Je mi smutno

Zajímavej názor.Příjemnej.

Mit miminko jsem se bala, protoze se mi zdalo ze na to nemam, financne a psychicky, nevedela jsem na cem jsem s tim svym apod. Ted v 35ti jsem do toho vlitla tak trochu z nerozvaznosti, a ted jsem nejstastnejsi clovek na svete. Nemam cas na denik, ani na nic jinyho, s manzelem se snazime a jsme stastni. Mozna je to ta priroda, kdyz zenska nema dite v pravou chvili (kdyz je jeste mlada), tak zacne neco schazet. Ted bych nejradsi vratila cas. Mohla jsem mit deti dve, i manzel rika to samy. Predtim jsme byli sami, sice jsme si mohli "uzivat", chodit spat v 6 rano a mit kamarady, ale ja bych nemenila. Mejte holky dite, pokud vam "neco" chybi, k tomu prece tady na tom svete jsme!

Nedávno jsem se vdávala a po pěti letech chození s partnerem to bylo zase všechno moc krásný, byli jsme jako znovu zamilovaní, řikal mi často, jak moc mě miluje, byli jsme oba hrozně štastní, všechno bylo nádherný ... ale už se to zase bohužel vrátilo do starých kolejí. A z toho je mi smutno :o( Možná si stěžuju neprávem, protože s mým (teď už) manželem se k sobě chováme moc hezky, usínáme si v náručí, často se k sobě tulíme, dáváme si pusy, je to vlastně hrozně hezký, ale chybí mi ta intenzita jako byla na začátku vztahu nebo čerstvě po svatbě ... asi jde jen o zvyk, protože sotva bychom vydrželi pořád cukrovat, když spolu bydlíme a jsme spolu každý den. Ale cítim, že bych chtěla dítě, abych mu mohla dávat všechnu tu lásku, co v sobě cítim ... to bude možná ten hlavní důvod, proč je mi smutno.Jinak ještě k deníku: píšu si ho už deset let a vážně už mi mockrát hodně pomohl. Vypsat se ze všeho je obrovská úleva, člověk si setřídí myšlenky a mívám pak pocit, že na nic nejsem úplně sama, když si můžu zapsat i ty nejtajnější myšlenky, trable nebo i radosti. Takže psaní doporučuju ;o)

Jeste chci napsat zpatky Katce a Claudii, taky jsem se citila (citim) jako vy, byla jsem u psych. kde mi rekli ze je to deprese, pravdepodobne ma koreny v detstvi. Co mi mj. poradili, byla na pohled uplna "blbost". Rekli mi abych si kazdy den vyhradila nejakych 10 minut ke psani deniku, neni pry dulezite co si budu zapisovat, ale dulezita je pravidelnost. Kdyz pry vytrvam, tak za nejaky cas prijdu na to co me trapi, a take usetrim za chozeni k terapeutovi. Kdyz jsem to po nejake dobe zkusila, tak to pak opravdu zacalo fungovat. (V mem pripade jsem prisla na to ze muj problem nebyl v tatovi, ktery je podobny tvemu, Katko, ale problem je v me mame, ktera me mela nechtene, a tak mi to stale "vycitala", a proto jsem se citila nejista a nespokojena ve svych vztazich.) Jen chci napsat, ze jsem opravdu dosla k jadru problemu, jenom "hloupym" psanim deniku, a ted je to takovy muj prijemny zvyk, citim se jaksi spokojenejsi a klidnejsi. Ted si vzpominam, ze na pocatku jsem citila takove mensi (anebo vlastne vetsi) "zhorseni" deprese na pocatku. Zkuste to, za pokus nic nedate, a napiste mi zpatky, jak se mate, drzim palce.

Jaroslav je normální člověk na rozdíl od vás - Jaroslave je to správná cesta, taky se o to snažím ahoj čtenáři.

Chtela jsem si taky zaskuhrat jak je mi smutno ale konec tohodle fora me celkem pobavil. problem nevyresil, ale usmev vyvolal. no... tak se skorpete, nebot co se skadliva, to se rado miva :-)

Nahlížím,že: Klára by byla ideální partnerka pro Jardu. :-))

Mravní hlíídka už dorazila, ještě chybí zkopaný a bude to komplet:-))

Jarda - je ideově tápající úchyl, který zaslouží zbičovat do bezvědomí a poté poslat makat do těžkého průmyslu. Vězte,že tam by ho přešli roupy :-) Takže,není nic překvapujícího,že o babu nezavadí,tedy o normální holku. Ale může doufat,že jednou narazí na nějakou podobně dezorientovanou intelektuálku... ;-)

Móc pěkné. Tzv Parcifal, synátor jedné herečky Marušky která si vážila soli, tak ten začínal podobně. Samé zásadní postoje, alternativní způsob života (sem tam pohulit trávu) a pak zblbnul mraky lidí na novou svobodnou zemi. Ostatně v televizi o tom byla aférka. Děvčata se zdravým rozumem podvědomě cítí, že s tím Jaroslavem není něco v pořádku a proto je pořád sám. No, která by taky chtěla balit miminko do mechu, chodit furt pěšky, krmit se zrním a kozím sejrem a každou sobotu prodávat u silnice ty prima spirálky. To nepíšu o zákazech stýkání s rodičema, protože ovlivňují negativně konzumníma a konformníma názorama jeho potomka a očkují proti němu manželku. Ale třeba je Jarda jenom hodnej kluk, kterej si myslí, že tím svým zvláštním způsobem vnímání světa bude pro ženy zajímavější. Jenže, ono je to asi trochu jinak.

Pěkné stránky, díky!

Samozrejme, ze pred iham patri www.

Pro Adrianu: Mrkni na iham.cz/ock_prehled_eu.php

A v ktere zemi ockovani deti neni povinne, Radko?

Díky za odpověď. Jak by to bylo v tomhle případě, taky nevím. Možná poradí Jaroslav.

Pro j.: ja jeste deti nemam, ale uvedomuji si, ze to bude slozite. Nevim, jak by to bylo, kdybych porodila v jine zemi (mam tu moznost), kde to neni povinne a pozdeji, kdyz bych se vratila, jestli by me nutili do ockovani dodatecne. Jinak se omlouvam, ze se tu vyjadruju k ockovani, tema je trochu o necem jinem.

Radko, jak se Vám to daří - to odmítání očkování? Je to složité u těch povinných očkování, že. Mějte se skvěle.

Kiko, ja taky nechci ockovat sve deti a taky je chci vyucovat doma nebo jinou nez klasickou metodou. Myslis, ze musime byt v sekte? A proc jako? Protoze slepe neposlouchame nesmyslne diktaty spolecnosti a radsi vice naslouchame prirode? Zkus si zjistit, co do Tebe vlastne pri ockovani vpichujou a jake dusledky to muze mit.

Me se ty stranky libi moc.

paci sa mi ta stranka:)je to pekne, ze tak vytvaras zaujimave veci, mas svoj nazor, taky slobodomyselny clovek ako ja, pa