Pomočování v dospělosti

Jinak ohledně té psychiky má Mirka pravdu. Lidská mysl je nevyzpytatelná.Dcera na tom psychicky špatně je, ale z velké části hlavně kvůli tomu, co se s ní teď děje. Najít ten úplně první spouštěč ještě potrvá, zatím musíme pracovat na tom, aby si na současný stav zvykla a vyrovnala se s ním. Zatím to nese špatně a ruku v ruce s tím se její inkontinence zhoršuje. Už má za den víc nehod, než kolikrát si normálně sama dojde na záchod.'

Tak jsme ve středu koupily zalepovací kalhotky Boby Absorba, přišly mi pro Dominičin případ nejlepší. Bohužel jsme vzhledem k tomu, že se i pokakává, neměly moc na výběr. V lékárně nám doporučili přímo tyhle, prý mají nejlepší absorbční vlastnosti a všechno nejlépe udrží, ostatní byly moc tlusté. Tady tyhle teda taky nejsou zrovna nejmenší, budu muset Dominice pořídit i nějaké volnější kalhoty, protože s žádnými riflemi, které má, se nosit nedají. Ale zatím bude muset nosit sukni, já si teď vážně nemůžu dovolit měnit jí šatník, protože pět balení, která by měla vystačit na měsíc, vyšla přes 1000Kč. Doufám, že je potom budeme dostávat na předpis, protože jinak bych si nemohla dovolit dávat každý měsíc tolik peněz. Nevíte, jak je to potom, když bude mít dcera na plenky lékařský předpis? Pojišťovna bude hradit určité procento a bude na nás, jakou značku koupíme, anebo se to týká jen některých plenek? Dominika tyto nosí od středy a rozhodně neprotékají, vydrží několik počurání a dobře to sají. Při pohybu jsou trochu slyšet, ale to se snad v tom školním hluku ztratí. Bohužel, když se pokaká, cítit to jde. Není to žádná hrůza, ale nejsem si jistá, jak na to budou reagovat ve třídě. Doufám, že pokud se po takové nehodě půjde hned přebalit do čistých, tak by to snad mohlo jít a nikdo nic nepozná. Uvidíme. Každopádně v pondělí do školy půjde. Jak psal Kamil, je otázkou, jestli plenky stejně nakonec nebude muset nosit i v budoucnu, když se s tím vypořádá hned, bude to asi lepší. Psycholog s námi mluvil s každou zvlášť a musím říct, že si získal mou důvěru. Navrhnul pro dceru sezení jednou týdně. Co konkrétně jsme řešili si nechám pro sebe, protože to jsou vniřní rodinné věci, ale i holka s ním byla spokojená.'

Nemůžu se zapojit do debaty o úrovni různých psychologů, i když jsem takovou pomoc taky musela bohužel vyhledat. Ale mám asi obrovské štěstí, jezdím už skoro dva měsíce jednou týdně na konzultaci a jeho přístup je úžasný. A potřebuju to. Téměř před půl rokem jsem unikla z pokusu o znásilnění, pár metrů před naším domem. Nebylo to ovšem tím, že bych byla statečná nebo odvážná nebo ovládala různé chvaty. Naopak. V tu chvíli jsem dostala takový strach, že šlo do kalhot úplně všechno.A to ho tak zhnusilo, že utekl.Jak mi pak řekl psycholog, tak to prý někteří radí jako jednu z účinných obran proti znásilnění. Nevím, to jsem netušila, takhle komplet jsem se zřídila opravdu strachy. Jenže od té doby se mi čas od času vrací všechno v noci ve snech a bohužel se při nich většinou pomočím. Proto jsem vyhledala pomoc, už jsem byla z toho načisto hotová. Není to pravidelně, tak to řeším nepromokavou podložkou do postele,i když o ochraně v podobě plenkových kalhotek jsme taky na jednom sezení mluvili, ale to jsem odmítla. Nedovedu si to představit a krom toho mi už začíná být díky chápavému a citlivému postoji psychologa o trošinku lépe, i když to prý bude na dlouho. Ale fakt je psychika strašně křehká záležitost, nikdy bych to předtím neřekla. To je tak asi vše, co mohu z čerstvých zkušeností dodat k předcházející debatě. Ty problémy se dokážou zjevit raketově rychle....'

Já už jsem za posledních pět let pochodila tolik doktorů, psychologů, neurologů, psychiatrů... ale bez plínek se neobejdu.'

Kdyby tak pomohl někdo mě...Zoufalství, bezmoc, po dávně návštěvě lékařú nedůvěra v jejich obětavou práci a výsledkem jsou pleny, mnohohráte suché, ale...'

Tak to mě vomejou. Při těchto příznacích je neurologické vyšetření základ. Pomočování a neudržení stolice není onemocnění, ale příznak jiného vážného onemocnění. A načasování nic neznamená. Mimochodem znám dost lidí, co je z neurologické kliniky poslali domů jako zdravé a doporučili do péče psychologa i s nádorem mozku nebo míchy. A blbých neurologů znám taky mraky, včetně psychologů. Není udělané neurologické vyšetření a už má jistotu, že je to psych původu. Pokud budeš chtít mít jistotu naprosto správného vyšetření z oboru neurologie, můžu ti pomoci pokud to není blbý fór.'

Také už začínám být nedůvěřivý vůči některým příspěvkům, ale tohle si myslím může být pravda. Milada se potřebuje někde svěřit a je logické, že tohle nebude vyprávět ani své nejlepší kamarádce. Jako volba je tedy víceméně anonymní internet. Nakonec se ukazuje díky internetu, že lidí, co má tyhle problémy, je poměrně hodně. A mohou si sami vyměňovat informace, jen oni vědí, jak je to hrozný pocit a musí s tím žít. Sám nevím, jaká vyšetření se musí absolvovat, ale vím, jaké to je, když mně blízký člověk měl podobné problémy a sám vím, čím člověk prochází, když se ráno vzbudí v mokré posteli a řeší, jestli to byla náhoda, nebude se to opakovat apod.U Dominiky to může být psychické, nebo z toho stresu se spustil nějaký fyzický problém. Těžko říct, co je lepší. Po odstranění fyzického problému může být vše OK, ale podle mě je lepší vědět, že je dítě v pořádku a pracovat jen na zlepšení psychiky. Jen mě překvapilo, jak rychle se to vše rozběhlo. Asi na tom musí být psychicky špatně. Plenky podle mě šustí jiné víc, jiné méně. Nikdo v okolí nečeká, že by někdo měl plenky i smrad se dá zakrýt, že si někdo prdnul. Plenky na den jsou méně savé proti nočním, právě aby byly nenápadné. Jen bude muset mít někde náhradní plenky a vymyslet, jak je propašovat na WC a v klidu se přebalit. Víc toho plenka pobere, když se dá do jednorázové několik bavlněných, ty hodně nasají, ale bude to víc cítit. Přeju hodně štěstí v utajení i na vyšetření.'

Ale my u psychologa byli až na závěr! To tu diskuzi nečtete? Byla jsem s ní u obvodní lékařky, poslala nás na urologii, dcera absolvovala i několik vyšetření v nemocnici, výsledek byl, že je zdravá. Teprve potom nás poslali k psychologovi. Neurologické vyšetření jí nikdo nedělal, ale to taky nejspíš u nočního pomočování není pravidlem, enurézou trpí dost dětí i teenagerů. Teprve psycholog při sezení potvrdil, že příčina je v psychice. Ostatně i to načasování - tj. po rozvodu, na to poukazovalo už prve. Teprve když jsem nás k němu objednávala znovu s tím, že dcera krom moči neudrží ve spánku už ani stolici a začíná s tím mít problém i přes den, tak hovořil o nutnosti neurologického vyšetření. Já vám za pomoc budu samozřejmě moc vděčná, nicméně vyšetření bychom měli mít již zajištěno, uvidím, co se ve čtvrtek dozvím od psychologa. Každopádně i on sám si spíše myslí, že je to psychického rázu , i včetně toho zhoršení, ale říkal že tady je přece jen nutné pro jistotu vyloučit možnost, že se jedná o mozkový nádor nebo nějakou nemoc ovlivňující mozkovou činnost.A to jestli plenky, které používá na spaní šuští, to je přece jedno, ne? Navíc ty naše nijak zvlášť nešustí. Používala je i na cesty vlakem a nikdo si toho nevšiml. A hlavně počítám že na denní nošení je k dispozici něco diskrétnějšího, co bude moct nosit do školy.'

No co se mi nezdá. Hlavně pokud navštívíte psychologa jako prvního s tímto problémem a zvláště pokud se to rapidně horší, tak i ten nejblbější psycholog, pokud nemá v ruce vyšetření, že se nejedná o organický původ, tak nestanoví psychycký původ potíží a nezbytně vás musí poslat k neurologovi a psychiatrovi, jinak má na krku zanedbání péče, včetně soudu a případně zavření praxe. To je to, co se mi nezdá po odborné stránce.Pak tu vykládáš, že ji balíš do plenek a že šustí sis nevšimla? To se mi taky nezdá. A pak se mi nezdá, že to tady konzultuješ na fóru, aniž bys navštívila především lékaře, což za tohoto stavu je normální. To je taky trochu divný, pokud chceš řešit její stav.A pak ti můžu nabídnout vyšetření u špičky naší neurologie, pokud to chceš opravdu řešit a pomoct jí, pokud je to, co tu píšeš pravda.'

Milý neznámý, já se přece nemusím snažit vás nějak přesvědčovat, snažím se jen vyřešit problém, který máme a píšu to tak, jak to je - opravdu nebudu přemýšlet, zda to na někoho působí věrohodně nebo ne. Nechápu, kam tím vším míříte, ani co se vám nezdá.Pro mne je teď nejdůležitější vyřešit tu školu a pak se soustředit na ostatní věci. Já opravdu nemám zkušenosti s tím, jaké pomůcky jsou k dispozici pro inkontinentní lidi a už vůbec netuším, zda se jejich používání dá nebo nedá utajit. Dneska jdeme s dcerou koupit nějakou zásobu plenek na denní nošení, zatím máme jen ty, které má na noc, a ty nejsou na nošení ve škole zrovna vhodné. Pobavím se s lékárnicí o možnostech a uvidíme, podle toho se rozhodnu i jak s dcerou ve škole. Zhoršilo se to teprve v neděli, ale nevypadá to, že se to jen tak zlepší, momentálně trpí únikem moči i stolice jak ve spánku, tak přes den. Někdy na záchod stihne a někdy ne, proto se dá bohužel čekat, že se ve škole krom počurání občas i pokaká. Já chápu, že tohle pro ni bude dost komplikované, i s výměnou špinavých plenek ve škole, opravdu netuším, jak moc to půjde nebo nepůjde poznat, když se do plenek pokaká. Ráda bych, aby v pondělí už šla do školy, ale pokud by to mělo znamenat, že to na ni "praskne", tak zkusím vymyslet, jak ji od toho uchránit. 17 je křehký věk, holka si hledá své místo na světě, snaží se nějak zařadit, učí se kdo vlastně je, i když to zní jako ze špatného románu. Kdyby její spolužáci věděli, že má na sobě plenky do kterých se počurává a pokakává, rázem se přesune mezi outsidery a mohlo by ji to hodně negativně poznamenat do budoucna.'

Ahojky,'S tim prerusenim, doktorka by musela napsat duvod, myslim, ze i diagnoza psychyatra jako spatny dus. stav by se dl akceptovat.Nebo co dalkove, ze by jezdila jen na zkousky, ci mela ind. plan? Mela to takhle nase tehotna kamoska.A co se tyce pomoci vyucujicich, mela by o tom vedet, ale mnohdy vyucujici ve snaze pomoci spise ublizi.

Jo, pokud bude mít ty natahovací, tak menší počurání utají, ale je otázka na jak dlouho, moc tomu nedávám. Pokud nosí zalepovací, tak šustí víceméně všechny a to se provalí ještě ten samý den. A pokud se pokadí ve škole, tak může mít pamprsky jaký chce a nic ji nezachrání.Milado, ale zjevně o pamprskách nevíš nic a na základě toho mám pocit, že to tu píše úchylák a možná druhý mu odpovídá, pokud to není někdo, kdo je zneužitý a myslí to dobře. A z tvé strany je tam ještě dost jiných nelogičností, které jsou v rozporu s tím co píšeš. Doufám, že tvé další příspěvky, pokud nějaké ještě budou, mě přesvědčí o opaku, ale zatím mám fakt pochybnosti, že to tak není a nebo je, ale pak zjevně nepřemýšlíš.'

Uvidíte, co psycholog poradí. Aspoň, že už chápe, že bez plenek to nepůjde, protože by se to ve škole profláklo hned. S plenkami to přeci jen může úspěšně tajit. Máte pravdu, kdo by se s tímto chtěl chlubit, pro řadu lidí je tohle téma tabu. Už se sice rodiče nestydí mluvit o tom, když se jejich děti v noci počůrávály, ale to jsou případy, které skončily s pubertou. A víceméně se to už bere v okolí, dítě prostě později dozrálo. Ale pokud je to opačně, kdy to naopak v pubertě začne, tak to každý bude tajit. Vaše dcera se jen musí naučit před spolužáky nehody maskovat, aby třeba nezčervenala pokaždé, když se jí to stane apod.'

To s tou třídní asi raději nechám tak, s tím prořeknutím máte pravdu. Ostatně snažím se, aby to vědělo co nejméně lidí z našeho okolí, proto tu naši situaci probírám spíše tady, kde je to anonymnější. Ne snad, že bych se za dceru styděla, jen nechci, aby se setkávala s výsměchem a pohrdáním okolí, takže kamarádkám u kávy o tom rozhodně nevyprávím.'

Psychologovi docela věřím, už minule určil za příčinu psychiku, není to tak, že by dceři nic nenašli a tak to svedli na hlavu, on se jí věnoval docela dlouho.Dominika je teďka ve druháku, takže ji čeká ještě 2 a půl roku studia. Takže případná ostuda před spolužáky by se s ní táhla ještě dlouho. Na druhou stranu od prvního počurání se její problémy jen zhoršují, nevím, proč teď předpokládat, že do ledna to bude v pořádku, bohužel. No, bude to muset chudák s plenkama vydržet i ve škole. Já se s ní o tom už ráno bavila a ona se toho strašně bojí, na druhou stranu neprotestuje, protože bez plenek by si tam už jít netroufla, teď je opravdu potřebuje. Bohužel nehody pokračují, ráno byla opět pokakaná a během dopoledne se počurala. Vypadá to, že to samo jen tak neodezní. Úspěchy by ji jistě povzbudily, jenže zatím se nedostavují a každá další nehoda to zhoršuje.'

Určitě to chce vyšetřit, ať máte jistotu, že je zdravotně v pořádku. Přerušení studia je taky řešení, ale pokud se to nezlepší, bude v nich muset do školy jednou stejně a s jinými spolužáky, nebo dohánět učivo, bude to pro ni horší. Také by to pak chtělo vymyslet nějakou vhodnou legendu, co jí bylo, že tak dlouho chyběla. Jestli to říct třídní? Možná by to bylo lepší, ale zas aby se to od ní náhodou (něchtěně se prořekne) nerozneslo mezi další učitele a nakonec i žáky. Vychází mi to, že Dominika je na střední a ještě nějakou dobu tam bude, ne? Odhadem rok. To by nějak vydržela, kdyby se to náhodou profláklo a pak už se s nimi prostě nemusí setkat. Snad to ale nebude zapotřebí. Když to zvládne pár dnů ve škole bez nehody, mohlo by jí to povzbudit.'

Se divím psychologově jistotě. Nechtěl jsem to s tím nádorem napsat na tvrdo, ale kdyby to byl nebo i něco jiného, tak ne každý neurolog je na takové odborné výši, že takové onemocnění je schopen zjistit včas, neboť neumí pracovat s kladívkem, natož, že by uměli řádně číst snímky, či vyhodnotit záznam EEG. Takový je bohužel stav našeho zdravotnictví a i když neurolog vyloučí organické onemocnění, nemáte jistotu, že je jeho závěr správný. U nás to jsou pouze jednotlivci co tento obor ovládají dokonale.'

Marku, s tím přerušením studia jste mi nasadil brouka do hlavy. Vůbec nevím, přiznám se, jak to chodí, ale na takovou dobu já sama dceři omluvenku napsat nemůžu. Musela by to napsat lékařka a nejsem si jistá, jestli by škola akceptovala takřka dvouměsíční nepřítomnost jen kvůli tomu, aby holka nemusela do školy v plenkách. Je to sice dost ponižující věc, ale nejsem si jistá, zda to budou brát jako zdravotní problém, který opravdu brání v docházce. Zkusím zjistit, jak to je. JInak by to samozřejmě řešení bylo, vážně se mi moc nechce posílat ji do školy v plínkách, mám strach, že to na ni praskne a spolužáci ji sežerou.'

I sám psycholog mi říká, že zaříédí i objednání dcery na nerologii, protože takto se někdy projevuje třeba i mozkový nádor apod. ALe říkal, ať nemám strach, že si je z minula celkem jistý, že příčiny dceřiny inkontinence jsou rázu psychickéh, že to vyšetření jen bude pro naši jistotu a klid.'

Milado, věřte nebo ne, skutečně to takto terapeutka praktikovala'