Reklama

Ženám známé trable při cestování-hledání WC

vladěna (Út, 26. 7. 2005 - 15:07)

hmmm to s tím autobusem je fakt drsný, ale lepší než mokrý kalhoty a jestě větší ostuda, já jsem byla jednou v podobné situaci, jela jsem domů z města a chtělo se mi šíleně čůrat, tak jsem musela vystoupit o zastávku dřív a skočit za keřík, a počkat na další autobus, ale lepší než se počůrat před spoustou lidí ne?'

David (St, 20. 7. 2005 - 19:07)

Poněkud drsné, ale umím si představit, že se to mohlo stát.'

Petra (St, 20. 7. 2005 - 14:07)

Pro odlehčení, z diskusního webu:Cesta hrůzyMám kamarádku. Jmenuje se Radka, je to něžná blodýnka a pochází ze spořádané rodiny. Ve dvaceti letech se vdala, brzy povila synka a šťastně si užívala hezkého manželství a mateřství. Po nějaké době musel její manžel nastoupit základní vojenskou službu a odkroutit si povinných pět měsíců.Loučení bylo dojemné, ani jeden z nich nevěděl, jak to odloučení bez sebe přežijí, a mladá manželka dala slib, že ho bude navštěvovat tak často, jak to jen půjde. Asi za měsíc nadešel den, kdy mohla navštívit manžela na vojně, protože dostal vycházku. Večer svěřila synka do péče prarodičů, napekla koláče, usmažila řízky, nařídila si budíka na nekřesťansky brzkou hodinu a ulehla do lože. Rozechvěním ze zítřejšího setkání se svým manželem nemohla dlouho usnout a převalovala se posteli sem a tam. Pořádně zabrala až hodně dlouho po půlnoci, a tak se stalo, že ráno nezaslechla zvonění budíku. Naštěstí se probudila sama od sebe ve chvíli, kdy bylo možné autobus ještě stihnout, když sebou ale pořádně hodí. Fofrem na sebe naházela oblečení, popadla tašku s proviantem a mazala na MHD.V autobuse si uvědomila, že vlastně nestihla navštívit ani onu místnůstku. No nic, uklidňovala se, zvládnu to na nádraží ještě před odjezdem. To se ale spletla. Na nádraží dorazila na minutu přesně, s jazykem na vestě naskočila do téměř se rozjíždějícího autobusu a usedla do zadní časti. Úlevně vydechla, a když se trošku zklidnila, začala si uvědomovat naléhavost svého nutkání. To nic, vydržím do zastávky s přestávkou. Tyhle dálkové trasy je dělají asi po hodině a půl jízdy a Raduška upřímně věřila, že tak krátkou dobu nebude problém svůj močový měchýř ignorovat. Zavřela oči, ve snaze nepříjemnou dobu trošku zaspat. Leč, spánek se nedostavoval. O to víc se dostavovaly myšlenky na návštěvu WC. Byly neodbytné. Potřeba a nutkání se '

sorbona (Po, 11. 7. 2005 - 21:07)

no jo léto a pobyt u moře s tím je průjem a žaludeční potíže téměř neodmyslitejně spojen, to se stane vetšině lidem, když přijedou ko exotických krajů, že je postihne průjem no a některým se prostě nepodaří doběhnout v čas, já byla tak též v té situaci, ale měla jsem to štěstí, že bylo WC poblíž, jinak by to asi taky špatně dopadlo'

Dana (Po, 11. 7. 2005 - 13:07)

ahoj lidičky tak jsem zrovna přijela z dovolené a můžu se zařadit mezi vás všechny co to pustili do kalhot před pár dny jsem i já na vlastní kůži zjistila jaký to je se pokadit, nic příjemnýho, naštěstí se toi stalo už v hotelu kousek před apartmá, beze svědků, ale i tak jsem se strašně styděla ale prostě se to nedalo vydržet průjem'

František (Po, 11. 7. 2005 - 12:07)

A co na to odbory???!!! Má-li ta firma zahraniční centrálu, neškodí se pokusit kontaktovat tamější i zdejší odbory...'

HANKA (So, 9. 7. 2005 - 18:07)

to né ale já sem to už párkrát nestihla tak pro jistotu je nosím'

Pavel Obalil (So, 9. 7. 2005 - 14:07)

Ještě mě takhle napadlo: tý firmě, kde pracuje Hanka, určitě šéfujou Japončíci, že? To je u nich normální, dělat si z lidí OTROKY!!!!'

Pavel Obalil (So, 9. 7. 2005 - 14:07)

Tak za tohle bych vedení téhle firmy zavřel do kriminálu aspoň na pět let. Vůbec bych se s nimi nebavil.'

HANKA (So, 9. 7. 2005 - 13:07)

co se dá dělat'

s s s s s (Čt, 7. 7. 2005 - 22:07)

to snad nemyslíš vážně že si bereš do práce pleny, to je teda drsný, když si člověk nemůže ani odskočit :-(('

HANKA (Čt, 7. 7. 2005 - 06:07)

Já dělám taky u pásu a párkrát sem to nestihla si odskočit tak nosím plenky a mohu bezobav vklidu pracovat'

Mirka (Út, 5. 7. 2005 - 17:07)

Ja se sice nikdy nepočurala ale mám zas jiný problém- když to musím dlouho držet tak pak čurat nemůžu:( Nejhorší zážitek jsem měla jako malá holka, kdy jsem jela se školou na Jesus Christ Superstar a v autobuse se mi asi za 2 hodiny strašně moc chtělo- k snídani jsem vypila půl litru čaje:) V Praze jsme dlouho popojížděli na světlech. Nakonec nám řidič zastavil někde u odbočky, vyběhla jsem, vyhrnula sukni, stáhla kalhotky- a nic! To jsem celkem zhysterčila..Dřepěla jsem tam snad 5 minut a pak jsem to po výstřicích postupně nějak vytlačila. Stalo se vám to někdy nebo to je moje specialita?'

Martin (Po, 4. 7. 2005 - 23:07)

Milan: No slyšel jsem že takhle to mají zavedený ve firmě Celestica v Ráječku (okres Blansko). Nabízeli mi tam i flek i když ne u pásu.'

janča (Po, 4. 7. 2005 - 21:07)

Milan má naprostou pravdu já dělala taky u pásu a je to přesně tak, mě se to teda nikdy nestalo, ale pár kolegyním málem jo, je to fakt hrozný, když si člověk nemůže ani dojít na záchod a nejhorší je že je to zahraniční firma ale nejvíc v ní buzerují naši lidi Češi, fuj hnus :-('

Milan (Po, 4. 7. 2005 - 17:07)

Petro - jsou firmy (nerad to říkám, ale hlavně zahraniční), kde když si odskočíš, tak se ti nepočítá práce, ale hlavně ty potom musíš čekat, až si zase musí odskočit někdo jiný než se můžeš vrátit k pásu. Takže lidé, aby nepřišli o výdělek, raději nechodí.'

p e t r a (Po, 4. 7. 2005 - 14:07)

...to si děláte legraci s tou prací, to jsou přece základní lidský práva na to jsou přece zákony, přece není možný aby si člověk nemohl v práci oskočit...??'

Monika (Čt, 30. 6. 2005 - 15:06)

take uz to mam za sebou.Sla jsem domu z prace a cestou se mi chtelo hrozne na zachod.Nebylo si kam odskocit tak jsem si rikala ze to vydrzim domu.Jenomze najednou sem ucitila ze uz to neudrzim,stacila sem se sice zastavit ale uz bylo pozde.Tlacila jsem nohy vsi silou k sobe , citila jak se mi konecnik nezadrzitelne otvira a plni se mi kalhotky.Mela jsem hrozny strach ze mne nekdo uvidi, naštěstí neviděl, ale cesta domů byla víc než nepříjemná;-('

IQ 101 (Čt, 30. 6. 2005 - 11:06)

to co píše Michala o té její bývalé práci tak to je dost smutný, jenže je to tak a je u nás takových firem hodně, já jsem jednu dobu v jedné takové pracoval, jednalo se o zahraniční společnost a byl tam taky takový systém a hlavně holky s toho byli dost vystresované a nejedenkrát měla některá namále, ale jestli se někdy některé stala nehoda to posoudit nedokážu tady tím se asi nikdo rád nechlubí, já jsem se vždy snažil holkám pomoci, že jsem za ně tu práci na chvíli vzal pokud to bylo možné aby si mohly osdkočit, aspoň jsem si tak jako výstupní kontrolor vyzkoušel co která práce obnáší.'

alexa82 (St, 29. 6. 2005 - 22:06)

no víš Evito, ono je to asi tak že dokud se Ti to na té veřejnosti nestane, tak si to nedokážeš představit, ale jak tady píší holky že se jim to stalo v práci, tak to je taky silný kefe :-))'

Reklama

Přidat komentář