Alzheimer ničí paměť, ale rozvíjí kreativitu

Plodem tohoto mechanismu může být například Bolero francouzského skladatele Maurice Ravela, napsal italský list La Repubblica.

V tragédii se náhle objevuje brilantní nota. Alzheimer sice ničí mozek a těžce postihuje celé rodiny, ale u některých pacientů zvyšuje kreativitu. Osoby, které to nikdy v životě nedělaly, najednou zpívají, malují nebo píší verše. Nemoc zvyšuje výkonnost některých částí mozku, například těch, které jsou spojeny s inspirací a smyslovými schopnostmi a které jako by se probudily, aby vyrovnaly devastaci ostatních oblastí mozku.

Již v minulosti byl tento jev často pozorován. Dokonce Ravelovo Bolero se svým fascinujícím utkvělým motivem bylo přičítáno počátku choroby (snad demence) autora. Studie australských vědců z Neuroscience Research Australia publikovaná na stránkách Journal of Alzheimer's Disease pod titulkem Ne vše je ztraceno shrnuje mnohé případy zveřejňované ve vědeckých časopisech. Tvořivé schopnosti, jako je malování, design či zpěv, které se do té doby na člověku neprojevovaly, se mohou objevit nebo zlepšit u pacientů s Alzheimerovou chorobou nebo frontotemporální demencí, která vzniká v důsledku relativně lokalizované progresivní degenerace frontálních či temporálních oblastí mozku.

Australští vědci se dotazovali 185 osob, které pečují o pacienty s demencí a registrovali u některých pacientů nárůst kreativní činnosti. Mnohá sdružení pacientů ve světě již nějaký čas pořádají kurzy malování, lekce zpěvu či návštěvy muzeí.

“Jedním z možných vysvětlení je to, že demence zasahuje mozek progresivním způsobem. Atrofie je v počátečních fázích spíše lokalizovaná. Ale když se rozšíří, může to vést k aktivaci oblastí, které byly ušetřeny. Kognitivní aktivity, jako je paměť a řeč, rychle klesají, zatímco muzikální schopnosti se opírají o oblasti chorobou méně postižené,“ uvádí hlavní autor studie Olivier Piguet, jehož cituje italský deník La Repubblica. Podle jiné teorie z dřívějších let úpadek kognitivních funkcí “otevírá“ oblasti spojené s kreativitou.

Osud skladatele Maurice Ravela se překvapivě shoduje s osudem kanadské malířky Anne Theresy Adamsové, která se snažila dát nejslavnější Ravelově skladbě Bolero vizuální podobu v sérii obrazů nazvaných Unraveling Bolero. Adamsová stejně jako Ravel s postupem let začala vykazovat první známky primární progresivní afázie: neschopnost vyjadřovat se slovy.

“Bez ohledu na těžkou degeneraci některých částí mozku vykazovala Anne Adamsová nárůst šedé hmoty mozkové a perfuze krve do zón zapojených do integrace různých smyslů,“ napsal v roce 2007 v časopise Brain tým neurologů z Kalifornské univerzity. To je podle vědců známkou toho, že zlepšení funkčnosti částí mozku, které choroba ušetřila, může vést k formám vizuální kreativity nepoznamenaným degenerací ve frontální kůře.

Zvýšení kreativity bylo konstatováno také u některých pacientů s Parkinsonovou chorobou, zvláště po léčbě zvyšující dopamin v mozku. Také díla Vincenta van Gogha byla spojována s ataky psychózy, které vyvolávají vylučování velkých dávek tohoto neurotransmiteru.

Zdroj: ČTK