poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Ahojky Baro a Xenie, teda, vy jste se tu ale rozpovidaly! TO je ale dobre, aspon o vas vim zas o neco vic:) Dnes nemam moc casu, tak muzu jen par radek...Barus, to vis, ze bych Te strasne rada nekdy videla! Problem ale je, ze jsem z Mostu, to je od Slezska drobatko kus cesty :) Ale v Praze jsem jak muzu, takze kdyz budes mit nekdy cestu do nasi krasny metropole, a budes mit chut a cas se sejit, budu rada!!! Jak jsi ted na tom? Doufam, ze o neco lip! Ten doktor...nemam slov. V tehle dobe, kdy se to anorexii a bulimii jen hemzi! Ach jo...lide tomu porad prikladaji velmi maly vyznam. A to je velka chyba. Barusko, neblbni s tou vahou...moc Te o to prosim. Vim, jak je to tezky...ja s tim ted, ackoli jsem happy, bojuju taky, priznejme si to. Dneska jsem mela po dlouhe dobe depresi, fakt ze jo...ale ne obycejnou, to je na tom to nejhorsi. Byla to takova ta "anorekticka" deprese. Ze jsem nanic, ze muj zivot ovlada jidlo apodapod...Doufam, ze je to ale jen zavan, protoze zazit uz to nechci! Zhubla jsem hodne, ano, mam ze sebe radost, ale...porad nejsem stihla. Porad jsem oplacanejsi...Mam asi podobny problem jako Ty - jeste bych chtela trochu zhubnout, ale bojim se, ze vlitnu do MA....Nemas fotku? Ze bys mi ji poslala? Abych si Te dovedla trochu predstavit...Drz se a brzo napis, jak Ti je, ok?Xenie, jsem nevyslovne stastna, ze jsi tak v pohode! Je to moc fajn. No...i u Tebe plati, ze budu moc rada za fotku! I kdyz na ni mas jen oblicej, to staci...Strasne rada si totiz posilam takhle s lidma fotky, pak si je totiz muzu predstavit :)S tim, ze jsi malinka, si, doufam, nedelas hlavu!:) Ja mam neco mezi 159-162 (kazdej metr jinej) a jsem na to hrda! Fakt ze jo. Takze mame neco spolecneho:)Holky moje, mejte se nadherne, uzivejte si jeste krasneho volna, ja uz ho nemam, pekne rano vstavat do tmy a do zimy....:)Papa Misasisa

Ahojky Barus,mne je taky 21 let, jako tobe. Pripada mi to az neuveritelny, ze jsem tak "stara", a pritom jsem si nic neuzila. Prisla jsem diky PPP o vsechny bezstarostny dny mladi, o vecirky, pizzy, kafe a cukrarny, vylety a opekani u vecerniho ohne. Snazim se to napravit, ale ty leta proste nedozenu, na neco jsem uz "moc stara"....ach jo :-(.Taky ti neco o sobe napisu, ale hodne to zkratim, psala jsem to vsechno uz tolikrat.Trpela jsem nejdriv MA (asi od..16, ale nevim presne), ktera zacala pomalu - klasickym "zhubnu par kilo". Byla jsme normalni, ne hubena, ale ani tlusta a sportovala jsem. Dopracovala jsem se k par rohlikum a jablkum denne (proc vsechny jime jabka??). Doma mi nadavali, nutili me jist, a tak se mi to pomalu prehouplo do bulimie(najedla jsem se, aby meli radost, a pak zvracela). Jenze se to zvrhlo jeste vic - do prejidani a zvraceni temer nonstop. No, nekdy v tu dobu jsem zacala chodit se svym nynejsim pritelem, kteremu jsem vse rekla a ktery mi slibil pomoc. Slib dodrzel a zhruba od lonskeho jara mi pomaha. Ted spolu porad chodime a ja ho moc miluju.Predtim jsem mela partneru celkem dost, ale nikdy to nebylo tak duverne, jako ted. Vzdycky jsem pro ne musela byt dokonala, byla jsem z nich frustrovana a pod tlakem. Tedka se citim v pohode a vim, ze on me ma rad i ve starych teplakach a rozcuchanou :-)). Doma nemame moc dobry vztahy, tata je vecne fuc (prace) a mama je nervozni a popudiva, navic se spolu moc nemusime. mam mladsi sestru (13), ktera je fakt kus - vzdycky jsem na ni zarlila a zavidela ji, do jiste miry ona byla muj motor, ktery me hnal v PPP porad pretrvavat. Jinak jsem klasicka MA - perfekcionistka, na narocne stredni skole premiantka, chytra, mila atd atd. :-(((((( vsak to znas.Tedka studuju psychologii (jdu teprv do druhaku) a porad se snazim byt dobra,ale kdyz nemam zkousku hned na poprvy, tak uz se nevesim. Chci byt uspesna, ale snazim se to neprehanet.Jinak porad bydlim u rodicu, coz me stve i kvuli jidlu, jelikoz mama porad vsechny hlida, jestli nejsou moc tlusty, kdo jak vypada, co nosi, vsechno komentuje a kritizuje, coz mi leze na nervy. Jim si sama, ale stve me, ze do me cpe obed o peti chodech a divi se, ze nechci, ale kdyz si davam veceri, ma reci, ze "veceret je nezdravy". Ted uz jsem se naucila ji nevnimat a delat vse podle sebe, ale je mi to stale neprijemne. Mej se hezky a gratuluju k papani, jen tak dal!!! Muzu se jeste zeptat - jak jsi na tom s vahou? jsi ted v norme, nebo mas podvahu, nebo nadvahu (pokus se to napsat objektivne)?Pa Xenie

Ahojky Xenie!To víš já bych u počítače mohla sedět celý den:-))A ráda!Moc ráda.....Ale mamka kvůli tomu pořád řve:Zase si píšeš o dietách???Ach jo,ale mi to pomáhá!!!Přece!Musím se pochlubit!Ted na oběd jsem měla rýži a smetanovou omáčku!Heč:-))Sice na malém talířku,ale měla,přece!A možná si ještě dneska něco dám!No bylo to zatím mé první jídlo!A večer jdu místo dvou hodin cvičit jen jednu.....No taky bych si mohla říct,že když ten p.doktor se na to dívá takto,takže já si vlastně můžu vesele hubnout dál,že?No ne,že bych nechtěla,ale.....To pondělí a ta návštěva u mé pí.dr.!Je to,jako strašák!!!Vždyt už skoro měsíc musím jíst 5 krát denně!A já začala teprve ted!Ne u mě je to nyní jiné než tehdy u MA!Tehdy jsem nevzala nic do úst co by snad mělo více jak 30-50 kcal.....Dneska si jednou za čas povolím bramb.kaši,polévkový vývar,jeden nějaký rohlík,jednou si kousnu do buchty.....Je to jiné,ale přesto stejné.Stejně cvičím,jako magor(s prominutím),prohlížím si kalorické hodnoty v obchodech,vážím se dvacetkrát denně,přeměřuji se,no a když už si to nějaké jídlo(dobré)povolím,tak následně třeba druhý den vůbec nejím!Ta má pí.dr.mi říkala,že musím jíst každý den stejně!Nekompromisně!5 krát denně.Ne,že když si dám jeden den o jednu naběračku polívky navíc,že druhý den budu držet hladovku.A já se právě takto chovám.I když ted už trochu lépe jím.....No a potom ještě bych chtěla.....no 4,5 kg.....Ale já vím.....Jinak je mi 21.Mám dva bratry,docela dost úspěšné.Jeden je podnikatel,známý,no vlastní nějaké obchodní domy,druhý zase vystudoval JAMU.Jak to tak bývá,vždycky jsem se jim chtěla vyrovnat!Samozdřejmě jsem chtěla mít něco v rukou,něco ovládat,něco,jako oni,dokázat!!!A....připadala jsem si tlustá.Tak jsem začala hubnout.Měla jsem tak perfektní váhu(byla jsem už vlastně hubená,když jsem začala).Dostala jsem se na 44 kg a na psychiatrii-poprvé.To bylo před pěti lety(přesně).Tehdy jsem se chtěla porpvé zabít.Jedla jsem jedno jabko denně+jeden nízkotučný jogurt-půl roku.Vážila jsem 48 kg(musela jsem-doktorka mě vážila) a má váha při tomto stravování neklesala a neklesala.Bylo to víc jak k vzteku!Můj organismus si zkrátka zvykl na to jedno jabko a jogurt a vystačil s tím.Po dvou letech pláče,depresí,zoufalství jsem se vyléčila.Dodnes nevím jak.Ale byla jsem štastná,ne cítila jsem euforii.Po třech letech(letos)jsem se zvážila a váha ukazovala 70 kg(pořád beru od lonské deprese prášky po kterých se dost hodně přibíra),ale i po jídle,které jsem přece vždycky tolik milovala.Poslední kapka byla,když už mi někteří známí říkali,jak jsem přibrala a přítel byl pro abych zhubla(nevěděl o mé MA).A tak to začalo.....Taky jsem toužila od základky po medicíně.Můj největší životní sen!Já se nikdy nevdám,já nebudu mít nikdy děti,já budu úspěšná pí.doktorka.No tak asi ne.....Na medicínu jsem se sice dostala,hned na poprvé,ale....po půl roce jsem se zhroutila(že jsem nenapsala jednu písemku na podruhé).Středně těžká deprese a silné úzkosti.Musela jsem přerušit studium,rodiče mě zavezli na psychiatrickou kliniku,kde jsem pobyla 5 týdnů.Vypadala jsem žalostně.Ládovali do mě až 15 prášků denně,dávali mi elektrické šoky.Nic nepomáhalo.Odjela jsem nevyléčená.Potom následovala psychiatrie v Praze Bohnicích.A to mi pomohlo!Bohužel loni na konci roku(strašně se za to stydím)jsem se v den narození mé neteře pokusila o sebevraždu.Spolykala jsem 38 psychofarmak.Spolykala jsem je a dál si nic nepamatuju.Jen pláč rodičů,nemocniční pokoj,kapačky,výčitky.....od té doby jsem sekala dobrotu.Až do ted....na tu dietu.Na medicínu jsem vrátila plná odhodlání,ale záhy jsem zjistila,že na to nemám,jak psychicky,tak ani tak.....Odešla jsem.Byla to zatím má největší životní prohra.Tak jsem si našla něco jiného.Kluka mých snů.Sobce,který mě prozvonoval,abych mu já zavolala.....Skončilo to.Dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat.Chtěla jsem znovu sežrat prášky.....Ale happyend!Nebyla z toho ani deprese!Hledala jsem totiž dál.Spíše by se to dalo nazvat,že jsem dost hazardovala se svým životem.Jsem nenapravitelná a za to všechno se upřímně strašně stydím!Měla jsem pár lásek na "jeden den".ještě dneska mě to bolí.Přesto jsem našla toho pravého!Jsme spolu už skoro 5 měsíců.Miluji ho,ale jak už jsem psala,raději cvičím,než abych byla s ním.Musím podotknout,že do svých 21 let jsem byla víš co,nikoho jsem neměla,byla nepolíbená.Ted bych tedy měla být,jako v ráji.A celkem jsem!Už skoro pět let se léčím u psychiatra a já doufám,že to jednou provždy skončí.....!To je můj život v psychiatrickém zajetí.....Xenie měj se hezky!Můžu se Tě zeptat kolik máš let?Tak papapa Bára.

Ahoj Barus,teda z toho, co jsi napsala, jsem se taky spis pobavila, ale mely bysme spis brecet, ne?Ja ti taky povim, co se stalo me. Uz se to stalo pred dvema lety, tehdy mi bylo 19, sla jsem ke sve prakticke lekarce na vystupni prohlidku a mela jsem brutalni anorexii (vazila jsem 43 kg nebo tak nejak). Ona me zvazila, zmerila a svlikla, ovsem pohled na moji kostru (to uz snad ani nebylo telo) ji vubec nerozrusil, jen rekla, ze jsem na svuj vek hubena, ale at se nestresuju, ze to urcite dozenu. Co by pry za to jiny holky daly, ty maji opacny problemy, ha ha ha. Tak to jsem teda koukala, fakt!!Barus, promin, ale ja si myslim, ze nemocna jses. Ze to ten tvuj znamy nepoznal neni smerodatny. Hlavne si tedka spousta holek zahrava s dietama, zkousi nejsit a cvici, ale to z nich hnedka nedela anorekticky. Vetsinou to ani dlouho nevydrzi, nebo proste se chteji vyrovnat partnerovi atd. "Prava" anorexie se pozna podle toho, co citis, kdyz jis, ze mas treba deprese, zaobiras se jidlem moc atd atd, je toho hodne, neni to jen soucasna vaha a co jis. Jeste jedna perlicka: kamaradka meho pritele (je medik) se na nej obratila s prosbou, ze je uplne hotova, ze jeji sestra ma anorexii a ona nevi, co delat. Zkolabovala z povyzivy a tak ji zavezli do Motola, kde ji dala doktorka na nejake psychiatricke oddeleni, kde byla na pokoji s holkou, co porad hailovala a vsude malovala hakove krize a ublizovala sobe a te holcicce. Kdyz to ta znama rekla doktorce, ta se pry jen smala, ze at si zvyka, alespon pak zacne jist a nebude blbnout. Ta holka prisla za mym pritelem uplne v slzach, jestli pry si mysli, ze tam te jeji sestre pomuzou. No pritel ji hned rekl, at ji okamzite odveze a da ji pouze na specializovane pracoviste. Ale vis, tohle vsechno vedi lidi, co o PPP maji hodne informaci. Kdo PPP moc nezna, povazuje to za "rozmar" a nebo to vubec nepozna, lekare nevyjimaje.Jak se vubec tedka mas? jestli mas casek, napis mi neco o sobe, moc te "neznam", dlouho jsem tu tedka nebyla.Mej se a pa pa Xenie

Ahoj Barus,teda z toho, co jsi napsala, jsem se taky spis pobavila, ale mely bysme spis brecet, ne?Ja ti taky povim, co se stalo me. Uz se to stalo pred dvema lety, tehdy mi bylo 19, sla jsem ke sve prakticke lekarce na vystupni prohlidku a mela jsem brutalni anorexii (vazila jsem 43 kg nebo tak nejak). Ona me zvazila, zmerila a svlikla, ovsem pohled na moji kostru (to uz snad ani nebylo telo) ji vubec nerozrusil, jen rekla, ze jsem na svuj vek hubena, ale at se nestresuju, ze to urcite dozenu. Co by pry za to jiny holky daly, ty maji opacny problemy, ha ha ha. Tak to jsem teda koukala, fakt!!Barus, promin, ale ja si myslim, ze nemocna jses. Ze to ten tvuj znamy nepoznal neni smerodatny. Hlavne si tedka spousta holek zahrava s dietama, zkousi nejsit a cvici, ale to z nich hnedka nedela anorekticky. Vetsinou to ani dlouho nevydrzi, nebo proste se chteji vyrovnat partnerovi atd. "Prava" anorexie se pozna podle toho, co citis, kdyz jis, ze mas treba deprese, zaobiras se jidlem moc atd atd, je toho hodne, neni to jen soucasna vaha a co jis. Jeste jedna perlicka: kamaradka meho pritele (je medik) se na nej obratila s prosbou, ze je uplne hotova, ze jeji sestra ma anorexii a ona nevi, co delat. Zkolabovala z povyzivy a tak ji zavezli do Motola, kde ji dala doktorka na nejake psychiatricke oddeleni, kde byla na pokoji s holkou, co porad hailovala a vsude malovala hakove krize a ublizovala sobe a te holcicce. Kdyz to ta znama rekla doktorce, ta se pry jen smala, ze at si zvyka, alespon pak zacne jist a nebude blbnout. Ta holka prisla za mym pritelem uplne v slzach, jestli pry si mysli, ze tam te jeji sestre pomuzou. No pritel ji hned rekl, at ji okamzite odveze a da ji pouze na specializovane pracoviste. Ale vis, tohle vsechno vedi lidi, co o PPP maji hodne informaci. Kdo PPP moc nezna, povazuje to za "rozmar" a nebo to vubec nepozna, lekare nevyjimaje.Jak se vubec tedka mas? jestli mas casek, napis mi neco o sobe, moc te "neznam", dlouho jsem tu tedka nebyla.Mej se a pa pa Xenie

Ahoj Xenie a Misosiso!Musím Vám o něčem povědět!Trošku se musím smát.....Včera mi to nedalo,tak jsem se rozhodla,že dneska zajdu za jedním naším známým lékařem do nemocnice.Je to takový náš "rodinný"lékař.Primář na infekčním.No a sám říká,že ve své profesi taky docela dost používá psychologii.Já mu důvěřuju a mám ho ráda.Vždy mi ve všem pomoh.Tak jsem mu povykládala kolik jsem za jakou dobu zhubla,já jím či spíš nejím,jak moc cvičím,jak se na mě všichni ostatní dívají a jaký mají na mé hubnutí názor,jak furt lezu na váhu.....atd.A on?Prý žádný problém!!!Prý co je na tom,že cvičím i 3 hodiny denně!To je prý úplně normální.No tak jsem prý zhubla 12 kg(za 10 týdnů),no a co,jako???Jediná věco ho zarazila!Když jsem mu řekla,že 57 kg je ještě hodně moc!Ale je to prý dobrá váha,dokonce perfektní(na tom asi fakt není nic zvláštního),ale.....Byla jsem v šoku!Má psychiatrička mi už před měsícem říkala,že mám MA(vážila jsem o 3 kg víc) a on?No je to už každopádně druhý lékař co mi to řekl!Zvláštní,až kam bych teda s váhou měla dojít,aby to jiné lékaře(než psychiatry)trklo,že je něco v nepořádku???Jeden lékař do mě láduje myšlenky,že jsem nemocná a jiný se na tím ani nepozastaví.Potom nemám pochybovat o tom,jestli je to normální či nenormální co dělám!No,ale myslím si,že to normální není!!!Asi nemocná jsem.....Tak papapa Bára.

Ahoj Baro a Misosiso,citim se ted opravdu 100% v pohode, ale neni to jen diky jednomu cloveku. Rekla bych, ze je to dilo toho, ze jsem prazdniny stravila ve velke vetsine mezi "normalnimi" lidmi a konecne se doopravdy presvedcila, ze to, ze jim normalne neni slabost, ale prirozenost a ze mi ty lidi porad davali najevo, jak jsem super a jak ma pritel stesti. To jsem si tak nejak najednou zacala rikat, ze je to vlastne super, takhle zit, ze maj asi fakt pravdu a ze jsem asi fakt skutecne stihla a hezka.Rozhodne nejsem hubena, to priznavam. Ale premyslim, na co bych hubena byt chtela? Jsem zpevnena a svalnata, nic me neboli, nemusim odrikat schuzky s lidmi kvuli strachu z jidla, jezdim si na vikendy pryc a POHODA. A kdyz nedopnu kalohoty - tak si koupim novy, vzdyt od toho delaji prece ruzny velikosti, ne?S jidlem jsem problemy nemela uz dlouhou dobu, ale porad jsem si pripadala smutna a opustena a "jina". Teprve ted si konecne pripadam normalne a stastna, to je asi ta zmena, co se se mnou udala.jinak jim - fakt normalne, uz jsem to tu kolikrat psala (jak mi nekdo napsal, ze bych mela jist min :-))) ), ale overila jsem si, ze takhle ji vetsina "normalnich lidi". Kdyz mam chut, snim klidne celou cokoladu a nevycitam si nic. A jindy si zase nedam nic sladkyho, protoze nemam chut. Baro, mas pravdu, ze anorexie je hodne o mysleni a pocitu ze sebe sama a z jidla. Vubec to neni o vaze. Znam anorekticku, ktera vazi kolem 100 kg. Vaha uz prestava byt jednim z hlavnich kriterii anorexie. A taky neni pravda, ze deprese maji vsichni a hned. deprese se priloudi opatrne, pozvolna, ale o to zakerneji. Nevim, jak moc jsi na tom spatne, vyciky z jidla jsou u tehle nemoci "normalni", ale zkus se je prekonat. Zkus nepocitat kalorie a jist zdrave (NEMYSLIM!! jen zeleninu a ovoce). A zkus (ja vim, ted to asi pujde hur) se na par dni proste nelicit, nosit sportovni veci, prestat o sebe tak uplne dbat. Mne ted o prazdninach taky dost pomohlo, ze me vsichni porad videli ve sportovnim, nenalicenou, podle mne neupravenou. A presto me vsichni meli radi. Hrozne mi to dodalo sebevedomi.Misosiso,ja jsem taky zvedava, taky bych chtela videt, jak vypadas :-). Jenze nemam scanner a nemuzu zadnou svoji fotku nascannovat, i kdyz bych chtela. Pritel ma nejake stare, kde jsou jen nase tvare. Pry jsem porad skoro stejna, jen ted nosim jinak ucesany vlasy a malinko se mi zmenily rysy.Mam blond vlnity vlasy asi tak k prsum, ale odshora sestrihany. Hnedy oci, malou pusu, hezky zuby. Jsem mala, merim jenom 162cm. Jo, a mam kulatej zadek, jak porad rika muj pritel :-)))).Mejte se hezky, tedka budu par dni na netu vic, tak muzu klidne psat casteji.Pa Xenie

Ahoj Misosiso,Michalko,Miško.....Moc děkuju,že jsi napsala!Nebylo to tolik pozitivní,jako minule,ale přesto jsi psala moc hezky!Potěšila jsi mě víš!Já jsem z Kravař ve Slezsku(mezi Opavou a Ostravou).A z kterého města jsi přesně Ty?Co se tááák sejít?:-))Víš,že bych moc ráda!?Jezdí přece vlaky,autobusy.....Přijela bych já!Ty už máš skolu a povinnosti!No byl to jen takový můj nápad.....Co Ty na to?Víš nějak jsi mi přirostla k srdci.....víš!Co já?No nevím.Dneska nic.....jako jídlo.Ale to jen pro to,že jsem byla strašně nasraná na tu váhu!Tak mám zase to kilo po dnešku dole.....Ale mám velké plány.....Příští týden jdu k doktorce(tak se musím dát drobet dohromady:-))).Né,je mi fajn.....Ale to asi počátečním anorektičkám vždycky!Tehdy mi taky bylo.....SKVĚLE....a pak?Ležela jsem jen v posteli,protože mě unavovalo i chození.O nehtech,vlasech,menstruaci snad ani psát nemusím.Ted je ještě vše v poho.....Až na.....mé končetiny,mám je dokonale promrzlé,pořád.Ano 5 kg-definitivní anorexie,je mi to taky jasné!Víš třeba v pátek.Jela jsem s přítelem domů z toho Německa,on otevřel gumové bonbony a já jich s prominutím sežrala 15!A byly velké!Žádné malinkaté medvídky!Jenže ten den jsem skoro nejedla,takže výčitky ani moc nebyly.....Včera jsme byli s rodinou pozváni na oběd k bráchovi-hooodně bramborové kaše.Měla jsem hlad,jako nikdy!Výčitky-žádné!Asi proto,že to bylo mé jedinné jídlo a věděla jsem,že dneska nic nebude.....Ach jo,asi mi hrabe.....fakt už!No tak abych se teda dala do té hromady:-))Zítra budu papkat!To už mám naplánované!Dám si nějaký moc dobrý salát!Ale ochucený.Holou zeleninu-blééé.....Ale už mám objednané 2 hod.cvičení.....Prostě do přištího týdne musím jíst alespon 3 nebo 4 nebo nejlépe 5 krát denně!Musím!Jinak to nechci vidět!Mám strašně přísnou pí.doktorku,netoleruje vůbec nic!A asi je to tak správné.....Kéž bych,ale na ni víc dala.....Ach jo,pořád mi v hlavě leží těch 5 kg.Ale co!Strašně moc ráda bych si udržela i tuto váhu!Vážím asi tolik co Ty Mísosiso.Už se alespon do všeho vejdu.....konečně!Co na to přítel?Říkal mi tehdy:ale jen na 60 kg miláčku ano?Víc ne!No tak to jsem nějak nedala.....Víš jsme spolu 14 dnů v Německu a mu třeba týden nepřijde divné,že s ním neobědvám a včera,když jsem mu řekla:ještě 5 kg,tak se chtěl s prominutím víš co.....Byl strašně naštvaný a prý,jestli ještě zhubnu,tak uvidím.....No nevím teda co:-))Moc se v něm nevyznám,teda alespon v tomhle ne!Ale kdyby mi jeho anorexie vzala,tak to bych nepřežila!!!To v žádném případě nedovolím!!!Ne a ne a ne!Miluju ho,ale raději si pročítám kalorické hodnoty a cvičím než abych byla s ním.Mamka?Tu asi co nevidět odvezou a to,jako fakt!Dneska jsem nic nejedla,protože byla v práci,celý den.Ale chodí jen a jen v pondělí.Zrovna ted mi nadává.Víš nesnáší cvičení,diety,nakupování oblečení a dopisování si na počítači.Na to všem jsem závislá.V tomhle je přísná,nekompromisní.Uvaří mi hustou polévku,rybu a já to musím chtě nechtě sníst.Jinak by bylo tak zle,že na to raději ani nemyslím.To ona mi tehdy perfektně zařídila pobyt na psychiatrii kvůli MA.Takže ji vlastně vděčím za život,za to kolik ted ještě vážím(vážila bych beztak mín) a vůbec za vše.Víš než s ní ZASE hádat,raději si ten rohlík,jogurt,polévku,rybu dám.....protože už nemám sílu se hádat,už ne.....Ted vyhrožovala,že zavolá té mé pí.doktorce.Tak to by bylo to poslední co bych fakt ještě potřebovala.....Takže od zítřka začínám.Musím,ale mám strach,že už to nepůjde.....Ale když jsem snědla hory bram.kaše,najednou 2 bílé rohlíky,gumové bonbony.....tak to jít musí!Misosiso a co tak za den jíš?Prosím alespon Ty si to nekaž!Máš na to vše pozitivní náhled,byla by to škoda,i když jestli už taky není pozdě vid?Misosiso prosím pomalu!Co kdybychom si to tak slíbily!Že budeme jíst více,lépe,pestřeji,vícekrát za den(aspon já).Co?Napiš mi co jíš.....Míšo já Ti alespon schvali,že nelezeš tolik na tu váhu!!!Aspon to!To já ráno-záchod-váha,jídlo(možná)-váha,a potom už jen váha,váha,váha.....Ale zítra!Uvidíme!Asi si dám ted alespon sýr!!!Tučný!Tak papapa,měj se moooc hezky,hezký start zítra ve škole a popřemýšlej o tom setkání a víš o čem:-))Papapa Bára.

Ahoj Baro...sedla jsem si k netu, abych Ti napsala...Popravde ale nevim, kde zacit. Priznat se? Nebo hrat hyperstastnou bez problemu? Asi to prvni. Jeste nez zacnu, tak chci jeste upozornit - ten mail, co jsem Ti dala, mi zacal blbnout, chodi mi na nej stovky zavirovanych mailu, takze ho budu muset zrusit. Muzes ale napsat na jiny - m.charyparova"centrum.cz! Budu se tesit, ze napises.Tak nejdriv ke mne. Nebudu Ti tu mluvit do duse, aniz bys vedela, jak jsem na tom ja. To, ze jsem opravdu stastna, neni lez. Jen je tu jeden maly zadrhel. Asi si to nechci priznat, ale muj vztah k jidlu nebude asi tak normalni, jak by mel byt. Jim strasne malo, ale nehlidam to nejak - abys tomu rozumela - driv, kdyz jsem jedla malo, jsem hrozne trpela a porad si rikala, kolik ceho jsem snedla. Ted to nedelam. Jen jim malo. Je to proto, ze jsem zacala hodne chodit ven, mezi lidi, porad nekde litam, na jidlo nemam cas ani myslenky a ted uz ani chut. V posledni dobe je mi jedno, co "zvejkam", hlavne, kdyz mi to zaplni zaludek. Je to zvlastni, urcite ne normalni. Mam asi hodne moc zcvrkly zaludek, protoze najednou nedokazu vypit ani dve deci vody. Jakmile si dam neceho vic, tak mam dost vycitky, ale pak odezni. Mozna jsem ted v pohode proto, ze jim tolik malo a mam porad dost energie, hodne jsem zhubla...Ale pozor - kalorie rozhodne nepocitam a ani necvicim. POhybu mam dost pri tom mym litani :) Nevim...mam strach jako Ty. Ja ale narozdil od Tebe nehubnu. Myslim. Na vahu totiz nevlezu aspon mesic. Proc si kazit naladu. Jestli tloustnu vidim na obleceni. A jestli hubnu? To nevim. Pripada mi, ze ne. Asi proto, ze to nejak nehlidam, nevim. Ale jim jeste min nez v dobe, kdy jsem hubla. Ale jak rikam -ne zamerne. Mas pravdu, dobre si pamatujes, ze se mi vaha v jednu dobu nehla. Ale pretrpela jsem to a pak to zas slo dobre dolu. Hlavni je vydrzet. Ale v Tvem pripade uz to neni nutne, ne??? Ja si myslim, ze tech pet kilo uz by byl klic k naproste anorexii...A to preci nechces!!! Barusko, prosim, zkus to jeste zastavit, dokud je jeste cas!!!! Odkud vlastne jsi? Ja to zapomnela...:( Muzu Ti jeste nejak pomoct? Jeste se ptas, jestli chci zhubnout. Asi takhle - ted jsem spokojena, sice patrim do skupiny oplacanejsich, ale jsem spokojena. Kolik vazim...zarekla jsem se, ze o tom nebudu mluvit, ale budiz, naposled - 57,5 (to jsem mela, kdyz jsem se vratila ve stredu z dovolene). Ted uz se vazit hooodne dlouho nebudu. Vahy se bojim.Zhubnout bych chtela, ale urcite ne ted. Ted si tuhle vahu chci hlavne udrzet. A pak, do sveho maturitniho plesu, bych rada jeste 3-5 kg shodila. Nevim, podari-li se to, moc tomu neverim. Kazdopadne se nechci dostat do bludneho kruhu anorexie. Vim, ze k tomu ted nemam moc daleko, s tim, jak jim...Ale nepocitam kalorie a necvicim, psychicky jsem ok, tak si stale rikam, ze to zvladnu! Verim v to!!!!!! Musim.Berusko nase, co s Tebou? Co na Tve hubnuti rika pritel??? A co vasi? Nerikej mi, ze si to ho nikdo nevsiml....Brzo se ozvi, jak to s Tebou je, slibujes???Zatim drzim palecky, abys to nejak zvladala a mela se fajn!!!!Pa M.

Ahoj Misosiso a Xenie!Misosiso na mailik stále myslím,ale nepíšu jej pro to,že mi nefunguje seznam!Něco se na něm opravuje a nejdou odeslat maily!Ale napíšu co nejdřívě!!!No nevypadá to se mnou asi moc dobře.....I když,jak kdy.....Dneska jsem se rozhodla vůbec nejíst,protože co jsme přijeli z Německa mám skoro kilo na hoře.....A to né,že bych se nějak přejídala či vůbec toho moc jedla.....nevím,nevím asi se mé tělo vzbouřilo nebo bouří a kila už dolů nepůjdou.....Misosiso Tvá váha se taky jednou moc nehnula vid?Já třeba včera měla na oběd hodně bramborové kaše,předtím ještě asi 4 lžíce vařených polévkových nudlí.....Normální jídlo,výčitky jsem neměla.....Den předtím zase v osm večer dva bílé rohlíky,ale to byl úlet,ne plán.....ten hlad byl příšerný.....Ale vážím se v jednom kuse,přeměřuji se,sleduji kalorické hodnoty,chtěla bych mít ještě tak o 5 kg méně.....Je mi z toho na nic.....Doktorka mě zabije,nechci ji lhát!Asi nejhorší na tom,že si to vůbec nepřipouštím,já přece žádný problém NEMÁM!Je mi fajn,je mi skvěle.....na to abych si něco takového připuštěla!Vždyt anorektičkám bývá zle!Mají deprese.....Ale,jestli v tom bude nadále pokračovat,tak je taky dostanu.....???Nikdo by to do mě neřekl,nejsem hubená,vychrtlá,podviživená(i když mé orgány asi jsou),jsem normálně štíhlá(asi).....Ale anorexie asi není jen o vychrtlosti,je to v hlavě.....asi???Já nevím,přece jen je mi dobře.....Misosiso můžu se Tě zeptat kolik vážíš?A chceš ještě vůbec hubnout?Je to nemoc asi na celý život!Vždyt já už přece byla na dobro vyléčená a ted?Určitě pořád patříte do rizikové skupiny!Určitě!Jen si dávat pozor a nesklouznout.....jako já!Holky mějte se pěkně!Uživejte své skvělé nálady!Přeji Vám ji s celého srdce!!!Papapa Bára.

Ahoj Xenie!Mockrat Ti dekuju za ta krasna slova, ani nevis, jak moc me zahrala na srdicku!!! Jsem nevyslovne stastna, ze i Ty se citis tak dobre! A strasne moc si (Ti) preju, abys v takove pohode i nadale zustala!!! Jinak, jestli se muzu zeptat, kdo Ti ted pomohl? Myslim dostat se do takoveho stavu stesti. Je to milionovy clovek!!!! Mne taky pomohl jen jeden...je to strasne hloupy, lide, kteri se o to snazili dva roky, mi nejblizsi pratele a rodina, byli neuspesni...A ted, ted se objevi jeden clobrda, a razem je to FUC, FUC, FUC!!! Jsem tak strasne stastna!!! Ale citim se taky pekne nevdecne a blbe vuci memu okoli. Oni se tolik snazili, trpelive snaseli zachvaty mych depresi, vzteku...Jisteze jsou radi, ze jsem ted v takove pohode, v jake jsem, ale preci jen je to urcite musi trochu mrzet, kdyz se mnou meli takovou trpelivost... Ju...zitra jdu do skoly...Vis, ze je to celkem pohoda?:) Ja se ted tomu smeju, vsichni uz jsou vyklepani z matury a ja furt nic! Nevim, jestli jsem divna ja anebo oni:) Proste si ted, v zari, nehodlam pripoustet neco tak stresujiciho, kdyz me to ceka az nekdy na jare. No fuj:) Xenie, marne si Te snazim predstavit! Tolik moc bych Te chtela poznat...Nemas fotku? Jsem totiz desne zvedavej clovek:) Preju Ti take super vstup do noveho skolniho roku, i kdyz Ty mas jeste dva tydny prazdnin, co?:) Zavidim, tise zavidim...:)Baro, ahojin, jsem rada, ze Te tu "vidim"...Ale nejak mi sviti v hlave vystrazne svetelko - na pppinfu se mi vubec nezdas tak v pohode...:( A hrozne me to mrzi! Copak jsi do toho zase spadla???? Neeeeeeeeee! Prosim, delej vsecko mozne, jen nebud doma a sama s myslenkami na jidlo! Musis se z toho dostat, musis....Prosim, udelej to pro me...Nechci "videt" dalsi skvelou holcinu, ktera "jen" chtela zhubnout, jak do toho spadla zas...Xenie ma pravdu, kdyz rika, ze stale patrime do rizikove skupiny. Ano. I ja jsem ted nevyslovne stastna, jsem v pohode, ale kdybych vam napsala svuj jidelnicek, tak byste se zhrozily a napsaly mi sem, ze jsem anorekticka jak vysita. A nejsem :) Proste nemam na jidlo ani cas, ani nejak chut, jsem stale necim zaneprazdnena. A kdyz uz musim jist, tak si vyberu neco malo kalorickeho a snazim se jist malo, abych do toho maturitniho plesu nejak vypadala:) Uz nechci zazit to, co minuly rok - zhubnout 10 kg(coz uz se mi HURRRA podarilo) a pak to zase cele nabrat zpatky. Uz ne!!! Drzte mi, prosim, palce, at se to uz nestane...potreti bych to uz nezvladla...Nejim ale jen extremne malo a nizkokaloricky. Kdyz ma kamaradka cokoladu, klidobrdo si vezmu pet kosticek. No a? Jo...jasne, mam pak vycitky, ale na druhou stranu je to u me pokrok a ja si ho vazim. Pred mesicem bych do sebe totiz nedostala ani pul kosticky.Holciny, ja bych vam vsem tolik chtela pomoct...Kdybyste cokoli potrebovaly, napiste!!! Papa M.

Ahoj Katusko a Barunko,hrozne moc vam dekuju za ta mila slova a za vase uprimne prani..citim se tolik stastna...Vite, ja nevim, jestli jsem "nadobro" vylecena. Urcite jsem v "rizikove skupine", je mozny, ze k tomu mam porad skolony a ze ve vypjatych situacich se mi to treba muze vracet. Ale ted o tom nechci premyslet, ted chci zit normalne a uzit si to. Doufam, ze uz to nikdy nezaziju, moc bych si to prala.Ano, myslim, ze dostat se z PPP skutecne jde, vazne. Ale je to fakt dlouha cesta a stoji moc prace a usili nejen nas, ale i nase blizke. Holky, kdyz uz se vam to jednou povedlo, tak to tedka nevzdejte. Snazte se , kazdy krucek vpred za to stoji. Moc moc vam drzim palce. Muzu vam nejak pomoct? Nevim co jinak bych mela napsat, ale jestli muzu s necim poradit nebo podporit, rada to udelam.Mejte se krasne a mejte se rady.Xenie

Ahoj holky(Misosiso a Xenie)i já Vám moc přeju to krásné štěstí,které nyní zažíváte!!!Já se tak úplně stejně radovala přesně před třemi lety,kdy jsem se"nadobro"vyléčila z MA.Tehdy jsem pocitovala,tak nádherné štěstí,které se snad nedá ani popsat.....Ale to Vy víte vidte?A říkala jsem si taky:To už určitě nikdy nezažiju.....Ale ano zažila.....Poprvé jsem se zamilovala-kvůli tomu jsem neudělala dvě zkoušky,nejedla,nepila.....Ale pořád jsem se hihnala,byla jsem tak svá,tak štastná,tak jiná.....Ted jsem zamilovaná do úplně někoho jiného a není to stejné,ale přece je to krásné.....Misosiso určitě něco takového ještě zažiješ!!!Strašně moc Ti to přeju!!!Z celého mého srdíčka a Tobě Xenie taky!!!Ten pocit je naprosto nenahraditelný!Mi je taky fajn!Řekla bych,že chvílema báječně.....Mám kluka(konečně),dostala jsem se na dvě školy,prožila jsem (taky) ty nejúžasnější prázdniny-tolik nechci,aby skončily!!!!!Zhubla jsem.....No akorát to jídlo.....Dneska jsem přijela z Německa,zvážila se a zjistila jsem,že mám "jen"o kilo mín.....Minule to bylo o tři.....Ale co!Holky,když jsem četla co jste napsaly,je mi to fuk!A basta!!!Sice jím čím dál hůř(návštěva u mé pí.dr.se blíží-strašně se toho děsím),ale je mi fajn.....Ještě jíst lépe a budu mít pocit,že už mi ke štěstí nic nechybí.....Ale mám pocit,že tak lehce to asi nepůjde.....Katko chápu Tě!!!Ale podívej,Misasisa,Xenie-UŽ JSOU V POHODĚ!!!Vyléčit se opravdu dá!!!Já tomu vůbec nevěřila,ale JDE TO!!!Musíš doufat,no a hlavně si přestat myslet,že jsi tlustá.....To je,lae asi nejtěžší vid?Přeji Ti hodně sil!Misosiso Tobě ještě dva poslední zbývající prázdninové dny!Mé čeká škola až později.....Tak papapa Bára.

Ahoj holky, moc vám přeju to, jak jste šťastné. A taky vám to trochu závidím. Říkám si, že bych dala nevím co za to, abych byla zase normální. Už mě to vážně nebaví, myslet jen na jídlo a následně na to, že budu nebo jsem tlustá.Vím, jaké to je, když se člověk uzdraví. Ta radost ze života, euforie. Byla jsem už pár let v pohodě, ale o to jen teď ten návrat do bulimie horší.Zatím bych toho tolik chtěla. Ale nemůžu. Vlastně si to sama tím svým přístupem zakazuju. Protože je mi pořád špatně (buď z jídla, z hladu nebo z projímadel), protože jsem přece tlustá, protože chci raději jíst. Nejsem normální a vím to. Ale co mám dělat? Už takhle dál vážně nemůžu!Nezlobte se, že to sem píšu, ale potřebovala jsem to někomu říct.Ahoj Katka

Ahoj Misosiso,diky moc za odpoved, taky nemam ted na pocitac cas a chut, tak to tu ctu jen tak letem svetem.Je uplne citit, jak z tebe vyzaruje stesti, to je moc krasny. Moc moc ti to preju a hlavne tak pokracuj.Vis, mas uplnou pravdu, taky si myslim, ze clovek vypada tak, jak se citi. Ja uz jsem si vsimla driv, ze "nedokonale" holky s usmevem a dobrou naladou maji kolem sebe vic ctitelu a kamaradu nez "dokonale" a unyle krasavice. Mne pripada, jako bych teprve tyhle prazdniny poradne prozila, jako bych vsechny ty uplynuly leta byla slepa a hlucha, zavrena ve vezeni. Letos se citim fakt stastna, uzivam si kazdou minutu. Pripada mi super zajit si na pizzu, pak si udelat zmrzlinovej maraton, jit do kina, plavat, nakupovat...a NEMYSLET NA TO, JAK VYPADAM. Vzdycky {co si pamatuju} pro me leto byvalo zoufalstvi a stres. Ted, po tolika letech poprve, se citim strasne spokojena a stastna a nelamu si s nicim hlavu. Jim si a ziju si a je mi fajn. Je strasne tezky rict, kdy to osvobozeni od jidla prijde. Do jisty miry prislo uz davno, uz dlouho si s postavou nelamu hlavu, ale prece teprve ted v lete jsem se osvobodila uplne. Je to tak uzasny, citim se tak stastna...chtela bych te hned obejmout a podelit se s tebou o tu radost...ja vim, je to blaznivy, ale ty me asi chapes, ze?Vis, ono teprve kdyz clovek zmeni nahled sam na sebe a svuj vztah k jidlu, teprve pak zacne na svet pohlizet jinyma ocima a zacne si uvedomovat souvislosti a veci, ktere driv nevidel. Jsou muzi, kteri skutecne preferuji anorekticke blnodyny, ale tech, kteri maji radi "normalni" holky je spousta. Mne taky kazdy porad rikal, jak jsem krasna a mam hezkou postavu, ale ja jsem jim nikdy az tak nevenovala pozornost a neresila jsem to, protoze jsem se bala svou vahu analyzovat. Ale ted mi pripada, jako bych objevila, ze jsem desne hezka, slusi mi spousta veci a nemam v nich "velkej zadek" ale "normalni zadek". Pripada mi, jako by mi nekdo otevrel oci a nechapu, jak jsem mohla byt driv tak slepa a nevidet to a nebo to nechtit videt. Kazda zena je krasna, kdyz se o sebe hezky stara a je upravena. Clovek prece nemusi byt vychrtly, aby byl pritazivy. Sexy zena je "normalni" zena, ne kost a kuze.Vis, co jsem si vsimla? Zkus se nekdy na hodne hubenou holku kouknout jako chlap. Vypada zajimave, ma dospely oblicej, detske telo, je takova droboucka, potreuje ochranu. Ale vzrusuje me? Je pritazliva, smyslna, sexy? Vetsina muzu, co jsem se ptala [zkousela jsem to na kamaradech] by odpovedela, ze ne. Ze je ta holka nepritahuje a nevzrusuje, jen jim pripada takova "jina". To me celkem udivilo, pobavilo a potesilo. Clovek asi vazne muze byt zdravy a "normalni" a pritom krasny..Najednou si taky pripadam okouzlujici, i kdyz vychrtla rozhodne nejsem.Promin, Misosiso, ze tak placam, ale citim se desne stastna a musim to ze sebe nejak dostat a podelit se o to.Preju hodne uspechu ve skole {ja mam jeste prazdniny}, moc drzim palce do maturitniho rocniku.Uzij si posledni dny prazdnin.Xenie

Ahoj Xenie, samozrejme, ze jsem na Tebe nezapomnela, jak bych mohla?! Jsem moc rada, ze ses mi ozvala a doufam, ze i Ty si tento muj opozdeny prispevek prectes. Cely srpen jsem nekde byla, k internetu jsem se temer nedostala, natoz abych neco napsala...Tak se moc omlouvam. Jsem moc rada, ze jsi v pohode a ze se Ti dovolena povedla. A jak se mas ted? Ja jsem stastna, jako snad nikdy predtim! Vazne. Jsem tak naplnena stestim, ze mam pocit, ze i kdyz prsi, tak z mych oci zari slunicko...Mela jsem osklivy cervenec, co se prazdnin tyce, ale cely srpen jsem nekde byla a bylo to nadherny!!! Nejdriv ta Sumava, pak zahranici a ted....tyden opet v Cechach, u kamaradky na chate...A tam jsme nekoho poznaly...Je to moje nejlepsi kamaradka, moje druhe ja, nikdy jsem takovou kamaradku nemela, rikame si UPLNE ale UPLNE vsecko! COkoli citime, myslime, usinaly jsme jedna druhe v naruci, blbly jsme...proste je z nas uzel pratelstvi, jake jsem si nikdy ani nedokazala predstavit. Jak uz jsem napsala, nekoho jsme tam poznaly...A tim pratelstvim ho uchvatily...Je to divny, smutny, a presto jsme stastne. Ten kluk mi ukazal neco hrozne dulezityho - ze nejsem zadna obluda, ale normalni holka, ktera za to stoji! Veskere mindraky jsou pryc. A to dokazal jediny clovek behem 3 dnu! Ono se velice krasne posloucha, jak jsi krasna, jak by se o Tebe jeho kamaradi porvali, kterak jsi ho hned v prvni chvili uchvatila svym usmevem a osobou...Ach jo. Ted se dlouho neuvidime....Rve mi to srdce a kamaradce taky. Jsme proste 3 nejlepsi pratele na svete a poradne jsme si to uzili-uzivali jsme kazdou setinu sekundy, co jsme byli spolu!!!! Bylo to tak krasny, ze na to nikdy nezapomenu. Strasne se bojim, ze nikdy nezaziju nic hezciho!!! Takovy pratelstvi...Dostal me z velikeho trapeni. Ma nas tak moc rad, ze to snad ani neni pravda. A my jeho taky. Divime se, ze jsme na sebe nezarlily - to je preci u holek normalni - at se jedna o lasku, pratelstvi, kamaradstvi, proste cokoli...Ale u nas to tak nebylo. A to je moc hezky. Hrozne to upevnilo nas vztah. Domu se vratila jina Misasisa...Je tak nadherne, kdyz pozoruju rodice, jak maji radost! Tolik moc jim to pomaha! I kamaradi mi rikaji, ze jsem uplne slunicko, ze mi to strasne slusi, ze jen zarim a jak jsou za to stastni....Je videt, jak i oni maji hned lepsi naladu, kdyz je nakazim svym stestim....Je to tak krasne, krasne, krasne!!!!!!!!!!!!!!Jidlo...jim dost malo, ale ne ze bych se omezovala, proste ted porad nekde litam a na jidlo nemam ani cas, chut a ani naladu. Doufam, ze to bude ok. Dokonce mam o kilo min, nez jsem si stanovila, ze mam mit na konci prazdnin. Mam z toho radost, ale ted uz vim, ze vahu nebudu stavet na prvni misto. Nema to cenu. Je fajn mit sebevedomi, ze jsem zhubla 10 kg, ale je to tolik povrchni...Na svete jsou dulezitejsi veci - laska, pratelstvi, zdravi...Samo, ze se bojim, ze priberu, ale s tim nic neudelam. Muzu jen doufat. Nebudu si ale kazit naladu! Jsem stastna a vesela, vyrovnana a v pohode a strasne moc touzim po tom, aby to tak bylo i dal! Sice me ceka maturitni rocnik, ale co! A jeste neco - to plati pro vsechny, kteri si tento prispevek ctou - na svete neexistuji otrepane fraze. Vazne. Svet je plny zazraku, kdyz chcete, muze byt ruzovy, jen se staci se na nej jinak podivat! A kazda z nas je krasna! Nemuzeme byt vsechny stejne! Neni pravda, ze se klukum libi jen dlouhonohe ctyricetikilove blondyny! A dulezita pravda na konec: KAZDA Z NAS VYPADA TAK, JAK SE CITI, TO, CO Z NI VYZARUJE, TO JE JEJI VZHLED! BUDE-LI SE HEZKA DIVKA MRACIT, BUDE OSKLIVA. BUDE-LI SE JEJI "OSKLIVEJSI" KAMARADKA USMIVAT NA SVET, JE STOPROCENTNE HEZCI!!!! Krasa je totiz to, co z nas vyzaruje...z nasich dusi!!!!Holciny, Miso, Baro, Barco, vubec vsechny ostatni - doufam, ze i vy dojdete ke stejnemu nazoru, strasne moc si to preju!!! Drzim vam vsem hrozne moc palce!!!!Nekdo chtel muj email (zdravim Baru:)-misasisa"freemejl.czBudu rada, kdyz mi napises! Urcite odepisu!Budte stastne!!!

Diky moc dvema z vas, ktere se mi bleskove ozvaly na mail. Jste fajn, holky.

Ahoj holky, zdravim!Ja jsem ta osoba, co tu pusobila par prispevku tusim v cervnu. Mam psat maturitni praci na tema PPP. Chvili sem si tu "povidala" s Xenii - zajimalo by me, zda se tady jeste obcas ukaze, nebo uz nikoliv. Posilala jsem ji ke schvaleni mnou vytvoreny dotaznik, ktery je praktickou casti me mat. prace. Bohuzel se mi neozyva a ja urychlene potrebuji neci nazor. Je zde nekdo, na koho se mohu obratit a zadat od nej nazor na dotaznik?A mohu vam vsem pak vysledny dotaznik zaslat? Pokud ho nekdo predem odmitate, ozvete se mi na mail nebo sem, budu to tu sledovat. Nechci pusobit jako spammer, ale zajimaji me vase nazory, pocity, stavy... Nechci psat o necem bez lidi, kterych se to tyka. MOC by mi vase spoluprace pri vyplnovani pomohla. Predem vam moc dekuju!Katka

Ahoj Báro,taky bych tě ráda viděla, škoda, že se mineme. Ale to nevadí, uvidíme se někdy příště. Jo plánuju, že přijedu na Vánoce. Hlavně budu psát, doufám, že na to budu mít čas.Neboj, mě ty řeči o tom, jak jsem ztloustla atd. už nezlomí, to už mi nestojí za to, protože jídla se už nevzdám. Jen mi to dokáže pořádně zkazit náladu, ani nevím proč se mě to vždycky tak dotkne. Ale jinak jím v pohodě. Víš co, zkus si naplánovat den dopředu. Ráno si řekni co a kdy budeš dělat, udělej si režim dne. Asi to zní jako blbost, ale funguje to, teda aspoň u mě. Čím víc jsem měla volného času, čím víc jsem se nudila, tím větší blbosti s hubnutím mě napadaly. Prostě

ahoj holky, dlouho sem nic nenapasala.sem teď v pohodě, mám přítele, myslím, že tohle je pro mě nejlepší řešení.Večer nejsem sama, mám co dělat, nepřemýšlím o své váze, dokonce vařím, i když zdravě, ale nepotřebuju se přejídat.Dám si i nanuka a nepřemýšlím, že ztloustnu.Jen se bojím, až bude ve vztahu nějaká krize, to řeším jídlem.zamilovanost je pro mě asi nejlepší řešení.Sem perfekcionistka, ale pokud s někym chodím,mimochodem je to po roce, nemám na sebe tak velké nároky, i když chci samozdřejmě vypadat pořád dobře. Je dobře, když vám přítel řekne, že vám to sluší a tak.Zachvíli mi začne škola, měsíc sem nezvracela a doufám, že to vydržím i dál.Mějte se krásně holky ahoj Jíťa