Vzpomínky na totáč :-))

Asi ne kam bys chtěla, huso.'

Dostáváme se ale někam jinam ,že?'

Jeste dodam, ze nasi by urcite byli na tom financne lepsi, kdyby otec kdysy neztratil dobrou reditelskou pozici a to jelikoz nevztoupil do komunystycke strany. I moje matka dostala napor, jelikoz byla krasna ukrajinka, ktera byla bojovnici proti nacistum a hodila by se jim na propagaci.
Ale naopak ona kazdemu prohlasova, ze Stalin je vrah. Totiz Stalin ji a peti sourozencum sebral otce bez udani duvodu.
A jak se vi on za sve vlady zavrazdil miliony nevinnych obcanu.
A ve zkrace dodam, ze jsem hrda na sve rodice a doufam, ze takovych jako Meryl moc neexistuje.

Meryl, tak nějak jsem nepochopila proč by měl být člověk spokojený v každém režimu. Určitě bylo spousty lidí, kterým nevadilo nic,žili spokojeně a s lehkostí řešili problémy tak jako ty. Jak můžeš mluvit o vnitřním projevu úcty v režimu, který neměl úctu k ničemu? Opravdu to není o věcech v obchodě. Tvůj příspěvek je jedna velká slátanina a urážka lidí, kteří v minulém režimu nedrželi hubu a krok jako ty a měli problémy. Není to o žrádle, ale o svobodě. I tohle téma bylo původně o něčem jiném. Můžu s nostalgií vzpomínat na chuť jarní směsi a pravých hořických trubiček, ale nic to nemění na povaze minulého režimu.'

No byla to legrace. Vzpominam na krasnou dovolenou, kterou jsem dostala z podniku. Ale take jak lidi museli byt doma v 10 vecer, nebo by nasli vrata zavrene. Takze lidi museli lezt tajne jednym oknem, ktere bylo v prizemnim pokoji obyvateli ryskove otevrene. A take si vzpominam, jak jsme s kamaradkou mluvily z okna v jidelne s nejakym mladikem po desate. Najednou se zacali rozvicovat svetla po mistnostech a bylo jasne, ze vedouci delal kontrolu. Takze jsme se s kamaradkou daly na utek a bezely nekolik poschodi na pokoj, kde jsem skocila v satech do postele, ale mela cas dat botky pred postel. Takze kdyz on prisel a rozsvitil, musel se omluvit, jelikoz jsem vypadala nevinne. Ale kamaradka se schovala na zachod na chodbe a pak druhy den prosla vysetrovanim z komise a s hrozbou poslanim pryc. Coz me dlouho delalo vinne.
Na internate to bylo take fajn, dostavali jsme hodne vztupenek zadarmo do divadel ale nelibilo se mi, ze jsme meli jen hodinu a pul denne na venek. Coz se mi zdalo diktaktorske a tak jsem to vyresila tim zpusobem, ze jsem se zapsala na nejake kursy, ktere jsem ale vynechavala.
Nebo si nekdy vzpomenu, jak mi nesmirne chutnala nejaka malinova zmrzlina, ale vzdy to bylo v takovem malem kelimku, kterou jsem si cas od casu koupila a hrozne jsem si prala jich mit mit aspon deset.
No ale byla jsem stale bez penez a uz ne na intru a nasi na tom nebyli finacne nejlepe a tak ja jsem stale byla hladova a vsude musela chodit pesky. A to se tenkrat nosili minisukne s vysokyma lodickama.
Byla jsem v te dobe pouhou ucednici a kde vetsinou pracovali muzi a ted vidim jak zbytecne jsem ztratila tri roky s drinou a bez placeni. A to abych se dostala na urcitou prumyslovku, kde jsem stejne zjistila, ze vetsina lidi se tam dostala s s pomoci vyssich. Takze tri leta tezke prace a studya na vecerni. A kdyz konecne jsem dostala ten vyucni list a mohla vydelavat, musela jsem si ztezovat na spolupracovniky, kteri me uz dlouho nesmirne sexualne harasovali, ale zadne upozorneni nedostali, jenom mi bylo navrhnuto misto v podniku byt typistkou za par korun.
Takze hodne dobreho melo i sve stiny a dost mi slo na nervy to diktaktoreni a nespravidelnost.
A nebo jeste, jak jsme museli chodit do 1. maje jako pionyri a samozrejme od rodicu se cekalo take zapojeni. Ale kazdy rok jsem ja a moji bratri prosli vyslechem od nasvanych ucitelek, proc rodice neprisli. Konecne pravdomluvny bratr jim oznamil, ze chteji spat. Proste rodice si libovali, ze meli den volna a bez deti.

tak to jsem v pérdeli - já myslela, že znám Mrazíka nazpaměť....
( a Bohouše, a Pyšnou princeznu, a se zlazou hvězdou....)
Prosím o průzkum!
Stalo se vám za posledních pět let, že viděli film pro pamětníky, který jste ještě neviděli? :-))))'

Váňo, Váňo, Ivane...!'

Aha, takže to sem asi napsal nějaký Ivan...'

To je z Mrazika, Dano :-) (Ze sceny, kdy macecha predstavuje vlastni a nevlastni dceru potencialnimu zenichovi.)

To je z Mrazika, Dano ;o) (Kdyz macecha predstavuje vlastni a nevlastni dceru potencialnimu zenichovi.)

kdo to furt má něco s nějakýma ptákama! Jaký husy?
Napsat - to je husa, hledám marně nějaké poslání tohoto vzkazu či "morální ponaučení":-))))

Já nevím kdo je kdo, a napíšu - to je vůl...
Jo. svět se skládá z lidí, nadlidí a volů. ( ČI HUS, KRAV, PTÁKŮ, SLEPIC A HADŮ)'

UPOZORNĚNÍ: DNES NA ?T1 VE 23.10 DOKUMENT "SPARTAKIÁDNÍ VRAH", O JIŘÍM STRAKOVI, KTERÝ VRAŽDIL V ROCE 1985.'

Týhle husy se každý leknout musí.'

omlouvám se za překlepy, mám nemocnou ruku, a šmejkám po klávesnici s dost velkým usílím - teď si budu jen číst.'

se mně to "samo" odeslalo uprostřed myšlenky!!
Po r 1989 jsem to žrala - fakt jo. Vydrželo mně to cca 5 - 6 let, a pak postupně poznávala, že marnost nad marnost - diktaturu proletariátu nahradila diktatura peněz.
Jestli jsem kdysi v práci "držela hubu", abch měla klid, teď ji držím zas, abych nepřišla o práci. Je to děsný, co? jsem odsouzeníhodná? Pro hodně klidí asi ano, ale život je příliš krátky, a vážím si ho,, než abch ho promarnila narážením hlavou o zeď, a marný, přemarným bojem proti lidským ( přesně, ne zvířecím) vlastnostem.
Nevím, jestli si vážím těch, kdo tak činí, je dobře, že jsou, asi. Kde by svět byl, kdyby všichni byli jako já - snad zbabělci, snad sobci, snad alibisté, ale mně je opravdu milejší honit se se svým psem na louce, poslouchat šumení stromů než se rozčílovat nad "debatami" politiků třeba v televizi - o hovnu.

Mám se líp, než za komoušů?
To není jedna otázka, ale asi dvacet.
Na deset bych odpověděla ano, na deset ne.

Závidím novodobým milionářům? Ne. Za všechno se platí daň.
Někdy až příliš krutá - za přepych, bohatství, nadbytek. Znám to totiž až moc důvěrně! bohužel.'

Zajímavá debata.
Svět není (naštěstí) jen černobílý. Mně lezlo děsně věcí za totáč na nervy, ale také na hodně věcí vzpomínám s takovým chvěním. Říkám si, asi to bylo mládí, na co vzpomínám, všechny generace si myslím, že za jejich mládí bylo líp, a dnešní mládež je hrozná !?( tuším už staří Řámané :-))))

Já jsem taky brečela u spartakiády, a bylo m ně tenkrát zcela fuk, kdo je prezident, a kdo sedí ve vládě. Jména jsem ani neznala. Nádherně to napsala Meryl.
Ano, lhostejnost je hrozná - pro lidstvo jako celek, pro vývoj lidstva, pro daší budoucnost lidstva. Máte pravdu.
přiznávám, že já už lhostejná jsem. K volbám už nechodím, protože znám ( díky své profesi) zákulisí. I když jsem za komoušů šla k volbám s takovou nenávistí, a jen proto, že jsem potřebovala školku pro syna, a nenechat s nekonečně vláčet po všech sekretariátech KSČ i roh A ZDŮVODŇOVAT.'

Omlouvám se za ten ocásek, co omylem zůstal na konci, vždyť jsem přece husa, a těm se to stát může. Hlavně že mám křídla a umím lítat nad věcí. :-)'

Krásně jsi to napsala, Meryl, a je to pravda. On má každý akorát keců, jak to bylo špatné a vsadila bych se, že titíž lidé stejně nadávají i na dnešní dobu. Stačí si ale vybavit záběry z růných dokumentů, jak třeba žijí lidé v Indii, v chatrčích z vlnitého plechu, jak se těší, až dostanou svoji misku rýže jako jediné jídlo na den, nebo v Africe či jinde, kdyby tihle lidi viděli baráky, ve kterých tu bydlíme (i za totáče) a viděli toho jídla, co máme a měli jsme i tehdy, tak by nás považovali za krále. Všechno je velice relativní, a lidi, co jenom nadávají, mně hrozně lezou a nervy a taky je mně jich líto.

Tak, anonyme, a teď mně můžeš potřetí napsat, že jsem strašná husa. :-))táíče.uiyobrzky'

Mě nevadilo nic,žili jsme spokojeně,s lehkostí řešili problémy.Člověk by měl být spokojený v každém režimu,to nemá s věcmi v obchodech nic společného,je to vnitřní pocit úcty ke svému životu a k životům svých blízkých.Pracovat na sobě,pořád se učit,to dělá člověka lepším,přináší to poznání a na to nemají vliv politici,ani režim.'

Husa je náhodou krásné zvíře, čisté, bílé, užitečné a milé, stejně jako kráva, kdybys mě tak náhodou chtěla nazvat, ta je ještě hezčí. Děkuju za kompliment. :-))'