Dispoziční prognostika

Co je tedy zrůdné? Vše, co slouží člověku k tomu, aby prosazoval vlastní zájmy nad zájmy kosmo společnosti. Jaký má zájem kosmo společnost? Zájmem kosmo společnosti je sdílet vše, co vede k rozvíjení sdílení a ne jeho potírání. Jen skutečná bohatost obohacuje kosmo společnost. Obohacuje sdílení. Jen bohaté může tvořit bohatý život. Lidé ale obtížně hledají pravdu, protože jejich možnosti jsou omezené. Pokud by se pravda nabízela sama o sobě bez úsilí, byla by pouhým hadrem, kterým lze vytřít lži. Proto je asi skrytá. Aby člověk nalezl zkušenost, která by způsobila, že by si pravdy vážil. Nebo se pravd nabízí a člověk ji nevidí. Protože má své ego a ono by se urazilo, kdyby zjistilo, co je pravda. Tedy na jedné straně člověk pravdu hledá proto, že jí ze svého ega odmítl. Srandovní člověk nemyslíte. Kde je tedy pravda a kdo ji může najít? Jen ten, kdo ji hledá? Nebo právě ten, kdo ji nehledá? Komu se otevírají brány pravdy? Nevinnému, protože nežije pro svůj prospěch? Je tedy nutné jít cestou osobního kosmo sdílení, které naplňuje paměť, pro možnost volit vlastní cestu. Cestu dobra. Totiž jen veškeré souvislosti umožňují pochopení, které určuje, co je pravda. Pro pravdu je potom nutné přijat vše, veškeré pravdy a veškeré lži, což je evidentní, neboť to svět umožňuje. Kdyby to neumožňoval, nemohla by existovat svoboda volit. Kosmo svět tedy umožňuje kosmo sdílení. Sdílení všech pravd a lží, z nichž se čerpá. Mělo by se z nich čerpat však tak, aby nebylo toto sdílení mařeno, ale aby doplňovalo samotné žití života. To tedy znamená evidovat lež a přijímat pravdu, kdy lež je jen pouhou zajímavosti, která sice existuje, ale slouží jen jako zajímavost, obohacuje argumentaci při hledání pravdy. Kosmo sdílení tedy hledá sdílení, ale jen pravda je to, co slouží k tomu, aby to mohlo plnohodnotně existovat. Protože lež je lží proto, že sama o sobě sdílení ničí, přestože ho obohacuje. Což musí být evidentní pro toho, kdo pravdu hledá a pravdu nalézá. Který člověk to ale je? Který? Který je snad Bohem, aby věděl snad vše?

Cesta diskreditace je cestou propagandy. Vše co se nehodí pro vlastní pohodlný život, musí být jasně a nekompromisně zničeno. Důraz je kladen na to, co jasně zničí veškeré snahy o osvětu. Pravda je hnijící větev, proto ji lze snadno ulomit a umlátit s ní ty, co ji nekompromisně zastávají. Hodí se vše. Sdělovací prostředky a také jiní lidé, kteří ve své naivitě slouží zločinu. Kdyby lidé chápali, že pravdu nelze zlomit, nemohli by nikoho umlátit. Chyba je v tom, že se nejedná o pravdu, ale o samotného člověka, kterého lze umlčet a lží zmrzačit pro prospěch zrůdného.

Žádná metoda není hned...Jak dlouho, tedy vy sami dipáci, vytváříte sytém, podle kterého testujete lidi a upravujete, že nedokážete, jak tvrdíte, zjistit jméno, příjmení a datum narození klienta, který před vámi fyzicky sedí, protože na to nemáte postupy. Přitom mu naprosto nevinně tvrdíte, že má tu a tu poruchu, kterou je třeba upravit a za úpravu je přece slušné zaplatit. Podle toho jak jednáte, by člověk usoudil, že jste schopni naprosto zásadně něco tvrdit podle toho, co změříte virguli, i když teď tvrdíte, že měření stále ještě nefunguje, tedy nefunguje jen u toho, co samo dokazuje, že vám to prostě neměří. To je ale vrcholem hamižnosti a svinstva, které vytváří tato odporná a chamtivá civilizace telestetická. Zrůdná civilizace, která je schopna tvrdit klientovi, že je bezcharakterní na základě měření virguli, aniž by došlo k ověření u druhých lidi, kteří by to mohli potvrdit nebo vyvrátit. Tahle ta civilizace vytvořená podle představ Sohra, nakonec bude zasahovat do rozhodování lidí prostřednictvím toho, co sami dipáci naměřili virgulí. Který politik bude potom vyhovovat komu, aby byl volen. Ten, co bude potírat telestetickou civilizaci, protože je to charakterní? Nebo je necharakterní, protože tuto možnost potírá? Kdo má tedy zájem na tom, aby byl někdo budižkničemu, idiot, magor, úchyl, pedofil a jinak vůbec cokoli, když jde jen o sadismus, sloužící k diskreditaci osoby, která se staví sama snad nepřátelsky k faktorům, které nelze vědeckou metodou doložit, protože vy tvrdíte, že hledáte teprve postupy, jak změřit jméno, příjmení a datum narození klienta a přitom zásadně tvrdíte a utvrzujete druhé v tom, co jste jinak virgulí změřili. Nakonec klient který chodil na klientelu a platil,je bezcharakterní zrůda, protože odmítl dipáka podporovat a chce ho žalovat. Nakonec nestačilo ani 12 klientel a 12 tisíc, které by potvrzovaly opak. Nejedná se tedy v tomto směru o úplatek, který má umožňovat fungovat normálně ve společnosti proto, že se za nějaký argument postaví dipák, nebo dokonce celý jeho spolek. Kdo je tedy prodejná kurva, klient zaprodájící se skeptikům, nebo dipák umožňující prosazování výhod? Není potom tvrzení, že je někdo něčím jen snahou diskreditace nebo snahou prosazení? Jaký má tedy cíl dispoziční prognostika? Jak přistupuje k těm, co odmítají její evidentní pravdy? Co se ve vztahu k lidem odehrává v dnešní společnosti, která se snaží ututlat negativní obrázek o sobě a přitom vytvořit image demokratické společnosti, ve které mají všichni stejná prává? Společnost noetis alias dipos dostala od Grygara a jeho Sysifa bludný balvan. To však naleznete jen na internetu. Proč tento fakt není uveden v brožurkách pro klienty, když sám Sohr uváděl, že je třeba konečně pravdivě osvětově vzdělávat. Osvěta znamení informovat o všech skutečnostech, bez ohledu na vlastní nebo skupinové zájmy. Pokud se tak neděje, jedná se o propagandu, která je sama o sobě terorem. Co je třeba tedy šířit v rámci vlastního zájmu? Pravdu. Protože jen pravda umožňuje, aby byla nalezená jiná pravda. Jen pravda s pravdou není nikdy totiž v konfliktu. A kde je tedy chyba? Chyba není v pravdě, ale v lidech, kterým brání, aby žili z nějakého prospěchu. Proto ji tedy potírají, nebo vytvářejí lži, aby si prospěch udrželi. Proto také existuje propaganda. Lidé zůstanou lidmi a budou dále žít pro svůj teror propagandy, protože neumí žít jinak. Nebo umějí, ale nechtějí pozbyt moc nad druhými. Cesta člověka k člověku je cestou položených otázek. Odpovědi mohou být lživé, proto aby ji bylo možné naplnit, musíme pochybovat a ne bezhlavě věřit všemu. Proto: Credo in cognitione! To je to jediné, čemu mohu věřit! Nakonec i to lze diskreditovat, neboť to může tvrdit zločinně bezcharakterní člověk, nebo dokonce sám pedofil. A pedofil snad proto, že se to někomu hodí. Aby totiž nemohl prezentovat postoje, které popírají tvrzení těch, kteří žijí pro osobní prospěch a výhody, kterým slouží.

Žádná metoda není hned dokonalá. Také má vždy své limity. Prací s ní a jejich ověřením zjištujeme, na co je ten který postup vhodný a také v jakém rozsahu, přičemž v mnoha případech i částečné vnímání něčeho mimo normální svět je úžasné a mělo by být podporováno, aby ti, kdo to umí, se to naučili lépe ovládat a také to předávat dál.Pokud se to nebude dít, budeme nakonec ochuzeni všichni.A již 2500 let je známo, že inteligence není samospasitelná a bez zájmu, zvídavosti a touhy poznávat nové věci je to jen kultivovaná cesta ke mylným závěrům.

Proč když jim to virgulí měří se ptají na iniciály svých klientů. Mohou si ty iniciály přece sami změřit. Vždyť přece tvrdí, že pan Kahuda dokázal svou mentionovou teorii, že mimosmyslové vnímání funguje. A také mají přece Alef, která je vesmírnou databázi, ze které čerpají informace. Není tedy nic jednodušího, než podat důkaz o svých schopnostech. O to by se přeci měl klient starat, aby se nestal oběti podvodu. Takže když přijde na poprvé na klientelu, neměl by nic říkat a požadovat, aby sám dipák změřil jeho iniciály. Tím bz dokázal, že je schopen zjišťovat dispozice a ví tedy, co má upravovat. Pokud toho není schopen, měl bz pochopit, že tady něco nehraje a že se může jednat o podvod. Požádal tedy nějaký klient při první návštěvě o důkaz§ který by dokazoval schopnosti, kterými se dipáci honosí? Kde jetedy chiba? V inteligenci dipáku nbo jejich klientů?

Zdravím všechny...Jasně, Petře, již po první návštěvě jsi zjistil, že ti DIP pomůže vydělávat, zaplatit dluhy atd. A jakou radu máš pro ty ostatní, kteří se nehodlají živit DIP?:-P

Musím ještě dodat. Aby se trhliny v podobě kvarku zatáhly musí se anihilovat, protože pokud už vznikly roztažením absolutní bezpříčinnosti, existují nezávisle na jejím dalším stavu a potřebuji k zániku anihilaci. Přesto se proton rozpadá a tedy existuje nějaká vazba se zánikem onoho protonu a všeho co tvoří. Rád bych věděl vše, je možné, že se to dozvíme po smrti, neboť většina co měla zážitek blízkosti smrti tvrdila, že najednou věděli vše. Možná je to úplně jinak, ale proč by vědci spočítali, že energie hmoty vznikla z ničeho, nejsou náhodou energie částic prázdné trhliny, které zanikají okamžitě anihilací, nebo pozvolném zacelováním. Pokud nějaký fyzik čte příspěvky, prosím o vyvedení z omylu, protože absolutní, konkrétní a imaginární bezpříčinnost nabízí a jiný výklad, kdy částice nejsou praskliny, ale prostě energetické struny a ne praskliny. Výklad lze přizpůsobit stavu opravdového faktu.

Vnímání, pojímání a předávání je součásti podnětu, počitku a čití, které definuje prožívání, myšlení a jednání. V podstatě na základě podnětu, vzniká počitek, který je vnímán čitím. Vnímání má své počitky, podněty čití, kdy čití je podnětem předáváno pojímání. Stejný vztah existuje mezi pojímáním a předáváním. Je to celkem jednoduché, ale myslím, že se to těžko chápe. Je to teorie filozofická a ne vědecká, proto případné oponenty upozorňuji, že se jedná o mou jednoduchou koncepci, která není podložena čísly. Pokud ale filozofie jde správným směrem, doplňuje vědu a nijak ji nepopírá.

Abych vám to ještě přiblížil. Ve skutečnosti existuje absolutní bezpříčinnost, která je několika dimenzionální, má několik rozměru. Fyzici ji říkají vakuova energie, ze které neustále vznikají částice a antičástice, které zanikají anihilací. Když jsem se ptal pana Grygara, co bylo před velkým třeskem, řekl že fyzici neví. Tato absolutní bezpříčinnost se vlivem svého pohybu roztáhla tak, že v ní vznikly praskliny, které probíhaly těmi všemi dimenzemi bezpříčinnosti, proto jsou samy několikarozměrné, což fyzika potvrzuje, čím vznikly částice a antičástice, které jsou trhlinami, které se anihilovaly a jelikož došlo k nerovnováze a bylo více částic než antičástic, zůstalo ve vesmíru více částic, které už nemohly s ničím anihilovat, protože chyběly antičástice. Co této rozkol způsobilo fyzici asi neví. Tyto částice a antičástice jsou trhlinami, které probíhají několika dimenzemi, jsou vlastně prázdné, to znamená, že vznikly z ničeho, jsou vlastně trhlinami. Tyto trhliny vznikly z příčiny pohybu bezpříčinnosti a obsahují konkrétní bezpříčinnost, jsou obsahově prázdné, jsou principem ničeho, toho, co kdykoli existuje jako potenciál ničeho z absolutní bezpříčinnosti. Konkrétní trhliny z ničeho jsou součásti potenciálu všeho prostoročasu bezpříčinnosti, jsou konkrétní bezpříčinnosti, a to z důvodu imaginární bezpříčinnosti, která je pohybem bezpříčinnosti. Takže trhlina v podobě částice a antičástice je nějakou energii, která vlastně nic neobsahuje, prostě jenom vibruje v několika dimenzích bezpříčinnosti, proto má více rozměru než tři jevitelné plus čas, přesto může být energii, která může být také vlastně hmotou. Mezi trhlinami strun kvarků, pozůstatku částic, které vytvářejí protony a neutrony, existují jiné trhliny, které se nazývají gluony, gluony jako lepidlo, které zprostředkovávají silnou jadernou interakci. Proto drží protony a neutrony dohromady. V podstatě kvark vysílá podnět, který se přenáší počitkem, gluonem, který je vnímán jiným kvarkem. Tím vzniká vazbovost světa, na základě podnětu, počitku, čití, které ve shrnutí zprostředkovává vnímaní. Na principu podnětu, počitku a čití existuje celý svět, přičemž vše nějak v rámci toho prožívá, myslí a jedná, přestože muže jít o nepatrný záblesk prožívání, myšlení a jednání. Prožívání, myšlení a jednání vnímání-činící vazbou je přijímání z podnětu. Prožívání je naladěním. Myšlení je přijímáním. Jednání je soustředěním. Vnímání z prožívání je naladěním, které se projevuje snahou přijímat podnět z vnímání myšlením. Vnímáním z myšlení je přijímán podnět, který není nijak hluboce analyzován, neboť se bere teprve v patrnost. Přijímání z myšlení je umožněno soustředěním z jednání.Prožívání, myšlení a jednání pojímání-činící vazbou je přemítání z podnětu. Prožívání je vyzněním. Myšlení je přemítáním. Jednání je začleňováním. Podnět má z pojímání prožívání vyznění, které vyznívá z přemítání. Přemítání vytváří samo vyznívání, které je angažovanosti z prožívání. Přemítání vede z myšlení k začleňování podnětu z jednání do struktury rozumu. Tím je začleňováním rozum formován z podnětu.Prožívání, myšlení a jednání předávání-činící vazbou je přesvědčení z podnětu. Prožívání je souladem. Myšlení je přesvědčením. Jednání je odpovědnosti. Předávání podnětu je tvořeno souladem z prožívání s přesvědčením z myšlení. Přesvědčení z myšlení má charakter odpovědnosti z jednání, protože je k podnětu přistupováno adekvátně vůči vlastní svébytnosti. Předávána z jednání je výsledná reakce z podnětu.

Nakonec do jaké šíře obecního zájmu charakter měří. Jakou šíří má charakter pro místní zájem. Co tedy obecní zájem ještě zahrnuje a co ne. Zahrnuje mne. Co už místní zájem nezahrnuje. Kuřáky. Nebo kouření, že měli kuřáci dipu charakter v pořádku, přestože kouřili a byli závisli, když mohli ze závislosti bez cigarety upadnou do zlotřilosti. Co dělají feťáci tvrdých drog, když na ně nemají peníze a droga jim chybí. Co tedy měření charakteru z místního zájmu ještě zahrnuje a co ne, kdo to určí a proč. Není to potom ořezávání neořezavátelného. Jaká demagogie?

Jsou tam ještě drobné pravopisné chyby a jeden významový překlep. Toto jsem nikterak neukradl. Lze s toho pochopit, že vše nějak prožívá, myslí a jedná. Prvky ve své patrnosti toto přijímají. To proto, že nic jiného neumějí. Ve všem je nepatrná jiskřička prožívání, myšlení a jednání. Nakonec charakter je schopnost dávat přednost hodnotám prospěšným jak pro jedince, tak celou společnost, kdy společnost tvoří vše co existuje. Jak lze tedy měřit charakter, když i dispoziční prognostici tvrdí, že nevědí všechno. Jak potom mohou vědět vše o vašem charakteru a měřit ho. Není to potom bezcharakterní něco zásadně tvrdit z toho mála, co mohou o charakteru vědět zvlášť, když neznají ani přesné znění charakteru? Sohr chápal charakter jako obecní prospěch. Obecní jako místní, tykající se obce, ale co vše ostatní? Proč si to přesné znění třeba nezměřili? Protože jim to měří? Nebo protože je to ani nenapadlo? Nepochopili souvislosti? Proč jim to tedy telestetický mozek nedal na vědomí? Pochopíte už že tu něco zapáchá! A to mrtvola Sohra! Důležitá je přece opora a podpora, což Sohr pochopil tak, že lidé budou chrlit nápady a on je musel krást, místo aby vás podpořil ve vlastní tvorbě. Nakonec z vás udělat ten dobytek zloděje. Sám jsem chodil na klientelu k dnešnímu prezidentovi Matuškovi a onemocněl jsem epilepsii. Přitom je epilepsie spíše získaná špatnou strukturou synapsí v mozku. Adekvátně mám na EEG nálezy. Přitom jsem byl relativně v pořádku. Přitom jsem také onemocněl duševně, což dokazují přece mě články, i když s tím nesouvisí. Je tedy Sohrava psychonie prevenci nemoci, když tu je uvedeno, že žák psychonie onemocněl rakovinou, přesto že chodil na klientelu k Sohrovi? Ne! Nakonec máte depresi z toho, že Sohrovci mají nárok na vše a vy na nic. Vy jste nic nepochopil a oni všechno a to ale proto, že jste jim mnoho naznačili, ne však přede všemi. Proto mohou popřít, že by jste se podílet na psychonii, což mě mrzí, přesto je mi jasné, že i to co jsem zde vše uvedl, mohou zneužít pro svůj prospěch, což také udělají, aby se nad druhé povyšovali.

List - Podoby vázané k energetičnostiBezpříčinnost je bezpříčinnosti tehdy, pokud za ni není žádná příčina vzniku. Bezpříčinost ze své bezpříčinnosti dává vzniknout bezpříčinně, která na ni poukazuje tím, že jí dává ze sebe vzniknout. Tím bezpříčinnost stanovuje svou nepříčinnost. Pokud bezpříčiny poukazují na bezpříčinnost, potom příčiny poukazují na příčinnost. Nakonec jen bezpříčinnosti a příčinnosti jsou příčinami, které jsou energetické prostoročasovůle. Pohybem energie vzniká tvoření, udržování a ničení, protože má energie sílu k pohybu, která vzniká z vůle touhy sdílet. Proto také vůbec něco může existovat. Bez snahy žít určitým způsobem, nemůže existovat cokoli. Tím bezpříčinnost a příčinnost určuje, jakou podobu bude vůbec mít. Vše je vedeno snahou prvku existování vytvářet vazby, které se mohou tvořit, udržovat a ničit z přijímání a odmítání.Protože skutečnost nějak existuje, může ji rozumová existence vnímat, pojímat a předávat. Používá k veškerému vnímání, pojímání a předávaní své vlastní prožívání, myšlení a jednání. Vnímání má vlastní prožívání, myšlení a jednání, když vzniká na základě přijímání podnětu. Podnět tak vytváří příčinu vnímání z přijímání podnětu, kdy je na něj reagováno prožíváním, myšlením a jednáním. Podnět se tak stává příčinou příčiny. Pojímání má vlastní prožívání, myšlení a jednání, když dochází k přemítání o podnětu z vnímání. Vše co je vyvoláváno podnětem, je určitým způsobem hodnoceno, kdy hodnocení může být adekvátní reakcí, která je prožíváním, myšlením a jednáním. Předávání má vlastní prožívání myšlení a jednání, když dochází k projevu v podobě odpovědí ze svého přesvědčení. Přesvědčení může být jediným podmíněním, které k něčemu může vůbec vést. Je vytvořené z vnímání všeho, co může pro něco existovat. Vnímání, pojímání a předávání probíhá v konfrontaci s vnitřním a vnějším. Vnitřním je to, které je především vnitřním obsahem. Vnější je to, které je především obklopujícím obsahem. Prožívání, myšlení a jednání vytváří horizonty události. Horizonty události uskutečňují samy sebe, dělí se na prožívání, myšlení a jednání vnímání, pojímání a předávání.-Prožívání, myšlení a jednání vnímání-činící složkou je přijímání z podnětu. Prožívání je naladěním. Myšlení je přijímáním. Jednání je soustředěním. Vnímání z prožívání je naladěním, které se projevuje snahou přijímat podnět z vnímání myšlením. Vnímáním z myšlení je přijímán podnět, který není nijak hluboce analyzován, neboť se bere teprve v patrnost. Přijímání z myšlení je umožněno soustředěním z jednání.-Prožívání, myšlení a jednání pojímání-činící složkou je přemítání z podnětu. Prožívání je vyzněním. Myšlení je přemítáním. Jednání je začleňováním. Podnět má z pojímání prožívání vyznění, které vyznívá z přemítání. Přemítání vytváří samo vyznívání, které je angažovanosti z prožívání. Přemítání vede z myšlení k začleňování podnětu z jednání do struktury rozumu. Tím je začleňováním rozum formován z podnětu.-Prožívání myšlení a jednání předávání-činící složkou je přesvědčení z podnětu. Prožívání je souladem. Myšlení je přesvědčením. Jednání je odpovědnosti. Předávání podnětu je tvořeno souladem z prožívání s přesvědčením z myšlení. Přesvědčení z myšlení má charakter odpovědnosti z jednání, protože je k podnětu přistupováno adekvátně vůči vlastní svébytnosti. Předávána z jednání je výsledná reakce z podnětu.Prožívání, myšlení a jednání je ze sebe činěním a lze je chápat jako souhrnné jednání. Prožívání je angažovanosti emocionální, pocitovou a citovou. Myšlení je angažovanosti indukce a dedukce na základě analýzy a syntézy. Jednání je angažovanosti z podoby akce a reakce. Veškeré existující se projevuje prvky prožívání, myšlení a jednání. Může jím o nepatrné projevy, které vedou k něčemu. Existence vnímá podnět, který sama pojímá. Na základě pojímání se rozhoduje, jak bude co předávat. Teprve potom ho předává. Tak vzniká tvoření, udržování a ničení všeho, co může vůbec kdy nějak být. To co je nakonec využívá ke svému existování podnětu, počitku a čití. Prvky v rámci své soustavy vytvářejí podněty, které se jinými prvky přenášejí prostřednictvím počitku, kdy jiné prvky tyto počitky přijímají čitím. Čití může být pro prvky opět podnětem. Tím je určitou soustavou vše existující, kdy prvky mohou samy podněty přijímat a odmítat.Odmítáni probíhá na základě toho, že podněty nejsou prvkem vnímané, proto není odmítání nenávisti, ale pouhou nutností, která vede k určité podobě života. Podněty, počitky a čití prvků jsou existenciální nutnosti, která vytváří charakter prožívání, myšlení a jednání každého z nich. Prvky se svou existencionalitou určují. Snahou je existovat pro směřování ke sdílení vůle žít pro život. To také prvky existující bezpříčinnosti a příčinnosti dělají. Pokud dochází mezi prvky k tvoření, udržování a ničení vazeb, nevede to k popírání samotné snahy spočívat ve směřování života ze shody ke sdílení. Život se tak sám může obnovovat. Tvoření, udržování a ničení má smysl v tom, že jsou-li nějaké prvky zničeny, lze je opětovně vytvořit pro možnost existování pro život. Tím dochází k jeho zachovávání. Mezi prvky vždy nakonec vzniká láska v touze spočívat ve sdílení, sounáležení, splynutí a souznění ve sjednocení se smyslem, motivací, zájmem, záměrem i cílem života. To nakonec umožňuje existování mnohosti všelijakých podob v životě. Bezpříčinnost má snahu vytvářet podoby příčinnosti, lze ji dělit podle podoby formací na absolutní, konkrétní a imaginární.-Absolutní bezpříčinnost-jedná se o existování energie, která je prapočátkem veškerého vznikání tvoření, udržování a ničení z něčeho bezpříčinného. Vznikání probíhá z bezpříčinné energie, ze které se pohybem může něco v něco složit, trvat a rozložit. Energetická vazbovost spočívá ve vyžívání té energie, která sama o sobě už existuje, protože nikdy nemůže zaniknout. Sama ze svého pohybu se skládá, trvá a rozkládá.-Konkrétní bezpříčinnost-jedná se o neexistování energie, které je prapočátkem veškerého vznikání tvoření, udržování a ničení z ničeho bezpříčinného. Vznikání z ničeho probíhá prostřednictvím bezpříčinné energie, kdy vznik energie je umožněn souborem energetických vazeb, které tak vytváří podmínka pro vznik energie z ničeho. Energie tak vzniká z ničeho na základě energetických vazeb energie bezpříčinnosti.-Imaginární bezpříčinnost-jedná se o pohyb energie, který je prapočátkem veškerého vznikání tvoření, udržování a ničení z pohybu bezpříčinného. Pokud by bezpříčinnost nebyla v pohybu odpočatou svého existování, nikdy by k pohybu nemohlo dojít, protože by chyběl hybatel, která by uvedl bezpříčinnost do pohybu. Bzpříčinnost nikdy nebyla bez svého pohybu, proto je nepohyb něco naprosto imaginárního.Absolutní, konkrétní a imaginární bezpříčinnost má v rámci své bezpříčinnosti mnoho podob, přesto jsou samy o sobě všechny nesmrtelné. Bezpříčinnost nemůže nikdy zaniknout, protože pokud by zanikla, nebylo by absolutně cokoli, co by umožnilo vznik příčinnosti z příčin. Pokud něco z bezpříčinnosti vznikne z důvodu příčiny, stává se to samo o sobě příčinnosti, která může nějak zaniknout, nebo se stát nesmrtelnou. Pokud existuje smrtelná a nesmrtelná příčinnost, slouží vesměs pro sdílení samotné bezpříčinnosti. Důvodem existování příčinnosti je ten, že bezpříčinnost se obohacuje vzájemnou vazbovost s příčinnosti. Život potom ve všech podobách tvoří jednolité sdílení. Celá struktura života je uvědomující sdílení, které se podílí na běhu existování. Pokud dochází v životě ke tvoření, udržování a ničení, má to původ v touze něco získat. Obnova života z jeho smrti je strategii pro jeho obohacování. Proto lze dělit příčinnost na smrtelnou a nesmrtelnou.-Smrtelná příčinnost-vzniká z příčiny pohybu z bezpříčinnosti a příčinnosti, aby se nakonec mohla stát smrtelnou. Existence musí zaniknout proto, aby se uvolnily místo pro vznik. Život tak může být obnovován v periodách. Smyslem smrtelného je propůjčení vlastnosti, které umožňují specifické pochopení, které nelze získat nesmrtelným existováním. Smyslem je tedy obohacení sdílení prožíváním všeho ze smrtelnosti.-Nesmrtelná příčinnost-vzniká z příčiny pohybu z bezpříčinnosti a příčinnosti, aby se nakonec mohla stát nesmrtelnosti. Tím dochází k obohacování nesmrtelného existování, které se tvořením, udržováním a ničením snaží obohacovat život pro sdílení. Veškerá snaha je vedena pravděpodobně k tomu, aby uvědomělí života pochopilo vše, co lze z potenciality existování získat. Snahou je rozšířit pochopení pro sdílení.Bezpříčinnosti a příčinnosti jsou všechny energetickými příčinami prostoročasovůle, přestože samy ze sebe umožňují tvoření, udržování a ničení, což platí také pro konkrétní bezpříčinnost, přesto že má tendenci vznikat z ničeho. Protože vše má snahu sdílet ze shody směřování k životu, což samo o sobě je energetickou snahou. Tato snaha je i v konkrétní bezpříčinnosti. Přestože nemá žádnou vlastní energii k něčemu, projevuje se vůlí směřovat sebe ke sdílení se životem. Nic samo o sobě je potom snahou shody sdílet sebe pro život. Což samo o sobě nemusí vyžadovat nějaké úsilí. Přesto toto neúsilí může mít samo skrytý potenciál k energii. Konkrétní bezpříčinnost je potenciálem energie existovat pro sdílení ve shodě se směřováním k životu.Absolutní, konkrétní a imaginární bezpříčinnost ve svém existování vytváří tvoření, udržování a ničení ve skládání, trvání a rozkládání vazeb. Vazby jsou měněny ze souvislosti působení z pohybu existujících prvků. Pokud se něco projevuje snahou ničit rozdílnost sdílení, muže být tato snaha snahou ze samého rozumu nebo přirozenosti. Rozum pak takto činí vědomě. Přirozenost pak takto činí nevědomě. Rozum a přirozenost jsou vždy uvědoměním, rozum má ovšem na víc uvědomělí, kdežto přirozenost uvědomělí postrádá. Proto přirozenost nelze vinit z ničení ro

Neexistuje žádná právní úprava pro léčitele, proto jsou v podstatě nepostižitelní. Ať říkají cokoli že jsou, spadají pod ně. Pokud vás nějak obelhávají, dá se je žalovat. Prokázat vinu lze ovšem obtížně. Jak se k tomu postaví soud nikdo ještě nevyzkoušel. Chybí jím odvaha. Dnes už je běžné, že chybující doktor je žalovatelný a lze dosáhnout náhrady. U nich to je problematické, protože se s nimi nechtějí asi právníci špinit. Když jsem řekl, že je Sohr šmejd, tak se na mně vrhli jako na štěnici. On kradl, lhal a nedbalosti zabil, tedy pravděpodobně. Psala paní že ji Sohr zabil manžela, já tomu věřím a váš případ mě v tom utvrzuje. Řešením je veřejná žaloba, ve které by museli dokazovat, že jin to virguli měří, případě že by to nebyli schopni doložit, šlo by žádat náhradu za podvod. Pokud máte odvahu zkuste to zpětně. Zažalujte je za podvod!

Bronzový Bludný balvan za...Môj manžel Viliam Gaiblova bol v rokoch 1996-1999 študentom tejto "Akadémie"Po celý čas ho" upravoval"p.Sohr,vďaka ktorému zomrel na rakovinu, v posledných štádiách mu už ani nezdvihla telefón.Ako je možné, že takáto banda podvodníkov nie je vo väzení?

Napsal jsem si tyto dohody pro sebe, protože jsem se nechtěně zaprodal, přesto že jsem trval na svém. Podobnost se Čtyřmi dohodami toltéku je náhodná. Jsou naprosto odlišné. Jen ta poslední nějak koresponduje. Není ale skradena, protože toltékové tvrdí, tedy autor Čtyř dohod, že máte dělat vše, jak nejlíp dovedete. Já tvrdím, Čiňte existujícímu jen dobré, jak nejlépe z přesvědčení svedete. Přesvědčení vzniká z uvědomělí. Toho jak si uvědomujete vazby sebe k jinému. Cesta k uvědomělí, musí být cestou vašeho svědomí, které je nakonec jen uvědomělí z toho, co vlastně znáte. Je to návod k tomu, aby jste nebyli otroky druhých, ale hledali pravdu sami a ne aby jste přijímali dogmata, bez cesty vlastního ověřování. Vše dosažené vlastní indukci a dedukci v rámci analýzi a syntézy má vyšší hodnotu. Nakonec můžete také indukcí a dedukci redukovat počty prvků, nebo je holizi zvyšovat. Je to jako přidat si dohodu k dohodě o životě, nebo jednu ubrat.

List - Vazba ke smyslu životaŽivot je vše, co bylo, je a bude. Cokoli co bylo, mohlo být jen v minulosti. Cokoli co je, existuje z přítomnosti. Cokoli co bude, může existovat v budoucnosti. Veškerá tato minulost, přítomnost a budoucnost je životem. Proto to co existuje z přítomnosti, může být pouze žitím a ne životem. Vše co existuje z přítomnosti, je jen souborem přítomného žití. Protože tato žití postrádají subjekty minulosti a budoucnosti. Vše dohromady je potom Bohem. Přesto v zákonitostech existují představy veškerých subjektu z fantazie, tudíž jsou trvale představami zákonitosti z potenciality existencí. Potencialita zákonitosti se nachází ve veškeré energii.Rozlišná vůle chtít být dává energii uvědomění. Uvědoměním má vše co existuje. Uvědomění vytváří schopnost existovat k potencialitě existencí odpovědně a svědomitě. Tím vzniká schopnost vést sama sebe prostřednictvím uvědomělí. Dochází tím k volbě mezi použitím potenciality v rámci dobra či zla. Pro volbu je ale třeba znát souvislosti existování. Proto také platí: Čím více souvislosti pro existování, tím může být pravděpodobnější, že bude správně voleno vlastní činění. Je proto nutné správně přijímat veškeré souvislosti, aby mohlo být správně voleno vlastní činění, které má vždy podobu prožívání, myšlení a jednání. Dochází tím k cílenému procesu vnímání, pojímání a předávání, které formuje energii myšlenek energetický rozum.1. Buďte stoupenci svého uvědomělí, ne kteréhokoli druhého existujícího:-Každá vrána může krákat falešně-ve skutečnosti existencí může být ohromné množství poznatků, které poznatky vůbec nemusí být, přestože něco zásadně tvrdí. Pravda může být pokládaná za lež. Lež může být pokládaná za pravdu. Pro opravdové poznání je třeba přijat veškeré související souvislosti. Teprve uvědomělí jasně určí, co může být pravdou a co lží. Veškeré souvislosti ale nemusí být z omezení vnímaní přístupné.2. Své uvědomělí si budujte sami, nenechte za sebe rozhodovat druhé:-Vrána vránu si musí vyrobit, aby nebyla sama-existence se mohou ve skutečnosti cítit osaměle, proto se snaží získat spříznění druhých. Motivací ke spříznění může být nějaký zisk, ať už má hodnotu uznání, podřízení, moci, obdivu, či pozornosti, pochopení, odpuštění, přijetí. Spříznění vytváří strukturu dynamiky veškeré společnosti. Veškeré existence jsou v nějakém spříznění, proto jsou samy přijímány nebo odmítány.3. Co přijmete do svého uvědomělí podrobujte pochybnosti:-Čím více podobných vran, tím více stejného krákání-je jednoduché cokoli zásadně tvrdit bez toho, aniž by došlo k potvrzení tvrzení prostřednictvím doložených souvislosti. Každá nekompromisnost se tak může stát pouhým fanatismem. Proto je nutné neustále potvrzovat tvrzení novými a novými souvislostmi. Pokud se vyskytne nová skutečnost, která by popírala dosažené tvrzení, mělo by dojít k jeho zařazení mezi ostatní lži.4. Ze svého uvědomělí přijměte odpovědnost a svědomitost pro svědomí:-Pro osobní prospěch je schopna vrána vránu uklovat-osobní prospěch může být jediným smyslem veškerého existování. Je nutné výhradně osobní prospěch nekompromisně odmítat. Existence nemohou žít jen na úkor jiných existenci nebo nějaké společnosti. Pokud by se tak stalo, smysl existování by byl v kořistění. Chtivost by byla jediným smyslem sdílení. Sdílení má být sdíleno z obohacení, které má význam pro existování.5. Čiňte existujícímu jen dobré, jak nejlépe z přesvědčeni svedete:-Vrána vránu obviňuje, že má černější peří-existence přes své veškeré uvědomělí dělají chyby. Tyto chyby mohou vytvářet prožívání viny. Vina vychází z uvědomělí k odpovědnosti a svědomitosti, která nebyla činnosti naplněna. Činnost měla charakter popření přesvědčení. Přesvědčení nakonec může být jediným podmíněním, které k něčemu může vůbec vést. Odpuštění je cestou osobního přesvědčení ve sdílení.Cesta existování je vždy jen cestou dohod. Je třeba existovat pro vlastní cestu existování, přestože může být cestou mnohých. Je totiž nutné přijmout, že osobní zkušenost s existováním, je cestou přijetí vlastního rozvoje. Rozsah pro rozvoj nakonec neumožňuje obsáhnout vše, co může kdy nějak existovat pro zkušenost. Existující se proto musí zaměřit jen na to, co lze obsáhnout rozlišnou vůlí talentu chtít nějak být. Proto bude vždy existovat rozdílnost z rozlichu vůle být pro zkušenosti. Přesvědčení pro smysl existovat, nakonec stojí za cílem mít zkušenost. Přesvědčení usměrňuje schopnost být z talentu pro svou zkušenost.

Pěkný příběh,ale vymyšloený.Máš hodně bujnou fantazii.

nasel jsem taky neco o DIP na...a také na jejich stránkách slavné ARX nebo Vyšehradské akademie, za kterými se skrývají neúspěšní odpadlíci nenajdete žádné jméno, jen kontaktní telefon

nasel jsem taky neco o DIP na...no to je dobře napsané, materiály včetně názvosloví je ukradená z Noetis. Lákají na základní kurz, který je třikrát dražší, než v Noetis.

LEPČÍ POČTENÍČKO, NEŽ TYHLE BLÁBOLYTma Tuto erotickou příhodu jsem zažila o loňských prázdninách. Bydlím s rodiči a sestrou v jednom satelitním městečku nedaleko Prahy. Je mi osmnáct, jsem vysoká blondýnka, prý hezká, mám hodně mimoškolních aktivit, studuji na gymnasiu….… Co se týká mého erotického života, nejsem už panna, ale se sexem mám špatné zkušenosti a hlavně nedaří se mi v něm. Krátce po mých čtrnáctinách jsem na jedné zábavě dost přebrala. Bylo mi špatně a tak jsem šla na temnou chodbou na WC. Před WC mě uviděl neznámý mladík a jak rozpoznal, že jsem pořádně opilá, hned toho využil. Násilím mě vtáhl na skoro neosvětlené pánské záchodky, kde mě znásilnil. Bylo to ohavné. Během pár vteřin mě svlékl ze spodního oblečení, rukama mi roztáhl doširoka nohy a pak do mě surově zezadu vniknul. Moc si liboval, když při aktu zjistil, že přefíknul další mladistvou pannu. Nebyla jsem zřejmě první, kterou takto zneužil. Mě se při tom udělalo nejen z alkoholu, ale hlavně s brutálního znásilnění tak špatně, že jsem při tom blinkala. Jak byl mladík za několik minut hotový, tak vyzval okukující mladíky, kterých za tu chvíli bylo asi osm, jestli si nechtějí užít s právě odpaněnou kurvičkou. K mému údivu se hned přihlásili dva mladíci, kteří mě během deseti minut ošukali. Nevím čím to bylo, ale k mému překvapení jsem při souloži se třetím klukem dostala poprvé v životě orgasmus - jestli to bylo náhodou, prostředím, znásilněním nebo tím, že jsem nikomu v přítmí neviděla do tváře. Jak se mladíci na mě vyřádili, tak mě nechali zneuctěnou a polonahou ležet na zemi na pánském záchodku. I přes bolest a opilost jsem vstala, zašla na dámské WC, kde jsem se trochu upravila, a pak jsem pomalu šla pěšky domů. Tam jsem se dostala kolem půlnoci domů, ještě že rodiče byli na chatě. Od té doby vím, že takové ponížení už nechci nikdy v životě zažít. Proto jsem zanevřela na všechny kluky a nechtěla jsem s nimi nic mít, protože se mi před očima stále objevovala ta hrůzná scéna znásilnění třemi neznámými mladíky na pánském WC. Po čtyřech a půl létech, když jsem chodila už na gympl jsem si začala uvědomovat, že mi něco schází. Holky vyprávěly, jak se milovaly s tím a tím klukem, jaké to bylo krásné a jak si toho užily. Ani jim nevadilo, že střídaly kluky jako ponožky. Já jsem jim svoji první a jedinou intimní zkušenost neprozradila a ony si myslely o mě, že jsem stará panna a dohazovaly mi jejich odmítnuté milence. Jejich zážitky i vypravování sexuálních zážitků své nejbližší spolužačky Věry, ve mně vyvolávaly touhu navázat nějakou známost s mužským protějškem a zažít krásné milování. Prožívala jsem trauma - toužila jsem po milování, ale zároveň jsem se ho moc bála. Přistihla jsem se, že mě prožité znásilnění, při kterém jsem dosáhla orgasmu uspokojilo, ale nechtěla jsem ho znova zažít. Nedovedla jsem ale přesně definovat proč se tomu stalo, co bylo jeho hlavní příčinou. Fakt nevím! Každopádně jsem časem toužila po milování s krásným orgasmem, ale představovala jsem si to s někým úplně neznámým, který mě lehce znásilňuje a kterého z nějakého důvodu vůbec nevidím. Časem jsem po tom začala po takovém erotickém zážitku toužit, ale vůbec jsem neměla představu, jestli je to vůbec reálné. Ještě jsem vám neřekla, že mám o osm roků starší sestru Dášu, která je letuškou. Bydlí s námi, ale je často pryč. Jak j doma, často se stává, že se hádá s mámou. Nikdy jsem jejím hádkám nevěnovala pozornost, ale minule, když obě netušily, že jsem doma, tak jsem všechno vyslechla. Máma ji vytýkala, že se od jedné známé, která je také zaměstnána u ČSA dozvěděla, že je děvka, protože dá každému letci. Dokonce zjistila, že ji chlapi chodí obšťastňovat v noci do jejího vlastního domu. Prý mockrát v noci slyšela, jak k ní lezou přes balkón a jak si při tom užívám. Jen, aby na naši rodinu neupozornila sousedy nikdy její milence nevyhodila. Pak ji řekla, že nechce mít doma veřejný bordel, aby s tím přestala. Dáša ji odpověděla, že se ji muži líbí a že se ráda miluje ale, jak jistě ví, je už plnoletá a může si dělat co chce. Pak mamku dokonale odzbrojila, když ji řekla, že ji nevadí, jestli je muž mladý nebo starý, ale že si vybírá podle toho, jak jsou dole vybavení!!! Mamka z toho byla hotová a zmohla jen se na to, že její dcera je coura. Pro mě, že by to byl šok, protože o tom, že za sestrou v noci chodí milenci jsem fakt nevěděla. To co jsem vyslechla mě zaujalo a proto jsem ji od té doby začala v noci šmírovat. Tři měsíce jsem ji sledovala a musela jsem mamce dát za pravdu. Zjistila jsem, že si mobilem domlouvá své noční schůzky, potom nechá pootevřené balkónové dveře ve svém pokojíku, které jsou v nízkém přízemí, tudy za ní lezou její milenci, kteří se u ní zdrží asi hodinu. Jak jsem ji poslouchala za dveřmi, jen jsem slyšela jen slastné vzlykání a vrzání postele. Neslyšela jsem žádný hovor a jak muži chtěli něco říci, hned jim říkala pssst, pssst a nemluv. Asi proto, ať je neslyší matka, která spí ve vedlejším pokoji. Dívala jsem se do klíčové dírky, abych viděla co se tam děje, ale nic jsem neviděla, protože tam byla úplná tma, protože sestřin pokoj, tak jako můj, má okna do zahrady, která je úplně ve tmě, protože v okolí není žádné osvětlení. Jelikož jsme si se sestrou máme, i přes dosti velký věkový rozdíl, rády, vím o ní prakticky všechno, kromě informací o jejích milencích. Vím, jak se chová, jaký používá make-up, jakou vůni, jak se češe,.......i to, že v noci spí nahá i to že je dole úplně vyholená! Jak nebyla doma, tak jsem jí také prohlédla pokojíček. Mimo jiné jsem tam našla jsem tam tři různě velké vibrátory, gely, erotické kazety, pornografické časopisy, různé primerosky, její hormonální antikoncepci i tu jednorázovou Postinor. Jednou k večeru se stalo, že pro ni přijeli z letiště, že jedna letuška zlomila nohu a že ji musí ihned nahradit a letět do USA. Dáše nic nezbývalo, než si za pět minut zabalit kufr a odjet. Byla to taková rychlovka, že si doma dokonce zapomněla i mobil. A já jsem ji asi před hodinou slyšela, jak si na dnešní noc domlouvala s někým schůzku. Z ničeho nic mě napadla v té chvíli absurdní myšlenka – co kdybych se v noci vydávala za ni!! Začala jsem se myšlenky bát, ale hned jsem si vzpomněla na svou erotickou představu o milování ve tmě s někým úplně neznámým, o kterém nevím absolutně nic, ani kolik mu je let a jak vypadá. Navíc on si bude myslet, že se miluje s jinou. Tato představa mě lákala čím dál tím víc, až jsem si řekla – proč to nezkusit, bude to krásný, životní erotický zážitek!! Rychle jsem se vykoupala, poprvé v životě si oholila svoji kačenku, navoněla se sestřinou zahraniční voňavkou a učesala se tak, jak to ona dělá ona. Matce jsem ve dveřích řekla, že mě bolí hlava a že jdu spát. Asi v deset hodin jsem se vyplížila ze svého pokojíku a vlezla do pokojíku sestry. Pootevřela jsem balkónové dveře a nahá vlezla do postele. Vůbec jsem nic neviděla, do sestřina pokoje nesvítilo žádné světlo a navíc ten den nesvítil ani měsíc. S napětím jsem čekala, co se bude dít. Srdce mi zrychleně bilo z představy, jestli vyjde záměna a jestli te záměnu ten neznámý milenec nepozná. Kolem jedenácté hodiny trochu vrzly balkónové dveře. I když jsem nic neviděla, cítila jsem, že se ON blíží. Pak jsem slyšela, jak se rychle svléká a potom, jak si lehá ke mně pod deku. Najednou jsem cítila vedle sebe nahé – dychtivé, statné mužské tělo, jak se ke mně tiskne. Neznámý zašeptal, že je moc a moc nadržený... Já ho nenechala domluvit, dala mu ruku na ústa a řekla jen pssst tak, jak to dělala sestra. Neznámý se nezdržoval žádným laskáním, rukama mi roztáhl nohy, dal si je na ramena, rukou uchopil své, pro mě neviditelné kopí, a najednou ho váhou svého statného těla do mě zarazil. Cítila, jak jeho dlouhý úd do mě vniká, jak ji roztahuje a jak tlakem jeho mohutného těla do mě jeho statný penis postupně proniká hloub a hloub až byl ve mně zaražený až po kořen. Trochu to bolelo, protože do mě pronikal nasucho, ale to nebyla úplná pravda, protože já jsem se během čekání na neznámého milence sama vzrušila. Jak do mě pronikl, tak jsem si uvědomila ten paradox, že je to čtvrtý penis muže, který je ve mně, ale já dosud doopravdy žádný skutečně neviděla a dokonce si na něho ani nesáhla. Muž mě nenechal přemýšlet o tom, jestli jsem viděla nebo dosud neviděla „naživo“ mužský úd, ale začal mě tvrdě šoustat. Naše souložící těla do sebe prudce narážela a já si při tom uvědomovala příjemné tření jeho velkého údu o stěny mé štěrbinky a zároveň šimrání jeho hustého ochlupení o to mé, které bylo čerstvě oholené. Muž byl asi moc nadržený, protože asi po pěti minutách souložení začal do mě stříkat. Cítila jsem, jak do mě v několika dávkách pumpuje semeno. Bylo ho tolik, že za chvíli mi začalo z kačenky vytékat. Potom aniž ho ze mě vytáhl mě začal náruživě líbat, hladit po prsou a věnovat se ústy mé oholené kačence. Až teď jsem zjistila, že má pod nosem knír a že je na hlavě téměř holohlavý. Kolik mu je let jsem však odhadnout nedokázala, dodnes netuším, jestli mu bylo dvacet nebo padesát. Asi po pěti minutách líbání a laskání mého přirození jsem se odhodlala mu šáhnout na jeho chloubu. Byl to výstavní kus a vůbec jsem si nedovedla představit, že se do mě celý mohl dostat. Jak jsem ho laskala cítila, jak mu tvrdne. Znova jsme se začali milovat. Muž se mnou vyzkoušel několik poloh a potom mě obrátil „na pejska“ a miloval mě zezadu. Najednou však vytáhl svůj mokrý penis z kačenky a k mé hrůze mi ho nasadil k zadní dírce a začal přirážet. Protože byl mokrý od jeho spermatu a jeho přirážení bylo rázné odpanil během chvilky mou zadní dírku. „Ta tvoje kakaová dírka je Dášo, ještě lepší než ta krásně oholená vepředu“ tiše řekl ten neznámý a já zase řekla to svoje psst, psst. Milování do zadečku mě tak vzrušilo, že jsem dostala silný orgasmus. Ten nynější byl o něco bouřlivější než t