poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Holkyyyyyyyyy krasny vanoceeeeeeeee :o))))))))http://geocities.com/vanoce7

Saro, netrap mse chapu tve trapeni, ale ver ze bude dobre.Kdyz po necem touzis desne moc, tak se to splni :o)Jen si prej byt zdrava a happy jen ne zpet k necemu dalsimu :o)

Ahoj vsem,ani nevim, proc vlastne pisu, kdyz me napadaji jen same blbosti, ale mam zrovna volno.Je to uplne sileny, ale ja vam stejne to PPP tak trochu zavidim...aspon mate nejakou bolest, co vas trapi a boli, ja ne.Nevim jak to popsat, ja logicky vim, ze mi nejake ublizovani nepomuze, ale je to stejne jako s jidlem - stejne jsem driv sla a prejedla se. Navic je mi po tehle lecich jeste hur, tak je neberu a je to vsechno fakt na nic.Snad tohle radsi ani nectete, zkazim vam naladu.hezky svatky a odpocivejte.S.

Katjo, doplnuju svoji mailovou adresu a na dotaznik rada odpovim, urcite ho posli :-)) S pozdravem Lin

Ahoj. zdravim.Pred nekolika mesici jsem se tu zjevila a zajimala me moznost rozeslat na v tomto foru uvedene e-maily dotazniky o PPP v ramci me maturitni prace. Bohuzel nejak bylo hodne prace, a tak budu svou seminarku psat az o techto vanocnich prazdninach.Zaroven bych rada zkompletovala dotazniky - jiz jsem vytvorila finalni verzi. Take uz mi dosly tri vyplnene dotazniky, za ktery vam moc dekuju.Doufam, ze se nikdo nebude zlobit, pokud mu dotaznik poslu, predtim tady ale nesouhlasne projevy nepadly, takze doufam, ze to plati i nadale.Pokud by vas muj e-mail obtezoval nebo nechcete nic vyplnovat (zarucuji anonymitu dotazniku), samozrejme nemusite, staci neodpovidat.Nicmene budu rada, pokud se mi sejde dotazniku co nejvice, protoze bych rada vyvratila svou praci nektere myty o PPP, ktere mezi lidem hojne koluji. A Vase nazory a pocity jsou k tomu nezbytne.MOC vam dekuju za spolupraci! :)

Ahoj holky, nestačím se divit, kolik tady toho přibylo ! Musim to všechno pročíst(asi to potrvá) a pak budu kdyžtak reagovat. Jinak jídlo zvládám dobře, už o něm skoro vůbec nepřemejšlim a začínám ho brát jako normální věc - doufám, že už taky brzo budu moct napsat, že jsem "vyléčená" :-)))Sylvo, dík, napiš až na to budeš mít čas (až se vrátíš), dost pomáhá to rozebrat. Jinak se všechny držte a neblbněte !!! :-)

Cau holky,pridala jsem nick, aby to bylo trochu osobnejsi :-)) Jenom v rychlosti,musim zas bezet.Radko, je skvely, ze se do toho dokazes vzit (v podstate jsi prosla necim trosku podobnym jako ppp), diky za tvuj pristup. Mimochodem mam pocit, ze lidi, co si projdou necim takovym, jsou mnohem chapavejsi k ostatnim.Sarah,s tou vahou je to presny. A jinak je mi fakt lito, ze se cejtis jak se cejtis - o depresich uz jsem neco slysela a vim, jak je to vazny, tak ti preju, at je lip. A s pritelem si promluvit zkus, urcite bude rad a nemysli si, ze ho tim otravujes - urcite chce vedet, co prozivas a jak se cejtis.Jinak se mejte krasne, pa Lin

Holky, moc vam vsem drzim palce. Myslela jsem, ze me za moje nazory ukamenujete, ale je videt, ze opravdu o vsem premyslite a hledate tu svoji cesticku. Ja jsem driv mela trosku jiny problem nez vy. Myslela jsem na jidlo 24 hod denne. Porad jsem musela neco jist, muj zivot se tocil kolem jidla, nic nebylo dulezitejsiho, kdyz jsem sla spat, myslela jsem na jidlo a kdyz jsem se rano vzbudila moje myslenka patrila jidlu, nikdy jsem se nebyla schopna najist tak, abych byla syta. Ja jsem mohla snist 3 kurata najednou a jeste jsem nemela dost. Jenze, nikdy jsem nedosla k tomu, ze bych to chtela zvracet. Kdyz jsem se podivala na svoji postavu z boku do zrcadla, vyspulila jsem to svoje hnusny velky bricho, tak jsem mela opravdu velke deprese. Ja se to znazila zmenit sportem. Zacala jsem chodit do posilovny a pozdeji jsem zacala hodne plavat, nasla jsem si cas skoro kazdy den hned po praci. Dojizdela jsem asi 15 km autobusem nebo vlakem a plavala pravidelne hodinu a pak hodinu sauna. Tim jsem byla 3 az 4 hod. odriznuta od jidla, zamerila jsem svoji pozornost jinym smerem (o vikendu jsem tam jezdila na kole). Kdyz jsem vecer dorazila domu tim, ze jsem si zasportovala, byla moje psychika tak nejak zklidnena, mela jsem dobry pocit. Z cviceni se mi zrejme vyplavili do krve "hormony stesti" a ja jsem se najedla uplne normalne a nakonec jsem si doprala nejakou susenku, cokoladu .... proste neco, protoze jsem si slibila, ze vecer za svoje snazeni dostanu nejakou dobrutku (driv jsem byla zavisla na cokolade). No a postupne jsem se nejak zklidnila, dokonce jsem nekdy zapomnela i na tu dobrutku (to u me driv nebylo mozne - zapomenout na to?!?). A kdyz jsem postupne videla, jak se mi zacina rysovat pekna postava (bricho uz se nespulilo), bylo depresi min a min. Myslim, ze je to o psychice (mozna nikdy nezjistime, jaky vlastne byl ten puvodni problem, kterym se to rozjelo). Takze jsem asi mela stesti, ze me nenapadlo zvracet, ale sportovat. Pak uz samo prislo zajimat se vice o to, co jist a co ne. Urcitym zpusobem vam rozumim, prozivate peklo, ale pevne verim, ze i vy najdete tu cesticku ven. Preji vam vsem krasne vanoce a hodne chapajicich a tolerantnich lidi kolem vas.

Ahoj vsem,chtela bych se taky vyjadrit k tomu, co psala Radka (myslim).Resit ci neresit jidlo?Nejsem vseved, takze budu mluvit jen za sebe. Muj problem byl, ze jsem resila absolutne vsechno, co jsem dala do ust. Jedla jsem pouze salaty a ovoce, a to jsem jeste sledovala, kolik ma ktere kalorii. Potlacovala jsem hlad, prirozene chute a potreby, takze jsem pak logicky splacala kupu jidla a sla zvracet. Kdyz jsem se ucila jit, ucila jsem se jist vsechno, i treba ty hranolky. Ja vim, ze nemaji zadnou vyzivnou hodnotu, ale kdyz nekomu chutnaji, proc si je nedoprat? Samozrejme ne kazdy den, ale obcas s klidem.Postupem jsem si vybrala svuj styl jedeni, jim ovoce i zeleninu, jim zdrave i nezdrave, sladke i tucne...proste od vseho trochu. A myslim, ze to memu telu prospiva mnohem vic, nez omezovani. Nezvladla bych zit jen na zelenine, kdybych jedla k obedu jen salaty, bud bych brzo umrela, nebo se zacala znova prejidat. Nemyslim, ze by clovek mel snist pul selete ve dvanact v noci, ale pokud nekdo rad veprove, nevidim duvod, proc se ho vzdat. Ja jsem zase na sladky pecivo. Neladuju se peti loupakama denne, ale nevim, proc bych si ho nemela obden dat na svacinu.Vylecit se z PPP pro me znamenalo, ze jsem se naucila zit s jidlem a prijmout sebe takovou, jaka jsem - i se svyma chutema a touhama. Neomezuju se, premyslim o tom, co jim, ale premyslim o tom zdrave a citim se fit a spokojena.Co se tyce vahy, souhlasim s vylecenou. ja v anorexii priserne zhubla, ale v bulimii jsem zase byla trochu oplacana. Kdyz jsem zacala jist normalne, vaha mi dokonce o par kilo klesla a drzi se, i kdyz obcas absolvuju "hostiny" a oslavy, na kterych je fura jidla a uziva se to. Myslim, ze telo si skutecne najde svou optimalni vahu, a te se pak drzi, pokud clovek sve telo posloucha.K pocitum hladu - myslim si, ze v prvnich fazich je dobre jist, i kdyz clovek hlad nema, proste podle planu a hodin. Lide nemocni PPP maji totiz pocity hladu porusene a nemuzou ze zacatku duverovat svemu telu (to jsou ty pocity precpani po krajici chleba). Teprve postupne se to upravi a clovek se nauci poznat hlad.Kdybych v dobach B jedla podle hladu, tahali by me dneska jerabem, mivala jsem chute na velke porce a kolikrat mela takovy "hlad", ze bych snedla trikrat tolik, co muj pritel. Ted vim, ze to byly pouze spatne signaly ze zaludku zblbleho mymi jidelnimi navyky.Adelko,ptas se, jak se citim, kdyz neco rozbiju. Myslim, zes to uplne vystihla - asi tak, jako kdyz se clovek vyzvraci. Nejdriv citim okamzitou ulevu, ale hned na to se citim smutna, je mi to lito a nejradsi bych se nevidela. Najednou si presne uvedomuju vsechny pocity, okolnosti a svatosvate si slibim, ze uz vubec...no a pak to samozrejme zase porusim.Ja nevim, chtela bych si o tom s nekym promluvit, ale nechci pritele otravovat (rodice neprichazi v uvahu). Ja vlastne ani tak uplne necitim potrebu se vypovidat, citim se uplne jako bych nebyla, jako bych byla jenom duch, ktereho nikdo nevnima, ktery nikoho nevnima, ale ktery tu presto je...Diky moc za vsechny prani, taky preju krasny vanoce a moc a moc odpocinku a lasky.Sarah

Radko, myslim, že na tvejch názorech je určitě hodně pravdy, ale jak už tady bylo řečený

Ahojky, našla jsem tyto stránky, pročetla všechny články... Tak já vám tu také povím svůj příběh. Jsem patnáctiletá dívka, momentálně skoro bezporblémová. Ale jako malá jsem trpěla bulímií. Ani nevím čí to bylo, ale ráno mi máma nachystala snídani, a já ji vyhodila, a když už mě přinutili jíst, tak sem vše vyzvracela.. Trvalo to asi tři roky(od 11 do 14) Nebyla jsem obzvlášť hubená, ale tím že sem nejedla, ¨porušila mi se značně má páteř... Momentálně se skoro pravidelně rehabilutuji, a doufám že mi nenasadí korzet... Ale já si neustále v rodině připadám jako páté kolo u vozu.. a začínám mít pocit, že už se to ke mně zasejk vrací... Přestávám totálně jíst.. to asi nebude bulímie ale anorexie.. neustále si říkám, p¨roč já? atím si má mamka ničeho nevšimla-naštěstí.. no tak ale uvidíme.. já prostě nevím, ale nemůžu si pomoct... Jídlo mám ráda.. ale k čemu je? já zásadně nestíhám... tak proto asi nejím tolik.. co myslíte budu anorektička? já osbně doufám že ne.. pořád si říkám proč já? a po přečtení všch tětchto článků, uvažuji o tom že začnu jíst.. nechci nikomu a to hlavně sobě ublížit... tímto vzkazem říkám všem: všechny chápu... ale vše se dá zvládnout...! zdraví vaše drahá marla

Ahojky, našla jsem tyto stránky, pročetla všechny články... Tak já vám tu také povím svůj příběh. Jsem patnáctiletá dívka, momentálně skoro bezporblémová. Ale jako malá jsem trpěla bulímií. Ani nevím čí to bylo, ale ráno mi máma nachystala snídani, a já ji vyhodila, a když už mě přinutili jíst, tak sem vše vyzvracela.. Trvalo to asi tři roky(od 11 do 14) Nebyla jsem obzvlášť hubená, ale tím že sem nejedla, ¨porušila mi se značně má páteř... Momentálně se skoro pravidelně rehabilutuji, a doufám že mi nenasadí korzet... Ale já si neustále v rodině připadám jako páté kolo u vozu.. a začínám mít pocit, že už se to ke mně zasejk vrací... Přestávám totálně jíst.. to asi nebude bulímie ale anorexie.. neustále si říkám, p¨roč já? atím si má mamka ničeho nevšimla-naštěstí.. no tak ale uvidíme.. já prostě nevím, ale nemůžu si pomoct... Jídlo mám ráda.. ale k čemu je? já zásadně nestíhám... tak proto asi nejím tolik.. co myslíte budu anorektička? já osbně doufám že ne.. pořád si říkám proč já? a po přečtení všch tětchto článků, uvažuji o tom že začnu jíst.. nechci nikomu a to hlavně sobě ublížit... tímto vzkazem říkám všem: všechny chápu... ale vše se dá zvládnout...! zdraví vaše drahá marla

Ahojky, našla jsem tyto stránky, pročetla všechny články... Tak já vám tu také povím svůj příběh. Jsem patnáctiletá dívka, momentálně skoro bezporblémová. Ale jako malá jsem trpěla bulímií. Ani nevím čí to bylo, ale ráno mi máma nachystala snídani, a já ji vyhodila, a když už mě přinutili jíst, tak sem vše vyzvracela.. Trvalo to asi tři roky(od 11 do 14) Nebyla jsem obzvlášť hubená, ale tím že sem nejedla, ¨porušila mi se značně má páteř... Momentálně se skoro pravidelně rehabilutuji, a doufám že mi nenasadí korzet... Ale já si neustále v rodině připadám jako páté kolo u vozu.. a začínám mít pocit, že už se to ke mně zasejk vrací... Přestávám totálně jíst.. to asi nebude bulímie ale anorexie.. neustále si říkám, p¨roč já? atím si má mamka ničeho nevšimla-naštěstí.. no tak ale uvidíme.. já prostě nevím, ale nemůžu si pomoct... Jídlo mám ráda.. ale k čemu je? já zásadně nestíhám... tak proto asi nejím tolik.. co myslíte budu anorektička? já osbně doufám že ne.. pořád si říkám proč já? a po přečtení všch tětchto článků, uvažuji o tom že začnu jíst.. nechci nikomu a to hlavně sobě ublížit... tímto vzkazem říkám všem: všechny chápu... ale vše se dá zvládnout...! zdraví vaše drahá marla

Radko,nedivím se,že nechápeš- kdo nezažil problém PPP na vlastní kůži,nikdy to nemůže 100% pochopit.Navíc je i těžké někomu "normálnímu" tuto problematiku přiblížit-když jsem se pokoušela vysvětlit rodičům,proč zvracím,tak jsem se do toho zamotala tak,že vlastně neví stále a navíc si myslí,že sama nevím,proč to dělám.Vím,zvracím(zvracela jsem)kvůli tomu,abych si udržela svoji hubenost.Vím,že se to dá udělat i zdravým způsobem,ale ne každý na to má.Mně bohužel chutná většinou to,co je nezdravé,tučné apod...Pokud si to odpírám,jednoho dne to prostě bouchne,já splácám,na co přijdu a jdu vše vyzvracet-takže takhle ne...Obdivuju tě,za tvoji životosprávu,ale já chci jíst vše,jen si zkrátka musím hlídat porce.A i tohle ti určitě přijde nepochopitelné,ale kašli na to.Buď ráda za to,jaká jsi a měj se krásně.Adéla

Ahoj holky,Sylvi,myslím na tebe,přeju krásný Vánoce...Sarah,taky nemám Vánoce moc v lásce a padají na mě takový divný nálady,vím,že u tebe nejde jen o nálady,ale nebuď na to sama-promluv s přítelem,napiš nám apod...Jak se cítíš,když něco zničíš?-asi je to hloupá otázka-já se taky cítím špatně,když se vyzvracím,ale dělám to,abych ze sebe dostala jídlo,což splní účel,ale ty?-jak ti pomůže to,že něco rozbiješ?Jinak jak ses mě ptala,proč žiju s tátou,tak je to pouze kvůli bydlení-mamka se odstěhovala k příteli a je to docela z ruky a já jsem v našem bytečku zvyklá,mám krásný pokoj jenom sama pro sebe,všechno mám blízko-přítele taky...Vyléčená,moc ti děkuju,zatím se stále držím,opravdu to jde.Snažím se moc se nezabývat tím,jak se po jídle cítím-když jsem najedená třeba víc,tak se jdu např.projít,zkrátka se bráním tomu,abych se zase ohnula přes záchodovou mísu.Taky se mi stává,že se mi jídlo jakoby zvedá nahoru-takže aspoň vidím,že ani v tomhle nejsem sama.Alčo,dlouho jsi nepsala,co je nového ve škole,doma a jak se těšíš na Vánoce?na jídlo se tě záměrně neptám,vím,že jsi holka šikovná a taky tě moc chválím,že jsi nezvracela-já bych tohle ještě nedokázala.Simčo,vítám tě zpět-věř,že bude zas líp,už jsi byla na dobré cestě.Chápu,že pokud máš navíc problémy v práci apod.,je těžký ještě bojovat s bulimkou,ale nevzdávej to,nepropadej smutkům a drž se.Albi,jak už jsem ti napsala,ten pocit přesycení se z počátku musí zkrátka překonat,taky to mám za sebou a vlastně s tím stále bojuju.Ptala ses,kolik pijeme,tak já ti odpovím za sebe-asi 1.5-2l,což je v pohodě.Nejvíc toho vypiju ve škole-třeba i celou minerálku,po jídle moc nepiju,protože mě to kolikrát pěkně natahuje a mám pocit,že se nemůžu ani ohnout,ten dávivý reflex tu stále je...papapa,mějte krásný odpoledne-já jdu na brigádku,vůbec se mi nechce-spala jsem jen 2hodiny-měli jsme se třídou vánoční "besídku"...Adéla

Jo a Mysko, o tom nasem problemu napisu zas jeste nekdy jindy, nemam cas a mozna asi ani i naladu se tim ted zaobirat a kazit si tu mou nadsenou dobrou naladu z toho, ze zas jedu domu. Ale slibuji ti, ze 100%ne o tom pak napisu, taky me to dost trapi, no je to i dost kamen urazu... Tak zatim pa a stastny a vesely a tobe Adelko a Saro taky!!!

Holky kurnik, napsala jsem takovej roman a vsechno se mi to vymazalo, tak znova (navic nemam cas, za dve hodky mam bejt v autobuse)Vylecena, merci :-))) Uz se tesim!!Radko, mas pravdu s tou zdravou stravou, ale mi to fakt potrebujem prestat resit, to neznamena to jidlo do sebe flakat, ale naopak, kdyz to prestanem resit, tak budem poslouchat sve telo, doprejem mu vse na co ma chut a samo rekne, kdy uz nema hlad. Hlavne se musime prestat omezovat, tzn. kdyz mame chut na rizek, tak si ho musime dat, jinak by to zas bylo omezovani a jednou bysme jich pak snedli 20 a vyblily je...To neznamena, ze nikdy zeleninu nejim. Jim ji kazdy den trochu. Jim proste od vseho - i sladky, kdyz mam chut. Dokonce jsem i trochu zhubla, protoze jim podle toho, o co si telo rekne a sama se vaha pak upravuje...Ale to je vedlejsi, ja uz se vazit nechci, fakt jsem to parkrat udelala a dopadlo to dost spatne, zas omezovani, a ten kolotoc...Jinak koukam, ze tu zdavou stravu mas dost prostudovanou (pises jako moje mama - mama takhle uvazuje celej zivot, nerikam, ze je to spatny, ale na me to melo neblahy vliv - nikdy doma nebyli ty dobry veci - cokolada, atd. ikdyz jsem po nich touzila..). Pusobis na me jako ty lidi, co praktikujou jogu - taky bych se na chtela dat - pry ma skvely vliv na psychiku, na vyrovnani se sama se sebou...Bulimii se ale hlavne resi psychicke problemy (jak uz Simca napsala) BUD RADA ZE JSI V POHODE!!!Simco, jsem rada, ze jsi se zas ozvala. Hlavu vzhuru kvuli ty depresi!!! Co tvuj pribeh, uz je dopsanej - nemas treba tu depku kvuli tem vsem vzpominkam??!! Mej se fajn a zkus myslet pozitivne, ikdyz to se lehce rekne (ja kdyz mam depku, tak mi to taky pritel rika, chci, ale nejde to...) Doufam, ze te to co nejdriv prejde!!!Albi - ze zacatku proste jen poslouchej tve telo a jez, kdyz mas jednoduse hla - nenut se do jidla. Ted budes mit jeste nejakej cas ten pocit sytosti, ale pak se to samo upravi, kdyz vydrzis bez zachvatu, anebo alespon prodlouzis intervaly. Pak budes moct jist vickrat denne. Ja zatim taky nemam zas moc casto hlad, ale uz je to lepsi. Jim kdyz ho dostanu a neomezuju se, tak ani nemam myslenky na zachvat - pouze kdyz jsem v nejakym psychickym presu... Nut se pit, me to naopak pomaha dostat hlad - kdyz vypiju sklenici vody (donutim se), tak asi za hodku dostanu hlad, nejdriv se samozrejme citim hrozne plna.K tomu pribirani - kdyz budes jist, o co si telo rekne, tak ani nepriberes (myslim, ze spis naopak,pouze jestli jsi podvyzivena...).Holky, ted se nejakej ten cas na net nedostanu, za chvili uz jedu a internet mame na venkove, kam jedu az v utery, takze snad v utery, pokud bude cistej vzduch a nikdo se nebude kolem pocitace motat!!! HOLKY MOC VAS OBJIMAM, POSILAM PUSU, PREJU KRASNY VANOCE (ja osobne o vanocich jidlo fakt neresim, je ho vsude tolik, ze na nej pak ani nemam chut). Drzte se a preju co nejmin zachvatu!!!! Paaaaaa, je mi s vama moc dobre, ani si nedokazu predstavit, ze to tady az do uterka neuvidim :-( Caukyyyy

Vyléčená:Já se opravdu snažím jíst pravidelně a málo, ale problém je v tom, že když se cítím po obědě plná(i po normální porci)tak nejsem schopná sníst ve tři svačinu, protože to už by mě zaplnilo natolik, že bych to potom nezvládla.Včera jsem snědla 1,5 krajíce chleba se šunkou a bylo mi fajn.tak akorát.Ale dneska ráno mi je těžko.Tak to ve mě všechno žbluňka, vrní atd.Nevím, co s tím.Teď se chystám posnídat jogurt a müsli tyčynku, ale vím, že mi bude těžko.Ach jo!!!A taky se chci zeptat, pokud nemám podváhu, spíše tročku víc a začnu normálně a pravidelně jíst, neměla bych moc přibrat?A jak je to s tím pitím?Kolik toho za den vypijete?

Radko,To co jsi napsala je sice pravdive, clovek by jiste mel premyslet nad tim co jí.Problem nas bulimicek ovsem je NAUCIT JIST. Jist vse, pravidelne v primerenem mnozstvi. Tim ze do sebe budeme ladovat jen zeleny se asi s tezi naucime jist "normalne".Kdyz ma clovek zdrave stravovaci navyky je uz na nem jestly se rozhodne orijentovat se na zdravou stravu, nebo da prednost masitym pokrmum. Pro nas je hlavni odbourat strach z jidla, strach z toho ze kdyz neco snime hned pribereme a z toho duvodu neustale zvracime jak prasteny. No tak to je asi vse mam pocit z toho co nam pises ze si myslis ze byt nemocny bulimii znamena zvracet to co snime protoze to neudrzime v zaludku, ale ver ze to tak neni my zvracime abychom zustaly stihle krasne a atraktivni a zaroven si mohly doprat vse po cem si ostatni muzou jen nechat zdat vis snist klidne kamion cokolady aniz by to kdokoli poznal na tve figure. To je bulimie. Bohuzel se z toho postupem casu stane jakasi zavyslost, kterou pak my bulimicky zacneme resit jakekoli situace, kdyz jsme psychycky na dne neco se nam nedari tak sup uz do sebe neco ladujeme a na chvily mame pocit ze je vse v poradku ze mame vse pod kontrolou, nebo alespon na to chvily nemusime myslet kdyz sme se s vym jidlem. Stejnym zpusobem uvazuji tlusti lide jsou tlusti protoze maji spatne stravovaci navyky a take si navykly problemy resit jidlem ovsem narozdil od nas nezvraci tak je to holt na nich vydet. Ver mi ze kdybych ja nezvracela to co jsem za svych 25let snedla tak uz se nevykulim ani z bytu pre by mi nestacily dvere ani dvojity by to nevytrhly :oDTakze az jednou budu jist "normalne" rada si s tebou vymenim nazory na to jaka strava je dobra pro me telo, zatim ale do salatu nejdu mam pred sebou jeste spoustu rizku a bucku ktery si musim "povolit" abych po nich nesla blejt.Mej se krasnounce krasne svatky Sima

Ahojenky holky vsechny vas moc zdravim, jsem happy ze sem zase tady :oD Omlouvam se za tu dlouhou pauzu, muze za ni muj bratr. Prodal zakaznikovy nasi netovou kartu a my musely cekat, nez jim na firmu dodaji novou aby ji k nam vratil. Kdyz mi to oznamil tak sem myslela ze ho asi zahlusim, nejenom ze mi doma vubec s nicim nepomaha jeste me takle pripravuje o moji nejvetsi radost :o( navic v praci to bylo na dve veci "vanoce budou letos fakt chudy" tyden sem jidlo vubec nezvladala v hlave sem mela jedinou vec !NEMYSLET! proste deprese jak prase. Porad jenom brecim rikam si proc je ke me osud tak krutej proc mi porad haze klacky pod nohy jako by toho uz tak nebylo za celej zivot dost kdy to zkonci kdy uz se mi zacne darit?!?! Asi se moc lituju, mam toho vseho proste plny zuby, kdybych byla mladsi uz bych si zas podrezavala zily ted uz sem na to dost poseroutka. No aspon v necem sem pokrocila uz nepacham sebevrazdy :oD Muzete si myslet ze sem blazen ale me v tom pomohlo to ze jsem uverila v reinkarnaci precetla jsem na tohle tema spoustu knih jako zivot po zivote a podobne.. Vychazi z toho ze kazdy clovek si v obdobi mezi zivoty sam pripravy zkousky kterymi v nasledujicim zivote projde a tim ze se s nimi vyporada, se zbavuje a ocistuje od hrichu z zivotu predchozich. Me to pomohlo prijmout fakt, ze sem mela tak posranej zivot uz od malyho ditete, protoze by me zabyl ten pocit nespravedlnosti co spatnyho dela maly dite cim si zaslouzi tolik sracek. Takle je to pro mne mnohem prijatelnejsi a prestala jsem se sebevrazdit protoze v me vire bych tim jen zastavila cestu po ktere jsem se vydala a musela bych se v dalsim zivote postavit opet na jeji zacatek a vsim tim si projit znovu.Jo bejvalko siroka verejnosti ja osobne jsem navstevovala psychoanaliticku a psychiatricka mi neustale cpala nejaky pataky. Ted jsem asi desne chytra inteligentni siroka verejnost ze.No nic uz bud radej koncit moc hezkyho toho ze mne ted asi nevypadne, tak vam radej napisankuju az zitra jdu s nasema na velikou rodinou sejsn do irske hospody je to vzdycky super sme tam cela rodina i nasi znami no skvela zabava tak doufam ze to tam nebudu kazit s tou svoji depkou :opPosilam pusinky :-* a preji slunickovy dnicky Sima