Chci umřít a nedaří se mi to

Mila Zuzano, psychicka bolest...Já vím, znám ty bolesti obě a tak s tebou souhlasím bez výhrad. Ach jo, život je často utrpením.
Reagovat na ty škodné nebudu, jistěže ne.
A ten název diskuse "Chci umřít a nedaří se mi to" já za sebe spíše : "Chtěla bych umřít"... (Ale nic pro to nedělám, jen se trápím)

Yos, doufám, že ty jsi...no to brzo budeš zbavená drahá, protože tvoje věčný vyhrožování se obrátí jen proti tobě, dočkej času .

já jsem velice spokojená,...Yos, doufám, že ty jsi způsobilosti k právním úkonům už zbavena
nedovedu si představit, že by třeba volební právo měli takoví praziti jako jsi ty

já jsem velice spokojená, není důvod , ale ty zuříš......bacha , aby tě úřady nezbavily svéprávnosti, radši se drž zpátky!! ha ha

a proč se...Yosano běž si to hodit ty už konečně

Jani, ahoj, jak já ti...Mila Zuzano, psychicka bolest je mnohem horsi, nez bolest fyzicka. A na tu kravu "ano" nereaguj.

Ahoj všem.S depresemi mám...a proč se nezabiješ......zabij se a všem se uleví , na to máš právo......co ti brání se zabít....

nebo tu chceš jen vysávat energii z ĺidí jo....

Ahoj všem.S depresemi mám...Jani, ahoj, jak já ti rozumím. Prožívám totéž co ty, okolí mi radilo vždy totéž a už tak dlouho je to to samé, že jsem se stáhla do sebe a už o tom takřka nikdy nemluvím. A všem v mém okolí se jistě ulevilo, jediné, komu ne, jsem já.
Bolest psychická a z toho plynoucí i fyzické
jsou mé věrné "přítelkyně".

Ahoj všem.S depresemi mám...Ahoj Jani. Každý z nás se narodil nějak nedokonalý. Znáte tu písničku, Dělání, všechny smutky zahání? To mi mnohdy pomůže, a pak ještě přemýšlím, jak ten život si přikrášlím. Nemám to také jednoduché, jen jsem měl štěstí v tom, že mám rád srandu a má omezenost je taková, že na to zlé jsem pro každý okamžik pohody ochoten zapomenout. Musí mi to stačit. A co takhle vyhlédnout si lepší den a zaskotačit si někde na disce, a prostě tak? Na to by se nešlo těšit? Postupnými krůčky k drobným radostem života? Života bez křečovitých, zhusta nevyplněných snů a ambicí? Taková veselá milá depka? Myslíte, že je to uskutečnitelné? V.

Ahoj všem.S depresemi mám problém už několik let.Projevuje se to bolestmi,boužel ač je to psychika je to až moc realné.Vždycky když se to dlouho táhne mám chuť zkončit se životem.Mám své blízké kteří mě podporují tím že mi buď řeknou vydrž nebo jsou to jen maličkosti.Ono se to dobře říká,ale trpět ty bolesti ať jsou psychického rázu nebo fyzického je úplně stéjné.Zase znovu jsem v tom stavu kdy to chci vzdát,zase mi říkají to samé a nejradši mám větu "nemysli na to"jak na to nemyslet to bych potřebovala asi návod,který neexistuje.Poradí snad někdo jak to vydržet a nemyslet na bolest???Prosím!!!!!!

Jo to mi doma manželka...To jsi teda hrdina každým coulem ... tomu se říká "v dobrém i zlém"?

Lukrecie, přeješ si smrt a...Jo to mi doma manželka povídá pořád, prý ať od ní mají všichni klid. Na to její naříkání nejsem zvědavý já si vzal ženskou plnou života a jestli už takovou doma nemám, tak se asi poohlídnu po jiné.;-)

no nevím jaký dětství...hlavně že ty otravuješ tady na diskuzi...a asi i lidi kolem sebe...no a co, tak je skuhra...a co jsi ty, debile!!!

Těší mě, že chcete...no nevím jaký dětství připraví dětem taková skuhra .......otráví jim život a jednou budou skuhrat stejně......je to skuhra co bude brečet zy všech okolností.....a otravovat svět

Děkuju. Tak nějak to je....Těší mě, že chcete bojovat dál. Vím, že nejhorší není, v jak těžkém jsme boji, ale jak dlouho ten boj trvá, protože když už je člověk vyčerpaný a nevidí, kdy to skončí, ztrácí naději a pak se už udržet nedokáže. Rád bych vás povzbudil, že zase bude dobře, ale protože neznám vaši situaci, nechci vás utěšovat planými sliby. Jedno vám však můžu říct; pokud se budete investovat do dětí, ono se vám to vrátí. Budete-li je milovat a připravíte jim šťastné dětství, nejen že vás samotnou to bude těšit, ale oni vám to vrátí ve vašem šťastném stáří.

Cítím s vámi a je mi moc...Děkuju. Tak nějak to je. Nechci to zabalit, ale ta únava je strašná. Dětem nechci způsobit žádné těžkosti. Sama mám z dětství jednu hodně zlou. Myslím, že stojí za počátkem tohoto všeho. Držím se ze dne na den. Zatím. Zatnu zuby, za moc to nestojí, ale jsem tu.

Jsem strašně unavená....Cítím s vámi a je mi moc líto, čím dlouhodobě procházíte. Domnívám se, že smrtí se vám neuleví, ale může vám být mnohem hůř a pak už se to vrátit nedá. To tedy v případě, pokud existuje nějaký jiný stav po smrti, do kterého se dostaneme, jak o tom vyprávějí někteří z těch, kteří zažili klinickou smrt. Jejich zkušenosti totiž nebyly vždy příjemné, některé přímo hrůzostrašné. Zabývám se tím už delší dobu a rozhodně bych každého varoval před řešením problémů útěkem ze života. Navíc vaše děti vás opravdu potřebují a neumíte si představit, jaká hluboká zranění a deprese by si nesly životem v případě, že byste si sáhla na život. Zkuste si najít ve svém okolí někoho, kdo vám bude rozumět a bude vás podpírat v tomto těžkém období. Budete to pak zvládat lehčeji. Rozhodně to ale nevzdávejte. Držím vám palce.

tak se zabij a nevypisuj tady...Nechci utěšovat. Pomohla by konstruktivní rada. Na hrdinku už jsem si hrála dlouho. Vy si hrajete na co?

Jsem k ničemu, ve všech...tak se zabij a nevypisuj tady ...běž .....nebo chceš jen utěšovat a otravivat lidi? padej k řece!

Když hrál, jak tě má...Jsem k ničemu, ve všech směrech. S maximálním úsilím zvládám základní věci. Brzo zase zjistí, že mu nevyhovuju. Tak se zabiju a nebudu tady nikoho otravovat. Jenom ty děti, těm bych zkomplikovala život.