Reklama

Pomočování v dospělosti

Dáša (Čt, 5. 4. 2007 - 08:04)

Ahoj Ireno, nemám už teď nutnost sem psát jako vloni, tehdy mi to pomohlo, i ti chápaví kluci mi moc pomohli, jak jsem se o nich zmínila posledně. Teď jsem vlastně jen čekala, jestli se ozveš, a určitě ne proto, abych se o sobě dočetla. Budu moc ráda, když ti trochu pomůžu, tak jak se mě dostalo pomoci minulý rok. Chvíli to trvalo, než jsem si to s pomocí těch bezva kluků dala všechno v hlavě do pořádku, takže taky vydrž, nejde to raz dva. Jedinou věc ti můžu doporučit, fakt velmi doporučit, na základě zkušeností. Ireno, nestresuj se, to co jsi zažila v tom metru, bylo zbytečný, kdyby ses odhodlala k těm plenkám. Vím jak ti je, prošla jsem si tím, napřed to byl blbej pocit, říkala jsem si pořád velká holka a budu nosit plíny jak batole, ale suchý oblečení za to stojí. Měla jsem teď ve škole hodně zápřah, takže moje noční problémy se vrátily trochu ve větší míře, a když jsem se probudila mokrá dvakrát v jednom týdnu, tak si máma se mnou sedla a v klidu jsme se u snídaně domluvily, že si teda zase budu brát na noc plenky a mám klid a hlavně je ráno suchá postel, tenhle pocit je k nezaplacení. Asi si s tebou teď nemá kdo sednout, tak ti to píšu. Překonej ten počáteční blbej pocit, že musíš mít ty plenky mít, uvidíš, že sucho za to stojí. A to ještě máme výhodu proti klukům, že si můžeme vzít sukni a není poznat vůbec nic (když si vezmeš elastický kalhotky přes jednorázovky , tak je to stáhne a ani tolik nešustí). A kvůli příteli se netrap, jestli se k tomu nedokázal postavit tak jako moje máma a podržet tě, tak asi buď ráda, potopil by tě určitě dřív nebo později. Tak to zkus zvládnout a napiš zase, pomáhá to, věř mi.'

Kamil (Út, 3. 4. 2007 - 22:04)

To je doslova horrorový zážitek, co popisuješ z toho metra. To muselo být hrozné sedět v tom až na konečnou a přejet svou výstupní stanici, protože si věděla, že by si toho okamžitě všichni všimli. Počítám, že si šla poslední, aby to nikdo neviděl. A rozhodně považuji za odvahu, že si v té mokré sukni stopla taxíka.Jestli to vsáklo sedadlo a nesteklo nic dolů, tak si toho asi nikdo nevšiml. S těmi černými sukněmi to děláš dobře, na jiných barvách by to bylo vidět víc. Stejně tak v práci, mít náhradní kalhotky i punčochy. Opravdu zkus ty pleny, minimálně na přesun z domova do práce a naopak. Vždyť kdyby bylo chladněji riskuješ chozením v mokrém nastydnutí. A tu vložnou plenu ti kalhotky krásně přichytí k tělu.Částečně vím, co zažíváš. Před nějakou dobou mně také zničehonic trápila představa, když není blízko WC, začne se mi chtít. Začalo se mi třeba chtít v metru a to jsem jel jen 10 minut. Je to o psychice, dnes už na to nemyslím a je to dobré. Zejména se mi to stávalo, když jsem cestoval sám, když jsem s někým cestou mluvil, tohle mně nenapadalo a pak se to spravilo časem.Nejnovější zážitek jsem měl teď cestou na dovolenou. Hrozně se mi chtělo čůrat, navíc venku dost hustě pršelo. Na dálnici zastavit nešlo, parkoviště pořád nikde. Když už jsem se smiřoval s tím, že se počůrám, objevila se spása - cedule s informací parkoviště 500 m. Zastavili jsme a já si ulevil. Už jsem ale nedoufal, bylo to v poslední chvíli. Zadržoval jsem to snad 20 minut.'

Irena (Út, 3. 4. 2007 - 20:04)

Děkuji Kamile za radu. Asi to budu teď muset opravdu zkusit.Musím dopsat co se mi teď děje. Minulý týden jsem v práci nedoběhla na záchod ale protože nosím sukně nad kolena odnesly to jen kalhotky a punčochy, které nosím rezevní, takže si toho nikdo nevšiml. V pátek jsem zase to pustila typicky přede dveřmi bytu než jsem odemkla, ale dnes jsem se počůrala v metru. Je to děsné. Během dvou stanic kdy jsem si najednou uvědomila, že WC není nablízku a přišlo nucení tak silně, že bych nestačila ani dojít ke schodům. Navíc jsem měla jen sukni se sáčkem. Zůstala jsem sedět a nikdo si neumí představit tu strašnou bezmoc, když se to snažíte udržet a předem víte že je to marné. Seděla jsem v mokru až na konečnou a brečela. Lidé si toho určitě museli všimnout. Nosím sice černé sukně, ale na té je to taky přese vidět. Vzala jsem si taxíka a jela jsem se domů vybrečet. Do teď jsem ani nic nejedla.'

Kamil (Út, 3. 4. 2007 - 19:04)

Ireno, je dobře, že si zase napsala. Doufám, že se ti tím aspoň trochu ulevilo. Určitě je to pro tebe těžké, ale zapomeň na něj, když se k tobě zachoval takhle. Přece za to nemůžeš a snažíš se s tím něco dělat. Je hloupý, ale ty jsi odvážná, že si mu to řekla. Asi by bylo horší, kdyby se ti to stalo před ním. Takhle tě aspoň neviděl, ikdyž to o tobě ví.A nechápu, co na tom vidí za vadu. Mně by tento tvůj problém rozhodně nevadil. Potřebuješ někoho, kdo s tebou bude mít trpělivost a bude ti v tomhle oporou. Věřím, že se toho dokážeš zbavit. A jestli to teď opravdu s tvým měchýřem horší, tak je to jasný důkaz, že jde o psychiku. Musíš se co nejdřív dostat do pohody, pak se to zlepší, uvidíš.A ty pleny určitě zkus. Vyhneš se ostudě a budeš v klidu. Ber je jako poslední instanci, když nenajdeš toaletu nebo už to prostě neudržíš. Ale vždy se snaž to držet co to půjde, ikdyž je budeš mít na sobě.Jestli ti mohu doporučit, kup si Abri Form X Plus (14 ks) stoji jen 274,- a jsou hodně savé. Jsou to takové vložné, takže si je na toaletě bez problémů sundáš a zase nandáš. Pokud by ses styděla je koupit, jsem ochoten ti pomoci. Od doktora bys je mohla dostat i na recept zadarmo, ale asi by si musela absolvovat řadu vyšetření.'

Irena (Út, 3. 4. 2007 - 19:04)

Děkuji hlavně Dáše, že se mi snaží pomoci. Jenže já jsem už úplně v háji. Moc jsem se rozmýšlela, jak to říci příteli, až jsem konečně jednou při sklence vína se odhodlala. Myslela jsem, že tak jak jsem mu to podala to vezme, ale on mi na to náhle řekl: A to chceš říct, že se klidně třeba mezim lidmi po......? taková pěkná ženská a zase má takovou vadu! Během dalších dní se mi začal vyhýbat, a před týdnem jsme to skončili. Sice se vymlouval nakonec, že to není tímhle problémem, ale že si už nemáme co říct, ale já si vím své. Jsem teď úplně v háji. To co se mi podařilo od ledna zlepšit, je pryč. Uvažuji opravdu o plenách, každou chvíli to někde neudržím.'

Marek (So, 31. 3. 2007 - 10:03)

Když je měchýř plný, tak se ti vyprázdní bez ohledu na to, kde zrovna jsi nebo jestli chceš. A ve spojení s alkoholem dochází snad k dočasnému znecitlivění nervových vláken, takže ani mozek nedostane signál, že je měchýř plný. Ten se vyprázdní a to poznáš až podle mokrých kalhot, že ses počůrala. S tím rozhodnutím ohledně alkoholu to ti chválím.'

Jarča (So, 31. 3. 2007 - 09:03)

Marku, to je právě ono co je pro mě šok, že jsem si vůbec nic neuvědomovala, vůbec nevím že se mi chtělo na záchod a že jsem to udělala do kalhot a před lidma k tomu, nevím nic. Nesáhnu na pití, jsem rozhodnutá pevně. A zase máš pravdu, protože už jsem musela párkrát vyslechnout otázku co kalhoty, jestli jsou suchý..'

Marek (Čt, 29. 3. 2007 - 23:03)

Jarčo, tak to je slušná ostuda. Na druhou stranu sis to v té chvíli neuvědomovala. Neznámí lidé ti vadit nemusí a tví kamarádi ti to budou určitě často připomínat, hlavně, když se napiješ. Budeš si na to muset zvyknout.'

Jarča (Čt, 29. 3. 2007 - 22:03)

Markovi: no jo, nedělej...varování a lekce to je teda pořádná. Tak jsem si to poskládala všechno, kamarádi mi to velmi dopodrobna popsali, měli z toho děsnou srandu, no. Ostuda jak nevim co, počurala jsem se prej těsně před vystupováním z noční tramvaje, takže to jako asi vidělo plno lidí, ale nevybavuju si, že by tam byl někdo jinej známej. Od mámy jsem to druhej den taky pořádně schytala, tak máš pravdu...hodně velký varování. A že je takovejch plno mě proto ani nijak neuklidňuje, ale díky za podporu.'

Marek (Ne, 25. 3. 2007 - 15:03)

Jarčo, nic si z toho nedělej, takových co se počůrali pod vlivem alkoholu, je plno. Problém by byl, kdyby se ti to přihodilo pokaždé, co si dáš něco alkoholického. Jinak to hoď za hlavu nebo to ber jako varování, aby si to příště s pitím zase nepřehnala a nedopadlo to stejně.'

Marek (Ne, 25. 3. 2007 - 15:03)

Jarčo, nic si z toho nedělej, takových co se počůrali pod vlivem alkoholu, je plno. Problém by byl, kdyby se ti to přihodilo pokaždé, co si dáš něco alkoholického. Jinak to hoď za hlavu nebo to ber jako varování, aby si to příště s pitím zase nepřehnala a nedopadlo to stejně.'

Jarča (So, 24. 3. 2007 - 15:03)

Už druhý den hledám různě na netu, až mě to doklikalo sem...Stala se mi totiž taková věc...no...předevčírem jsem slavila s několika nejbližšima kamarádama osmnáctiny, no a dost se mi to vymklo. Není mi to zrovna dvakrát příjmený popisovat, ale musím..mám trochu okna z návratu domů, pak mi říkala druhej den máma, že bylo skoro půl třetí. Ale co se mi vybavuje, že mi kamarádi pomáhali domů, ale hlavně když jsem přišla domů, tak jsem zjistila, že jsem se někde cestou počurala, byla jsem mokrá až do bot, to se mi stalo naposled před ani nevím kolika lety. Mámu jsem vzbudila při návratu, no průšvih děsnej, bohužel jsem druhej den zjistila, že to nebyl sen, máma mi ty mokrý džíny i punčocháče s kalhotkama naházela do kbelíku a nechala v koupelně...Je mi z toho všeho docela na nic....Ještě jsem s nikým z kamarádů od té doby nemluvila, tak mám taky strach, co mi všechno řeknou, ale musela jsem to někde dostat ze sebe. Ahojte'

Michal (Ne, 18. 3. 2007 - 20:03)

Karle mohl by si mi prosím zaslat kontakt na nějakého toho hypnotéra...Předem děkuji...'

Návštěvník (Pá, 16. 3. 2007 - 10:03)

vašík nebo druhá erika?'

Vašík (Pá, 16. 3. 2007 - 10:03)

Ahojky, jestli máte chuť se mě na něco zeptat ohledně počůrávání a plínek tak mi pište na Vendulka0"seznam.cz.Já se počůrávám a musím nosit plínky pořád tak se mě můžete ptát na co chcete ohledně počůrávání. Odpovím úplně na všechno a popravdě.'

Lukáš (Pá, 9. 3. 2007 - 10:03)

Je mi 13 let a často se ve dne i v noci počurávám. Od malička nosím plínky. V noci mi to nevadí protože mě maminky přebalí, ale ve dne je to horší. Když jsem byl na táboře tak mi to hodně vadilo ale niak sem to přežil.Napište mi prosím na muj email Raiman.L"seznam.cz jak bych to moh řešiT. Děkuji za napsání'

Karel (Út, 6. 3. 2007 - 00:03)

Já jsem tím trpěl od dětství až do 20 let.Navštívil jsem několik léčeben,ale pomohl mi až hypnotický spánek,kdy mě v hypnoze vsugerovali že se mi chce moc čůrat a to mě vždy vzbudilo a budí dodnes,ten tlak v měchýři.od té doby mám pokoj a nemusí brát ani žádné léky.'

Marek (Pá, 2. 3. 2007 - 16:03)

Neznámá (poslední příspěvek): A smím se zeptat v kolika letech to přestalo? Dcera s tím problém neměla? Někde jsem četl, že pokud tím trpěl jeden z rodičů, je pravděpodobné, že i potomek bude mít tyto problémy taky. Trpěli tím oba, je to skoro jistota.'

Návštěvník (Čt, 1. 3. 2007 - 23:03)

Bohužel i já jsem trpěla nočním pomočováním do dospělosti,lékaři nikdy nezjistili čím to je . Teprve když jsem otěhotněla, tak najednou jako když utne. Dceři je nyní 19. let a za celou dobu se mi to již nestalo. Ale je pravda, že se budím 2-3x za noc na wc.'

Návštěvník (Út, 27. 2. 2007 - 09:02)

líde: a když už máš manžela, tak co zkusit dochodit základní školu?'

Reklama

Přidat komentář