Ježíš Kristus, Boží Syn

https://www.youtube.com/watch?v=dkoriLH_5-o Tady je o vesmíru pokec, o začátku vesmíru. Oba dva, jak Hrib, tak Grygar jsou sice věřící, ale tady to popisují dobře. Všechno je známé, jen ne ten počátek a jeho parametry.

jejda, pobožní ztrácejí nervy :-) groteska

Náhodou jsme vznikli a náhodou zemřeme. ---- Sorry, s tím nesouhlasím. Náhody neexistují. Existují chemické, biologické a fyzikální zákonitosti. Ty pak vedou k tomu, co pozorujeme.

Vznik života dneska takto není možný, protože jsou jiné podmínky. A navíc i kdyby dneska někde vznikl nějaký život, okamžitě je sežrán současným životem. Možná že život vzniká každou chvíli, ale je nemilosrdně likvidován tím, co tu je. Dneska se tu už nemá šanci nic uchytit nového. Když to bylo pusté a ještě tu nic nebylo, tak jo. A je vidět, že jakmile to bylo možné, nějaký život tu vznikl. Takže je to zákonitost.

Jsou to síly a zákonitosti, které nutně vedou k životu. Život na Zemi není náhodný, ale nutný a nevyhnutelný. Život je jako infekce a vzniká všude tam, kde jsou příhodné podmínky. Je to zjevné už podle ochoty se replikovat. Už z toho, jak mají jakékoli baktérie, plísně chuť se množit, je vidět, že to muselo být už na počátku. A to je ta hnací síla. Je to i chemie. Chemické zákonitosti. Tak jako když se setkají dvě látky, vzniká třetí, nějaký roztok se zase jinými vlastnostmi. Dělá se to všecko samo, nikdo to neřídí. Žádný bůh nikde není potřeba. Jediné místo, kde je možnost pro boha, je úplný počátek. Tedy odkud se vzala vůbec hmota a kdo ji definoval ty vlastnosti, které potom později vedly k spontánnímu vzniku různých dějů, procesů, včetně života. To nikdo neví, Tam ať si klidně pobožní dosadí boha.

Život nevznikl náhodou. Nic se neděje náhodou. Náhoda neexistuje. Vše má svoji příčinu. Jsou síly a podmínky, a ty vedou k životu. Takže na všech planetách. které měly stejné podmínky jako Země v minulosti, musel také vzniknout život. A život se zbytečně glorifikuje a dává se mu esoterický nádech. Není to nic nadpřirozeného. Je to replikace. Původ má v replikaci. A že je něco složité a současně atraktivní? To už je sněhová vločka. Stačí se podívat na zvětšené snímky sněhové vločky. https://www.google.cz/search?q=sn%C4%9Bhov%C3%A1+vlo%C4%8Dka&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjV96WjivLhAhVYRxUIHep3AiYQ_AUIDigB&biw=1921&bih=1025

„Měsíc je umělé těleso, je dutý a slouží jako základna pro ET.“ (ufolog Julius Krebza)

A úplně nejhorší bylo období, kdy se to lámalo. To byla opravdu síla. Asi dva, tři měsíce tápání a nejistoty. Až když jsem si udělal pomyslnou misku vah a na jednu dal argumenty pro víru a argumenty proti, došlo mi, že těch pro víru už moc není a že se tudíž oficiálně přestanu vydávat za věřícího, ale za skeptika či spíše už nevěřícího. A pak za další 4 měsíce to už definitivně odumřelo. Vyčistilo se to. A velmi se mi ulevilo. Uf, to byla úleva, Konečně jsem pochopil, proč nejen mně, ale ani nikomu dalšímu věřícímu nikdy nic nefungovalo... Protože jsme věřili jako tydýti vymyšleným srajdám... Ach jo. No a pak mi došlo, jak je ta ideologie vlastně špatná z podstaty a jak vraždí pluralitu a demokracii a jak tudy nikdy ani cesta nemohla vést. A bůh, kdyby skutečně nějaký existoval, by se mu musela bible příčit a ošklivit.

Asi si není jist, že bůh existuje. Já jsem ve svém křesťanském období se modlil imervere. Doma, venku na procházkách, furt. Byl jsem si jist, že existuje bůh a že spolu komunikujeme. Byl jsem celkem horlivý, i když to mělo výkyvy. Ale tak jak vy tu tlačíte ideologii, tak jsem to neměl. To se mi vždycky příčilo být aktivní svazák. Byl jsem mnohem opatrnější a střídmější. Ale na všechno jsem samozřejmě věřil, i na ty anděly, démony, všecko... nejen Boha. Ten zápal pro věc jsem měl spíše jako Jirka, ne jako Steve. Ale samotnou ideologii jsem tolik netlačil. I jako křesťanovi se mi tak nějak zdálo, že přece jen bůh přesahuje knihy, nauky a to, co o něm lidé kdy vypotili. Nikdy jsem nedělal kompromisy s New age nebo esoterikou, ale současně jsem si myslel, že bůh je malinko jiný, než jak ho popisují knihy o lidí. To jsem si totiž nikdy nemyslel, že by bible byla pravda a nic než pravda. Ani v době největšího pobožného zápalu jsem si nemyslel, že by v jedné knize bylo všecko a k tomu správně. Navíc jsem tam viděl zjevné kolize s realitou. Ale to gró jsem považoval za pravdivé. Čili asi něco mezi Steve a Jirkou jsem byl. Naukově blíže k Jirkovi, chováním spíše střídmější jako Steve. Ale to už je jedno. To všechno odvál čas, jak zpívá Waldemar Matuška

Jirka napsal: "Takovou víru jsem nikde v Izraeli nenašel." "Ženo, jdi, tvá víra tě uzdravila." ..... Jo jo a ještě jsi zapomněl na " Spravedlivý bude žít z víry". A vo tom to je. Víra jako motiv rozhodování je podle mě úplně chybný styl myšlení. Určitou víru člověk musí mít. Víru jako ve smyslu naděje. Páč jinak by to musel zabalit. Ale víra bez ověřování a bez kritického myšlení je velice nebezpečná věc. A právě takovou víru bible požaduje, viz buďte jako děti.