu:) děkuji.

Drbanéé, jojóó - čekám zklamání, navíc když je vysvěcen na kněze teprve rok:)

Myslím, že spíš budeš zklamaná. Jsem taky věřící a kdybych měl posuzovat jejich přístup k sobě podle jejich pohledů,úsměvů a vstřícnosti,museli by být všichni homosexuální. Je to však jejich postoj k životu. Připrav se spíš na zklamání. Pokud je však jeho náklonnost k tobě opravdová a sejde kvůli tobě z cesty, je to smutné, ale co se dá dělat. Kdo je bez viny, nechť...

Jani, už jsem ho tu dávala, ale asi je na předchozí straně - jevdokia"email.cz. Klidně napiš, popovídáme si o tom. Mně to teda hodně pomohlo někomu se svěřit, vědět, že nejsem na tohle téma sama. Taky mě hodně zajímá, co ti řekne, nemám s knězi tolik zkušeností jako A, jdu na to podle svého rozumu a citu.

Jojo, drbane:-)
musim,ale není to tak lehký, jak se zdá:(
už se těším na to co mi řekne, tak jako tak to bude odpověď zajímavá:-)

Kačka má pravdu,musíš to rozčísnout!

jojo, jak říkáš, jsem ztracená :( a asi trochu trapná, když to teď tak po sobě všecko čtu:)
tak napiš adresu na mejl prosím...

Jani, ty už jsi fakt ztracená. Víš co, radši než si blbě něco vyložit, jako já, třeba to "zamávání" nebo pokukování, tak se s ním radši sejdi a řekni mu, jak na tom jsi. Pokud má "zaječí" úmysly, asi ti nebude lhát. Pokud ale takhle zdraví všechny, i se na všechny stejně dívá a jen ty to vidíš jinak, řekne ti, to co si myslím, že ti řekne. Měla bys to rozčísnout, jinak se budeš trápit jako já.
Jestli chceš, napiš mi.Na mejl.

Ahoj, tak jsem byla zase na mši a zase jsem z něj úplně hotová, připadnu si jako puberťačka. Zatím se nebavíme, jenom po sobě pokukujeme a jak včera autem odjížděl z kostela, tak mě dokonce pozdravil pokynutím ruky:) jůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů. Je fakt dost těžký na něj nemyslet....

A: chápu, že to nechceš psát tady, takže taky připojuju email: jevdokia"email.cz Díky. Možná brzo budu potřebovat radu od někoho, kdo ví, o co jde a neodsoudí mě ani jeho.

Jani, není zač.
A: jak už jsem jednou napsala, pravda to je, i když bych byla radši, kdyby nebyla. Máš pravdu v tom, že se lidi koukají divně, ale my to tak tehdy ani nebrali. On tu byl nový a do kostela moc lidí nechodilo. Když jsme teď jeli na ten oběd, tak jak jsme vyjížděli, zrovna se vyrojili nějací lidi kolem cesty. Já mu říkám: "Neměla bych se schovat?" A on na to: " A proč bys to dělala?" A normálně jsme projeli kolem nich. V restauraci jsme si povídali, to snad trestné není. On občas podobné věci dělá, jakože schválně vozí kamarádky v autě. (má takovou zvláštní farnost, taky ho beru spíš jako stroj na svátosti, a když dlouho nevychází z fary, tak říkají, že tam chlastá a když tam zas dlouho není, tak že chodí za ženskýma. Pravda není ani jedno)Často k němu chodí třeba studentky, které shání materiál na diplomky a tak. No a když potřebují něco po mši probrat, proč by ji nemohl na faru svézt. I mě po mši vozil na přípravu. On teda žádnu asistentku nemá ani neměl, u nás mu pomáhaly jeptišky a tady mu občas pomáhá kaplan.
Mně se spíš tvůj příběh zdá neskutečný, ale věřím ti, protože to znám, jen já bych do toho nešla. Obdivuju tě, vás oba. A co myslíš, že mu P. Opatrný řekl? á mám pocit, že "můj" o tom taky s někým mluvil a proto se teď chová, jak se chová. Tak, že jsem z něho zmatená.

Pro A.:Můj mejl je hwezdicka1"seznam.cz, na tento mejl mi můžeš napsat svůj příbeh, byla bych ráda, docela by mě to zajímalo, tak jestli se Ti bude chtít, bude mi potěšením:)
chápu, že to nehcceš psát semka..

Kačko, tak děkuji, asi ho vážně zkontaktuju a požádám o nějaký duch.rozhovor..a uvidíme co se z toho vyklube.A díky ještě jednou za všechyn tvé komentáře:)

KAči, jinak promiň, ale mi ten tvůj příběh taky nepřijde moc opravdový. Možná že to skutečně vidím pod jiným úhlem pohledu, ale celkem si nedovedu představit, že bychom s tím mojim takhle chodili po městě. To je přesně to - lidi by se na to dívali dost divně. Prostě kněz nechodí po městě s žadnou ženou - ani sestrou. O tom jsem mluvila - prostě stroj na svátosti. My když chcem někam zajít, tak jedem do blízkého města - vyhýbáme se kněžským restauracím poblíž biskupství. A je všechno v pohodě. Jinak, ač to bude znít jako protiklad, mne lidé v jeho nynější farnosti přijali úplně báječně. Farář tam měl vždy hospodyni nebo asistentku a tudíž je divné, že ten můj 4 roky neměl, ale konečně se prý spravil... :)

Tak ten můj ze začátku jen víc koukal a taky zdravil. Asi půl roku. Pak se začal na mne ptát ženských - tedy jestli mne někdo nezná - neznal, a pak za mnou prostě po jedné ranní mši přiběhl s úplně hloupoučkou otázkou. Pak mne připravoval ke křtu a ke svátostem. To jsme ještě asi ani jeden netušili, kam až jednou dojdem. Asi po dalším roku(ve kterém jsem se díky mnoha zásadním událostem v našich životech sblížili) od mého křtu jsme to tušit začali. Poté jel na exercicie a jak se vrátil, věděl úplně jistě, co cítí. A řekl mi to jako první. Stála jsem tehdy jak solný sloup a nedokázala říct ani ň. Strašně mne to ohromilo. I když jsem věděla, že ho mám ráda z celého srdce. Živě si dokážu předsavit jak mu to tehdy P. Aleš Opatrný na těch exerciciích poradil. Asi se toho bál víc jak já i z toho důvodu, že je mezi námi velký věkový rozdíl.

Víc nenapíšu. To jedině osobně. Je to příliš intimní a pro jiné třeba i známé a mohli by pohcopit...

Bohužel, skutečné to je. Teď už s tím nenadělám vůbec nic. Stalo se, stalo.
No co bych mu říkala. Zazvonila jsem, on nevyspalý otevřel okno (pondělí je volný den, takže po 11h ještě spal) a koukal na mě. Poznal mě celkem brzo, pozval mě dál, uvařil kafe a zeptal se mě, jak jsem ho našla, jak se mám a jestli jsem vdaná. Předpokládal, že jde o "zdvořilostní" návštěvu. Povídali jsme si, ukázal mi faru, byt, poseděli jsme v obýváku a pak jeli na zámek na oběd. Pak jsme se procházeli v parku a povídali si o všem možném. Samozřejmě jsem na něj nevybalila hned všechno, co jsem měla na srdci. Spíš jsme se tak oťukávali. Doufám, že ještě budu mít příležitost s ním všechno probrat. A jestli se nebojím, že se do mě zase zamiluje? Myslím, že ne. Uběhlo hodně čsu, jsme starší a víc rozumní a každý jsme si svoji cestu vybrali. Pořád je to pro mě blízký člověk, kterého už nechci ze svého života ztratit.
To, že se na tebe "tvůj" kněz víc dívá, si myslím, že je to jen tvůj pocit, nebo přání. Věř mi, že kdyby uvažoval o přátelství s tebou, dal by to nějakým způsobem najevo. Samozřejmě se s ním můžeš zkontaktovat, požádat o duchovní rozhovor, že jsi tu nová, že se třeba chceš více zapojit do života farnosti. My třeba běžně pořádáme posezení, máme společenství mládeže, děláme svatodušní vaječinu (bohužel dneska se musím učit), různé poutě, výety. Víc ho tak poznáš a třeba ti časem přijde úplně stejný, jako jiní kluci. Věř mi, že i "normální" kluci jsou milí, přátelští a pohlední.A třeba se na některé z těch akcí s někým seznámíš.

Pro A: No ja to mam se vztahem trochu jinak. Chodim s bajecnym chlapem(asi rok a půl), ktery je verici. Na zacatku naseho vztahu by me nikdo do kostela nedostal ani parem volu, ale ted je to tak nejak vsechno jinak. Pochopila jsem v co veri, pochopila jsem, co je pro nej dulezite... jenze problem je v tom, ze ackoli je mu 32, tak se stale hleda. Neni stastny s praci, kterou dela, neni stastny v zivote a je to na nem videt. Chtel by jit duchovni cestou, ale nevi jakou. Premysli i o tom, stat se knezem. Hodne jsem o tom uvazovala, co s tim a jak se s tim vyrovnat. Padly i myslenky, jak ho k sobe "pripoutat"... Ale po nejakem case mi doslo, ze to neni ta spravna cesta, ze to nema s laskou nic spolecneho. Musi se rozhodnout sam, jak chce v zivote pokracovat. Ja muzu stat u neho a v jeho rozhodnuti ho podporovat. At uz je jakekoli.

Ahoj ahoj,ttééda Kačko, ten tvůj příběh mi připadá jako kdyby to ani nebylo skutečné, takové trošku pohádkové a pěkné, ale to samozřejmě neznamená že ti to nevěřím, jistě že věřím. A jsem ráda, že ti to dobře dopadlo s tím "tvým"knězem:)a když jsi za ním po letech přijela, co jsi mu řekla??to tedy věřím, že byl překvapený, nebojíš se že by se znova mohl do tebe zamilovat???
Já jsem byla dneska v kostele a zdálo se mi že při mši na mě kouká víc než na ostatní, nevím, možná se mi to fakt jen zdá, protože bych si to přála, ale možná to tak není a kouká na všechny stejně:)
jinak abyste léle pochopily mou situaci, více než od vidění se neznáme(přistěhovali jsme se totiž do místa, kde je on, takže ho znám teprve tak rok), takže bych se s ním ráda seznámila a popovídala(o zamilovanosti bych zatím neříkala:)..ale jak to udělat?mám na něj číslo, co třeba sms?nebo raději osobně počkat na něj po kostele a požádat ho o nějaké posezení? co myslíte?
Ještě by mě zajímalo co je to ta pastorační asistentka a co pro to udělat?díky a zatím páááá, těším se na odezvy:)

A ještě vzkaz pro slečnu či paní "A.": taky máš podobnou zkušenost? a ty jsi mu to pověděla nebo jsi mlčela?