ROMOVÉ - žijí tu s námi

Ahoj Sany. Já mám teď za ...Ahoj,Lallo, tak to je nezavidenihodne.Ale jsem na tom vlastne trochu podobne.Uz 14 dni mne boli docela fest zada,nejsem na to zvykla, docela mne to otravuje.
Jinak jiz par dni premyslim nad takovou veci, ktera je vlastne velmi pozitivni,ale nakonec uz mne to take otravuje, protoze se neumim rozhodnout.:D Tak doufam, ze se Tve problemy zlepsi.:)

Lalla je taky fesanda.:)...Ahoj Sany. Já mám teď za sebou těžké zdravotní dny. Mám problémy a občas se to zhorší do bolestí tak sem tu moc nebyla. Co ty, je vše vpořádku?

Lalla je taky fesanda.:)

Zdravim vsechny a hlasim, ze jen ctu a jsem lina psat.:)

Koukni do galerie na mého fešáka Čimnýho :)

Ahoj všem! Včera se mi sám...Právě že ne, Pilsnerko. Bydlím v Praze a na vesnici máme dům se zahradou, tak tam trávím jaro a léto...A do města jezdím jen vždy na pár dní...teď už je to naopak, přes zimu budeme v bytě a tam jen dojíždět zase na pár dní

Tak to se ti vůbec nevidím!...já zde žiju už 41 roků. My jsme sem s mužem, taky z Blanska šli kvůli bydlení. U nás doma to nešlo, máti nám dělala zle a tak nám bylo jedno kam jdeme. Já jsem byla na mateřské a muž nastoupil do družstva a měli jsme kde bydlet. Ale začátky byly dost těžký, dům sotva dostavěný, kolem staveniště, než jsme to dali do pořádku tak jsme si mákli. Pak nám vyměřili kus zahrady. Tehdy to bylo jiný, družstva sháněly lidi a vytvořily jim podmínky k bydlení. Hodně věcí jsem se musela vzdát, ale jiné jsem naopak získala.

i přes nájezdy o víkendu...Tak to se ti vůbec nevidím! Jak je v dohledu les a okolo domu zahrádka tak se člověk nikdy nemůže nudit.
Mio a jak dlouho tam žiješ? Jak tě tam osud zavál?

Čtenáři ty ses uměl...i přes nájezdy o víkendu je hub pořád dost, hlavně suchohřiby. Byly jsem dnes v lese na borových šiškách do skalky a donesly houby. U lesa nestálo žádný auto, tak jsme se tam vypravily.
Jo jsem moc spokojená na dědině. I když první den zde jsem koukla z jedněch oken a viděla kravín, z dalších pole, tak jsem si šla do obchodu, koupila lahev rumu s tím, že dýl jak na půl roku to nevidím. Ted bych neměnila, měla jsem možnost před šesti lety se vrátit do Blanska, ale to jsem odmítla. Mám to zde ráda, přírodu, některé lidi a způsob života zde.

Čtenáři ty ses uměl narodit ! :-)
Mio a ty jsi viditelně spokojená na venkově. Mně docela vyhovuje střídání. Vyhovuje mi pracovat ve městě a víkendy trávit na venkově. Někdy se to povede a někdy ne ale teď mě takový víkend čeká. Snad budou ještě houby.
Jak to vypadá u vás Mio?

Mio ale mně se líbí i...no, užiju. Ta moje kamarádka je taky Brnačka, ale tu si předělávám k obrazu svýmu, vysvětluju a vysvětluju no a ona mě na oplátku učí zdravému stravování, na které já moc neslyším. Má správnou vnučku, ona mě říkává, paní přijdi zítra odpoledne na zahradu, budu dělat palačinky a to kafe co ti minule tak chutnalo. Má takovej ten dětskej domeček a vaří z písku.

Mio ale mně se líbí i...ale to je takový divný, umělý zvonění. Když se ještě zvonilo ručně, tak to bylo úplně jiný.

ted jsem se musela zasmát....Jo jo, Vízner to zahrál skvěle :-)

https://www.youtube.com/watch?v=0RlIEz_7EzU

ted jsem se musela zasmát....Mio ale mně se líbí i když na vesnici zvoní. Mám ráda kostelní zvony i klekání. Nějak to ve mně vyvolává vzpomínky na dětství.
A koukám že si s Brňáky užiješ.:-)

nám zde ráno v šest a pak...Já bych asi nemohl žít na vesnici a když nad tím tak přemýšlím, tak ve městě taky ne. Někde jsem četl, že někteří psychiatři se ptají pacientů jestli by chtěli žít ve městě nebo na venkově a když odpoví, že ani jedno, tak je to neurotik :-)
Já totiž bydlím v ideálním místě, na samém okraji Brna. Za barákem na dvorku už začíná Drahanská vrchovina. Je to tady takovej přechod mezi městem a vesnicí. Zrovna koukám z okna a v dálce vidím svítit paneláky a v zadním okně vidím setmělou skálu. Prostě ideál.

Mně teda nepřipadá...ted jsem se musela zasmát. Vzpomněla jsem si na film Léto s kovbojem, jak ten hoch šílel z kohouta.

Mně teda nepřipadá...nám zde ráno v šest a pak večer zvoní kaplička,automaticky. Já naštěstí bydlím kus od ní, tak ji slyším jen někdy na zahradě. Ale ti lidé okolo to mají horší, to bych asi starostu uškrtila.
Ještě jsem chtěla napsat, že ne všichni ti noví jsou divní. Jsou zde i rodiny s malými dětmi, kteří jsou samá legrace, berou život na dědině tak jak je. Mám mezi nimi i kamarády, loni mě lákali jít k lesu bruslit, tak jsem jim vysvětlila, že mám jen kačenky a kličku jsem někde vytrousila. Nabídli mě půjčit kanady, to jsem ale s díky odmítla.

Mně teda nepřipadá...Čtenáři když chci být venkovanka tak musím skousnout kohouty. Prostě k vesnici patří. Pokud to nesnesu tak mě klidně můžou budit tramvaje. Brňáky šaliny.
Ale vážně - já mám asi dobré spaní a zvuky venkova mi přijdou prostě romantické. A uklidňujou mě.

Ahoj všem! Včera se mi sám...Mně teda nepřipadá nesmyslné, že se chtějí vyspat. Já když jsem na chalupě na Vysočině, tak spím v zahradní chatce, protože chalupa má jen jednu ložnici a já neusnu když je ještě někdo v místnosti. V té vesnici každý ráno chodí paní zvonit v 6 hod. do kapličky a o kokrhání kohoutů nemluvě. Tohle já teda nemiluju. Teprve letos mě napadlo koupit si špunty do uší a konečně po letech se spolehlivě vyspím. Já potřebuju spát minimálně 8 hodin. Když spím míň tak jsem celej den jak praštěnej. Zaplať pánbů za špunty, i když bych byl radši kdyby paní nezvonila, ale ona by zřejmě měla pocit, že o něco důležitého přichází. S kohoutama se bohužel nic moc dělat nedá.

Ahoj všem! Včera se mi sám od sebe začal rekonstruovat počítač a už mě k sobě nepustil. Ale stejně už nevím o čem byla řeč.
Lallo - žiješ někde na venkově a chápu tě správně? Mě vždycky děsil vztah venkovanů ke zvířatům. My z města jsme jim s naším citlivým přístupem k živoucímu tvorovi byli pro smích.
Mio ale tvoje duchapřítomnost je úžasná a nápady Brňáků v tvém bydlišti mi přijdou nesmyslné. Kohout jako budíček je právě to co na venkově miluju.

Mio tak to je na nic,kdyz...jo za chvíli bude v lese klid. Naštěstí je zde kam jít, do polí na louky. Tím pádem vím, kde jaká léčivka roste.
Minulý týden jsem byla na srazu devítiletky. Jak jsem překročila práh, tak jsem hned byla zase pubertačka, stejně jako ostatní, i když u objednávání jídla hrálo roli kdo má jakej cukr, kdo žlučník, kdo nemá zuby a příště budeme asi volit bezbariérový přístup - dělám si srandu. Ale bylo to moc hezký, hned jsme byli v době, kdy jsme prožívali první lásky, první cigáro, první alkohol, zhnáněli bony na rifle z Tuzexu. Cítila jsem se tam moc dobře a zase se řechtala jako kůn. Na střední moc nejezdím, tam se necítím, já jsem tam nechtěla být, ale musela jsem.
Tak to je moc dobře, že máte klidný období, tak at vydrží co nejdýl. Víš, všude je něco, nikdo nemá vztahy bez problémů, i když ty jich máš teda mnohem víc.