Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

To je pravda. Já jsem taky četl vzpomínky jejího kata, který říkal, že od té doby se mu popravy zhnusily. Asi byla hrdinka, do té doby, než si pro ni přišli... Nicméně dnes by se trest smrti určitě hodil. Co s takovýma magorama! Že je to nelidské? Vraždit nevinné je horší humus.

Ja ji znal osobne, delala...Že chtěla popravu? Ale kdepak, když k tomu došlo, vyváděla prý a dělala scény...hrdinka byla jen před tím...ale když na to došlo ...čert ji vem!

Ja ji znal osobne, delala soferku u technickych sluzeb, byly tam, kde je dneska stanice metra Vltavska. Chodila tam s nama, jako ostatni soferi z TS do hospody naproti elektrickym podnikum, kachlikarna. Byla evidetne cakla, pohled do zeme, odpovidala jednoslabicne, na hlave furt ksiltovku, a furt, ze ji nejakej chlap ublizil. Vsichni o ni rikali, ten cvok jednou neco provede, ale tezke nakladaky, treba trambus zvladala perfektne, nikdo nechapal, proc to neudelala z podnikovym nakladakem, ale vzala si RN z pujcovny. Ta holka evidetne nepatrila za volant, ale predem se to zjistit neda. A popravu sama chtela, odmitla si napsat zadost o milost, psala to jeji mama, ze je nemocna dusevne... myslim, ze patrila do cvokhausu,ale na dozivoti, tak je otazka, zda to takhle vlastne nebylo ok. Mela zrejme sileny pocit krivdy od celeho sveta a to je cele. Uz jen to, ze chtela jako muzatka ridit nejtezsi nakladaky, taky divne, ze?

Mezi zabitými určitě byli nějací komunisti... Neměl by jí pan Vondra dát in memoriam nějakou medajli...?

Taky to podle všeho mohla být autistka, navíc homosexuálně orientovaná, takže se asi cítila hodně ztracená a normálnímu světu nerozuměla. O problémech autistů se tehdy nic moc nevědělo, homosexualita se tabuizovala, takže se celý život cítila jako "divná" a okolní svět nenáviděla...

Dlouhé povídání s autentickými výpověďmi, které stojí za přečtení, najdete na http://www.v-art.cz/taxus_bohemica/eh/cilek_opratka.htm

Hepnarova mohla byt v dobe sveho vezneni terorizovana rovnez ideologicky.Mohli na ni treba casto kricet, ze je kriminalni nepritelkyni pokroku, miru a socialismu, a ze se svym cinem zachovala nevdecne k pracujicimu lidu, vedenemu Komunistickou stranou Ceskoslovenska. V souvislosti s tim ji mohli tez napriklad soustavne predhazovat, ze je asocialni zivel, hyena, ves, darmozrout, a ze si nezaslouzi naprosto zadnych vymozenosti obcanu socialistickeho Ceskoslovenska. Castovat ji mohli tez tucty podobnych invektiv, a rozmanite je podle sve nalady, inteligence a fantazie obmenovat.Mozna, ze i tato kombinace ideologicko-psychickeho a fyzickeho utlaku mohla byt jednou z pricin, ze se jednoho krasneho dne Hepnarova prohlasila za Sandy Winiferovou, a v souvislosti s tim se nechavala slyset, ze Olga Hepnarova uz vlastne neexistuje.K dalsim pricinam teto zvlastni promeny mohl patrit zajem Hepnarove zaprit svoji nenavidenou rodinu (a predevsim sveho brutalniho otce Antonina Hepnara), jakoz i stupnujici se strach a uzkost v ocekavani blizici se popravy.

V navaznosti na svuj predchozi prispevek bych velmi ocenil jakekoli zasvecene komentare, ktere by mohly vnest svetlo na miru tvrdosti zachazeni s Hepnarovou v dobe jejiho uvezneni.Jak znamo, prvnimi, kdo dostal Hepnarovou do parady, byli estebaci, kteri zjistovali, zda Hepnarova nebyla soucasti nejakeho protistatniho spiknuti.Nedivil bych se, kdyby na ni tito estebaci pri vyslesich napriklad hulvatsky kriceli z bezprostredni blizkosti, obcas ji zfackovali, nebo ji dokonce obcas administrovali tez udery do obliceje ci jinych casti tela.Kdyz pak byla Hepnarova na pozorovani v bohnickem blazinci, nedivil bych se, kdyby ji davali treba elektrosoky nebo ji nasilne drogovali.Konecne na Pankraci, v prubehu sveho dlouheho cekani na popravu, to obcas mohla schytat jak od dozorcu, tak od spoluvezenkyn (pochybuji, ze kazda z nich byla naruziva jen a pouze k sexu s ni).Podobne okolnosti nemusely vyjit na svetlo, jelikoz jeji korespondence s vnejsim svetem byla prisne kontrolovana a cenzorovana, civilni navstevy pribuznych a pratel nebyly vubec (nebo maximalne s jedinou vyjimkou) povolovany, a pokud se Hepnarova mela videt s nekterym odbornikem ci advokatem Topicem, mohlo ji byt brutalne vyhrozovano temi nejtezsimi nasledky, pokud by snad jen cekla, jak s ni v tom komunistickem kriminale nelidsky zachazeji.Skoro bych se priklanel k tomu, vnimat v kontextu tohoto velmi pravdepodobneho skryteho nasili i dolozeny utok Hepnarove na vezenskou psychiatricku, hnusnou MUDr. Vlastu Hluchou, jez se k ni chovala s maximalni preziravosti a aroganci, a podle vseho brutalne Hepnarovou okrikovala v tom smyslu, ze je tato udajne "hysterkou".

Uznavam, ze neci snaha pochopit motivaci a pruvodni okolnosti nejakeho zavazneho trestneho cinu jakekoli jine osoby muze nekdy nabyvat poloh, ktere se nekterym lidem budou zdat nepohodlne ci bizarni. Pokud ovsem jde konkretne o cin Hepnarove, zustava u nej nezodpovezeno tolik otazek, ze se da pri poctive snaze o intelektualni uchopeni dane problematiky bez nejakych spekulaci asi jen velmi tezko obejit.Co me u cinu Hepnarove fascinuje snad nejvice, je podivny mix chladnokrevne planovitosti a prekotne improvizace pri jeho priprave. Myslim si tez, ze radu svych predbeznych uvah a detailnich opatreni pred cinem si Hepnarova po svem zadrzeni musela nechat pro sebe - uz jenom proto, ze lide, kteri ji vysetrovali ci vyslychali, by takove informace jen velmi tezko ztravili, a Hepnarova by jejich vyjevenim riskovala prilis mnoho hrubosti z jejich strany. Staci si jen vzpomenout, jak zuril soudce Rojt pri preliceni, kdyz se Hepnarova verejne podelila byt jenom s celkem logickou myslenkou, ze si v pujcovne nakladnich automobilu z vicera moznosti cilevedome a racionalne vybirala takovy stroj, ktery byl k porazeni a prejizdeni lidskych tel konstrukcne relativne nejpripadneji uzpusoben.Podobna situace je ostatne popisovana treba i v Camusove romanu "Cizinec". Neobycejne otevreny vrah Mersault je pro svoji vrazdu Araba sice vysetrovan relativne prijemnym vysetrovatelem, a oba si pri vysetrovani navzajem celkem dobre rozumi, ale ani tak se Mersault neodvazuje byt otevreny az do te miry, aby svemu vysetrovateli vyjevil, jak velkou roli pri jeho motivaci k vrazde Araba sehrala pouhopouha slunecni scenerie odpoledni plaze, do niz mimoradne smyslove orientovanemu Mersaultovi jednoduse strelba na osameleho Araba dobre zapadala, aniz by se takovato strelba dotycnemu musela jevit, v zajmu jejiho uskutecneni, jakkoli rozumne nebo logicky.

Tady se jde už moc do spelulací. Někdo jako by se do Hepnarové vmýšlel a vžíval. Z takových lidí může jít strach i dnes. Nebo se mýlím?

Nebo je to s temi geronty jeste trosku jinak. Kdyby Hepnarova provedla sve najeti o nejakou hodinu dve pozdeji, narazila by na podstatne mladsi a koncentrovanejsi masu lidi - lide by se vraceli z prace, byla by dopravni spicka, vice osob by cekalo na zastavkach MHD, a bylo by mezi nimi patrne podstatne mene gerontu.Je mozne, ze Hepnarova zhodnotila situaci tak, ze vetsi bystrost a pohyblivost osob mladsi a stredni generace by v dane situaci pusobila jako podstatnejsi faktor nez relativne vyssi koncentrace lidskeho uskupeni na zastavce, a ze je proto - v zajmu zabiti vetsiho poctu osob - precejen lepsi najet do sice mene koncentrovaneho, ale podstatne zranitelnejsiho uskupeni se spoustou gerontu prave jeste nekdy brzo odpoledne.V takovem pripade by preferovani gerontu k najeti nesouviselo ani tak s obzvlaste nepriznivym postojem Hepnarove prave k nejstarsi kategorii obyvatelstva, ale spise s technickou vyhodnosti najeti do gerontu z hlediska osoby, ktera chce prave timto zpusobem co nejjisteji usmrtit vetsi pocet lidi, a v zadnem pripade pritom nic "nezhudlarit".I tak ovsem spatruji v takoveto - byt jen technicky podminene - preferenci gerontu pri jejim zabijeni jakysi lehce "aristokraticky" rys Hepnarove. Zabijeni gerontu je sice naprosto stejne nezakonne jako zabijeni lidi jakehokoli jineho veku, ale tato cinnost presto ma - nazirame-li na spolecnost jako jednolity organismus - jiste benigni celospolecenske i individualni konsekvence, predevsim v ekonomicke rovine. Zemrou-li stari lide, lze po nich dedit, je mozne jim pozastavit vyplatu duchodu a jinych davek, neni nutne je jiz nadale lecit ve zdravotnickych zarizenich, ani se o ne jakkoli jinak starat. Jsou-li naproti tomu usmrceny deti ci mladi lide, spolecnost ztraci ty, do kterych jiz bylo neco investovano, ale jiz se to nikdy nezhodnoti. Da se tedy rici, ze smrt deti ci mladeze je za jinak podobnych podminek pro spolecnost jako celek (a samozrejme i pro blizke pribuzne obeti) masivnejsi ujmou nez smrt gerontu. Pokud se tedy Hepnarova i presto zamerila na zabijeni gerontu spise nez na zabijeni deti a mladeze, asi se citila prilis povysena na to, aby jako nejaka omezena kupecka dusicka usilovala o zpusobeni maximalni ujmy nenavidene spolecnosti pri vynalozeni stejneho mnozstvi energie a casu na svuj vrazedny zamer. Hepnarova tedy nejednala jako usmrcovatelka efektivne, ale spis jen v tomto smeru ucinila jakesi pateticke, povysene gesto. Pohrdala spolecnosti tak moc, ze se ani nesnazila ji poskodit podle svych nejlepsich sil a schopnosti.Stejne si ale nemohu pomoci, ze stari ji mozna autenticky trochu smrdelo tak jako tak. Jeji zivotni motto bylo: je-li tvuj zivot tezky a spatny, snaz se, aby aspon tva smrt byla dobra. Myslim si, ze i svoji smrti v utlem mladi dala najevo svou velkou nadrazenost vuci tem, kdo pokorne cekaji na utrapy stari, a jeji predchozi zabijeni gerontu tento dojem jeji subjektivni nadrazenosti vuci lidem starsim nez byla sama v mych ocich jeste umocnuje.

A snad jeste jedno upresneni: Olzina matka, MUDr. Anna Hepnarova, se odvolala proti rozsudku smrti nad OH, kterou vynesl Mestsky soud v Praze. Aby se ovsem toto odvolani mohlo projednavat, byl k tomu samozrejme nutny souhlas samotne - tehdy jeste nepravomocne - odsouzene. Jinymi slovy, Hepnarova behem sve inkarcerace prodelala jisty postojovy vyvoj k tomu, co ji ceka, a jeji pocatecni naruzive ocekavani popravy (nebo alespon volani po ni) se zrejme postupne menilo v obycejny lidsky strach ze smrti. S temi 20 mesici za vezenskymi mrizemi mozna prilis nepocitala, ale nemohla si myslet, ze to s ni vyridi bleskove. Takhle to fungovalo jeste napriklad za Francouzske revoluce, kdy si takova Charlotte Cordayova mohla vychutnat steti gilotinou jen kratkou chvili pote, co se hrde sama udala jako vrazedkyne J.P. Marata...

Olga se programově geronty...Ano, mezi jejimi ne-fatalnimi obetmi a ohrozenymi byli i lide mladsi 60 let - to ona jenom zabila same geronty; poranila a vyplasila vsak jiste i osoby jinych vekovych kategorii.Mou poznamku o vztahu Hepnarove ke gerontum berte jen jako hypotezu - v kazdem pripade, kdyby programovy cilem Hepnarove bylo zabjet predevsim skolni deti nebo kojence, asi by si pro svuj cin vybrala nejake jine casoprostorove souradnice. V komunistickem velkomeste 70. let, v dobe letnich prazdnin, za vsedniho dne brzy odpoledne, byla na ulicich kategorie gerontu jiste nadreprezentovana, a Hepnarova musela ocekavat, ze pokud se ji prave tehdy a prave v takovem prostredi podari nekoho zabit, budou mezi zabitymi predevsim stare osoby. To, ze neni znamo, ze by se k tomu jakkoli explicitne vyjadrovala pred cinem ci po nem (s vyjimkou jejich odpovedi na opakovane polozenou otazku, zda by byla ochotna najet i do deti), to prosim nikterak nepopiram.Co se pak tyce Vaseho nazoru, ze pokud nekdo za bileho dne srazi x chodcu a prohlasi, ze to udelal schvalne, ze jiz prakticky neni co vysetrovat, asi byste si paradne nerozumel napriklad s autorem stranek pantharei.estranky.cz. A pokud pak tentyz clovek rekne, ze chce trest smrti, taktez pochybuji o tom, ze prave takovato vule obvineneho by mela byt pri trestnim rizeni jakkoli smerodatna - justicni trest by mel byt trestem, a ne zdvorilostni pozornosti trestanemu, a ani ne ulitbou vetsinovemu verejnemu mineni. Sam sice mam tez pochybnosti o rade provedenych ukonu i o celkove delce vsech formalnich procedur v pripade Hepnarova, ale Vas radikalismus v danem smeru bych precejen tak uplne nesdilel...Na posledni recnickou otazku Vaseho prispevku pak nemam odpoved - sam jsem si tuto otazku ostatne jiz polozil v jinem diskusnim foru, a to se stejnou pochybnosti.

Zajimave tez je, ze vsech osm...Olga se programově geronty nezabývala, nijak je neřešila. V pátek odpoledne tam nebyli jen geronti. To, že tam zůstáli jen geronti, je způsobeno jejich zpomalenými reakcemi. Že se děje něco podivného, se dalo tušit, když se řítila z kopce. Mladí lidé uskakovali všemi směry, někteří i skákali do prosklených výloh, ale tím si zachránili život. Geronti trpně čekali a mysleli si, že se jim v poslední chvíli vyhne. Koho by to taky napadlo, taková věc se stala jenom jednou. Ona jen čekala, až tam bude víc lidí, takže 2x projela na prázdno.Trest smrti od začátku požadovala. Když jí poprvé policisti vyšetřovali, mohla třeba tvrdit, že jí selhaly brzdy, ale o nic takového se ani nepokusila. Ihned se ke všemu přiznala a rychle chtěla trst smrti. Nebylo prakticky, co vyšetřovat. Ale tehdejší justice pracovala stejně pomalu jako ta dnešní. Opakované zbytečné výslechy, nová přešetřování, otravování lidí, kteří k případu neměli co říct, např bývalých spolužáků, bývalých zaměstnavatelů a třeba i jejího bývalého mistra z učení z Chebu. Na co? Na hovno. Trvalo skoro 2 roky než jí pověsili. Přitom ona nic jiného nežádala. Žádost o milost podla její matka. Ale ta už to moc nezdržela, její zamítnutí trvalo několik týdnů, takže v celkové době se moc neprojevila. Olga chtěla trest smrti a společnost taky. Nebyla jiná možnost. A měla velikou pravdu. Kdyby tehdy spáchala sebevraždu, nikdo by si na ní ani nevzpomněl. Tímto se trvale zapsala do dějin. A komunistické nomenklatuře se moc nehodila do krámu, do těch jejich keců o šťastném životě pracujících a o případu se moc nemluvilo, jen šuškanda mez lidmi, na Západě by byla bývala ještě mnohem slavnější.Dneska by trest smrti dostat nemohla, je otázkou jestli by toto udělala, kdyby před sebou měla vidinu doživotního vězení.

jen se vykecej, ubožáku...Ubohost lidskeho udelu, a zejmena pak udelu ceskeho, je siroce sdilena. Jinym nadavame do ubozaku, ale sami jsme tragedi.

jen se vykecej, ubožáku...

Zajimave tez je, ze vsech osm obeti Hepnarove, ktere dotycna usmrtila, melo nad sedesat.Hepnarova si pro svuj cin zamerne vybrala takovy termin a takove misto, kde bylo mozne pocitat se zvysenou pravdepodobnosti vyskytu gerontu.Hepnarova zabila geronty, a sama zemrela mlada, ve veku nedozitych 24 let.V jejim zamereni na fyzickou likvidaci gerontu, a v jeji neochote dozit se stari, lze spatrovat znatelnou gerontofobii. Zabijejic geronty a podstupujic popravu v plnem rozpuku sve mladicke svezesti, Hepnarova demonstrovala mimo jine i svuj odpor ke starobe, se vsi jeji odpudivosti a existencialni podradnosti.

Kdyby vysetrovani Hepnarove, proces s ni a vsechny na nej navazujici dodatecne pravni ukony trvaly ne dvacet mesicu, nybrz napriklad jen polovicni dobu, verim, ze by Hepnarova prijala to vsechno s prikladnou dustojnosti sice sverazne, ale presto pomerne silne osobnosti.Hepnarova ve vezeni nikdy nenarikala, neprosila sve veznitele, vysetrovatele, zalobce ci soudce o zadnou milost, a podle jednoho z policistu, kteri ji videli brzy po cinu, to dokonce zpocatku vypadalo tak, jako kdyby se na svuj trest smrti primo tesila.O relativni sile jeji osobnosti svedci i jeji vicere lesbicke kontakty ve vezeni, ktere tez ponekud zpochybnuji jeji vlastni tvrzeni, ze je vpodstate frigidniho zalozeni.

Zlostny otec a chladna matkaPokud byl Olzin otec Antonin zlostny a surovy, zatimco matka Anna chladna, mohla to byt pro Olgu dosti fatalni kombinace.Podle meho mala ci dospivajici Olga stala o pozornost sve matky, ale ziskat tuto pozornost pro ni muselo byt mimoradne obtizne (jelikoz jeji matka snad napriklad nebyla s to rozpoznat dokonce ani jeji pokus o sebevrazdu, a rozhodla se jej misto toho vnimat jako "obycejnou" nahodnou intoxikaci).Dovedu si predstavit, ze aby se Olze podarilo aspon obcas a aspon nepatrne prolomit emocionalni chlad sve matky, musela pro to delat relativne velke problemy (napr. utikat z domova ci odmitat chodit do skoly). Za kazde podobne alotrium to vsak musela zaroven poradne schytat od sveho navztekaneho a suroveho otce, coz pro ni byla prave cena za aspon nepatrnou a pomijivou pozornost od chladne, unyle matky.Mozna se moc nemylim, domnivaje se, ze takovato rodinna vychova byla pro pozdejsi amok Hepnarove takrka idealni prupravou. Hepnarova se v detstvi naucila ziskavat si pozornost lidi vyvolavanim ruznych problemu, a zaroven si tez zvykla za to podstupovat ruzne tresty. Diky tomu si vypestovala odvahu najet do lidi, a byt za to nasledne veznena, souzena a popravena.Rozhodnuti Hepnarove v poslednich mesicich zivota tvrdit, ze do lidi najela "jakasi Olga Hepnarova", ale distancovat se od teto Olgy Hepnarove svym prestylizovanim do Sandy Winiferove, byl pak jeji mimoradne chytry tah. Dotycne se tak podarilo ponechat hanbu za svuj cin na svem otci a cele sve rodine, a zaroven se tvarit, ze s touto rodinou (a jeji hanbou) vlastne ona sama nema nic spolecneho...

Chápu.Dokud nestratíte...Ja bych neoperoval s ideologicky zatizenym konceptem "svedomi" ci "hrichu", a cetbu papezskych encyklik bych nevidel jako cestu k poznani cehokoli jineho nez katolicke doktriny. K takove cetbe bych se odhodlal, kdybych byl napriklad religionistou ci sociologem nabozenstvi. U lidi, kteri se domnivaji, ze jim nejake socialni encykliky pomohou k porozumeni spolecnosti jako takove, bych vsak osobne mluvil spise o indoktrinaci nez o nejakem poznani v pravem slova smyslu.