poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Ahoj tlusťošky a bečky!Tak jak vám jde hubnutí? Mně celkem jo. Každý den úbytek. Delší dobu jsem se snažila něco dělat se svojí bulimii, a během té doby jsem přibrala 5 kilo!! Málem jsem omdlela, když jsem stoupla na váhu...Takže - jediná možnost je začít znovu s disciplínou, nepřežírat se. Zvracet jen v krajním případě. Nejdůležitější je nesníst nic, po čem se člověk hned přežere nebo vyzvrací.V mým případě jsou to tyhle potraviny: chleba, těstoviny, brambory a všechny ty doporučovaný komplexní sacharidy, cukr, mlíko, sladkosti, sladký pečivo, kafe (!), maso, ryby, kuře, sýry, vajíčka (!), tučný mléčný výrobky, kompoty, nakládaná zelenina, chipsy, křupky a různý slaný krekry, ALKOHOL, tráva, sušenky, limonády, salámy, všechny konzervy a hotový jídla, vařená zelenina a hustý polívky, sušený ovoce...Takže toho nezbejvá moc. Jim syrový ovoce, syrovou zeleninu bez olejů, tvaroh bez tuku, sem tam trochu oříšků. Piju zelenej a ovocnej čaj. A je po bulimii! Téměř se nepřejídám (ledaže mě někdo k jídlu nutí) a tak ani nezvracím. Když vypiju nebo snim něco, co nechci (třeba musím s někým na pivo), tak následující den držím hladovku. Není to snadný, ale nevím, jak to dělat jinak. S tloušťkou se NIKDY nehodlám smířit. Nevadilo by mi zhubnout tak deset kilo...Jo, a taky chodím denně cvičit - hodinu nebo dvě na rotopedu.Držím všem palce, ať se z toho vymotáte. Bulimie je horší než anorexie.

Holky, je mi hrozne. Byla jsem na veceri u rodicu pritele a byly moooooooooooooooc velky hody. Mam strasne preplnenej zaludek a nemam moc ve zvyku to takhle nechavat :-( Ale zasadne nikdy nezvracim, kdyz je pritel doma... Musim si to vytrpet - nemela jsem se tak cpat, kdyz ono to vsechno bylo tak dobry!!! Ted jsem jak balon a jdu spat. Dobrou

Ahoj Pitra, nevsimla jsem si tveho prispevku, driv, sorry! Ne, neprijede, protoze je tady se mnou (je francouz) a do Prahy tudiz jedem autobusem oba dva :-)))) Procpak? Jses taky ve Francii?? To by mi udelalo velkouuuuuuu radost!!! Zatim pa a NAPIS!!

Jessie, jak uz napsal Pavoucek, musis hlavne jist pres den. Najdi si vzdy cas na jidlo, takhle se to budes snazit min dohanet vecer.Ja jsem si dnes dala do nosu. Snidane byla na mne neobvykle mala :-) Pouze musli tycinka a jogurt s musli (nemela jsme na nic moc chut). K obedu jsem to ale dohnala - 2 hamburgry a hranolky s tatarkou a kus bile cokolady. Mnam to byla dobrota. Uz uz me ale napadaly myslenky na to zle prejidani a zvraceni, to proto, ze jsem mela jeste chut na tu cokoladu a v hlave pritom byla zakazana. Pak jsem se ale zamyslela a rikala jsem si, co bych si ji nedala. Kazdej normalni clovek ji obcas sladky a jakmile byla ta cokolada dovolena, tak jsem proste snedla jen 2 ctverecky a stacilo mi to. Takze znovu a znovu, hlavne si nezakazovat!!!!Dneska jsem taky premyslela o jedny veci, na kterou bych skoro zapomnela a pritom asi muze byt dost dulezita. Myslim si, ze moje mama uz od mlada taky trochu blbne s bulimii. Ani se s tim ale neschovava. Vzdycky rekne, ze to jidlo bylo tezky, a ze ma tak krehkej zaludek...Ja si ale myslim, ze je to ze strachu z tloustnuti. Vzdycky davala pozor na svou postavu, casto drzela nejake ty diety a taky pro ni byl dulezitej ten pocit, ze se libi a komplimenty by ji strasne chybely... Co si o tom holky myslite?? Nekde jsem uz o tom cetla, jakoze na tu nasi bulimii muze mit vliv rodice, pokud mama drzela hodne diety, anebo dokonce bulimii mela??!! Nevim... A myslite si, ze moje mama bulimii ma?? Fakt se to jeji zvraceni (jako ze je ji "tezko") stava relativne casto (rekla bych tak jednou tydne). Predem dik za vas nazor a mejte se krasne!!!!!!!!!!!! Vsechny moc objimam!!PS: Myslela jsem si, ze dneska odpoledne budu pracovat (mam staz), ale nakonec nemam nic v planu. Budu muset rychle neco vymyslet, nebo to zas dopadne jako obvykle zachvatem... Paaaaaa

Ahoj sylvo...Já jen, zda-li pro tebe nejede příští týden přítel autem...a nevracíte se do Prahy.

a taky bych ti uprimne poradila - necti to tady. jsi na tom dobre, zacalo to opravdu nedavno, tak to jiste taky brzo skonci. mysli na to jak zvladnout skolu a tvuj sport - na to abys byla fit potrebujes pravidelnou zdravou stravu. preji ti hodne stesti

a zivot uz je ze svy podstaty tezkej, vsecko zvladnout na jednicku neni mozny. dulezity je z toho zivota neco mit:)

jist pres den, hodne, pravidelne, tolik co ostatni, vecer si vymyslet prijemny odpocinkovy program - a je po problemu:-) moc drzim palce

Ahoj holky,mám trochu strach sem psát a taky se to špatně přiznává...vlastně netrpím ani anorexií ani bulimií, ale v poslední době se můj vztah k jídlu a hlavně k sobě samotné změnil. Dělám závodně atletiku, takže jídlo pro mně nikdy nebyl problém, vždycky jsem jedla, co jsem chtěla a netloustla jsem. Jenomže v posledních měsících nic nezvládám, šíleně školy (jsem ještě na gymplu), denně tréninky... přes den skoro nic nejim, večer se vrátim domů a jim a jim a jim úplně cokoli. Zaháním jídlem stres ze školy a únavu... Samozřejmě je mi pak na nic, mám výčitky a říkám si, že tentokrát to bylo zaručeně naposled. Přibrala jsem od prázdnin už asi čtyři kila, na atletice už jsem taky zaslechla pár narážek, ale nevím co dělat. Možná svůj problém přeháním, ale kdyby se mezi vámi našla dobrá duše, která by si chtěla popovídat nebo napsat na email, budu moc ráda.Jessie

Pitras - jo a co ty?!

Ahoj Sylvo,mám jen malý dotaz...,ty studujes ve Francii?..

Adelko, taky jsem strasne zvedava - myslim, ze jsi jednou psala, ze jsi mela kontakt s modelingem. Mohla bys o tom trochu napsat? Musi to byt strasne stresujici, vsude samy hubeny holky...brrrrrrrr Paaaaaaaaaaa

Jo a Pavoucku tak moc gratuluju!!!

(sorac nejak se to pretnulo...zato nic nedas. Jo a moc diky, uz ten prijezd zas tolik neresim (teda vsechno proto delam, abych to tolik neresila :-) Jim vcelku normalne, ale pred dvema hodinama mi to zas ujelo, protoze jsem snedla velkou snidani, v 11h kus pizzy, ve 14h velkej sendic s hranolkama a najednou to prislo, ten pocit, ze je toho ve me moc hlavne proto, ze kdyz jsem zacala jist ten sendvic, tak jsem nemela moc hlad, ale jedla jsem i presto, protoze to bylo tak naplanovany. A rekla jsem si, kdyz uz, tak uz a sla jeste koupit cokoladu a ani se uz do me cela nevesla a skoncilo to vsechno v zachode. Rikam si, jestli to neni tim, ze jsem se dnes dost chytila s kamaradkou. Trochu jsem si to vycitala, ikdyz na druhou stranu je jedinacek a prijde mi, ze casto mysli jen na sebe. Prisla jsem si na nic, jakoze s nikym nemuzu vyjit. Vcera jsem totiz cetla spoustu veci o bulimii a psali, ze bulimicky od ostatnich strasne moc ocekavaj, jsou casto agresivni, hadavy, chteji mit pravdu. Snazim se snazit se :-) (s pritelem se napriklad uz hadame o dost min). Ale navic je to ma jedina opravdova kamaradka tady v cizine... A pak vy tady na doktorce :-))) Jsem strasne rada, ze se vam z toho muzu vypsat!!! Jdu neco snist, kruci mi v brise :-)) Zase zacinam nanovo...PAAAAAAAAAAAAAAAAAAA holky a drzte se!!!! A PISTE!!!

Cau holciny, mam toho zas co napsat, ale az pak, ted k vasim prispevkum.Simco, jses supr, ze ses do toho dala. Ja jsem se jeste furt nedokopala. Porad se mam na co vymlouvat :-))) Neni to jednoduchy, vid?! Taky se bojim, na co vsechno neprijdu. Zas na druhou stranu me detstvi bylo spis stastne nez nestastne, tak nevim odkud se ma bulimie bere. Mozna to bude ten pocit, jakoze muj bracha byl vzdycky ten chytrej, ten zvlastni a ja spis trochu prihloupla ale mila...Dokonce mi to i nedavna priznali, ze jsem jim ted trochu s tema studiema vyrazila dech. Ale nechci jim nic vycitat, o nich tak hroznyho preci nejde! Myslim si spis, ze moje problemy vyplyvaj ze zacatku stredni skoly, ale to je na dlouho. Z Prahy se samozrejme pokusim napsat (nevim jak bych to jinak vydrzela :-))) Akorat mam strach, ze kdyz rodice uvidej v liste titulky bulimie, atd. tak to zas zacne nanovo. Neni to muj prvni problem, uz driv jsem se z necoho lecila(nechci se o tom zatim moc zminovat, treba na to jednou prijde rada :-) Nechci jim pridelavat starosti, chci, aby si mysleli, ze jsem v poradku. Koneckoncu mam sveho pritele, ktery se o me a i tu mou podelanou bulimii dostatecne stara...No, uvidime, v kazdym pripade bych to asi nevydrzela, neprecist si prispevky a nenapsat :-))) Je mi s vama tak doooooooooobreAdel, jsem moc rada, ze uz zase pises!!! Rikala jsem si, ze si asi az mooooooooooc uzivas s Petrem a tak si na doktorku ani nevzpomenes. To je fajn!!! Akorat si nemyslim, ze nic nerikat a nebavit se o tvem problemu s pritelem, je to nejlepsi reseni! Naopak, mel by to pochopit, ze to tak neni, ze se to nevyleci ze dne na den. Nejlepsi by bylo, jak napsal Pavoucek, mu dat precist tu knizku. Protoze evidentne se vam o tom spatne mluvi. Domluv se s nim, at si ji fakt precte, ze ti tim nesmirne pomuzu (pomuze tim vam obema, protoze, jak uz jsi napsala, vase problemy dost vychazi z tve bulimie :-) Zkus to, za

Cau holciny, mam toho zas co napsat, ale az pak, ted k vasim prispevkum.Simco, jses supr, ze ses do toho dala. Ja jsem se jeste furt nedokopala. Porad se mam na co vymlouvat :-))) Neni to jednoduchy, vid?! Taky se bojim, na co vsechno neprijdu. Zas na druhou stranu me detstvi bylo spis stastne nez nestastne, tak nevim odkud se ma bulimie bere. Mozna to bude ten pocit, jakoze muj bracha byl vzdycky ten chytrej, ten zvlastni a ja spis trochu prihloupla ale mila...Dokonce mi to i nedavna priznali, ze jsem jim ted trochu s tema studiema vyrazila dech. Ale nechci jim nic vycitat, o nich tak hroznyho preci nejde! Myslim si spis, ze moje problemy vyplyvaj ze zacatku stredni skoly, ale to je na dlouho. Z Prahy se samozrejme pokusim napsat (nevim jak bych to jinak vydrzela :-))) Akorat mam strach, ze kdyz rodice uvidej v liste titulky bulimie, atd. tak to zas zacne nanovo. Neni to muj prvni problem, uz driv jsem se z necoho lecila(nechci se o tom zatim moc zminovat, treba na to jednou prijde rada :-) Nechci jim pridelavat starosti, chci, aby si mysleli, ze jsem v poradku. Koneckoncu mam sveho pritele, ktery se o me a i tu mou podelanou bulimii dostatecne stara...No, uvidime, v kazdym pripade bych to asi nevydrzela, neprecist si prispevky a nenapsat :-))) Je mi s vama tak doooooooooobreAdel, jsem moc rada, ze uz zase pises!!! Rikala jsem si, ze si asi az mooooooooooc uzivas s Petrem a tak si na doktorku ani nevzpomenes. To je fajn!!! Akorat si nemyslim, ze nic nerikat a nebavit se o tvem problemu s pritelem, je to nejlepsi reseni! Naopak, mel by to pochopit, ze to tak neni, ze se to nevyleci ze dne na den. Nejlepsi by bylo, jak napsal Pavoucek, mu dat precist tu knizku. Protoze evidentne se vam o tom spatne mluvi. Domluv se s nim, at si ji fakt precte, ze ti tim nesmirne pomuzu (pomuze tim vam obema, protoze, jak uz jsi napsala, vase problemy dost vychazi z tve bulimie :-) Zkus to, za

Ahoj holky,teda vy píšete jak divý!Ani jsem pořádně nestihla pročíst všechny příspěvky a to jsem tu nebyla 3dny!!!SYLVI,víkend byl fajn a to hlavně v jídle,bála jsem se totiž,že se třeba s přítelem kvůli tomu,jak jím pohádáme,ale nebylo proč se hádat.Překonala jsem pocit sytosti,výčitky z čokolády a bylo mi dobře.Vlastně jsme prožili a teď ještě stále prožíváme něco,o čem píše PAVOUČEK.Vím,že jsem sem kolikrát psala,že náš vztah jde do háje,ale za všechno mohla moje bulimie a moje ukřivděnost vůči jeho postoji k PPP.Nic po něm nechci a budu se radši snažit,fakt to jde,cítím se svobodnější,kéž by mi to vydrželo-kéž by nám všem tohle vydrželo!!!SYLVINKO,taky znám pocit,kdy mě měl někdo vidět po delší době a já chtěla vypadat super.Samozřejmě pro mě byla základem krásy dokonalá postava,ale věř mi,že tvé okolí tohle nezajímá.Je jasný,že si tě prohlídnou,ale jak píše PAVOUČEK-nejvíc záleží na tom,aby viděli zdravou a veselou holku.No a ty jsi navíc i hezká,takže vzhůru do Prahy!SIMONKO,tu knížku si koupím,ale myslím si,že jí nejvíc užiju já.Hrozně se bojím mluvit o bulimii se svým přítelem,jak už jsem napsala,vnutil si myšlenku,že už jsem z toho venku a nepřipouští si fakt,že to tak třeba není.ITYN,jak jsme tu psaly o té méněcennosti,tak ty zřejmě procházíš tím samým.Víš,to,že máme přítele neznamená,že se stále necítíme méněcenné a neseběvědomé.Je fakt,že mně v tomhle přítel hodně pomohl a cítím se líp,ale stále to není ono,ale pracuju na tom.Tyhle pocity,které máš,jsem intenzivně prožívala tak od svých 15 do 17 let,pak nastal zlom a je to se mnou a mým sebevědomím stále lepší a lepší.Píšeš,že jsi šedá myška,ale to si nemyslím a nechápu,co tě k tomu vede.Je těžký "ulovit" fajn chlapa,zvlášť,když k tomu nemáš moc podmínky,ale jsi mladá,tak tomu dej ještě čas.Soustřeď se na školu a hlavně na to,aby jsi byla zdravotně v pořádku a pak se obuj do navazování vztahů.Určitě to dokážeš...ALČO,jsem ráda,že jsi sem opět přispěla.Jak jde škola?Myslím na tebe a snažím se držet tvého příkladu.Mějte se zatím všechny moc krásně a vypište se z nepříjemných pocitů.papaAdéla

Pavoucku: Gratulujuu mam z toho radost ze si zvladla embriologii ted uz zvladnes cokoli :oDSylvi: Pisu jako drak jeste mi chybi dopsat 10let zivota. Je to tezky si takle hnusne vsechno vybavovat a vzpomiat brecim u toho, rvu a nadavam, proc se mi to vsechno stalo, ze je toho na jednoho trochu moc. Zaroven si rikam, ale co lidi mely i hosi osudy. Zjistila jsem jednu pozitivni vec. Skutecne diky tomu zivotopisu vim kdo jsem vim odkud jdu, uvedomuju si jak porad dokola reaguju stejne na ruzne situace, dnes je sice resim bulimii driv sem se porad chtela zabit kazdy den me napadala tahle myslenka uvedomila jsem si tak, ze sem si v podstate nikdy nevazila sveho zivota. Je toho spoustu co mi dava i kdyz je tezke psat, pripadam si jako v hypnoze kdy te hypnotizer vraci k nejakemu tvemu traumatickemu zazitku hluboko zasunutemu v tve mysli aby si si nim znova prosla a tim se zbavila toho traumatu.Na druhou stranu mi psani myho pribehu dodava silu, ve vztahu k ostatnim. Najednou se na ne koukam s pocitem...ja se vam nemam za co omlouvat, nebo se pred vami klamet. Uz jsem si prosla tolik sracek, uz mam toho dost ted je rada na me abych konecne byla stastna a nenecham si zivot nikym kazit.Sylvi, doufam ze pisnes par radku i z Prahy, at se podelis o zazitky :oDPosilam obeti a slunicka do srdicka :-*

pozvolna se plazi hlemyzd po svahu Fuji

Pavoucku dik, verim tomu, ze to musi casem prejit - nemuze to takhle trvat donekonecna. Tohle chce cas, vim ze vylecit se nejde rychle...Nakonec, mas pravdu, taky to prislo nenapadne, tak by to melo stejne i "odejit". A gratuluju k tomu testu, ses dobra !!