poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Ahojky, hlásím se trochu se zpožděním, bohužel jsem se k netu nedostala dříve.Sylvi, já jím teď už celkem pravidelně cca 5x denně ale málo (teda aspoň se snažím, někdy to nestihnu ani 2x a to je pak nejhorší večer). Od Nového roku se ale celkem držím a co se týče mých problémů s přejídáním, mám pocit, že je to už dávno za mnou. Nejhorší období jsem měla ještě na škole ale poslední roky to kočíruju v mezích pro mě snesitelných. Míšo, je pravda, že to chce odvahu sebrat se a vyhledat nějakou pomoc ale u mě to bylo tak, že jsem si svůj problém neuvědomovala a teprve když mě odtáhli do nemocnice a tam zavřeli tak jsem mi to začalo docházet. Bylo to celkem drastické, ale teď vím, že nezbytné, už jsem fakt na tom byla blbě. A navíc protože to bylo cca před jedenácti lety, tak nikdo tady moc MA neznal, tudíž ani žádná speciální zařízení pro lidi s PPP nebyli. Teď těch možností je víc a přijde mi, že možná o něco jednodušší problém řešit (i třeba jen internetové diskuze mohou zčásti pomoci - to tehdy nebylo) ale stejně záleží na člověku, jestli ho chce řešit. Je tedy skvělé, že o svém problému víš, a chceš ho řešit. Zkus se podívat na pppinfo.cz, tam jsou v sekci Kontakty různá zařízení, kde se dá léčit. Spousta je jich v Pze a pak je tam i jedno v Plzni. Nicméně možná i v Německu bys nějaké centrum našla...Pokud plánuješ mimčo, tak je opravdu nutné dát se do kupy a určitě by stálo za to se poradit s doktorem. Hlavně se nestyď o problému mluvit lidma. Vážně mě to pomohlo hodně moc. Máš pravdu, že velká část holek měla přechod z MA do bulimie, ono asi tělo takhle reaguje na fakt, že jsme ho trápily, tak si žádá víc a splaší se :) Ale určitě ne všechny a pod dobrým dohledem jde určitě ohlídat i toto tedy si myslím, že nemusíš mít strach. Teď s odstupem to vidím tak, že jsem si to také mohla ohlídat. Držím palce, ať se Ti ten první krok podaří.Mějte se holky fajn a i vám držím palce nejen v tomto týdnu,pa,kris

Ahojky holky,tak jak to jde?ja se zatim drzim a mam z toho ohromnou radost.Mysko, moc dekuji, snad mas pravdu.Ale jim pravidelne uz tretim tydnem a porad nic.Asi je to jeste dost kratka doba, ze?Ale me to pripada jako vecnost a musim rict, ze mi je opravdu mnohem a mnohem lepe, nez kdyz jsem kazdy den myslela jen na to, kdy a kde se budu moct vyzvracet.Je to tezky, vim, ale taky vim, že to jde.Snažím se nijak se neomezovat, ale taky se nepřejídat.Prostě jíst normálně.Už jsem to sem psala.Tak už seberte odvahu, na nic nečekejte, nic neodkládejte a začněte dneska.Bojujte.

Čau holky, sakra, právě se mi neodeslal dost dlouhej příspěvek, tak to musim zkusit dat znova dohromady... Moc už sem teď nepíšu, protože se chci co nejvíc "odpoutat" od tohohle problému a myslet na jídlo co nejmíň... Přijde mi totiž uplně hrozný, kolik času denně strávim myšlenkama na jídlo, na to, jestli jsem toho nesnědla moc, pozorovánim se v zrcadle... Fakt už toho mám dost, ale zatim mi moc nejde se toho věčnýho přemejšlení a pozorování zbavit.Dneska jsem četla, že asi 75 % ženskejch se vidí tlustší, než doopravdy jsou - byl to výsledek nějaký studie, takže je to něčim podložený, žádnej odhad. Dost mě to překvapilo, protože nešlo o holky co trpí ppp - myslela jsem, že takovej ten pokřivenej pohled na sebe maj hlavně holky s ppp a pár ostatních, ale že tolik???? Co si o tom myslíte vy?Jo a Albi, jak jsi psala, že si připadáš nafouklá a chodíš na záchod tak 1x tejdně, tak to se časem spraví...Když jsem začínala jíst zas pravidelně a normálně a tělo na to nebylo zvyklý, tak jsem taky byla pořád taková nafouklá, bolelo mě hrozně břicho a cejtila sem se strašně, ale časem se to zlepšilo. Tělo si údajně musí zvyknout a začít zas normálně pracovat, takže to chvíli trvá a pak by to mělo bejt v pohodě.Jinak se mějte pěkně...

Ahoj holky,mozna me tu nekdo zna,mozna ne,jen se chci k vam pripojit.Ja ,,,,Uz se me zase trochu vic dotykaji deprese.Trpim MA,bohuzel ziju v Nemecku,je mi 22 a jsem tu vdana,ale tahle desiva nemoc me drzi 8 let a obdivuju vas holky,ktere jste dostali tu odvahu,sebrali sily a vyhledali odbornou pomoc.Ja jsem neschopna,zkratka mam sileny strach.Jde prave o to ze se bojim toho ze pokud se budu lecit,moc mi to nepomuze a ja z MA spadnu do bulimie jako vetsina z vas.Merim 175 a vazim (myslim) 50 kilo,tedy tak to bylo naposledy,kdyz jsem byla na vaze,mam z ni strach co ukaze,tak tam radsi nelezu.Chci se toho uz zbavit a posledni dobou jsem uz vic,vic a vic rozhodnuta neco s tim delat.Budu muset zrejme nechat prace tady a jet zpet do Cech a lecit se.Muzu vas tedy touto cestou poprosit o radu,,,,,Jaky byl vas prvni krok,?Co mam udelat.V cechach bydlim v Beroune u Prahy.Poradte mi prosim .Chci byt uz konecne stastna.Mam skveleho muze,diky nemu si myslim jsem jeste tady ,ale ani on uz si poradne se mnou nevi rady.Chceme mit miminko a stasnou rodinu,ale zalezi na me.Premoci tuhle dlouholetou nemoc a zacit znova.

Ahoj holky,jsem na sebe tak naštvaná, tak děsně se nesnáším...Říkala jsem, že nebudu jísat a že budu hubnout. Ale můj přítel mě pořád kontroluje. Tak jím jednou max. dvakrát denně a skoro vždy zvracím. Tím pádem se nesnáším ještě víc. Chtěla bych nejíst, ale můj přítel mi to prostě nedovolí. Jsem pak protivná a propadám depresím. Taky se pořád kontroluju, pořád na sebe koukám do zrcadla jak mám tlustý nohy apod. Prostě se děsně nesnáším. Tolik bych chtěla zhubnout. A místo toho jen jím a zvracím. Jsem odporná. Ach jo, já nevím jak z toho kolotoče ven. Kdybych se sebou byla aspoň trošku spokojená, ale já se tak nesnáším.

Ahoj holky,tak jsem zase po víkendu mezi Vámi.Víken proběhl v pohodě, jen v pátek mi to malinko ujelo.Ale musim rict, ze mi bylo pak hrozne.Ty vycitky, že jsem zklamala jsou horší než pocit, že jsem zase přibrala.Ale nevzdávám to a bojuji dál.A zvládnu to!!!Jde jen o to chtít.Taky jsem si myslela, že to nejde a že to nezvládnu, ale věřte mi jde to!!!Silvy,já jím 5x denně a to takto:Snídaně:1 ks pečiva(rohlík, chleba, koláč...) a nějaká zelenina.K tomu čaj nebo kafe s mlíkemSvačina:ovoce nebo müsli tyčinkaOběd:Normální v jídelně(i polévka)Svačina:Jogurt nebo nějaká sušenka a cappuccinoVečeře:Opět pečivo, něčím namazaný nebo rohlík s jogurtemPokud je hlad tak večer ještě jogurt.Hlavně vynechat vše co je light!!!Já jsem diabetik tak si to moc dovolit nemohu, ale je to tak správně.Mějte se krásně a holky, bojujte.Jde to!!!

Ahoj holky, tak jsem tu zas zpatky a snad uz v lepsi a optimistictesji nalade, ikdyz se spankem to neni porad moc ruzovy...Minily tyden jsem na tom byla dost blbe, co se zachvatu tyce (zvracela jsem temer kazdy den), takze se zas znovu davam do boje a zkusim to zas trochu jinak. Udelam si zas jidelnicek ale zahrnu tam toho tentokrat vic nez minule. Driv jsem jedla tak 3x a maximalne 4x denne a ted to udelam fakt 4x az 5x denne (i vecere). Adelko, tvuj pritel se zas nezachoval nic moc :-( tak se ti dari a jeste ti nadava :-( Ale kluci takovi uz nekdy jsou. Ten muj treba bulimii chape, ale zas mu nejdou pochopit jine veci... Nevim co ti poradit, mozna mu znovu rict, ze se bulimie neda vylecit ze dne na den anebo se proste s nim uz o tom nebavit, ale nevim...Jinak je fajn, ze sis udelala radost tim oblecenim. Ja to taky miluju nakupy hadru :-) Tady ve Francii je to navic fakt supr po tehle strance. Da se tady nakoupit obleceni dost levne :-) Musim ale rict, ze jsem nekdy uz fakt divna, ze mi uz treba nic moc nedela radost. Vsechno se furt toci kolem toho jidla... Vcera jsem si koupila treba sportovni mikinu a vecerni tricko Morgan a pak mi dokazala veskerou naladu zkazit blba bageta, kterou jsem si dala k veceri. Vycitala jsem si, ze jsem si misto ni nedala neco lehciho... Ale nebudu uz se k tomu vracet a depkarit. Tento tyden jdu zas do boje proti vsem temto debilnim myslenkam a zakazovanim jidla!!! HURA DO BOJE!!! Navim me, Adel, dost motivujes!! Taky se budu snazit co nejvic zamestnat!! A drzim ti mooooooooooc palce na to uvadeni, urcite to zvladnes na jednicku!!!Kris, je to zvlastni, ale taky mi nekdy prijde, ze kdyz cvicim, tak nehubnu, treba spis i opak, ale to se tyka spis toho posilovani, nez spinningu...Jinak je fajn mit takove pritele, co nas podrzi, vid?? Muj pritel mi taky nesmirne pomaha a dost to se mnou resi a bavi se o tom se mnou a snazi se me z toho dostat. Kdybych nebyla s nim, tak si myslim, ze fakt prozvracim veskerej svuj cas...Misosiso, jsem ve Francii 4. rokem. Prijela jsem sem jen na jeden rok jako au pair, ale potkala jsem tu svou nynejsi lasku a tak jsem zustala a ted tu studuji vejsku. Jinak jak uz ses asi docetla, tak mam porad problemy s tou zatracenou bulimii. Tento tyden jdu ale uz konecne na jedno sezeni (teda doufam, ze se tam dokopu a ze si to jeste nerozmyslim, dost se toho totiz bojim, nerada o sobe s nekym cizim mluvim, uplne se vzdycky tresu...)Janulko, je moc moc dobre, ze se te bulimie bojis a ze te tedy nejakym zpusobem nemotivuje!!! Ver, ze se tim nehubne (ja tedy urcite ne, protoze kdyz spadnu do toho kolotoce treba jeden tyden, tak pak mam kilo navrch). Jinak chapu, ze se ti chce nekam vypadnout, me se taky predtim hrozne chtela a predstava, ze tu ve Francii treba potkam partnera a usadim se tady, mi vubec nevadila. Ale ted se mi chce hrooooooooooozne zpatky!!! Jsem vytrzena z korenu a chybi mi moje puda a vsechno okolo... Pristi rok se tedy nejspis s pritelem(francouz) vratime do Cech. Ale jinak klidne do ty Anglie jed. Na ten jeden rok au pair nikdy nezapomenu, bylo to fakt skvely, mela jsem spoustu kamaradek au pair jinych narodnosti a hrozne jsme se nablbly, atd. Fakt supr!!!Holky, chtela jsem se vas zeptat, jak presne kazda z vas ji, kolikrat denne a co? Hlavne Adelky, Albi, Kris, protoze ty Janulko toho moc nesnis, vid? A ty Misosiso taky nevim jak jis, tak kdyztak napis.Holky mejte se krasne, preji hodne sil a kuraze do noveho tydne, co nejvic spokojenosti a co nejmin problemu s jidlem!!! Sylva

Ahoj Jaňulko! Náhodou jsem semka dnes zabrousila (obvykle chodím do diskuse na www.pppinfo.cz). V Brně jsou, myslím, výborní terapeuti, osobně jsem se s nimi nesetkala (mám to víceméně za sebou), ale všude je moc chválí. Jde o občanské sdružení Anabell, mají sídlo na Bratislavské 2, pořádají i sezení a mnoho dalšího. Toto sdružení založila před dvěmi(?) lety Jana Sladká-Ševčíková a další kontakt najdeš na stránkách www.anabell.cz : jsou opravdu výborné. Tak vhůru do toho :)) Ahoj a měj se fajn. Jenuy

Ahoj Adél,díky,vím že nic jiného než chtít to nechce,ale víš jak to jde....Z tvých dopisů cítím takový optimismus,pohodu a vyrovnanost - myslím,že se dost snažíš a určitě už brzy budeš úplně vpoho.Udělala sis radost - tím,že sis koupila něco pěkného na sebe.To znám taky to dělávám,ale teď - řekla bych že na to nemám náladu.Nerada chodím sama a momentálně nemám nikoho kdo by se mi věnoval.Trošku mi chybí někdo kdo by mi rozuměl.Snad jen tady si připadám jako "doma".Ale potřebovala bych někoho takového i fyzicky-proto jsem se ptala jestli náhodou není někdo z Brna a okolí.Strašně mi to chybí!!Navíc mi moc pomáhá vypovídat se a potom třeba přijít na jiné myšlenky tím,že poslouchám a snažím se pomoci druhým.Např.ve čtvrtek jsem vytahovala spolužačku ze srabu.Byla už úplně na dně.Asi nějaká střevní chřipka či co,ale ona nešla k lékaři a chodila do školy.Když jsme ale měli karate-viděla jsem na ni,že každou chvílí zkolabuje(najednou jsem si uvědomila jak strašně jsem asi vypadala já,když jsem tak strašně zhubla).Byl to hrozný pohled,jako by přede mnou stála troska!Vzala jsem ji za ruku a odvedla do šatny.Svěřila se mi,že zhubla asi 8kg za poslední 3týdny.Divila jsem se,že jí třeba nepodrží doma,ale rodiče ji spíš potápí!Vím,že když mě bylo nejhůř,tak ona byla jediná,která si ze mne neutahovala a psychicky se snažila mi pomoct.Jsem ráda,že jsem jí to mohla teď vrátit.Teď se vracím k té bulímii o které tady všechny píšete-je to pro mě něco neznámého,protože já nezvracím ani když bych to nejvíc potřebovala(když je mi opravdu špatně)-prostě to nejde!Trošku se toho ale bojím,protože jak tak čtu vaše příspěvky,tak každou anorektičku čeká tato cesta!?Proto hledám nějakého toho doktora-chci tomu předejít!!zatím,ale žádný kontakt!Poraďte mi prosím někdo.Psaly jste tady i o nějakých sezeních v Praze-to opravdu není nikde jinde?Doufám,že se máte všichni lépe než já tento týden - nedokážu se se sebou vyrovnat!!!Myslím na Vás,snažte se a držte se!!Pa Jaňulka

Ahoj holky,doufám,že prožíváte klidnou sobotu...Já jsem si dneska udělala radost a koupila si úplně skvělý boty+nááádherný sportovní kalhoty.To není žádný vytahování nebo tak,mám jen radost a milionkrát mi to vynahradí počáteční dobrý pocit z jídla...No,asi je to pěkná blbost,ale věřím,že mě aspoň některá z vás pochopí.Albi,jsem ráda,že se ti daří,jen mě zaskočilo to,že ti bylo těžko po jednom rohlíčku-kolik toho tak jinak za den sníš?Jsem asi moc zvědavá,takže tě nenutím do odpovědi.Vlastně mi je taky kolikrát těžko skoro po ničem,ale jak vydržím pár dní za sebou nezvracet,je to lepší a lepší...Misosiso,ty jsi vystupovat a mluvit před lidma zvyklá,ale já moc ne-mám za sebou jen pár menších módních přehlídek a vždycky jsem byla předem vyklepaná jak ratlík.No a teď mám mluvit!!!-uvedeme to na začátku,pak nás vystřídají dva třeťáci a až nás ošerpují,tak to zas padne na nás-tombola atd.Přítel tím není moc nadšenej,asi žárlí...Míšo,jak to s tebou vypadá?Ty máš takový svůj vlastní "postup",připadáš mi taková atypická-zhubla jsi celkem rozumně,nezvracíš...,asi máš ale to hnusný anorektický myšlení,viď?Maturu zvládnem,proč to nechávat na září?Myslím,že jsi na sebe až moc přísná a nevěřím,že se rozmazluješ.Jaňulko,mrzí mě,že je tvůj život tolik ovlivněn jídlem.pamatuju si,jak jsem v dobách anorexie vždy trpěla tím,jak musím o víkendech jíst,jak jsem byla pod kontrolou...Pak přišla bulimie a v těch těžších stádiích jsem zas přemýšlela,kde bych se nejlíp najedla a měla zmapovaný záchody,abych to jídlo náhodou v sobě nemusela nechat.je to kolotoč,ale cesta ven existuje,jen musíme chtít-a to moc chtít!!!Pevnou vůli všem a krásný zbytek dne!

Ahoj holky,teda tolik příspěvků najednou-nemám šanci si zapamatovat kdo o čem přesně píše,ale našla jsem zase pár podobných trápení,které s váma sdílím.Tak nejdříve -Adélko,vykašli se na přítele a možná bude lepší nebýt vždy upřímná!Taky už se mi to párkrát nevyplatito.Znáš to:co oči nevidí,to srdce nebolí!Vidím že aerobic jsme si oblíbily asi každá,bohužel jsem teď už dlouho nebyla.Koncem minulého roku jsem byla pořád na hromadě(antibiotika a tak..)no a teď je to se mnou strašný.Buď nemám čas,a nebo když už by byl tak se cítím tak unavená,že představa jít cvičit mě přímo trýzní - nevím jak to překonat,už mě to štve!!Ale je fakt,že tento týden jsem vydržela na nohách vždy max.do 19h a byla jsem tuhá.Chodím zase spát ze slepicema.Mám pocit,že přítel to už zase vidí-z čeho to asi bude?Dnes jsem byla po dvou letech zas na preventivní prohlídce (změna-přibrala jsem 1kg)-jinak vpoho.Stále ale nemám kontakt na toho odborníka (psychiatra)-asi bych ho teď potřebovala,mám stavy melancholických nálad a někdy se cítím v depresích.Navenek se snažím působit vyrovnaně a snad se mi to i daří,alespoň ve škole.Teď jen sebrat tu sílu!!Musím uběhnout 12min jinak nemám známku z těláku-to bude moje smrt! Navíc je teď strašná zima a já jsem ráda,že když dorazím domů a není ze mě rampouch.Čekám kdy konečně příjde ten den a já se na sebe naštvu a vyženu se konečně cvičit-snad v neděli(nejbližší možný termín).Napíšu jak se mi to zas nepovedlo,ju?!Jinak Sylvi,tu Francii ti fakt závidím.Taky bych chtěla vypadnout ven,ale spíš do Anglie jako oper - mám hrozně ráda děti.Právě toho se nejvíc bojím,že je nebudu moct mít!!Jak si se tam dostala-je to těžký?A ten tvůj přítel to je jako Francouz?Tak zas máme před sebou ten hrůzný víkend,alespoň co se jídla týče.Já jsem naštěstí celý víkend na přípravných kurzech na MU,takže to zas nebude tak strašný.Přece po mě nemůže stále někdo chtít abych do sebe pořád něco cpala, když furt sedím na prdeli!!!Musím ze sebou něco udělat-nesnáším se!Zatím tak trochu posiluju jen doma.Tak ať se vám vydaří poslední den v týdnu dle vašich představ a napište zas jak se daří. Pa Jaňulka

Ahoj holky,mam pocit,ze posledni dny sem mezi vas zase patrim...muzu se sem zas nejak mezi vas "vloudit"? Potrebuju si o tom s nekym povidat, vite...Moje okoli uz ma te vecne a ohrane pohadky dost, uz si vazne pripadam jak blbec...Vsichni mi rikaji "co bys chtela, vzdyt ted vypadas dobre a blablabla" - mmch, nevypadam - ale cert to vem...Ale oni nevedi, jake problemy zas zacinam mit! Strasne se stydim sama pred sebou, natoz pred nimi! Vzdyt jestli zas do toho vlitnu, to uz by se to opakovalo potreti...:( Za posledni dny jsem MUSELA pribrat minimalne dve kila...kdyz si vezmu, jak jim a ze jen lezim v posteli...vite, jsem po mononukleoze a porad je mi hrozne zle, jsem slaba a unavena...A to jsem si to prodelala nekdy na konci srpna :/ Sylvi, jestli jsem to dobre pochopila, Ty jsi ted ve Francii? Jak ses tam dostala? Au-pair? A Tys mela problemy s bulimii nebo jeste mas? Albi, Kristie, vy jste taky (nebo byly) bulimicky? A ted se lecite nebo hubnete??? Prosim, napiste mi neco bliz, hrozne rada bych si ty vase pribehy poslechla...vim, jake to je - byt v neustalem kolotoci pribirani a hubnuti...a pripadne, jestli jste v tom poprve a na zacatku, bych vam rada pomohla. Adelko, co Ty, vedes si lip? HOlka, to je skvely, ze budes uvadet ples! A to jako celej? Vzdyt Te budou serpovat a tak, ne? Teda, Ty se tak mas! Ja mam s moderovanim docela dost zkusenosti, ted pripravujeme s liduskou jeden projekt, ve kterym budu s jednim klucinou "hlavni postava" - budem moderovat, zpivat a hrat ruzny scenky..neco jako GoGo show...Takze se na to fakt moc tesim, vis, tuhle praci bych rada delala i nekdy v budoucnu...Proto i nechci na vysokou, ale na jednu vyssi skolu v Praze, je to jedina skola, kde se vyucuje samostatne moderovani...Na druhou stranu mi je ale ze sebe blbe, protoze jsem na gympl sla s takovymi ambicemi, takova perfekcionistka a ted...ted si rikam, ze maturu mi staci udelat i v zari...vubec si neverim! Perfekcionismu jsem se zbavila soucasne s anorexii:(Chybi mi to, protoze si myslim, ze s timhle pristupem neodmaturuju...Porad si rikam, ze hlavni je zdravi a ze se nebudu proste premahat, kdyz jsem unavena, tak si jdu lehnout, taky si udelam cas na nejakou svou zabavu - kamarady a tak...Proste jsem se naucila trosicku se rozmazlovat...Ja jsem holt takovej extrem - bud naplno se ucit, nebo naplno se venovat sobe...je to zly:(A s jidlem zrovnatak. Bud jim tak nejak "dietne" nebo jim a JIM....Co Ty? Jak jsi na tom se skolou a jidlem soucasne???Drzim Ti palce na tom plese!Mejte se, holky, vsechny moc hezky, ahoj, Misasisa

Ahojky Sylvo,teď už ty záchvaty nemám, připadá mi, že to nějak samo odeznělo. I když pravda čas od času mě přepadne to, že pořád chodím po bytě a hledám něco k jídlu, i když vlastně nemám hlad. Ale už si aspoň nekupuju ty plné tašky jídla, které pak zlikviduju a které pak zapiju projímadlem, abych to ze sebe dostala. Hrůůůza! To už vážně teď nemám. Ale furt to ve mě také je. Stále se kontroluju, lezu na váhu a pak se děsím toho, že mám třeba o kilo víc a jak je to možné, když jsem byla včera cvičit. Jako třeba dneska ráno. Včera jsem byla na spinningu no a dnes jsem na váze nevěřila vlastním očím, ručička ukazuje skoro o kilo víc a to už asi měsíc cvičím celkem pravidelně. Tak si také říkám, jestli to vydržím a jestli je to spravedlivé. Já bych totiž všechno chtěla hned. Nejspíš tu váhu vyhodím a nebudu ji mít doma. :) Musím vydržet v tom cvičení, třeba za další měsíc už bude vidět nějaký výsledek.Takže mám horší a lepší dny a doufám že těch lepších bude stále víc. Jo a přítel je vážně fajn, má sice své chyby a někdy bych ho přetrhla ale v tomhle problému se mě snaží podporovat a podržet.Držím palce, ať vše zvládneš a hlavně pokus se tolik nemyslet na svůj problém, přesně jak píše Adéla, důležité je se zaměstnat, mít nějaký program, aby nebyl čas se tolik pozorovat.pa a hezký den,kris

Adél, Sylvimoc Vám všem děkuji za podporu.Však já té bulimii ukážu!!!Včera jsem byla na sezení a mám o kilo míň, tak to konečně nese nějaké výsledky.Jen doufám, že mě přístě zase ¨váha nepřekvapí.Včera jsem povečeřela rohlík a zeleninový salát a to asi byla chyba.Celou noc mi bylo těžko, i ráno.A přesto jsem se nasnídala, rohlík s paštikou a bílá káva.Teď mi je ale ještě hůř.Mám strašně nafouklé břicho a ukrutný křeče.Ach jo!!!To už se mi dlouho nestalo.Tak se zeleninou je konec!Alespoň prozatím.Adél, ty řeči tvého přítele neber vážně.Ono to je pro něj asi opravdu těžké.Na druhou stranu, takhle Ti asi nepomůže, to je fakt.Ale ty si uvědom, že to všechno děláš především pro sebe.Pro nikoho jiného, jen pro sebe.A musím říct, že jsi fakt dobrá, že jsi v lednu zvracela jen jednou.To je úspěch!!!Ty to určitě zvládneš.My všichni to zvládneme.MUSÍME!!!Mějte se krásně a pište.Já se ozvu zase v pondělí.Adél, odkud jsi?

Ahoj Sylvi,tvou nespavost už chápu-máš starostí nad hlavu a pořád se ti to honí hlavou.Chce to,aby ses brzy rozmyslela,co dál-určitě se rozhodneš správně-každá možnost má jistě své výhody a nevýhody...Aerobic je super,taky ho miluju-díky němu si alespoň mírně udržuju kondičku,i když má výdrž není to,co bývala.S přítelem to bylo až do včerejška dobrý,ale zas se to zvrtlo-dokázali jsme se pěkně zhádat i po telefonu.Bylo to kvůli bulimii-nějak na to přišla řeč,tak se mě ptal co a jak,já chtěla být upřímná a řekla mu,že občas mě to stojí hodně sil jíst normálně a že jsem v lednu zvracela.Byl naštvanej,považuje mě za beznadějnou,prý ho tohle nebude bavit donekonečna a nakonec mi prásknul s telefonem.Ani jsem už nebyla tolik smutná-nevidí,že jsem úplně jinde než třeba v září a to mě bolí.Nechci,aby mě litoval a vím,že to nikdy nepochopí,ale chtěl mi s tím pomáhat,jen asi přecenil své síly-radši mu už o bulimii nic říkat nebudu...Jinak mám celkem dobré období,dneska mám zas pěkně nabitý den,takže přejídat se určitě nebudu.Musím se udržovat stále zaměstnaná,zatím to pomáhá.Sylvinko,přeju ti,ať je brzy líp a věř,že bude...Zatím pa a zase se ozvi.A.

Adelko, moc dik za odpoved!! Tou nespavosti jsem trpela uz obcas vloni, ale to jsem mela deprese a trochu podvahu... Ted si myslim, ze mozna ta moje nespavost souvisi s tim, ze nevim, co bude pristi rok. Jestli mam zapichnout studia uz letos a pristi rok se vratit do Cech anebo jeste pokracovat, abych mela alespon bakalar... Taky mam dost uceni, ale to vy taky a jeste vic k ty maturite!!!Jinak ti musim fakt pogratulovat, ze se tak skvele drzis co se zachvatu tyce!!! Tise zavidim...Jen tak dal!!! Mozna ta hadka s pritelem byla nakonec k dobru, vid? A co pritel, uz je to vsechno v pohode?? Taky musim napsat, ze ti moooooc zavidim ten aerobic. Byla jsem do neho strasne zamilovana asi 10let. Delala jsem ty zavody "Master class" (uz ani nevim jak se to pise...) Zavidim ti aerobic proto, ze ackoliv je Francie velice pokrokovy stat, tak presto tady aerobic moc nevedou, kdyz jo tak jen step aerobic a ja radsi ten normalni. Uz jsem zkusila parkrat aerobic tady, ale byla to fakt hruza (a to bylo spis v drahejch posilovnach), prislo mi to jak nejakej aerobic, co byl v 80. letech, no fakt...Takze si hezky zacvic a taky najez :-) A neboj ten ples pristi tyden na jednicku zvladnes, to by jinak nevybrali tebe, kdyby si tebou nebyli jisti!!! Takze paaaaa a krasnej vecer vam vsem!!

Ahoj holky!,Albi,souhlasím se Sylvou,hlavně nepropadej panice a pokračuj v tom,co jsi začala-vedeš si báječně...Sylvi,jen piš,piš,piš...-všechno,co cítíš a neopovažuj se něco mazat.Ty poruchy spánku tě trápí až teď nebo už jsi s tím někdy problémy měla?Já spím jak dřevo,ale když mě třeba něco trápí nebo se naopak na něco těším,tak taky nemůžu zabrat,takže si dokážu představit,jaké to je...Co se týká těch záchvatů,tak věřím,že se alespoň brzy intervaly prodlouží.pro mě byly zkázou zase Vánoce,teď si jedu zas tu svou-v lednu jsem zvracela "jen" jednou,i když myšlenky na přejedení se+zvracení bohužel mívám mnohem častěji.Jo a dík za gratulaci,vlastně ani není proč jásat-je mi z toho už nějak divně,budu asi pěkně nervózní.Sylvi,taky se neustále sleduju v zrcadle a to nejen doma!!!Je to hrozný zlozvyk,ale jak se ho zbavit.Na váhu taky moc nestoupám-max.2x do měsíce...Mám nahoře 2kg a vlastně bych je na sobě ani nepoznala-ale váha nelže,že?No,pomalinku končím a letím na aerobic a na solárko.Večer mě čeká ještě učení,takže na nějaký záchvaty můžu zapomenout.papapa a držte se!!!

Ahoj Kris, nevim moc co ti napsat ale nevim proc nejak me tvuj pribeh pripoutal :-) Ted uz jsi v poradku, tim chci rict, ze uz nemas ty zachvaty prejidani?? Asi me dost oslovil tvuj pristup, jako ze na vaze moc nezalezi. Moc bych se chtela, na vahu a na to jak vypadam, vykaslat (alespon trochu, protoze ted kdybych mela rict kolikrat na toto tema za den premyslim a kolikrat za den se sleduju v zrcadle, jesli nemam moc bricho, celulitidu, atd., fakt bych se nedopocitala). Sice se uz nevazim, ale strasne se furt sleduju...Ale kdyz jsem se vazila, tak to bylo jeste 100x horsi. Kdyz jsem mela treba o 0,5 kg vic, tak me to vrtalo strasne hlavou a kdyz to bylo treba o 1kg vic, tak uz jsem mela depku a vedlo to k zachvatum... Skoda mluvit, vzdyt to vsechny zname!!! Jo a Kris vypada to ze mas supr pritele :-)Jinak vsem moc dik za odpoved. Caje mi vubec nepomahaj a praskum na spani se vyhejbam jak to jde... Dneska jsem byla u doktora (stres jako prase z blbyho doktora, nerada tu chodim, kdyz jo tak s pritelem a dneska nemohl, alespon jsem se prekonala..., dokonce me i pritel chvalil, ze jsem to prekonala, ty jo ja uz jdu fakt doprcic, kdyz uz dostanu pochvaly za to ze jdu sama k doktorovi :-) Jo takze doktor mi predepsal nejaky homeopatika - kapky, tak uvidime, musim na sebe byt prisnejsi, neni to zas takovy drama, ze chvili nespim. Ted jsem k sobe uplne pocitila odpor, ze jsem jako hrozna sracicka. Dneska jsem fakt hrozna, co to pisu, uz jsem se chystala to vymazat, ale pak jsem si rekla, ze to je to co citim... Jinak o bulimii skoda mluvit, tento tyden uz jsem zklamala potreti (zachvat), takze se prekonavam :-( Budem dneska volat do jedny asociace (nevim uz jak se to pise, francouzstina mi kazi cestinu..). Je tam specialistka na PPP, takze jsem se uz rozhodla, ze neco doopravdy podniknu :-) aspon ze tak...Mysko, taky to zrovna ted nemas ruzovy, vid?? Tak hlavu vzhuru a dobre ze to nevzdavas!!!Vsem pevny nervy na pripravu maturity. Taky uz to mam za sebou a jsou to pekny stresy, ale uvidite, ze to udelate!!! Navic, my perfekcionistky...Adelko, bravo k tomu vyberu. To je fajn, ze takhle na lidi pusobis, ale urcite i takova vlastne jsi. Jsi urcite tak trochu suveren, protoze je normalni o sobe pochybovat a i ten nejvetsi suveren ma chvilky kdy si neveri..Zas filozofuju...Taky bych chtela na lidi tak pusobit, nebo proste takova byt, bohuzel ale nejdriv musim prestat kvuli kazdy kravine rudnout, apod. a pak se treba dostanu o trochu dal :-)Albi, bravoooooooo k tem 12ti dnum, takze pujdes na sezeni a budes moct rict, ze uz je to 2 tydny, to budou gratulace!! :-) Pockej jeste chvili, nez udelas zavery o tom hubnuti tloustnuti, apod. Myslim, ze se to samo upravi a telo zacne normalne fungovat a vaha pujde dolu... Jak jsi psala chodis jen jednou tydne na zachod, zkus treba jist vic ovoce (svestky, ale to neni moc obdobi :-) Ted ti jdu odepsat na ten mail, ok? Mejte se vsechny krasne a optimisticky!!! At se vam dari, paaaaa Sylva

Ahoj,nemyslím, že jsi tlustá. Sama jsem si prošla ve 14ti anorexii a dotáhla to až na 40kg při výšce 168cm. Když jsem se dostala z nemocnice tak jsem se chvíli držela na váze cca 50 kg ale pak najednou jsem skočila do bulimie. Ne že bych zvracela ale každopádně jsem se přejídala jako blázen. Pořád jsem se v tom motala a nevěděla jak z toho ven. Zákonitě mi váha stoupla až jsem se dopracovala skoro na 80kg. Pomohlo mi tehdy hlavně to že jsem na měsíc odjela do Anglie, kamarádi a vůbec lidi kolem mě a pak později i tehdejší přítel. Sice nic o mé nemoci tehdy nevěděl ale nějak mě to motivovalo trochu se dát do kupy a zhubnout. Poslední čtyři roky se snažím držet a i když dnes nejsem jedna z nejhubenějších ale mám cca 68 kg na výšku 172 cm (jo potom jsem ještě vyrostla !). Pořád chci hubnout abych se dostala spíš k 60kg ale už to tak lehce nejde. Došlo mi ale že jen na váze život nezáleží. A i současný přítel mi pořád říká že mi to sluší a že jsem akorát. Tak když mám dobré období tak mě to těší ale občas mě přepadnou stavy že jsem tlustá a jsem nepříjemná. Ale už vím jak s touhle nemocí bojovat, hlavně si trochu věřit a spíš víc sportovat a jíst než nedělat nic a ještě se mučit hladem. A přestože vím že mě bude asi MA provázet až do konce života, už ji doufám nenechám nade mnou zvítězit. On by mi to totiž asi ani přítel nedovolil.Měj se a držím palec a věřím že to také zvládnešKris

Ahoj holky,počítám každý den, který nezvracím.Dnes je to "již" 12. den od posledního záchvatu.Moc se snažím, ale mám pocit, že se ve mě všechno zadržuje(voda).Na toaletu jdu tak max. 1 x za týden a během těch pár dní mi váha stoupla o 1,5 kilo.Zatím to na mě není vidět a kdybych se nevážila, tak to na sobě ani nepoznám.Ale i tak mám strašný pocit, že když budu pokračovat, že budu stále jen přibírat.Kdy se ta váha sakra srovná?Vždyť já netrpím žádnou podvýživou!58 kg/159cm.Je to dost a tloustnu a tloustnu.Mám strach, že pokud mi váha opět ukáže víc, už nebudu mít sílu pokračovat.Holky, prosím, poraďte mi!Sylvi,taky se mi stává, hlavně poslední dobou, že se v noci často budím, nespím, je mi do breku.Ale jak jsem četla, je to jen důsledek nemoci.Pokud ji překonáme, budeme spát zase jako miminka.Mimochodem mě docela pomáhá čaj "Na spánek a nervy"Dá se koupit v lékarně, tak třeba něco takovýho budou mít i ve Francii.Všichni se mějte moc a moc hezky, bojujte!!!