jak se odmilovat ?

Všem, co se vyjádřili, děkuju za názory. určitě napíšu, co bylo dál. Nejdřív jsem sice litovala, že jsem to poslala, ale teď jsem ráda - buď se to někam pohne, nebo vytratí do ztracena. Každopádně by měla být řada na něm, uvidím, co ta rukavice udělá:-) A Dane, doufám, že přihodíš pokračování toho, kde jsi předposledně skončil!!

Ženo50+, to je už příšerné a překračuje to všechny meze. Souhlasím s anonymkou - už bych se ho bál; normální to není (velmi mírně řečeno). S tím skypem je to příliš slabé, mám obavu že se s tím neuspěje. Řešení přes policii by bylo namístě. Jenže nahrání telefonátu, kde jenom zve na výlet nebo má "milé" řeči - to pro policajty nic není. Paradoxně pouhé troubení auta je už závažné obtěžování obyvatelstva, zprostředkovaně pak přes štěkání psa ("Obchází tu cizí osoba"). Bylo by dobré mít po ruce ráznou kamarádku, se kterou byste na veřejnosti chodily (nákup v obchodě) a ona by pomohla ztropit mu i řádnou scénu. Na mě osobně by působil chlap - když vidím, že ho ženská má, uznávám to jako její volbu a do soukromí se nikomu nepletu. Ve Vašem případě ale nevím jak to realizovat, aby to nebylo vyhánění čerta ďáblem (že by tu roli mohl sehrát i nějaký příbuzný, kterého on nezná?), ten by mu to mohl říct rázněji - to už ale moc fantazíruju.Moje čtenářky, promiňte: noční vyprávění nebude - tohle bylo silnější a rozčiluje mě to. Jenom stručně k některým názorům, aby můj PC stačil s dechem.Milá Mirando, nic jsi nepřehlédla. Jsi mi v hodnocení absolutně nejblíž - šlo o nenaplněnou touhu, případ s mnoha nadějemi a přísliby, který se vyvinul jinak.Meduňko, shodně s Bernardem říkám, že tajná SMS by silně pohladila po duši (co bych přesně dělal, takhle z placu neřeknu, záleželo by na okolnostech). Ostatně si vzpomínám, že i naprosto netajné, ale nečekané zavolání (po 2 letech) mě dost rozhodilo (zprvu jsem si myslel, že jsem špatně rozuměl jméno) a na rovinu jsem jí to i řekl. Odpověděla: "Jak málo stačí lidem ke štěstí!" To už jsme ovšem byli trochu jinde.

tak jsem ještě nakoukla a musím říct,že je to strašné,zlobu,tu bych tak necítila,spíš ohromný strach.a vy ještě bydlíte v domku,máte manžela,nebo žijete sama?,hrozné,úplně se dokážu vžít do Vaší situace,nevím co bych dělala,ale co bych možná zkusila,že bych s ním mluvila přes ten skype,schválně bych se nenalíčila a prostě bych se mu chtěla protivit,rozumíte,abych ho ničím nepřitahovala.Jinak bych ho varovala a dala bych to na policii.,třeba je neškodnej,ale já bych teda tak žít nemohla,bála bych se vyjít z bytu.Ten skype zkuste,bavte se s ním,neupravená,abyste se mu nelíbila.No zažít bych to nechtěla.Napište,na to jsem zvědavá,jak to dopadne,ale hlavně s tím něco dělejte,nevíte nikdy,čeho je schopný.

Ještě k tomu skype..Zablokla jsem ho, jenže pak mi sem víc chodil k domu i večer..Takže jsem blokaci raději zrušila. Svěřila jsem se prakt. lékařce. On má stejnou a ona mně říkala,že nikdy nebyl násilník. Ale garantovat to samozřejmě nejde.

Co zkusit zablokovat jeho...Zablokovat číslo, něco podobného jsem udělala..Jenže to bylo mnohem horší! Já bydlím v domě sama a nemám ani přímé sousedy. Takže mi pak obcházel zahradu kolem plotu a hledal,kde mně uvidí, nebo stál u brány a troubil autem. Ted jsem už chtěla spát, jenže můj pes dnes stále lítá kolem plotu a řve-to jinak nedělá.Anonymko, já s ním nikdy nic neměla..Jen projevil zájem, chtěl mít vztah a já mu sdělila,že nechci..Slušně, spíše jsem to svedla na sebe,že vztahy mně nezajímají a radila mu,aby se poohlédl jinde. Jenže on se prý zamiloval. Do telefonu mi stále nabízí setkání, výlety, pomoc s čímkoli a hlavně opakuje,jak mu je po mně smutno..Přitom jsme se osobně poznali jen u kafe, nic víc a hned poté s tím začal..Navíc v blízkém okolí si lidi myslí-něktří,že s ním vztah mám. Když ho tady viděli postávat i brzy ráno. šla jsem na vlak a on na mně čekal. Byla jsem 15km daleko v obchodě a najednou stál vedle mně.Pořád na mně kouká jako na obrázek a já velice často v takovém případě opakuji,že s ním vztah mít nebudu. Už jsem mu řekla,že ani kdyby byl jediný chlap na světě. Už jsem mu i řekla,že nenávidím i jeho jméno-jak pustím na PC skype, hned mně vidí on-line a volá..Tam má jméno i příjmení a fakt když to vidím, je mi zle. Spíš než strach ted pocituji opět hnusnou zlobu.No zkusím to zaspat,ale ten pes mi pořád štěká..Jinak v noci spí doma,ale dnes chce stále ven a lítá kolem toho plotu! Ach joooo

Co zkusit zablokovat jeho číslo, nebo si pořídit novou SIMku?

Pro ženu 50+.Tak to bych se opravdu bála.Nevím sice,jestli jste mu už pohrozila,ale určitě ano,tak pokud to nepomohlo,já osobně bych si ty telefonáty nahrála a šla bych s tím na policii.Nikdy totiž nevíte,jak může zajít daleko a to byste se za chvíli bála vylézt i z bytu ven,tak na to bych také nervy neměla.Ale nepíšete,co po Vás vlastně chce,co Vám říká do telefonu?,měli jste někdy něco spolu?Přece zdraví člověk tohle opravdu nedělá.

Bezejmený,nemáš...Tohle je stalking a dej si na něj pozor.

ženo50+, tak to je vážně síla.... ten člověk by se mi stal naprosto odporným. Asi bych měla neustále stihomana, zda mě někde nesleduje.... to je o nervy. Jistě si již vyzkoušela všechno možné, jak po dobrém tak po zlém.... co bude dál?

Spíš to byly...Bezejmený,nemáš pravdu..Stalker nemusí být jen ten, dko vyhožuje a podobně.Stalker je člověk patologicky posedlý zájmem o jinou osobu, často veřejně známou, nebo jemu blízkou.Projevuje se zejména opakovaným fyzickým sledováním, nechtěnými kontakty (dopisy atp.), dlouhodobým sledováním aktivit dotyčné osoby a sbíráním informací o ní, případně nemístným oslovováním jejích příbuzných, přátel atp. Takový zájem cílenou osobu obtěžuje, narušuje její soukromí a může vzbuzovat strach; někdy ústí až v trestní stíhání stalkera.A to přesně já zažívám..Dane, omlouvám se za ten čas přítomný, nečetla jsem toho zpět moc..:-))Ale byla to stejně síla, jít za nadřízeným ..Dnešní den jsem se probudila do kouzelného a sluníčkového rána. Udělala hygienu a jako vždy rychle šla ven se kochat přírodou. ALE při odchodu mi zvonil mobil...a bylo po krásném dni. Ječela jsem už opravdu hystericky, zavěsila a venku si na mně počkal..Tentokrát neměl odvahu ke mně jít, byli tam lidi.Tak postával, popocházel a čučel..Došla jsem domů asi za dvě hodinky a opět telefonáty. Začínám mít pocit, že bych ho dokázala uhodit.Tak se vám tady aspon vypovídám a docela se mi ulevilo.Já tohle nikomu v okolí neumím vysvětlit. On je znám jako tichý a spíš samotář. Asi by to lidi brali ode mně jako hysterii.Dnes si vezmu po několika měsících opět něco na spaní. Léky jinak nejím,ale ted se konečně musím vyspat.Jsem jinak pohodová, prý dost oblíbená a usměvavá...Jen nikdo netuší,jak 10měsíců mně pomalu smích přechází..Zamilování vám nezávidím:-) Mám ráda klídek a držte se.

Mílo,jaké to byly slavnosti,na tom přece vůbec nezáleží....budu sem koukat a jestli má někdo podobnou zkušenost jako já,ráda si přečtu jeho zkušenosti.

V jednu hodinu v noci konečně vytočila číslo jeho pevné linky ''Alice'', ozvalo se po prvním zazvonění ''jedu k tobě''Věděla, že se k ní vrátil

Mirando,ještě mě...Anonymko, máš zajímavou životní zkušenost. A když už jsme u těch slavností, mě při čtení taky automaticky napadly erbovní, ale to bude tím, že to je jediná akce, která se v mém okolí koná, a označuje se právě jako slavnost.

Dorko, to ještě nemusí...Sice nejsem Dan, ale pokud by mi přišla taková sms a tušil bych, od koho asi je, minimálně by mi to pohladilo ego. Pak záleží na rodinné situaci, předpokládám, že pán bude ženatej. Potom je to na něm, jestli chce riskovat. No je to vhozená rukavice, i když je třeba myslet na zpátečku, páč sms nedošla z konkrétního čísla. Teda pokud jsem to správně pochopil, že to bylo z netu.

Když jsem si pročítala...Dorko, to ještě nemusí znamenat zavřené dveře. Určitě napiš, jak to dopadlo. Chtělo by to mužský pohled na věc. Dane, jak bys reagoval ty, když bys obdržel anonymní sms o tom, jak na tebe někdo myslí, když bys tušil, od koho je?

Když jsem si pročítala vaše osudy, ten můj se na chlup podobá Meduňce, dokonce i ty dva roky skoro sedí. Taky jsem dokázala odpustit manželovi úlet, ale v současné době spíše žijeme vedle sebe, než spolu a prázdný prostor jsem vyplnila platonickou láskou. Už mě nebavilo věčné pokukování po sobě a jak se ani jeden z nás k ničemu nemá. Rovněž jsem si prošlo obdobím vyhýbání se. Nedávno jsem se dostala k jeho číslu na mobil. Určitě věděl, že ho vím, resp. může předpokládat, že jsem si ho zapamatovala. A když už jsem měla pocit, že musím něco udělat, abych uvolnila napětí, anonymně jsem mu napsala, že na něho myslím. Možná jsem se tím vrátila do nevyspělého věku, popravdě nevím, jestli se dnes takové věci mezi mládeží dějí, už nejsem nejmladší, ale něco jsem prostě udělat musela. Myslím, že jsem si tím zavřela dveře, což ostatně poznám, až se zase potkáme. Možná si poklepete na hlavu, ale ve skutečnosti nevím, jestli bych chtěla něco víc, jen mi aktuální dění pomáhá přežít domácí chlad ze strany manžela.

manžel byl rád že se k...a takhle my si tady smutně žijeme, všechno vlastně vpořádku, brambory v řádku

Mirando,ještě mě...manžel byl rád že se k němu tulíš, neb aspoň opodál sedící jeho milenka viděla, jak má fungující manželství. A manželka Tvého milence se také tvářila spokojeně - byť o pár stolů dál seděl ten, na kterého žárlila a který s ní jen spí a nemiluje ji.

nebyly to erbovní slavnosti?že by manželka?

Mirando,ještě mě...nebyly to erbovní slavnosti?