poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Cau holciny, dneska taky nemam moc casu, uz jsem v plnym proudu priprav na odjezd :-))))))))))))) ale jeste predtim me ceka jedna zkouska (ve ctvrtek) :-(((((((((((( Ale v patek uz jedu :-))))))))) Tak tedy jen v rychlosti...Adelko diky moc za to s tou vahou, udelalas mi radost, ikdyz my s PPP mame vzdy problem tomu verit, taky dik za podrzeni, protoze jsem si furt rikala, ze to je moje chyba, ale vic se v tom nechci vrtat, neeeeeesnaaaaaaaasim konflikty...Jeste jednou k tem darkum - myslela jsem to tak, ze ja studuju a on jeste nenasel zadne poradne zamestnani, takze penez nazbyt nemame, a tak jsem z toho byla cela zjihla, kdyz mi to i presto koupil. Navic mu tak svitili ocicka, kdyz videl, jak mi dela radost...No, proste to mohlo vyznit povrchne, ale psala jsem jen proto, ze jsem mela radost... Jinak ten vcerejsi zachvat byl asi proto, ze jsem mela takovou minidepku a nevedela co s ni. Byl to asi ten navrat do skoly, vzdycky nez si zvyknu, tak se citim ztracene. Pripada mi, ze se spoluzaky mam tak nejak strach komunikovat...Po dvou trech dnech to trochu prejde. Rikala jsem, ze napisu jen v rychlosti, ale koukam, ze z toho bude zas roman a pripali se mi kure :-) Saro, dik a co ty? Jses v pohode? Napis!!!Mysko, jsem rada, ze nejsem sama - to s tou samotou, ale pak strach nekam zajit, nebo spis tak nejak ta vule se k tomu dokopat... Jindy o tom napisu vic :-)Vylecena, vzdycky jsem moc rada, kdyz o nekom takovym uslysim!!! Mas naprostou pravdu, v tom, ze pisem (teda ja - treba Adelka bojuje dobre :-), tedy, ze pisu, pisu a pritom to leceni zatim nikam moc nevede... Abych pravdu rekla, tak v hlouby sebe to furt odkladam anebo to leceni delam jen tak napul. Asi proto, ze mam v hlave zakodovany, ze po Vanocich zajdu k psychologovi a tedy, ze az pak...Taky nevim moc jak na to, protoze mam furt ten hroznej strach z tloustnuti, fakt bych nechtela vazit vic nez 55kg. Vim, ze k vyleceni bulimie, si musime dat jako prednost to vyleceni a ne vahu!! To je zaklad, ale jak to zkloubit?? Uz tak se na sebe nekdy nemuzu v zrcadle moc divat, a jak by to bylo pak? Proste a jednoduse v sobe furt nemuzu zlomit ten pocit strachu z tloustnuti, to ze vnejsek a postava neni to nejdulezitejsi...Casto si to opakuju, ale pak se najednou vidim v zrcadle a jako bych na vsechno zapomnela...Prominte, jestli vas tim stvu, ale pisu opravdu, co mi o tom furt probiha hlavou. Taky sorry, jestli je to nesrozumitelny...Prave proto, ze v sobe nemuzu zlomit tadyty pocit, tak po vanocich zajdu za psychologem, kterej mi je treba pomuze zlomit, nebo me proste navede na tu spravnou cestu. Je tu kousek odsud jeden pry dost dobry specialista. Taky v sobe musim vyresit spoustu problemu typu menecennost, strach z lidi, apod. Myslim, ze ta bulimie pochazi i dost odsud. Prosim, prosim, mohla bys mi "vylecena" napsat tvuj pribeh? Alespon zkracene. Neva, ze tykam? Tak zatim vsichni pa pa pa pa, moc vas vsechny objimam a uz se straaaaaaaasne moc tam za vama tesim :-) (do Cech)

Ahoj holky,dneska jen krátce,ani nemám sílu reagovat na příspěvky...Padl na mě hrozný smutek-slovu deprese se bráním,takže smutek...,ani nevím proč,zkrátka tu je a má nálada je na bodu mrazu.Ne,nebudu to "řešit" jídlem,jen se mi nic nechce,snad jenom brečet.Asi jsem fakt blázen-vlastně mi nic nechybí,tak co mi sakra je?Holky,mějte se a omlouvám se,že vás zatěžuju svýma otravnýma pocitama.Adéla

Sarah, nepsala jsi sem dřív jako Xenie?

Sylvi,bohuzel nemam cas nic psat, mam fakt fofry, ve skole je toho dost..Jak to jde tobe? Obdivuju te, ze zvladas skolu a jeste domacnost, na to ja bych asi nemela. Ma to tak kamaradka a rikala, ze je to docela zahul. Ja se radsi "jenom" ucim a obcas pracuju..i kdyz je fakt, ze bydlet doma me stoji dost sil (hlavne psychickych).Co studujes? ja sem snad ani nebudu psat co ja, stydela bych se :-)))))K dareckum gratulace, nezavidim, pouze moc preju a vim, jak jsi to myslela. Je hezky, ze ti to pritel koupil i kdyz to bylo drahy, jen pro to, ze se ti to libilo. Je drahousek...:-)Adel,mej se a drz se, fakt nemuzu moc psat.Docela ti zavidim, ja bych brala bydlet s tatou, u me je problem mama...Muzu bejt desne zvedava? (nemusis odpovidat) Proc bydlis s tatou a ne s mamou, kdyz pises, ze ona ti rozumi o neco lip a treba by ti i vic pomohla? Jak casto se vidite?PaS.

Dnes jsem před vánocemi poslední den v práci,tedy možnost k internetu.Přeji všem krásné prožití vánočních svátku.Bohatého ježíška,hodně :dárečků pod stromečkem,lásky, štěstíčka,zdravíčka,a hlavně hodně pevné vůle do budoucna(věřím ,že vše zvládnem v dobrém).To vše vám přeje Martina

Vylecit se jde. Ale verte tomu, ze nepomuze jenom tak sedet, porad dokola opakovat, jak se chcete vylecit, jak se budete snazit atd., a pritom se vzajemne litovat na netu, ze

Péťo-já sice nemusím,ale chci přibrat-mám 163/43,před tím jsem měla zhruba o 4kg víc a chci je zpět.Já na to půjdu snadno-budu jíst normálně,žádný omezování,ale ani zvracení.už se držím skoro dva týdny a jde to a hlavně psychicky jsem na tom líp a i ty přehnaný chutě mě celkem pustily.Už mi stačí jedna čokoládová tyčinka,ne třeba pět+další hory jídla.Snažím se jíst pravidelně,až 6x denně,ale většinou jím 4-5x,aspoň jedno teplý jídlo.Přeju ti příjemný,zdravý a postupný přibírání a ať jsi brzy v pořádku-stojí to za to!!!

Tak mi to přeci jen nedalo a pročetla jsem si pozorně,co jste napsaly.Sylvi,jak jsi to zvládla ve škole?Taky nesnáším ten kolotoč,ale na druhou stranu si říkám,že prožívám zlatý časy a to,že se musím učit není nic tak hrozného.Ty máš ale školu o dost náročnější,ale zvládneš to.Sylvinko,co se stalo,že proběhl záchvatek?-podle mě si stále moc zakazuješ nebo sníš něčeho víc než bys chtěla a nejlepší "řešení" jak se zbavit pocitu viny za snědené jídlo je zvracení.Sylvi,už se mi te´d v poslední době párkrát stalo,že jsem se mírně přejedla(ne moc,asi tak,jak se občas přejídá každý)a bývala bych samozřejmě šla zvracet,ale nebyla příležitost a já to jídlo chtě-nechtě musela nechat v sobě,což se zdálo zpočátku nemyslitelné,ale jde to.Nejhorší je asi první půlhodina po jídle,pak to aspoň trochu slehne a mě myšlenky na zvracení opouští.Trošku mi k tomu pomáhá fakt,že se teď opravdu nebojím nějakého toho přibraného kila,jen mě pořád děsí pocit sytosti-je mi to protivný a proto pomalu,ale jistě začínám odhadovat,kolik tak mé tělo zvládne,abych se cítila najedená akorát.Nejsou to mravenčí porce-např.knedlíky sním i tři(i když ty nejím moc často).Marti,to,co jsi napsala o svých rodičích přesně vystihuje i mýho tátu.Jak jsem napsala,PPP trpím vlastně už od 13let(s pauzou),v té době naši na sebe začali házet špínu a obviňovali se navzájem-já byla ta hodná holka,ten chudáček.Postupně ale oba začali obviňovat pouze mě a nechali průbeh nemoci na mě.No,teď jsou na tom tak,že mamka sice nechápe stále,ale snaží se mi pomoct,je mojí velkou oporou,můžu se jí svěřit úplně se vším,ale já jí často šetřím,nechci jí trápit.Mamka nikdy problém s jídlem neměla,přestože vždycky jedla třeba i víc než táta,zůstala jí skvělá postava-175/63-na její věk-43 je to myslím skvělé.Navíc opravdu nezná jaké to je nějak se omezovat.Naši jsou rozvedeni a já bydlím s tátou a někdy je to fakt těžký.Např.když si stěžuje proč zrovna on musí řešit neustále problémy kolem jídla,proč nemůže mít normální dceru-jíst je přeci tak snadný a nepřejídat ještě lehčí,stačí si poručit.Několikrát mě už chytnul jak zvracím nebo kontroluje,co všechno se ztratilo,zatímco nebyl doma.Je fakt,že mi jeho přístup i pomáhá-vím,že má přehled,kolik jídla doma máme a já jsem asi hroznej škrt,ale moje peníze se mi splachovat do záchodu nechtěj,takže pryč jsou doby,kdy jsem utratila za večer klidně pětistovku,celou ji prožrala a pak vyblila.Omlouvám se za ty výrazy,ale slušněji to snad ani nejde.No,tolik asi k těm rodičům,ale v zásadě si nemám nač stěžovat.Marti,tvůj největší problém zkrátka stále vidím v tom,že máš šílený strach z toho,že bys měla přibrat.Otevři oči,prosím!!!-pokud se s tímto faktem nesmíříš,NIKDY se z tohohle bludnýho kruhu nedostaneš a tvý zdrav.problémy se brzy dostanou ještě do větších dimenzí.To,že nemůžeš spát je samozřejmě tím,že tvé tělo má hlad.Vím,že to sama víš,tak mu dej,co potřebuje,aspoň něco málo,ale dej.Marti,teď budu asi trochu tvrdá,ale hrozím se toho,jak bys mohla skončit a navíc v tobě vidím člověka,kterým jsem byla v dobách anorexie.když už jsem se rozhodla,že se uzdravím-stále jsem si říkala jo,tak začnu jíst,ale vydrželo mi to tak max.týden-jakmile jsem viděla,že jsem třeba 2kg přibrala,lekla jsem se a snažila jsem se je zase zhubnout a tak pořád dokola.Mám pocit,že to je i tvůj případ a ty,ač se chceš PPP zbavit,nejsi odhodlaná nabrat váhu a to je kámen úrazu.Psala jsi,že na tvých končetinách jsou vidět žíly-taky jsem to měla.Vždycky,když mi bylo teplo,naběhly mi na rukách šílený žíly,že jsem se kolikrát bála,že mi popraskaj-tolik jsem je nenáviděla.Marti,musíš se rozhodnout a nic neodkládat-jsi vážně připravená přibrat?jestli ne,tak asi nemá smysl o něco se snažit,protože to by bylo pořád jen dokola-já opravdu chci,moc mi pomáháte a bla bla bla,ale skutek,ten by ti asi fakt utek...Adéla

jo a jinak je tu někdo kdo musí přibírat?jak to zvládáte a jak na to jdeš?jsem v tý situaci, kdy jsem došla se svým problémem za odbornicí a ta řekla, že jestli váha půjde ještě dolů, tak mě nechaj hospitalizovat. mám 49 na 175 cm, měla jsem 65 před rokem a půl.

pavoucku a kde jsi byla plavat?ja mam takovy problem. bývá mi hodně zima a chtěla bych někam do bazenu, jenže všude je studená voda:-(

Jo a SYLVI!!!-tvá váha mi přijde úplně úžasná,s klidem bys mohla ještě přibrat,musíš být úplná modelka.

Ahoj holky,je fajn,že píšete, i když teď nemám klídek,abych si všechny příspěvky důkladně pročetla-zatím jsem je jen prolítla.Sylvi,jsem ráda,že jste s přítelem v pohodě,my už taky-je to nádherný a moc si toho vážím.Dneska jsme spolu mluvili o bulimii,vlastně jsem mluvila já,ale dost se mi ulevilo-řekla jsem,co jsem říct chtěla-on poslouchal,nic neříkal,ale určitě si popřemýšlí a myslím si,že už nebude předpokládat,že PPP se dá zbavit ze dne na den.Jinak s jídlem jsem teď celkem v klidu-skoro dva týdny jsem bez záchvatu,je to úspěch,takže díky vám...Jo,jak tě pavouček smet kvůli těm dárkům,tak se mi to taky nelíbilo.Vím,jak jsi to nemyslela-je jasný,že láska se na peníze nepřepočítává,ale měla jsi a máš radost a chtěla ses s náma o ni podělit.Já ti to přeju a pavoučku-taky mě občas udiví,co napíšeš.Připadá mi,že námi pohrdáš,že ti přijdem jako trhlý slepice,který tu píšou jen samý nesmysly.Nevím,ale tak to na mě kolikrát působí...Holky,zatím se mějte,víc napíšu zítra-nejsem sama doma a nechci,aby táta věděl,že zase vysedávám na doktorce.Zatím papa a přeju hezký večer!!!Adéla

Jo a ještě, Sylvo

Musim souhlasit s Pavouckem (o tech drahejch darkach), i kdyz myslim,ze zrovna Sylva to vubec takhle nemyslela. Jinak holky, zkuste se na chvíli zamyslet nad tim, co je pro vás v životě DOOPRAVDY DŮLEŽITÝ... a vsaďte se, že na prvnim místě nebude postava... prostě to zkuste a napište upřímně, co vás napadne.Je to taková zajímavá "hra"... :-)

Ahoj Marti,nevim, jak bych ti pomohla. Prijde mi, ze mas za ta leta strasne zakodovane spatne jidleni navyky a taky, ze se porad bojis ztloustnuti, ikdyz to potrebujes jako sul. Uz jsi zkusila o tom tolik nepremyslet, nedelat si jidelnicky, ale proste jist pokazdy, kdyz mas hlad a na co mas chut? Myslim, ze bys fakt mela spis nekam zajit, za nejakym specialistou!! Nechci radit, protoze jsem zas pred chvili zklamala (zachvat...). Citim ted zas v sobe prazdnotu, jako ze jdu od niceho k nicemu, ze se nic moc nezlepsuje. Citim se zas tak osamocene, pritom bych mohla jit navstivit lidi, ale mam furt problem se k tomu dokopat - jako bych mela strach...Marti, nemusis jist na noc - kdyz se najis normalne v 19h, tak se ti bude spat normalne a nebudes mit hlad!! A pokud nahodou jeste pred spanim dostanes hlad, tak si jeste neco dej - neco lehkyho (pokud mas porad ten strach z toho jist na noc). Vis, ale nevim, jak ti poradit, protoze jsem nikdy nebyla ve stadiu, kdy bych jedla jen ovoce a zeleninu...Mej se fajn a drzim palce!! Paaaaa

Pavoucku,pokud ti lezu na nervy, tak mi prosimte neodepisuj, nemam chut na to, aby me tu jeste nekdo srazel, uz tak se cejtim dost naprd. Dik

Pavoucku,koukam, ze z tebe leze celkem prijemny clovek...Uz podruhy me zamrazilo z toho co jsi napsala...

Sylvo, drahy darky rovna se velka laska? si delas prdel? a opravdu jsi me nenastvala ani nezavidim...

Saroale ty jsi napsala ze MY sme nechutny, pokud si vzpominam.divim se kde berete na tohleto rozjimani cas. Sylvo a Adelo - byla jsem si vcera zaplavat (cesta MHD smerem tam to bylo peklo, byt sama, mozna to otocim:)) a bylo to fakt dobry, videla jsem se asi v 10 velkych zrcadlech a nevadilo mi to. takze dalsi demon prekonan.

Ahoj,měla bych dotaz na p.Jarku,jestli pochopila svoji dceru sama a nebo jestli navštívila odborníka.Chtěla bych taky,aby mě moji rodiče pochopili.Sic jsem jim přímo neřekla,že trpím bulímií,řekla jsem pouze že mám PPP.včera jsem opět totiž zkoušela jim to říc a že potřebuji od nich pomoc.Reakce na to,že přeci dělají co já chci(přitom to není pravdy vždy když jdu od nich tak to je co nejkratší cestou na WC-mám radši lehčí jídla,ale prý jsou to pro mámu blafy a závěr ztoho je že se vaří co chtěj oni,ale já si to poručila).Za další máma vždy brečí,když delší dobu nejsem u nich a pak přijdu a ona že nic nejím,že jsem zase zhubla,že ji chci utrápit,že to dělám na schvál,co pak nechci děti atd.vždy se to opakuje ve stejném.Nyní když jsem řekla,že chci se ztoho dostat a že potřebuju pomoc,takže mi udělá jídelníček-vždy začíná s něčím co jž několik let nejím a tak jí vždy říkám že musím se začít naučit nejdřív jíst aspoň co jím nyní jen víckrát denně a až si zvyknu jíst tak pak to třeba obměnit za něco výživného.Na to ona,že prý co jím je kaloričtější než např.rohlík(vůbec si nechce připustit,že jsem jen na ovoci a na zelenině,sem tam na semínkách).Prý jím moc mastného-nevím,kde na to přišla.A nazávěr máma obviní tátu,že za to může on a zas táta mámu.Taky nemám ráda když mě někdo sleduje co jím,kolik toho jím(moc málo nebo moc).prostě si chci něco vzít tak si vemu.Proto jsem se i odnaučila jíst na věřějnosti-v práci,během dne před mámou atd.Před cizíma mi to nevadí-ty tak nesledujou.nyní mi přijde,že jsem to napsala pěkně krkolomě,snad p.jarka pochopí na co se ptám(nevím jestli je to vyjádření přesné-jak porozuměla své dceři a pomohla?)Moc děkuji.Martina