poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

ahoj Xenie,chtela jsem jen rict,ze vim o tom ze by ppp mohla chybet,moje bulimie me uz ted proste prijde jako cast meho ja.Ale jestli si z toho venku jsi fakticky borec,a neuvazuj o navratu.Pamatuju si jak jsi popisovala sve zazivaci potize...........atd mas kamarady dobrej zivot proc ho kazit?Eva

Ahoj,Xenie, zkus vydrzet! Ja "vas" ctu dlooouho, skoro dva roky. Ted jsem asi ve stejne fazi, jako ty Xenie. Jim skoro normalne (spis vic) a desi me to! To ze uz nedokazu nejist, ze kdyz se nacpu, tak to nekompenzuju....Proste ziju normalne, ale citim velky prazdno. Nekde jsem cetla - Po pozaru dum nebyva dlouho obyvatelny. Jde o to si najit neco, co pro me dava smysl. Nevzdavam to (i kdyz tak tri dny z tydne to tu chci zabalit)...Coz je pro me dobry vykon, zacinam pomalu verit, ze az se z toho dostanu budu lepsi nez pred ppp.Holky, drzte se a mejte se pokud mozno co nejlepe.Paulap.s. Xenie - pro me jses borec!

XENIE NEVRACEJ SE! Víš snad kolik krásnejch věcí tě ještě čeká na té cestě dál, dopředu, v životě, to víš, že jo! Pokud to nevíš, tak mi věř, že tam jsou! Ondra

Ahoj Julie,no stravovat se muzu normalne, ale to jeste neznamena, ze nemuzu umrit na PPP, ta moje nektera poskozeni jsou trvala a staci zacit trochu "blbnout" a je konec.Ne, mi pratele me nenudi, jen me odvadi pryc od PPP a myslenek na hubnuti, navic s nimi travim dost casu a nemam cas cvicit a jim. Takze kdyz se jich zbavim, budu zase sama a nezbyde mi nic jinyho nez se stremhlav vrhnout do PPP (nejist).ja vim, ze je to sileny, ale mne proste PPP chybi...chci se vratit...Promin :-(((Xenie

ahoj Xenie,jsem trosku zmatena rikas,ze chces pomalu umrit na ppp,ja mela za to,ze uz se stravujes normalne.Pletu se?Hele,Xenie(haha teprve ted me doslo,ze je to ta z Arabely)pises,ze mas kamarady,to te tak nudi?Me mi kamosi nekteri taky strsne nudi,mozna je cas zmenit okruh pratel,lae jak na to se meneptej.Musim bezet zatim se mejte J.

Ahoj Julinko,nu musim priznat, ze me tvuj dopis "potesil". Potesilo me, ze mi pise nekdo znamy. Ale musim to osvetlit (malinko). ja jsem predtim nepsala o sebervrazde "rychle", jako napr. spolykat prasky, skocit z okna atd. Ja mela na mysli sebevrazdu "pomalou", cili PPP. Jinymi slovy: touzim po tom, abych nevypadala tak, jak ted (normalne), nejedla tak, jak ted (vice ci mene normalne), ale byla vyhubla a umrela. Uz ted mam par zdravotnich problemu, myslim, ze kdybych se "do toho pustila", drive ci pozdeji mi musi odejit jatra, ledviny atd.Napsala jsi, ze nenavidis svuj zivotni styl. Zvlastni..ja ted ten svuj taky nenavidim. Jdu do skoly, ze skoly s prateli ven, pak k priteli, jim, dam si cokoladu a nemam cas travit odpoledne unavujicim cvicenim a mucenim sebe sama, a to mi desne moc chybi. Driv jsem stihala jen skolu a cviceni a vecer byvala prilis unavena na cokoli. Vecne me neco bolelo a vsichni na me kriceli, at jim ze vypadam hrozne. Ted se spis porad bavim a nenavidim to. Strasne moc touzim vratit se zpatky a byt zase opustena a hubena...je to straslive blaznivy, co rikam, ale ja mam pocit, ze mi proste PPP v zivote chybi...Valerie,dekuju za zpravu, moc rada bych si s tebou povidala, jestli chces. Napis mi treba neco o sobe, ja ted uz nemuzu, musim koncit.Pa Xenie

Ahoj Pavli to vis,ze me napadlo,ze tudy cesta nevede,ale kudy vede?Kdykoli si ctes nejake prispevky od holek,ktere se z toho dostaly vsechny do jedne pribraly a to ja nechci.Zni to hlope ja vim,ale je to tak.A tohle je docela jednoducha cesta.Ale taky mam dny kdy me to trapi a chci zacit zit jako normalni clovek,ale vydrzi me to akorat pres noc a prijde rano posnidam ovoce a pak si reknu Ok jenom kousek chleba a uz to jede,jsem proste slaboch jak si mam prevratit mysleni?to nevim.Eva

ahoj Alo,doufam,ze jsem nevyznela jako nejaky ubozak,ktery ma poteseni z lidskeho nestesti.Muzes se sverit nam,je to anonymni prisla jsem na to,ze je celkem jednoduche,anebo me muzes napsat na mail juulinka"yahoo.comA jak to napsala Pavli,holky drzte,zivot stoji za to,abychom se s nim prali,nikdo nerikal,ze je to prochazka ruzovym sadem.Julie

Ahoj holky, taky jsem dlouho nic nenapsala, ale ted jsem se dostala k netu a precetla si novy prizpevky. Nejvic me zaujalo co psala Xenie. To ze trpim taky PPP asi nema cenu psat, ale chtela jsem napsat ze uz o podobnych vecech jako psala Xenie jsem premyslela. Konkretne o tom jak by to vypadalo kdybych tady nebyla. Vsechny ty myslenky okolo, ne jen o tomto mi vyziraj mozek. Jestli to Xeni ctes, tak klidne napis, budu jen rada. Hele kocky drzte se, i kdyz mozna spousta z nas to vsechno ani nechce zmenit a nejak se drzet. Papa Valerie

Evi,docela by mě zajímalo...ty za těch celých 6 let jsi neměla pocit, že tudy cesta nevede? Tobě tohle vyhovuje??? Moc tomu nerozumím...respektive, moc dobeř ti rozumím, ale překvapuje mě, že nemáš pocit, že se děje něco špatného a nemáš chut s tím skoncovat. Každý jsme jiný...chápu.Jinak, co se týče sebevraždy a smrti...at uzž jsem na tom byla jakkoli špatně, tahle cesta "ven" mě nikdy NIKDY nenapadla. At už jsem jakkoli velký slaboch ve skoncování s bulimií, nedokázala bych vzdát svůj život. Bylo by staršně jednoduvhé odejít bez boje. Já vím, že všichni z nás, co sem píšem se pokoušíme bojovat, a ten boj bude trvat dlouho. Nikdy bych nedokázala vzdát se. A přesně jak říka Julie...bylo by to strašně sobecké a nefér vůči lidem, kteří o nás stojí, a i když máme pocit, že si jejich lásku nezasloužíme, nemůžeme jim takto ublížit. At už sebe nenávidím jakkoli moc, jim bych to neudělala. Na to je mám moc ráda, a vlastně, někde v jádru a na dně duše i sebe.Kočky, není jiná cesta než se rvát se sebou a vytrvat. Ta naše posedlost po "dokonalosti" nás dohnala až sem, tak musíem přehodit vyhybku a nasměrovat tu posedlost na krásný a pohodový život.Pavla

Ahoj Julie,Ja si to tu jen tak čtu, ale velice mě zaujala jedna tvá věta a to ta, že hledáš někoho, kdo je v ještě větším shitu než ty. No, já si tedy myslím, že to jsem já. Během posledního roku jsem si život totálně a natrvalo zkazila a teď během měsíce jsem tomu nasadila korunu. Nejhorší je, že se nemůžu nikomu svěřit. Ach jo! A ještě něco - znám dobře problémy s PPP, ale myslím, že jsou mnohem horší problémy, které už nespraví a neupraví nic (ani silná vůle a odhodlání se uzdravit). No tak jsem si vylila srdíčko a loučím se. Páčko Ála

Ahoj Xenie,taky jsem tady dlouho nebyla(spise nic nenapsala),smrt nebo vlastne sebevrazda je ta nejvetsi sobecka vec jakou kdo muze udelat.A co Ti lide,kteri tady zustanou?koho chces trestat sebe?ne,protoze ty kdyz umres nebudes vedet nic a uz to nejde vzit zpatky..................Ta posledni veta o tom,ze se neumime videt jak doopravdy vypadame;tak nad tim premyslim hodne casto,,divam se na sebe do zrcadla a premyslim "doopravdy tak vypadam,kde jsem vzala ty speky?ostatni lide je nevidi,nosim velke tricka.A potom si nekde prectu ze lide s ppp se nevidi doopravdy tak se na sebe bezim podivat,jsem proste vazne na hlavu,ale nad smrti jsem neuvazovala NIKDY.Jsem zdesena nad mym zivotnim stylem a premyslim jak dlouho to bude jeste trvat nez se na me vsechno projevi a mam taky deprese,sem tam je resim alkoholem,vetsinou jdu spat,nebo jdu na internet a hledam nekoho kdo je jeste ve vetsim shitu nez ja,ne ze by me to delalo dobre,ale chci si pripomenou,ze na tom nejsem tak blede.Ale taky me tahle situace nebavi, ,pripadam si silene tlusta,ne ja jsem tlusta nebo 'normalni"jak jsi rekla ty a je me pod psa.Ale smrt to ne.Sorry nejak me to jede,trosku jsi me zarazila.......zdravim vsechny julie

Ahoj,tak jsem se tu uz pekne dlouho neukazala, ale nejak nebylo proc. Nemam se ani hur, ale ani lip, takze tezko rict, jak na tom jsem. Asi nic moc.Zvlastni, necetla jsem tu zadny prispevek, pouze ten od Muze (ktereho "znam") a zaujala me posledni veta "snad aspon nektera z vas tomu uveri".Ja nevim cim PPP pusobi na mozek, ale necim urcite jo, protoze ja nejenze verim, ze PPP zpusobuje zdravotni obtize, ale ja nektere jiz mam. A paradoxne ty me nuti "pokracovat". Vsechny zdravotni obtize ve mne probouzi takovou zvlastni "radost" a nekolikrat jsem se pristihla, jak vazne uvazuju o tom, za jak dlouho po me smrti si pritel najde nekoho jineho, jak asi bude vypadat a jestli ji o me neco rekne. Nebo naprosto vazne premyslim, jak to "tady vydrzet", nez umru a vzdala jsem se jakych si planu do budoucna. Dokonce mi pripada zbytecne nejake veci porizovat, protoze uz je "stejne dlouho neuziju". Navratem domu (rychla rekapitulace: byla jsem pul roku pryc, skola me ale nebavila, tak jsem se vratila ted zpet)se asi zmenila rovina meho mysleni, nebo me asi napadlo, ze zivot jako takovy nema smysl, tak proc se tu trapit. Cini mi problemy vstat, mluvit s lidmi, chodit ven. Doslova neustale se zaobiram myslenkami na smrt.Paradoxne ale nejsem vubec vychrtla, jsem "normalni", takze nikdo netusi, co se deje, a naopak si vsichni libuji, jak jsem se bajecne uzdravila. Jenom porad vlastne nevim, proc se tak strasne tesim na smrt, kdyz mi vlastne nic nechybi (krome vychrtlosti, ovsem). Hubnout uz se mi nechce, ani hladovet ani zvracet, takze jedine vychodisko je pro me umrit. Proste tak, jak vypadam, nemuzu zit.Mejte se tu vsichni krasne a snazte se s tim neco delat, prosim. Ony ty deprese totiz taky zpusobuje nerovnovaha elektrolytu (tj. spatna strava!), nejenom moje domela tloustka a spatne videni vlastniho tela.Pa paXenie

Ahoj Pavli,ja si priznam,ze mam problem,ale zasunu to nekde daleko do hlavy a je to.Ty uz jsi v tom osm let?me tahne na sestej,hruza,co?a nikdo nic netusi,ja si myslim,ze az budu doopravdy chtit tak s tim zkoncuju...............Eva

Cau Evi,a ostatní...Já sama přesně nevím, co Muž myslel za problémy, ale můžu tě ujistit, že i jiných je víc než dost. Osobně nemám moc zkušností s anorexií..po půl roce jsem se dostala do bulimie, ale věř, že těch problémů, které si můžeš odnést jě víc než dost. Já si ze začátku myslela také, jak jsem v pohodě, prostě je nvyzvracím to přebytečbé, abyhc nepřibrala...no...po 8 letech skoro deno denního zvracení ti můžu říct, že je to pro mě v současnosti denodenní boj s tím, abch nezvracela. Daří se i nedaří, ale to vypjetí mi přijde kolikrát neúnosné.A zdravotní problémy rozhodně mám. počínaje padáním vlasů, lámáním nehtů, suché pokožky...přes žaludeční potíže, ženské potíže, srdeční potíže, psychické problémy, vztahy nevyjímaje...nespavost, přecitlivělost na chlad....a spousta dalších konče.Tolik moc bych si přála, aby už dál do toho nikdo nepadal. Je to nereálné, já vím, ale současná situace je podle mě hrozná a spíš se zhoršuje. Nemám právo nikomu radit, ale čím dřív si uvědomíte, že máte problém, tím snadnější bude cesta ven.Pavla

potize s jatrama?jake?ja ti verim,ale at premyslim jak premyslim nevim kde jsem k te bulimii prisla.problemy v rodine?zadne partner?pohoda jestli se mam rada?samozrejme moje postava je zatim porad i po tech letech dobra merim 169cm a vazim asi 50kilo semtam vic sem tam min.Ja proste rada jim a nechci pribrat tot vse Eva

Ahoj holky,je to uz nejakej mesic, co jsem sem psal naposledy. Pak jsem se odmlcel, protoze jsem z toho zacinal mit depky i ja. O to vic je mi ted smutno, kdyz vidim, kolik vas na tomhle webu pribylo. Doufam, ze vam pomuze muj pohled z druhe strany (nekolik let uz chodim s anorektickou).Anorexie, bulimie (proste PPP) prameni vetsinou z vaznejsiho problemu nez je jen touha zhubnout - to uz je pak spis vysledek nebo dusledek. vetisnou se jedna o "vyjadreni" vaznejsiho psychickeho problemu, ktery si tezko uvedomite. Problemy v rodine (umrti, vazne neshody, problematicke vztahy) jsou castym zakladem. PPP je vlastne vyjadreni touhy ovladnou neco, co ovladnout dokazete, jako rekaci na to, co ovladat/zmenit nedokazete. Pak se psychika upne na to, ze ovladnuti vahy (zejmena smerem dolu) vyresi vsehcny ostatni potize. Muze to souviset s pocity viny, ktere v sobe mate a nedokazete se s nimi vedome vyporadat. Mnohdy jsou to ale pocity zbytecne opet pramenici z nejakych potizi treba v rodine v detsvi. Proto vetsinou vsichni trpici PPP maji v podstate odpor k sobe samemu, nemaji radi sebe, sve telo a snazi se ve svem uhlu pohledu o dokonalost, coz je z naseho(druheho) pohledu touha zhubout az do nuly.PPP provazi rada znaku, ktere naznacuji o jak vaznou chorobu se jedna - problemy s menstruaci, s jatrama, vypadavani vlasu, kozni problemy, zuby, zaludecni potite, atd. V dost pripadech tato nemoc konci i smrti.V nemocnici vas dostanou z nejhorsiho, ale ropzhode vas nezbavi PPP. Jedina sance je priznat si, ze jste nemocne a vyhledat odbornou pomoc - psychiatra, psychologa. Ani to vam uzdraveni nezaruci a uz vubec ne trvale. Pomuze vam to ale odhalit priciny teto nemoci a naznaci zpusoby, jak s nimi pracovat a odstranit je. Ac to zni nepravdepodobne, uzdraveni je ve vas. Kdyz vas k tomu nekdo bude nutit, vysledek bude spis opacny. necekejte vysledky hned, je to beh na dlouhou trat.Vim, ze mi moc neverite a celkem to chapu. Chapu i to, ze se citite skvele, kdyz hubnete a ze pripadna a casta zdravotni rizika nevnimate. Nicmene jeste jednou pripominam, ze se jedna o vaznou nemoc, ktera potrebuje odbornou pomoc. Moc doufam, ze mi aspon nektera z vas uveri!

Panebože,je vůbec možný se ppp zbavit jednou pro vždy?Myslela jsem,že jo a po "léčení"(byla jsem jen v normální nemocnici na měsíc a zhubla hlavně díky tomu,že jsem pěkně jedla a chtěla pryč)to bylo v pohodě asi tak 2 a půl měsíce.Po nástupu do školy to vydrželo ještě tak měsíc a pak to zase začlo.Nikdy jsem naštěstí nezvracela.Je to příšerný,leze mi to na nervy a hlavně na mozek a myslim,že mý rodině taky.A proto se stále sama sebe ptám,jestli jde anorexie(třeba ji ani nemám,nevim,ale já si myslim,že ne,ale to je moje hledisko,za kterym si samo stojim:-))vyléčit nebo ppp vůbec?Příde mi,že holek s ppp je čím dál tím víc,je to hrůza,otroci jídla,jídlo ovládá život....Tak jde to nebo ne?

Pro Pavlinku ktera mi odpovidala 19.2., ale vlastne i pro ostatni holky. Ptala jsi se me Pavli, co na moje problemy a okoli. No, dost dlouho jsem se to snazila tajit, ale stejne to jednou praskne a vsichni se to dozvedej. Nedo s to udrzet. Mamca z toho byla dost hotova a stale me kontrolovala a vycitala a tatka, ten si to nechtel pripustit, ze bych neceho takovydleho byla schopna. TEd jsem zacala chodit na psychoterapie, ale nevim zda to bude k necemu platny. Doufam, ze ano, protoze takhle uz to dal opravdu nejde. Napis i ty neco o sobe. Zatim papa a drzim palecky. Val

Ahoj Vám všem, co si čtete tyto stránky. Občas sem nahlížím a je mi z toho smutno. Budu ráda, když mi odepíše někdo, kdo má podobný problém. Je mi 23let a od svých 19 mám problémy s jídlem, navíc posledního půl roku se změnila anorexie na bulimii a já bych s tím chtěla něco udělat. Navštěvuji psycholožku a mám pocit, že mi může pomoct. Těžké je jen to, že to nejde hned a já musím toto špatné období nějak "ustát". Mám pocit, že všechny moje problémy pramení z toho, že vlasně vůbec nevím, co si myslím. Neustále se dívám na to, co chtějí druzí lidé a chovám se podle toho, abych jim udělala radost a měli mě rádi. Velmi mě trápí vztah s mým přítelem, kterého znám asi třičtvrtě roku. Mé zvracení začalo asi po třech měsících chození s ním. Připadám si jako bych trpěla nějakou schizofrenií, protože jednou si připadám zamilovaná a z toho začnu pochybovat, jestli ho mám ráda. Nejtěžší je, že on se ke mně chová strašně moc hezky - chce být pořád se mnou, dává mi dárky, objímá mě, atd. Já si na druhou stranu říkám, že by bylo lepší, kdyby mě nechal a našel si někoho jiného. Myslím, že z těchto mých pocitů, kterým vlastně vůbec nerozumím, pramení všechno to přejídání a zvracení.Všem Vám přeji, aby jste vyřešily své problémy!!!Budu moc ráda, když se mi někdo ozvete. Můj email je Tinx"email.cz