Chci umřít a nedaří se mi to

To se těžko popisuje. S přítelem ještě nebydlím, zatímco s bráchou jsem žila 20 let v jedné domácnosti. Nevím,jak bych reagovala, kdyby mi umřel přítel, zažila jsem smrt bratra a jednoduché to není se s tím vyrovnat.

Já třeba umřít chci, ale...Kdyby Ti zemřel přítel a bratr žil, taky bys
chtěla umřít? Měla bys navštívit psychoterapeuta. Co bys dělala, až by bratr měl svoji rodinu a odstěhoval se třeba někam daleko? Kdybys žila sama jen s bratrem, tak to chápu, ale zdá se, že bratr je Ti nadevše.

Já třeba umřít chci, ale...Nezlob se, tohle bych si nevzala na triko, je to na ženskou dost brutální, sama bych to nezvládla, je u toho moc krve, a kdo by ji takhle našel, měl by dost hnusnej zážitek do konce života...

Já třeba umřít chci, ale nemůžu kvůli mamky, o kterou se musím starat.Můj život skončil v den, kdy mi umřel brácha. Nevím, co budu dělat, jak s tím budu žít. Jak já se mám ještě někdy upřímně radovat? A jsem tady na tomto webu, protože mě to jakoby vnitřně na chvíli uklidní. Ani na mail bys mi Lucrezie nenapsala, jak to má ta tvá známá vymyšlené?

dovolila bych si z vlastni...Deborah, já si vůbec nemyslím, že lidi, co volají nevědomě o pomoc, co o tom mluví, to nakonec neudějají. To je mýtus, snad už překonaný.
Nicméně ty signály jsou jasné, i když k suicidě třeba nakonec dojde.

Jednou jsem měla na ICQ jednu známou z francie, která si "v přímém přenosu" chtěla podřezat žíly.
Psala si se mnou a řezala se. Hrůza. Tři hodiny jsem s ní vedla rozhovor.
Pak jsem musela ale zburcovat jejího přítele, co byl ve Francii, a ten zavolal pomoc, zachránili ji. Bylo ale namále. A to volala o pomoc, přesto to dělala, myslela to vážně. jen ve chvíli smrti nechtěla být sama.

Když si to tak uvědomím, mám kolem sebe vlastně dost lidí, co to chtěli udělat nebo už udělali.

přiznám se, že i jeden můj tehdejší dodavatel fetu se mi otrávil, hold věděl jak to namíchat.
:(

Tak jsem se vrátila do...To je blbý, když už se člověk rozhodne, a nepodaží se to. To je pak na pytel. Na druhou stranu chápu ty, co tě našli, že brali jako povinnost Tě zachránit. prášky tedy asi nee,

Moje kamarádka to má jasně promyšlené, jak to udělá...ale nebudu to sem psát, bylo by to moc morbidní a mohlo by se to považovat za nabádání k sebevraždě.

Souhlasím s Lucrezií. Já...Tak jsem se vrátila do života, nebylo to dobrovolně. Bohužel se občas vyskytne člověk, který chce spasit svět a zachránít i když ho nikdo o to nežádá. Nezměnila jsem názor na život a nemám radost z toho, že jsem tady. Už jsem mohla mít klid a zatím nastává další kolo, další život s D, další trápení. Veškerá zásoba léků mě byla odebrána, tak zde budu zase živořit.

Já chci žít a to moc. Je...tohle vubec neni o veku

Ano ale skutečně...dovolila bych si z vlastni zkusenosti taky oponovat.
ne vsechno jsou vykriky volani o pomoc a ne vzdycky plati,ze kdo sem pise tak to nemysli vazne resp. ze kdo to chce udelat tak to udela a nepise sem.
kdyby to nebyl vlastni prozitek,neverila bych tomu a mozna ten nazor sdilela taky.
ted uz vim,ze to je i jinak¨,myslim,ze vsechno bude individualni.

Já nemám ani ty prášky, které bych mohla zapít a hezky usnout. Pak se jedině můžu modlit, že smrtelně onemocním (pro nemocné to zní hrozně, vím) a to taky není moc pravděpodobné, takže až já se jednou fakt budu chtít zabít, až tu nebude už ani mamka, tak jsem zvědavá, jak to udělám.

Já chci žít a to moc. Je mi už hodně ale chtěla bych být mladší, chci ještě hodně vidět hodně zažít.

Deborah, to jsem nevěděla,...byla to osoba virtualni odsud,ale poznali jsme se nakonec i osobne.
pozitri to bude pul roku a toho dne se desim.
hlavne v tom kontextu ze vim ze nevydycham zase svoji existenci tady.
mam to taky jako ty.
kdyz nebudu,neni nikdo kdo by se to vlastne dozvedel.
asi urady budou pak informovat tu zbylou cast rodiny,ale myslim,ze budou souhlasit s tim ze takhle je to lepsi.
vis me nedesi smrt jako takova a to ze uz to nejde vratit,respektuji i to ,kdyz se pro to nekdo rozhodne,ale desi me spis ten prubeh.
bojim se co se bude dit kdyz se to nepovede a samotny prubeh toho nez prebehnu na druhou stranu.
ale nikdy by me nenapadlo,ze budu az tak zbabela a porad se na to vymlouvat.
asi toho mame spolecnyho vic,doufam,ze jsi v relativnim klidu,taky nejak nema silu ted moc psat.

No jo, jednou se to podaří....no vis,zatim si neumim predstavit ze by mel byt nekdy den kdy bych zit chtela.

ale ta moje zbabelost uz je do nebes volajici.
drzim vzdycky v ruce ty svy prasky,nic mi nebrani,nakonec vycerpanim vytuhnu a dva dny se z toho klepu jak blbka.
a zas nanovo.
uz me to vazne nebavi,porad dokola.
doufam,ze se fakt presunu dal az do konce a doufam ze to bude brzy,timhle stylem se to neda vydrzet.

Ahoj, "Já",
není mým záměrem se s Tebou přít. Máš prostě jinou zkušenost. Nedá se to paušalizovat.
Autistu v rodině nemám (vlastně mám, ale nežiju s ním v domácnosti), těžko můžu posoudit, jak to mají s depresí, navíc to zas bude případ od případu.
Máš tuhle zkušenost, jak píšeš, zkus tedy vzít i to, že já to mám třeba jinak. Mám depresivní epizody a nemám to vrozené.
Nevím, jaké znáš terapie, ale já jich taky několik vyzkoušela, trochu se v nich orientuji, a dovedu posoudit, co mi sedí.
Můžu mluvit za sebe, že mi sedí terapie, kterou procházím te´d, ale je pravda, že jsem jich vyzkoušela několik, než jsem došla k této. je to i o terapeutovi (nebo vlastně hlavně o něm), nejen o terap. škole, jíž je stoupencem.
Přeji hezkou noc bez deprese, všem.

Já mám zítra náročný den, bojuji s tím, abych si vzala prášek, bude asi bujná noc, ale nakonec nic tak hrozného se mi stát nemůže, takže to nemá cenu se tak trápit. Stejně se ale trápím. Tomu člověk nějak nemůže poručit.
Jdu si připravit něco do práce, snad přijdu na jiné myšlenky.
Dobrou...

Já jsem v životě depresi...Na to že jsi depresi neprožila máš dost vyhraněné názory na to, jak se člověk s depresí chová.

Jinak-pojem vrozená deprese, to fakt neznám, a Ty máš kolem sebe hned několik takových lidí? To čumím tedy. Asi mi něco uniklo. ;-)

Já věřím, že nějaká ta karma, ten osud je trošku daný z nějaké části a zbytek záleží na nás. Proč kartářka - ta skutečně pravá, opravdová kartářka - je schopna nahlédnout do budoucnosti a předpovědět např.,že za půl roku budeme bojovat s rakovinou (tohle se stalo mé známé). Takže těžko by se trefila, někde to vyčetla, takže někde ta naše budoucnost je trošku předepsaná. Proč mně umřel 20 letý bráška? Doteď mě život bavil, ale teď vím, že chci umřít!!! Ale zatím nemůžu - dokázala bych zabít sebe, ale ne mamku, která je 10 let na vozíku a musím tu teď být pro ní.A přitom její život je totálně o ničem. Jen sedí u TV nebo leží, občas jdeme ven. Nefunguje jí pohybový aparát, ale mozek, uvažování má normální.

Ano ale skutečně...Ahoj, "Já", vždyť Ty tady taky píšeš. :-)

Projev deprese není jen jeden, je jich mnoho, každý to prožívá jinak.
Moje kolegyně s námi byla na večírku, kde se dobře bavila (nepila) a ráno byla mrtvá, zabila se...Nikdo by to do ní ten večer neřekl.
Každej to má jinak.

Já ale teď skutečně v depresi nejsem, k čemuž se hrdě hlásím. :-)
Jsem ráda, i když tohle je jen asi krátkodobá remise, ale zaplaťbůh za ni. Užívám si to, a proto tady i tolik přispívám, protože mám chuť.
V depresi píšu také, ale podstatně jinak.

Míra utrpení není měřitelná, a nerada bych tu spadla do žabomyších hádek typu:
"já jsem na tom hůř než ty",
nebo:
"to nemáš žádnou depresi, když můžeš psát", apod.

Není to přece žádná soutěž o to kdo je na tom hůře. Já na tom byla hnusně, momentálně jsem na tom dobře, a ráda to napíšu.
Byla bych ráda, kdyby se stavy, o nichž píšu na začátku tématu, vůbec už neopakovaly...ale nejsem si jistá. Těch zlepšení už bylo víc.

Tak věřím, že to...Souhlasím s Lucrezií. Já si také myslím, že ten, kdo sem píše, volá o pomoc, ač je si jistý, že zemřít chce, přeci jen je v něm něco, co se bojí odloučení ze světa, kam dosavad patřil a nejistoty, co bude poté... Těžko se to přiznává, ale tím, že sem napíše,to potvrzuje. Jen výjimky potvrzují toto "pravidlo".
Takže já také doufám, že "Konečně" přijde zase do tohoto smutného spolku a řekne nám,že potvrzuje to, co si i my myslíme... Prosím, "Konečně", vrať se...!!!!

Ano ale pokud má léky a...Ahoj, "Já",
věz, že vím, co je deprese a touha umřít. A k tomu opravdu žádné manuály nepotřebuji. :-)
Viz název mé diskuze a úvodní příspěvek.

Když někdo píše do diskuze, asi si o tom chce povídat.
To je taky jediné, co pro druhého můžem udělat.

A ty si myslíš Lucrecie,...Prd karmu. Karmu si děláme sami. Nemyslím, že to někomu vymluvím, když nechce. Ale představ si člověka, co to sem píše. proč asi? Co ho nutí vyhledat diskuzi s tímto tématem a psát o tom, že se te´d zabije?

Protože (ať vědomě, nebo nevědomě) tím volá o pomoc. proto na to lidi reagují. Tedy i já. Věřím, že to neudělala.