Gamblerství

Nevím co říct k diskuzi Lenky a Igora. Oba popisujou problémy docela výmluvně, myslím si, že pravda bude asi někde uprostřed, ale nevím. oba jsou přesvědčiví :) Každopádně největšá problém asi je a byl v Igorově gamblerství...

Sázení přes internet funguje stejně, jako sázení v kamenných sázovkách, akorát si musíš nejdříve na svůj učet u dané netové sázovky převsést peníze (bankovní převod, platba e-karou). Potom máš na účtě kredit, peníze, které můžeš sázet jak je libo. když prohraješ, můžeš si tam zase vložit, když vyhraješ, tak můžeš vybrat (převedou na účet). Já měl/mám limit, že měsíčně převedu max. 500,- ne víc i kdybych 3 den to pětikilo prohrál, tak až do prvního následujícího měsíce si tam nic nepřevedu. Díky tomu mi sázení neleze do peněženky, s tou pětistovkou tak nějak už počítám jakobych jí prohrál - tedy beru jí jako utracenou. Ještě teda musím říct, že je to limit, tedy každý měsíc tam 500 rozhodně nevkládám. Ale nemůžu říct že bych něco vyhrával, jsem v minusu, celkově za měsíc tak -200 (jeden měsíc vložím 500, druhý třeba 300, pak třeba 300 vyberu a tak furt dokola). Mě to sázení prostě baví, to vzrušení když se "vám hraje nějaký zápas". Koneckonců baví mě si třeba jen tak natipovat, bez peněz, nevsadit si za peníze, ale jen tak "nanečisto" tipnout dva zápasy a pak sledovat, jak to dopadne, jestli bych "bral" a nebo ne... takhle vlastně tipuji už pár dní, nanečisto...když to výjdde, je mi líto, že to nemám za prachy a když ne (častěji), jsem zase rád.
Automaty jsem hrál poprvé naposledy za 20ku tak v 15 letech, kasina a tak podobně, to mě vůbec neláká (možná proto, že jsem to nikdy nezkusil a taky ani nezkusím) a do kamenných sáízovek teď, když sázívám přes internet už taky nechodím. Já si nemyslím, že bych byl gambler v tom smyslu, jak se asi gambleři projevují, že prohrávají hodně peněz, kazí jim to vztahy, zadlužují se a tak podobně. Ale JSEM gambler, nebo jak to nazvaz v tom smyslu, že mě sázení baví, já totiž, když tak nad tím uvažuji, nesázím pro peníze, tudíš ani nemám potřebu zvyšovat vklad (ani když se daří, ani když se nedaří že bych chtěl prohru rychle získat zpět), ale porstě pro radost/nasranost z uhodnutého/neuhodnutého tipu. Co mi opravdu vadí je, že mi to někdy leze do času (třeba hodinu sedím u bedny a vybírám ten "nejlepší" tip. A máma má pravdu, že by bylo mmnohem lepší se třeba věnovat přítelkyni, nebo se třeba učit...

Možná máš pravdu, mámo. Jsou to monology. Ale když už se tady jedná o gamblerství, zajímalo by mě co Igora vedlo k tomu, že po dvou letech znovu k té - jak sám říká proherní bedně šel. A myslím, že tehdy to skutečně začalo s těmi penězi. Vzpomínám si na to moc dobře. Začalo to tím, že nosil jen zálohy s vysvětlením, že zaměstnavatel neplatí a pak to pokračovalo střídáním zaměstnavatelů, kteří neplatili a tak dále, pořád dokola. Myslím, že tuším kdy to tam hodil poprvé v abstinenci, jen si vzpomínám, že zrovna tehdy to bylo docela období pohody. Taky tady některá dívka psala o tom, že gamblerstvím si její přítel léčí komplex z lupenky, to by možná mohl být i Igorův případ. To musí říct on sám. Vím jen, že tohle ho trápilo víc, než dokázal přiznat.

Souhlasím i nesouhlasím zároveň... Proč myslíš, že to už není o gamblerství? Vždyť já jsem gambler... A ten začátek Nového i konec starého roku stojí opravdu za p.r.d.
Igor

Lenko, Igore, tohle už není o gamblerství, to je monolog každého zvlášť a myslím, že se už ani neslyšíte....Nevím, ale ten Nový rok jste nezačali právě dobře...

Opět přehmat.. Jestli sis všimla, tak jsem napsal :

" A ještě něco..
Navštívil jsem ten link a hned mne zaujalo toto ."

Tím jsem měl na mysli, že to právě začínám číst a hned v úvodu mne něco zaujalo.. Nemyslím tím nic konkrétního.. jen, že mne to zaujalo.. tak pořád neanalyzuj.. Prostě v tom textu je něco, co mne oslovilo a myslím, že Tvůj pohled z druhé strany by nebyl úplně od věci. A to "..hlavně pro Tebe.." je víc než výmluvné.. Já Tě nechci napadat a už vůbec ne s Tebou válčit, jen se snažím, abychom oba přišli na to, co je a bylo špatně.. OBA !!

Igor

Nic mě nenutí odpovídat, ale protože se zatím nikdo do debaty nepřidal, přece jenom něco napíšu. Chci jen říct, že jsem nevybírala z textu pana Jílka to, co se mi zrovna hodí, vzala jsem část úvodního textu /nemůžu to fakt přepisovat celé/ jen proto, abych ukázala lidem o čem to je. Když jsem ten úvodní článek četla poprvé, tak jsem ho nedočetla, tak moc jsem ještě tenkrát věřila, že nás se to netýká. Tak to jen odpověď na to, proč je použito zrovna těchto úryvků textu.

Víš, nechci komentovat Tvé příspěvky, možná ty moje i Tvoje tady okomentuje někdo jiný. Možná za to budu i ráda. Jen ještě jedno:
Píšeš o stránkách pana Jílka a vybíráš z nich taky něco, bohužel si z toho nic nebereš:

jen něco z tvého textu:

chuť na drogy není nic nemorálního a nenormálního

chutě na drogy se nezbavíš ani sebedelší abstinencí, tak se s tím nauč žít

tohle jsem podcenila a nechápala, že bys mohl mít chuť, aniž bych to považovala za zradu - měla jem mít pochopení pro Tvé malé slabosti a "hříšné myšlenky" - jen pro myšlenky.

svět ani lidé se nezmění aby se ti lépe žilo a nic nebude takové, jaké by mělo být

pokud to vezmeš na vědomí, naučíš se s tím žít a změníš se, nebudeš už muset měnit nic jiného a svět se změní s tebou

být prospěšný znamená být oporou těm druhým, pokud si to od tebe přejí a způsobem, jaký je vyhovující jim.

Jako poslední větu píšeš: "Je to dobré k zamyšlení."

Ano Igorku, hlavně pro Tebe.

A ještě něco... Moji rodiče Tě podle Tvého nemají rádi.. A proto (přesto všechno kolem nás) se otec snažil dovolat Tobě i Tvým dětem, aby vám popřál do Nového roku... Ani jeden z vás mu to nevzal.. Mrzí ho to..
Igor

Vskutku pěkná reakce.. V něčem máš pravdu a v něčem jsi úplně vedle.. Pořádně si přečti, co jsem napsal a pak se zamysli.. Ty důvody, proč jsem odešel už jsem Ti vysvětloval.. několikrát.. a marně.. nic jsi nepochopila.. Určitě to nebylo proto, abych Tě předběhl v rozchodu.. Oháníš se "Jílkem", ale vybíráš jen, co se Ti hodí.. Právě si to čtu.. Pravdu máš v tom, že je to síla. Je mi strašně líto, že máš pocit balvanu.. Moje dcera dostala to, oč si napsala Ježíškovi. Ano - alimenty platí otec a Ty sama víš, že jsem už několikrát říkal, že mu ty peníze budu posílat na účet.. I alimenty i splácení jeho půjčky. Jeho odpověď znáš. Mimo to od ledna už to platím já.. Prostě mne stále analyzuješ a snažíš se mě přistihnout při lži.. Nevěříš mi ani slovo, přestože spousta sporů byla "o ničem".. A v tom je hlavní problém. Aspoň tak to vidím já.. Naše umění komunikovat je v pr..li.. Otázkou zůstává, jestli jen dočasně, nebo natrvalo.. Nelituji těch let s Tebou a budu na ně vzpomínat.. M.T.K.
Igor

Mámo, Petro, Andy a vy ostatní myslím na vás. Petro, na Tebe asi nejvíc. Říkáš, že je to tři roky co Tvůj manžel zemřel a ještě ses s tím nevyrovnala. Přeji Ti v tom novém roce ať se Ti to konečně podaří. Nesmíš cítit vinu za jeho rozhodnutí. Já vím, že Ti chybí. Mě bude taky chybět. Jen doufám, že ne tak dlouho. Ale bylo to jejich rozhodnutí a život jde dál. Žije dál ve vašich dětech. Přeji Ti hodně štěstí. A všem ostatním taky. Taky bych byla ráda, kdyby se ozvala ta dívčina, co byla těhotná a odešla od přítele gamblera. Myslím, že už by měla mít miminko - Terinku. Možná teď nemůže napsat, ale doufám, že to zvládla a chtěla bych jí popřát taky jen vše nej. Budu na vás na všechny myslet.

Ano Igore, přesně jak jsi to napsal, kdo Tě nezná, musí plakat dojetím. Nad tím, jaký jsi vzorný syn, jak nenecháš své rodiče ve štychu. Nemám chuť to už dále komentovat. Fakt, že dokud jsem jezdila za Tvými rodiči a za Tebou bylo ještě všechno celkem v pořádku. To, že je Tvá matka alkoholik a především závislý už samo taky něco vypovídá. Ano, závislost a z ní plynoucí manipulace okolím je dědičná, nebo lépe řečeno jsou k ní sklony a chování naučené. Proto jsem taky považovala za nešťastné to, že zase žijete spolu. Doteď si myslím, že jsi začal hrát proto, že ses chtěl vymanit z její závislosti na Tobě. Tvoje matka sice měla před lety malý nádor na prsu, který jí byl vyoperován /pokud vím, tak už je to drahně let/, ale vzhledem k jejímu způsobu života - denně flaška meruňky a víc než balíček cigaret a manipulace okolím naříkáním a apelováním na soucit a morální povinnost není to pravé. Myslím, že jsem s ní trávila víc času než její vlastní dcera měla jsem ji svým způsobem ráda a ač to bude znít divně, pořád mám. Co mi vadilo bylo to, že Tě nikdy nenechala dospět. Ještě v Tvých 34 letech Ti volá několikrát denně. To není v pořádku. To, že teď dřeš na baráku má zase souvislost s tím, že Tě živí. Ano i to, že ses se mnou rozešel týden před Vánoci mělo svůj důvod. Neměl jsi peníze a dárky ani pro svou vlastní dceru. Ano, vím, musíš být vděčný, koneckonců Tvůj otec za Tebe platí alimenty už od doby, kdy ses rozvedl a to, že za Tebe zaplatil některé dluhy byla moje zásluha. Já jsem ho pozvala k sobě a požádala ho o pomoc s tím, že na další splátky dohlédnu. Dohlížela jsem jen do té doby, dokud jsi mi to dovolil. To, že ses u mě doma od září objevoval cca 1x za 14 dní na 3 hodiny jen se se mnou vyspat a nechtěl jsi vědět o mých problémech, protože Tě rozrušovaly a máš přece svých starostí dost pro mě nebylo příjemné, nicméně snažila jsem se být trpělivá a řešit své problémy sama /což jsi mi taky vyčítal, protože jsem Ti říkala, jo, řeším své problémy s autem, financema, zdravím atd./, abys opravdu mohl jen přijet a vyspat se se mnou bez jakýchkoliv rušivých elementů. To, že jsem se přestala stýkat s Tvými rodiči vzniklo z toho, že ses k nim chodil vyplakat z toho, jak jsem zlá a z Tvého jednání vyplývalo, že oni Tě zaměstnávají tak, abys za mnou nemohl přijet ani na chvilku, protože si přáli, aby náš vztah skončil. Možná si to i trochu přáli, protože měli pocit, že jejich synáček se mnou trpí, ale to bylo jenom proto, že Ty prostě taky hraješ hlavně na soucit. U mě sis zase stěžoval na to, jak jsi uštvaný, jak Tě na baráku honí, jak Tě matka pořád diriguje, jak brečí, když chceš za mnou jet, jak Ti šéf /nevímkolikátý/ nerozumí. Ale třeba Ti do toho až tak nemluvili. Nebo jenom reagovali na Tvé nářky. Párkrát jsem Tvého otce prosila, když jsi začal být agresívní aby Ti domluvil, že se s Tebou něco děje a že se bojím, že zase hraješ. Jenže on má jednu výraznou vlastnost. Jak je to rozumný člověk, tak zavírá oči před skutečností, dokud to jde. Jak jsi náš vztah prezentoval, tak ho brali. Stejně tak, jako oni měli pocit, že já Ti beru klid, já měla pocit, že Ti ho berou oni. Tak jsme se navzájem odcizili. Ty jsi klidně mohl říct, milý rodičové, makám od rána, teď bych rád jel za svou přítelkyní, protože můj vztah mou nepřítomností upadá a já pokud ho chci pěstovat, musím s ní taky někdy být. Myslím, že pokud bys nás všechny kolem sebe tak nemanipuloval, neztratili bychom společnou řeč. Ale možná, že Ti až tak aktivně nebránili. To ty ses rozhodl. Sice si nepřipouštíš, že 3x, 4x si to hodit za 1000,- je špatné, ale já si myslím, že to byl začátek konce. Otázka taky je o kolik podhodnocuješ. Já bych to spíš tipovala na 3, 4 výplaty. Přestals věřit sám sobě a ta Tvoje nervozita a agresivita z toho plynoucí už to mohla jenom pohřbít. Protože já jsem Ti kdysi řekla, jestli ještě jednou...., rozejdu se s Tebou. Takže jsi to prostě udělal dřív Ty, aby sis připadal jako chlap, který rozhodl. Tak ses rozhodl. Teď ses mě zbavil a bude Ti už jenom líp. Tak už se tím netrap. Vždyť po čtyřech letech se zbavit takového balvanu na noze jako jsem já, to je přece terno. Já nelituju ničeho, co jsem za ty čtyři roky prožila. Ani těch večerů, kdy jsem s Tebou seděla doma, protože jsme neměli peníze na to, někam se jít pobavit. To všechno mě těšilo, protože to byla láska. Tak to teď zkusím bez lásky. Asi mi bude hodně smutno, ale život jde dál. Z Tvých slov jsem pochopila to, že dluhy platit nechceš, raději budeš žít pár let naplno, než s tím léta bojovat a dle Tvého vyjádření jen přežívat. Tak jdi a žij a buď rád, žes byl tak silný a dokázal ukončit vztah s tak neperspektivní osobou jako jsem já.

Málem bych zapomněl.. Chtěl jsem Ti napsat, ale nějak to nevyšlo.. Prošel jsem si tuhle diskuzi znovu a musím se opravit... Nějak mi unikl Tvůj příběh a tak jsem napsal, co jsem napsal.. Promiň.. Už vím.. Hodně štěstí v Novém roce..
Igor

Navštívil jsem ten link a hned mne zaujalo toto :
Několik zásad pro život ve střízlivosti a abstinenci platných pro Jana Jílka

Pamatuj, že ty jsi byl otrokem v egyptské zemi
a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží

* terapie byla k tomu aby ses vrátil mezi lidi
* nebyl to trest, ale příležitost ke změně
* abstinence je prostředek životu, nikoliv cíl, nebo smysl života
* abstinuj teď a tady
* pokud abstinuješ pro to, abys sis užil života jsi na správné cestě
* není dobrá nebo špatná abstinence
* všechno co ti prospívá je dobré, ničeho se nezříkej
* jen ty sám nejlíp víš co potřebuješ
* jen ty sám víš jaký cíl v v životě je pro tebe důležitý
* mít chuť na drogy není nic nemorálního a nenormálního
* chuť na drogy máš proto, že jsi závislý
* chuti na drogy se nikdy nezbavíš ani sebedelší abstinencí, tak se s tím nauč žít
* drogy jsou vždy lepší než já, proto se jim vyhýbám
* lži komu chceš, ale nikdy sobě, a svému terapeutovi, kterého sis vybral
* o těch věcech mluv s někým, kdo tomu rozumí, a komu věříš
* nezůstávej na to sám a pamatuj, že hřbitovy jsou plné hrdinů
* nejsou důležité roky abstinence, ale způsob jakým nakládáš se životem

o nevíš jak dlouho budeš naživu ani jak dlouho budeš abstinovat, ale abstinence je zcela ve tvé moci, když uděláš vše co je ve tvých silách aby ses v ní udržel
o pamatuj si, že jsi schopný se rozhodnout zda je ve tvé moci zrecidivovat, nebo to odložit na jindy
o jako každý jiný člověk i ty máš možnost se rozhodnout jak chceš žít
o co platí pro tebe, pro druhého může být smrtelná past
o z toho plyne, že nemáš univerzální recept ani na život, ani na způsob života
o přes veškerou podporu vždy se budeš muset nakonec vyrovnat jen ty sám se svým životem
o svět ani lidé se nezmění aby se ti lépe žilo, a a nic nebude takové, jaké by mělo být
o pokud to vezmeš na vědomí, naučíš se s tím žít, a změníš se, nebudeš už muset měnit nic jiného, a svět se změní s tebou
o nesnaž se stát spasitelem těch druhých
o budeš-li to dělat po právu se dočkáš výsměchu
o budeš-li ale prospěšný lidem kolem sebe vrátí se to k tobě
o být prospěšný znamená být oporou těm druhým, pokud si to od tebe přejí, a způsobem, jaký je vyhovující jim.

Je to dobré k zamyšlení...
Igor

A zase jsem zapomněl na podpis.. Omlouvám se.. Igor

Budu teď asi hodně krutý... Přečetl jsem snad vše, cos napsala a můžu říct jen jedno: Kdo Tě nezná, musí plakat dojetím.. Na druhou stranu jsem rád, žes to napsala.. Vím tak, co cítíš a prožíváš, ale taky jsi mne utvrdila, že spoustu věcí a faktů popíráš. A netýká se to jen mého gamblerství.. Týká se to Tvého přístupu.. Chceš partnera o kterého se můžeš opřít? Tak se smiř s tím, že partner je člověk, který je na stejné úrovni s Tebou.. Ne o patro níž.. Víš je a bylo toho hodně, kdys mi dokazovala, že Ty jsi ten kdo má navrch.. Byly to maličkosti ale bylo jich spousty.. V práci mi naplatili a proto jsem změnil firmu.. Říkal jsem Ti.. zavolej klukům a poptej se.. Ukradli mi naftu? ANO a dvakrát.. Poprvé přes 400l a já byl tak blbý, že jim u toho ještě asistoval.. (Pokud to čte nějaký šofér a aspoň slyšel o tom, že existuje skupina v okolí Brna, která si vytipuje kamion, nad ránem vzbudí řidiče a s vymyšlenou story ho požádá o pár litrů nafty a vysaje mu celou nádrž, tak prosím aby to potvrdil.. Ráno jsem zavolal PČR a ti mi potvrdili, že nejsem ani první ani poslední.. Vše taky bylo na videu z kamery, jenže díky tmě a malému rozlišení kamery jako důkaz bylo nepoužitelné..)To že mi to sebral z výplaty šéf je taky pravda.. To ti potvrdili kluci... A že mi sebrali 70litrů skoro před barákem? Taky pravda.. Kdybych to chtěl prodat a prohrát asi bych Ti o tom neříkal.. Další věci? Třeba když jsi chtěla, abych Ti pomohl s dohledem na syna, který dělal problémy.. Všichni jsme se domluvili na řešení (zákaz vycházek a zlepšení ve škole).. a jak to dopadlo? V neděli jsme se domluvili, já večer vyrazil na cesty a v pondělí už bylo všechno jinak.. Takže jsem byl opět za blbce. Říkáš, že chci svobodu? Ano.. Ale asi si ji představuji trošku jinak, než tady uvádíš.. Nejde mi o to být nekontrolován.. Z nějakého mě neznámého důvodu, nesnášíš mé rodiče, kteří potřebují pomoc (snad každý musí uznat, že rekonstrukce polorozbořeného domku, kdy matka chodí o fr.holích a otec si v září zlomil na 3x nohu v kotníku a kdy mu začátkem prosince vytahovali 3 šrouby a nikdo jiný z rodiny nepomůže je pro mne, jako syna, kterému otec pomohl umořit část dluhů, momentálně na 1 místě oproti pomoci při úklidu domácnosti, vaření apod. když v té domácnosti je 1 dospělá, 17-tiletý kluk a 16-tiletá slečna. A kor když jsem od pondělí do pátku pryč. A taky škola.. Když jsem se od Tebe v únoru odstěhoval, bylo to proto, že za a) jsem neměl peníze a nechtěl vám ujídat a za b) protože když slyším po několikáté, jak jsem maminčin mazánek, tak mne to prostě naštve.. a NEODSTĚHOVAL JSEM SE K NIM, ALE NA BARÁK, KDE JSEM BYL SÁM!! A to že mi pomohli přežít nejhorší je snad normální v rodině.. A do té školy jsem se přihlási jednak kvůli sobě, abych mohl skončit s ježděním a zůstat na stejném příjmu a jednak, abych Ti dokázal, že ten život s Tebou myslím vážně a že nám chci zajistit solidní příjem a prostě žít a být s Tebou.. Nechci v důchodu vzpomínat, jak jsem byl furt v prdeli a prožil život v kabině auta!!A čeho jsem se dočkal? "Podpory" typu vzdej to.. není vhodná doba, nezvládneš to a je vyhodíš peníze oknem.. A kdy bude vhodná doba, když je mi teď 34???? A proč jsem to prostě skončil?? PROTOŽE S TEBOU NENÍ NORMÁLNÍ ŘEČ!!! Ano.. já jsem gambler a to že jsem za dva roky hodil 3x, nebo 4x do bedny dohromady cca 1tisíc korun, mi dalo pěkně do těla.. Ty výčitky a naštvanost sama na sebe byl pěkný záhul.. A nejsem v klidu.. jinak bych sem nechodil.. A štve mne, že ty prostě své chyby nevidíš a za vše může jen moje závislost.. Jestliže má dojít ke změně chování a přístu k druhému, tak k ní musí dojít na obou stranách!! Ale toho zřejmě nejsi teď schopna.. Ano moc mne trápí, že jste nemocní a já bych vám měl pomoct.. Ale už prostě nemohu snášet Tvé výčitky, jak jsem sobecký, nezodpovědný a různé jiné.. Když Ti zavolám, jak se Ti daří a jak se cítíš, tak je to proto, že mi na tobě a dětech záleží a ne proto, že je mi to jedno! A když Ti řeknu, že ty výčitky nejsou na místě a že by bylo lepší, kdybys řekla třeba "Zlato, jsme na tom mizerně, mohl bys nám pomoc?"(pozn. Přestože jsem před vánoci udělal "rozhodnutí", které bylo ze stejných důvodů, jako to včerejší, tak jsem byl připraven pomoci člověku, který je mi stále blízký)tak ani nejsi schopna pochopit, co tím vlastně chci říct a naznačit.. A zase výčitky.. Já už prostě nemůžu.. Už jsem byl párkrát na pokraji cesty do blázince z našich hádek a nehodlám (ani nemůžu) to opakovat.. Jsem prostě na konci sil a jediné, co potřebuji je čas na přemýšlení a zklidnění.. Nechci být agresivní, ale ta agresivita je především projev mé bezmoci.. A co se týče mé matky.. říkám to velmi nerad, ale má matka je alkoholik, který má rakovinu a prostě je zoufalá.. Za to, že Ti psala jsem jí vynadal, jako snad nikdy před tím.. Ona za to prostě nemůže. Ale jedno máte společné.. : obě často převracíte výroky druhých ve svůj neprospěch.. Když jsem si ráno přečetl Tvé zprávy, tak jsem byl vzteky bez sebe.. A zlobil jsem se na vás obě. Proč, když Ti chybím mi to neumíš říct jinak než výčitkou?? Proč musíš neustále dokola se motat v kruhu?? Ta myšlenka, že KDYŽ SPORY TRVAJÍ PŘÍLIŠ DLOUHO, JE VINA NA OBOU STRANÁCH se mi zdá hodně trefná..
No musím toho nechat, potřebuji udělat ještě spoustu věcí do školy.. Těch věcí, se kterými jiným pomáhají partnerky.. :) Ale Tys na to neměla nikdy čas, a asi ani náladu.. Neboj - nemám Ti to za zlé.. Jen je mi to líto..
Přeji Ti do Nového roku, aby se Tvůj život ubíral lepším směrem než dosud. M.T.K.

Malá ukázka z úvodního článku:
Máte problémy se svými závislými jen proto, že se v nich udržujete.
Zachraňujete, přemlouváte, kryjete, zapíráte. Čím déle to děláte, tím víc si užíváte problémů se závislostí. Vaši blízcí závislí, děti, rodiče, manželé, manželky, přátelé ti všichni oceňují vaši toleranci, důvěru, naivitu a bez jakéhokoliv váhání ji zneužívají. Věříte, doufáte, zlobíte se, prosíte, přemlouváte, vyhrožujete. Nic vám to není platné, ale máte pocit, že jste něco udělali. Stále čekáte, že vaši milovaní a zároveň nenávidění závislí pochopí, že takhle to dál nejde. Budete čekat rok, dva, tři, někdy celý život. Stále budete slyšet lži, výmluvy, sliby, hrozby. Hrozby se velmi často vyplní. Nebudete mít klid, čas na sebe, na své děti, své přátele, příbuzné, na své vzdělání, dovolenou, zábavu. Všechno se podřizuje jejich pití, fetování, nebo hazardním hrám. Stále vás budou nutit abyste kryli jejich potíže, nedochvilnost, podvody. Budou vás nutit platit dluhy, které nadělali, budou vám lhát a vy se budete zlobit, že to dělají a budete čekat na ten okamžik, kdy to přestanou dělat. Nikdy se toho nedočkáte. Jste apatičtí, unavení, otrávení a nevěříte skoro nikomu a ničemu. Je to proto, že jste bezradní a přesvědčeni, že se nedá nic dělat, že máte smůlu. Až do takového stavu většinu z vás vaši "drazí" do-manipulují. Vzbudí ve vás pocit viny, že kdybyste byli v pořádku, jim by se žilo líp.

To je jen ukázka z úvodního článku. Zajímavý je taky příběh autora - život v abstinenci. Tam mě zaujalo hlavně jeho vyprávění o životě v abstinenci, budu citovat:
"Vydržel jsem to osm let, během nichž jsem se oženil, rozvedl a znovu oženil. Nepil jsem a přesto se vlastně tolik zas až nezměnilo. Mnozí řeknou pohádka. Vítězství, konec dobrý. Jenže, a v tom je ta potíž, moje sobectví se nezměnilo, má zralost byla spíš nezralostí. Byl jsem abstinent. A nebyl jsem dospělý. Choval jsem se stále jako ten, co má na všechno nárok. Bez ohledu na potřeby těch druhých..........Historie se opakuje.

Prosím, kdo můžete, přečtěte si to. Mě už to nepomůže, ale kdybych se k těm textům dostala dřív, spoustu věcí bych dělala jinak. Vím, že bych stejně nic nezmohla pokud ten člověk sám nechce, ale aspoň bych věděla, že jsem udělala všechno co jsem mohla. Je tam hodně o pocitech závislých, třeba to někomu pomůže. Ještě jedna špatná zpráva: poslední věta
"Na počátku každého řešení a sebepoznání stojí řád a kázeň."
Což znamená, že pokud má váš blízký závislý z této věty vyrážku, šetřete síly, ještě není připravený na to se změnit. A pozor na to, jestliže je schopen to nějakou dobu dodržovat, ještě není vyhráno. Na to jsme bohužel dojeli my. Chvíli to fungovalo, pak se mu to začalo zajídat. Já to nepoznala a ve chvíli, kdy už se kára řítila z kopce a já byla viz výše: unavená, apatická, otrávená, už bylo pozdě. Tak fandím všem, co ještě mají dostatek odvahy, síly a lásky.

ještě jednou napíšu tu adresu: www.mujweb.cz/zdravi/jilek/ tak snad to konečně vyjde :-)

Díky mámo. A brečím ještě víc...Ano děti. Jenže žiju pro ně už sedmnáct let a už bych chtěla taky trochu pro sebe. Pořád to táhnu sama a vše co bych chtěla je jen partner o kterého bych se mohla opřít. Aspoň jednou v životě vydechnout. Problém je spíš v tom, že i když zájemců by bylo dost mě přitahují bohémské typy. A to jsou potom takové vzlety a pády a taková intenzita vztahu, že i ten konec je na mašli. Ale přesto dík. Nepřestanu ho milovat hned, to já vím, jen doufám, že brzy najdu něco, co mi dovolí když ne zapomenout, tedy alespoň se s tím vyrovnat.

Hrál jsem jak vo život,80tisíc za noc,teť bych si dal do držky.Už nehraju,nemám za co.Smutnej příběh.Dobře mi tak!

No, já nesázím asi od 20.12. nebo tak nějak jsem si dal "pauzu". Ale vím, že si zase vsadím, ne moc, ale vsadím si. Mám ten svůj limit 500,- měsíčně které do toho ze svojeho investuji a víc prostě prohrát nemůžu, protože sázím přes internet a peníze posílám přes internetové bankovnictví - takže mi sázení neleze do peněženky a mám přehled o tom, kolik jsem prohrál/vyhrál.

Nějak mi to "odešlo" a zcela nečekaně.. Tak čtěte až ten druhý příspěvek.. A taky jsem zapomněl na to důležité... podpis :) Igor