tělocvik naboso

Kalva je tak tupej jak může...Vtipálku, to jsi se předved... jako píšeš ty by dokázalo psát i dítě ze zvláštní školy...

Kalva je tak tupej jak může být aje tupej.!.!.!

já chodím do 5 třídy a o...Nechceš si k tématu pokecat? Piš na [email protected]

já chodím do 5 třídy a o...Ten náš Kalva to je kos,ztratil boty chodí bos...

já chodím do 5 třídy a o tv chodím bos už od 3 třídy. a ve škole taky. domů to mám asi 150 metrů a někdy když se mi nechce obouvat boty tak chodím domů taky bos.

tupčeZatím co ty jsi inteligent, hmm...To tedy koukákm.

No,ještě kdyby to tak byla...tupče

Pepik je syn majora Terazkyho. :-)

co to je za reci, vy se fakt...Pepíku, jsi slovák, nebo tatar, nebo maďar, nebo co jsi zač?

To je právě to, co píše...co to je za reci, vy se fakt sdidite za svoje nohy? to je maze nejak postizeny, nebo co?
Ja to nejak nechapu, ja chodim od dubna do rijna v sandalich obcas se probehnu bos a neresim to. Jo a mimochodem nosim sandali reckeho typu tak ze spis podraska prisnerovana tkanickama.

o TV musíme chodit na...No,ještě kdyby to tak byla pravda...Ty už hezky dlouho žádné dítě nejsi.Děti píší nejistě, s chybami.Používají hodně zkratky a smajlíky.Neřeší velká písmena.A na tělocviku bosí být dnes nesmí, ne že musí.Jen při šplhání na tyč jsou bosí.Ale co se dnešním klukům při tom honí hlavou,nevím.Myslím,že ten stud měli kluci dříve.Dnes v létě dost chodí naboso a asi stud nepociťují.To naše generace to měla a ti o něco mladší.V létě tehdy mělo 99 procent kluků tenisky i ponožky.Dnes jich tak 40 procent je naboso v sandálech,nebo pantoflích.

o TV musíme chodit na boso,
ale já tak moc nerad chodím bos!!!
(když někdo není bos, tak dostane poznámku.
chodím do 5. třídy,a dělat to musíme už od 1.třídy.
nemáme si kde umít nohy!!!

Nezajímá je kdo to vidí, jestli se dívá, neřeší případnou špínu, pot nebo zmíněné lechtání. Akorát zjara si připomenou: no budu si muset nožky trochu opečovat, když teď přijdou do módy otevřené botičky...

To je právě to, co píše Gymnazista: takhle to vnímám taky, kdežto holky to naprosto a vůbec neřeší. Zujou se klidně i na veřejnosti, je jim jedno jak vypadají jejich prsty, kejvají nohama. Zatímco se baví nebo zabývají čímkoli, chodidla a prsty všelijak pokrčí a zkroutí, prostě je nevnímají, stejně jako ucho nebo loket. Pamatuju i dospělou ženu na rekreaci, jak se večer ve společenské místnosti normálně zula do bosa jako doma a natáhla nohy při televizním programu na nejbližší židli, "cvičila" prsty a nějaké stydění ji ani nenapadlo. Nevím, proč to máme jinak.

To mi připomíná moment,...Tak to mě potkalo taky, i když já byl ten lechtaný. U nás to bylo jeden do jednoho kouta a druhý do druhého kouta, samozřejmě čelem ke zdi, ale i ruce založit za zády. Jenže tak krotcí jsme nebyli, my si to ještě vyřídili spolu ručně v šatně. Ne bez následků. Účitelka nás samozřejmě nachytala a odcházeli jsme ze školy s poznámkou.

Naše dějepisářka byl...To mi připomíná moment, kdy jsem při přesně tomto cviku (taky při povinném cvičení v tělocvičně naboso) polechtal spolužáka na špinavém bosém chodidle, a on začal kopat. Já zas chytal jeho nohy, až musela zasáhnout učitelka. "Vstyk, a na hanbu, oba!" a ukázala rukou směrem ke stěně. Vstali jsme a s úsměvem bosi ťapkali tam, kam ukazovala její ruka. Mysleli jsme si, že se jen pohodlně opřeme zády o zeď a chvíli si tak postojíme, jenže: "Čelem ke zdi se stojí na hanbě!" Tak jsme se při stání vedle sebe museli otočit a začít hledět do stěny. Byla to šílená nuda. Po chvíli začly taky pořádně zábst nohy.

A ještě jednou: ze šatny jsme chodili k tělocvičně přestrojení naboso v trepkách, a z nich jsme vyklouzávali až těsně před dveřmi do tělocvičny. Když jsme tak jednou čekali na chodbě před tělocvičnou na tělocvikářku, procházela kolem dějepisářka. Všichni jsme ji pozdravili a ona odpověděla všem najednou s potutelným úsměvem. Hrozně jsem se zastyděl: bosá chodidla jsem měl totiž ve svých korkáčích, z nichž mi na svět roztomile a zvědavě vykukovaly všechny prsty a nohy mi vypadaly strašně femininně. Přišla naše úča, začala se bavit s dějepisářkou v otevřených dveřích do tělocvičny, a pomalu nás svolávala dovnitř. Jenže zbývalo ještě odložit trepky, v řadě vedle sebe podél stěny přede dveřmi, a kluci už poslušně začali a už pleskají po parketách v sálu bosými chodidly. Strašně se mi nechce odkopávat své korkáče před dvěma učitelkama, jenže co mi zbývá... Otázka, zda se styděl víc s bosýma nohama v trepkách či bez nich.

Naše dějepisářka byl ženská s velkým Ž, u níž bylo fakt ambicí mít jedničku. Taky mírně politicky zkompromitovaná... Už radši ne víc informací, aby to někomu něco nepřipomenulo. No a ta jednou přišla k nám do tělocvičny, když jsme měli gymnastiku, při které jsme povinně museli cvičit bosi. Leželi jsme zrovna při rozcvičce na značkách na břiše, a tak bylo vidět, jak už všichni máme od úvodního běhání a pochodování po špinavé podlaze tělocvičny pořádně ušmouraná chodidla, včetně třídního premianta, který ležel přede mnou - v jeho případě jsem skutečně až strouhal mrkvičku. Jenže ... dějepisářka byla najednou moc blízko mě, a já se ošíval a všechno mě svědilo, jak jsem se styděl.

malou pripominku, mel jsem...To mě připomíná zase jednu příhodu ze základky.Psal se rok 1972,chodil jsem do druhé třídy.Převlékali jsme se tehdy před tělocvikem ve třídě.No a když jsme vyšli na chodbu,tak jednomu klukovi,který šel na tělocvik bos na chodidle taky prasknul puchýř.Odkuhlal se opláchnout si nožku do umyvadla na WC,tekla mu krev.Ale učitelka mu nic neslevila a musel jít takto poraněn bosý cvičit.A ještě se mi vybavuje jeden zážitek,z téhož roku.Nestalo se to ale na tělocviku,ale při práci na školním pozemku.Měli jsme upravovat nějaké záhonky a bylo tam spusta bláta,tak po kotníky.A tak jsme dostali nařízeno se všichni zout do bosa.Žádné teplo určitě nebylo.A tak jsme celou hodinu bosky v blátě opečovávali záhonky.Pak jsem si umyli nožky pod nějakým kohoutem se studenou vodou,na té zahradě.Jo,bylo to prima...

no v ponožkách se brzdit...malou pripominku, mel jsem puchyr na plosce nohy, jak jsem stale behal v trampkach, tak jsem si vyzul boty a behal v telocviku bos, abych trochu schladil nohy. Dopadlo to tak, ze ten velky puchyr praskl a strhl jsem si i kus zdrave kuze ...