Ako som zvladla panicku poruchu a uzkost

jednoznacne sa mi zhorsuje stav v prvych dnoch mensruacie, to je taky zvlastny telesny pocit, ktory som nikdy predtym nemala, idalne len si lahnut a nejak nechat prejst tie dva dni. Zatial som na nic ine neprisla. A jednoznacne dychat. Aj ked sa to zda uz zbytocne, neprestavat s tym nacvicovanim, kym to neprejde samo pod kozu. A vecer si beriem priklad z tej nemeckej stranky, na ktoru som poslala kontakt...zavriet oci, prezit v mysli to, coho sa bojim a potom prezit to, ako chcem, aby dana situacia vyzerala. Praktizujem to len kratucko, ale docela to robi jemne naznaky zazrakov.A este som kdesi citala, ze antidepresiva ochudobnuju telo o vitamin B, som toho prikladom, nakolko niekolo mesiacov som mala nepretrzite kutiky, poslednu dobu , asi dva tyzdne uzivam Bkomplex a aj kutiky su prec. Ked na mna prichadza akoze palenie koze, zacnem dychat a upokojim sa vnutorne. A super je pre nejaku vec sa nadchnut. Uplne najvacia blbost je pozorovat sam seba, to je cesta spat. Len ako sa prestat pozorovat:-), ked telesne priznaky sami o sebe upozornia o tom, ze sa nieco v tele chysta?Inak, o paleni pokozky je toho docela dost na nemeckom webe pod heslom napr. brennen Haut.Zatim

Ahoj Holky,nevím kam napsat tak píšu vám.poslední roky se strašně bojím,aby se členům mé rodiny něco zlého nestalo,manžela a děti těžko někam pouštím,a když odjedou nemůžu se na nic soustředit,dokud zase nepřijedou,dost se kvůli tomu doma hádáme.Mám za sebou ošklivý vztah s agresívním alkoholikem,který mě málem zabil,ale na poslední chvíli jsem i se dvěma dětmi unikla./tohle se mi ještě občas vrací ve snech/.Nyní jsem štastně vdaná,ale objevil se strach a sílí a sílí,před půl rokem jsem musela absolvovat těžkou gyn,operaci po které už nemůžeme mít s mým nynějším mužem miminko,jak jsme si oba strašně moc přáli,ještě se s tím vyrovnávám,jelikož on svoje vlastní dítě nemá a od té doby je to horor,už se bojím,abych nepřišla i o to jediné,co mám,svoje děti a muže,moje původní rodina totiž nefunguje,opřít se mohu pouze o manžela a děti.Po operaci jsem měla velké deprese z nich už jsem trošku snad venku sama bez doktora,jsem se snažila to nějak překonat.5let se totiž léčím s migrénou beru profylaxa denně Rivotril+Stugeron a při záchvatech ještě Cínii+Indometacin a obvodní lékař mě odmítl kamkoliv poslat s úzkostí,prý bych brala už příliš mnoho léků,tak mám raději chodit do sauny,jenomže to nepomáhá.A ted co se blíží Vánoce,je to obzvlášť děsný.S večerem na mě sedne obrovský strach o vše co mám ráda a prostě mám chvíle,kdy to už sama nezvládám,nevím,co s tím,ani kde se to ve mě vzalo.Mám stále strach,aby se jim něco nestalo.Prostě jsem živa už jen ze strachu.Migrény mám 2x do měsíce vždycky týden,ty jsou spojeny s depresemi,které pak odezní s migrénou,ale ten velký strach zůstává.Přemýšlela jsem nad homeopatiky,abych se vyhla ještě dalším lékům,nebo nad nějakou léčbou zároveň i migrény,protože nevím jestli to taktéž nesouvisí s migrénou,léky ale vysadit nemůžu.Neporadíte mi prosím někdo,budu vám moc vděčná,lidičky.Lenka lena.dvor"seznam.cz

ahojky, držím palce všem, kdo s tímto problémem bojuje. Janico, mám tuhle poruchu 2 roky a musím říct, že pomalu ale jistě se stav zlepšuje. Jasně, že někdy to je hrůza, ale je třeba si opravdu říct, no co... nějak bude. A ta potvora zase ustoupí. Na podzim se stavy trochu zhorší, ale vím, že když se po novém roce začne prodlužovat den a na jaře se začne zvedat teplota a svítit slunce, bude zase lépe. Jinak beru seroxat jeden ráno a před spaním 1/3 trittico. Jo a samozdřejmě magnezium a vitamín E. Prý je dobrý i vitamín D a B6 ale nemám zkušenosti. Chodil jsem půl roku na jogu a to můžu taky doporučit. Naučí tě tam správně dýchat, což je důležité. Nejlepší je prostě se tím nezabývat, ale vím, že je to velmi těžké. Ale časem se to naučíš. Přeju hodně štěstí a takové ty řeči, že se toho nikdy nezbavíš, tak to raději ani nečti... Moc to psychice nepřidá. Nezbavíš se toho úplně, ale dá se to zvládnout. Věř tomu, že jo. Pokud budeš mít ještě nějaké dotazy, pisni. Ahojky

zrejme ide o obranny mechanizmus, ako nedovolit vlastnemu strachu ovplyvnit cely nas zivot. Ako samych seba naucit sa byt odvaznymi

ahoj taky jsem mela tyto problemy.vubec jsem nevedela co to je zacalo to asi tak zacatkem techto letnich prazdnin.bylo mi strasne vzdycky kdyz to prislo myslela jsem ze umru a nejhorsi to bylo v noci ani jsem kvuli tomu nespala a porad jsem na to musela myslet.byla jsem na plno vysetrenich a nic mi nezjistili.potom jsem na netu narazila na clanek o panicke poruse.potom uz jsem vedela co to je a ze se nesmim bat cim vic se bojis tim je to horsi.a zvladla jsem to ted uz tim skoro vubec netrpim.nesmis tomu podlehnout.a kdyz to prijde tak to chce klid a rekni si ze to nic neni a mysli na neco jineho.urcite to zvladnes drzim ti palce

pre tych, co vedia nemecky:http://www.expertenrat.info/

nejak sme sa odmlcali...mam opat sres, a ono to prichadza...take to palenie pokozky. a rapidne sa mi zhorsuje stav po cigarete, takze odporucam s tym prestat. A rozhodne praktizovat dychanie. Myslim, ze by mi nezaskodila nejaka aktivita telesna..

tie stavy mi ale prchadzaju zakazdym , ked si prezeram nieco do skoly, materialy studijne atak, vracaju sa mi spomienky z ucenia, ked ma postihla tato porucha pred tazkou skuskou...ako tym prejst?

co pomaha mne? akonahla pride zachvat, tak si hovorim....pod, pod, pod, ty zachvatik, potom si zacnem dychat do brucha, to sa snazim robit aj cez, ked ma to napadne. Ale stal mam ten pocit, ze neviem poriadne vydychnt,lebo ten strach zo strachu tu je, ze sa uvolnim natolko, ze ma to este oslabi. Cvicit som este nezacala. A ani neviem, ako s autosugesciou pracovat. Jo, a momentalne mam na nocnom stoliku kognitivne behavioralni terapii psych, poruch od praska, to citam fakt rada:-), pri tom sa viem uplne uvolnit

JANICATRPĚLIVOST A NEZLOMNÉ PŘESVĚDČENÍ ŽE NEMOC PŘEJDE A KDYŽ NÉ TAK ALESPOŇ POLEVÍ TO JE TO CO POTŘEBUJEŠ...AUTOSUGESCE POMÁHA ALE AŽ PO DELŠÍ DOBĚ....A NESMIŠ PŘESTAT. JESTLI CHCEŠ TAK MI NAPIŠ NA JOHANZ ZAVINÁČ SEZNAM TEČKA CZ

ty stale nieco chcem, ale sama nic nenapises. Ako to zvladas ty, porad nam ostatnym.

nejako sme sa odmlcali...to ziadne vitazky (vitazi) nad touto poruchou nie je??? tak tomu neverim!!!

chcem prestat pozorovat cely den svoje slabe a doslova vystavene telo z toho neustaleho strachu. A chcem mysliet pzitivne na vsetko. A tie stahy v krku, knedlik alebo co to je, taky nechci. Oddnes nepijem kavu:-)

Autosugesce funguje, ale myslím, že v případě těchto potíží je to sporadické. Člověk by si mohl nasugerovat opak. Lepší je takový ten přístup: Uvidím, jak dlouho mě to bude držet. Pozorovatel a nic víc. Co přesně chcete, aby se zlepšilo?

a ma niekto skusenost s autosugesciou v tomto pripade?

Ešte ma napadlo niečo: nikto nie je povinný nikomu nič vysvet?ovať, najme ak ide o banality.

Pomohol (a pomáha) mi autogénny tréning a dve slová: nech a noačo. Minule sme boli s kolegami na obede v reštike a sedeli sme pri stole, na ktorom bolo málo miesta. Jedla som polievku a raz sa mi podarilo si obliať ruku, kt. som si pridržiavala misku. Samozrejme ma napadlo, že čo ak odteraz budem rozlievať stále a že tú polievku ani nedojem, že ju porozlievam po celom stole, ako si ju budem na lyžičke niesť k ústam... a že čo si o mne pomyslia kolegovia (mám teraz novú prácu). V takýchto chví?ach mi najviac pomáha si dookola opakovať noačo, nech si myslia, čo chcú, nech, je mi to jedno. A tak nejako vnútorne sa presvedčiť, že mi to naozaj je jedno. Predstaviť si, že by sa to naozaj stalo a povedať si, že noačo. Polievku som dojedla, ale musím povedať, že pokým sa mi to podarilo, aj som pár krát trošku vyliala na stôl - ale, čo je najdôkežitejšie, momentálne mi to je úplne jedno, s druhým som už žiadne problémy nemala a ani na ďalší deň s ďalším obedom. A kebyže aj hej, no tak a nech.

ano, beriem serlift uz 5 mesiacov, 150 mg. Psychoterapia teraz neprichadza do uvahy kvoli istym okolnostiam.Tazke ulohy mam pred sebo, studujem totiz VS.len posledny tyzden sa mi vracia taka slabost do celeho tela. Az nevladnost, len by som spala a nic dolezite nerobila.

Myšlení nechávám volně plynout. Mám ten plán, co udělat a toho se držím. Hodně chodím na vycházky sama a jen se tak courám a ono to moc pomáhá. Nedávám si moc těžké úkoly. Posilovat nebo nedejbože někam chodit do aerobiku by mě nedělalo dobře. Už jen to , že musím, mě vykolejuje. Těch tiků si nevšímejte ani drobných tělesných příznaků. Na slabost jsou dobré ty vycházky a taky větší dávky vit C a Koenzym Q10 aspoň 30mg denně. To mi dělá dobře. Byla jste u psychiatra? Berete něco?

a co myslenie? ako ste isli na myslenie? akonahle ma prepadne cez den myslienka na to, o ktorej si myslim, ze bola jednym z pustacov tejto poruchy, hned sa roztrasiem, da s povedat, akoby som sa vycerpala. Mavate tiez take tie tiky, alebo ako to nazvat...ze vam hocijaka cast tela, napr. paze alebo noha akoby cukne? a potom alebo celkoco po tomto sposobe myslenia citim slabost v tele. Co na slabost v tele? zacat posilnovat? cvicit? dik