ROMOVÉ - žijí tu s námi

Dežo, že tý zas v krčme popíjíš kořálku?
Něbo zde v prestrojení kážeš cigánsků morálku?'

Dežo, čo tomu hovoríš? To sů hodní, čo? I výučko zdě pre nás uróbili!'

Cikáni, kočovný kmen roztroušený po celé Evropě. Vyskytli se v Turecku již v XI. století (podle některých v císařství Řeckém již poč. IX. stol. za Nikefora), v XIII. stol. rozšířili se po Uhrách a Polsku, r. 1417 jsou již u Baltického moře, r. 1422 v Italii, r. 1427 ve Francii, r. 1447 u Barcelony ve Španělsku: r. 1492 byli již ve Španělích pronásledováni zároveň se židy a Maury, r. 1531 vyšel v Anglii proti nim první edikt. S počátku bájilo se o nich, že přišli z Egypta, že jsou kmen, který nepřijal Ježíška, když prchal před ukrutností Herodesovou. Za trest prý jsou vypuzeni z vlasti a marně si budou hledati domova. [Cikáni] sami šířili tuto bajku a kořistili z ní. Jejich povídání mělo vliv na tehdejší názory o Východě. Když poznáni byli jako lháři, zloději a lotři, počali býti pronásledováni nejdříve ve Španělích, pak v zemích ostatních. Ve stol. XVI. se jim ulevilo, tu a tam dály se i pokusy učiniti z nich národ usedlý a povznésti je, ale pokusy se nezdařily. V Evropě každý národ je jinak pojmenoval; řecky slovou Atsinganos (Athinganos), bulh. Acigan, rumun. Tzigan, maď. Tzigany, ital. Zingaro, tur. Čingiané, špan. Gitano, angl. Gipsy, albán. Yevk, franc. Bohémiens. Názvy angl. a špan. souvisí s bájí o jejich egyptském původu. franc. vznikl chybným názorem, protože první [Cikáni] přišli do Francie z Čech. Název řecký prý původně značil sektu, která žila ve Frygii a Lykaonii, odkudž přišli [Cikáni] na Balkán. Jiní (jako M. J. de Goeje) odvozují název řec. od pers. tsjeng (hudební nástroj). U Herodota (V, 9) vyskytují se Singurai, ale nevíme, zda název ten souvisí s [Cikáni]-ny. V Asii prý slovou Kouli, v Indii Banjari nebo Lombadi, pravé jejich jméno je prý Gohuri. Rozšířený název róm značí u nich muže, romí ženu. O vlastním původě jejich poučuje nás jazykozpyt. Nářečí jejich navzájem silně se liší a rozeznává se jich 13: řecké, rumunské, uherské, české, německé, polské, ruské, čudské, skandinavské, anglické, italské, baskické, španělské. Ve všech jsóu však prvky řecké, slovanské a rumunské, což označuje nám cestu, jak se šířili. O cestě jejich svědčí i prvky perské a arménské. Jádro však ve všech nářečích jest indické a souvisí s dialekty dolního Indu. Jakou roli vlastně ve své pravlasti měli, proč a kdy ji opustili, není dosud bezpečně vyzkoumáno. Kř. První zmínka o [Cikáni]-nech v Čechách činí se ve '

Dyk, dylyna, dyskoteka, dyžokej a dy už bude socka...aneb vyjmenovaná slova po D pro cikánskou menšinu, jež je na východním Slovensku většinou. Pokud ne papírově, tak alespoň svými '

Dežo dněs trhál čérešně nelen do hůby,
dělal si i na zimu zásóby.
Po stromoch lez,
málom si zlámal vez.
V rybníku sa kůpsal áko Adám Černý,
kápra půstil lebo bol podprůmerný.
A čo ty Dežo mój brat drahý,
dófám, že už si zcéla zdravý.'

tak utěkaj a príď včas.'

Už som sa o těba ve?mi bál
tak ty si dněs lenom zarábal?
tak si pekně hóď těélo do peléchu
a něrob užaj žiadnů něpléchu.
A zajtra sa tuna zíděme zas
tak uprataj a príď včas.'

Dežo sa ke kompjúteru doplázil,
áby svójho bráta Deža pozdrávil.
Těžko můsel Déžo zarábať,
na záchodku pódlahu, stěny uprátať.
Kedysi číchal v kádibůdke čérstvy vzdůch,
pák skóro rok chémický půch.
Těrazky budě mať záchod nový celičký,
hóvňa bůdu pochódovať do čístičky.'

tak jdi makat a nekecej

Dežo musí dněs těžko zarábať,
nemá čas po intérnétě vykecávať.'

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=454729

tady nekdo strli osklive

No terazky stě v prdéli
čo vy bystě zas chcéli?
čeští drsňáci
to jsou č....i
konec sraní s cikány pomalu je dohání.'

Féro,kdo jsi,představ se,jinak se neznáme!!!!
A možná Ti jí rovnou mezi očka dáme!!!!'

Jó musíš sa umět národiď.
MÓDlI se k bóhu reinkarnacie a tréba sa nad těbů smiluje.'

Fero dobré dobré.'

kdybych já byl byrevný,
měl bych život nádherný.
živil by mě český stát,
já jen tančil,pil a krad.
souložil bych jako kanec
a peněz měl plný ranec.po světě pak cestoval,
v strasburgu si stěžoval.
nezabýval bych se prací,
živil bych se emigrací.
příslušníci jiné rasy
mají u nás zlaté časy.
i ten cikán zdivočelý
ze spiše a pováží,
houfně do čech stěhuje se
za svou černou pakáží.
vítej v zemi zaslíbené
náš národní hoste!
díky tobě populace z kvalitní a vzroste.....'

Dežo,čo my s těbou uděláme,
na tytůlku tvojů fotku dáme.
Ak vidí národ celý,
aký si chudák upotěný.
Kopeš v mrazu i na sólněčku,
aby bohatý měli ke golfu cestěčku.'

ja kopem a kopem silníci
som cigán hódně trpíci
a buděm kopat ako jatý
buděm možno aj bohatý.'

A čo ty robíš za práci,
platí tě dobre ty bílí vandráci?
Já vydávám cigánské noviny,
móžeš tam napsat postoj romského hrdiny.
Vykrič všecek hněv černý,
svému nitru zóstaň verný.'