Výprask vařečkou

Michale ty zasranej pedofile!!! TAKOVÝ ÚCHYLÁCI JAKO JE TADY MICHAL NEBO MARIÁN TADY MEZI SLUŠNEJMA A TO NEJEN ZDE NA STRÁNKÁCH ALE I V ČECHÁCH A VE SVĚTĚ NEMAJÍ CO HLEDAT!!!

Já mám spíš návod, jak řádně potrestat takový úchyláky:

1)popadnout pořádné kleště a ucvaknout kulky

Návod jak potrestat větší dítě na holou:

1) v koupelně vyndat klíč
2) počkat až se dítě bude chtít mejt
3) pak tam vtrhnout s vařečkou po sprchování a na mokerej zadek trestat

já dostala taky pár výpraskú od mámy a jen za velké lumpárny máma mně trestala jen zarachy ale jednou to mi bylo 14 sem rozbila televizi a máma se strašne nasrala a řekla že mám jít k ní do pokoje a řekla že mne musí pořádne potrestat máma mněla ve skříni šňúru ješte z těch starých žehliček a řekla že když s ní mohla jako děvče dostat ona tak já múžu taky a tak sem jich slízla deset a to se dalo vydržet pak sem s ní mohla dostat ješte pár krát tak do 17 máma byla fajn dalo se sní smlouvat několik krát sem jí z 20 přemluvila na 10 a určite to byli zasloužené tresty

Patřím k té...Přesně tak já s tím plně souhlasím. Já dostala nespočet umravňujících výprasků a nejenom od našich. Od babičky jsem dostala proutkem a teta mně trestala obrácenou stranou lepačky na mouchy. Od našich to byl řemen nabo vařečka. Většina výprasků proběhla na holou prdelku :) a nijak mně to neuškodilo žádné trauma z toho nemám. Mám dva kluky 2 a 6 let občas dělají neskutečný vyrvál domluvy nepomáhají ale pár plácnutí přes zadek rukou nebo vařechou je vždycky uklidní. Mám kamošku a ta má 2 holky 7 a 9 let. Byli u nás na návštěvě ta mladší ve vzteku kvůli nějaké hračce kousla tu druhou. To byl hukot kamarádka si pučila vařečku a i před náma ji nasekala holej zadek až ho měla rudej. Stromek se má ohýbat dokud je mladý

Já myslím, že výprasky k...Patřím k té generaci,která se nad výpraskem nějak nepozastavuje.Byl to běžný trest,který určitě každý z nás někdy dostal.

Já myslím, že výprasky k...svatá pravda, uplnej souhlas:-)

Rodiče nás se sestrou...další z řady úchyláků co sem píší svoje představy a pletou si tuhle diskusi s nějakým perverzním webem. pokud si tohle někdo přečte tak se musí podivit co je tento člověk za úchyla.

Ahoj Simonko (5.srpna 18:16 sim), plně s tebou souhlasím. Mě máma nikdy neuhodila, ale taky se mnou nemluvila, nebo plakala a říkala jak je jí to líto, že jsem takový zlý. Je to opravdu horší a psychicky to působí víc než výprask. Jen mě trochu zarazilo, že tím ztrácíš k otci důvěru - já jsem si tenkrát hlavně přál, aby všechno bylo zase normální jako dřív. Ovšem - abych byl upřímný, zase máš pravdu: k myšlence na polepšení to zrovna nevede, někdy spíš k zatvrzelosti.

Vyprasky k vychove v nekterych rodinach stale jeste patri, ale cesky kluci v 18. stoleti to meli daleko horsi. Velka cast obyvatelstva byli nevolnici. Kluk z nevolnicky rodiny byl bit skoro celej zivot. V ty dobe byl kluk bitej doma a vrchnosti. Kdyz neco provedl proti vrchnosti, dostal vyprask na lavici metlou. Kdyz byl starsi, nad 15, a zacal chodit na robotu, vyprasky byly casty. Za maly prestupky behem robody dostal rany liskovym prutem na rychte. Kdyz slo o vetsi prestupek, dostal 25 ran liskovym pruten na zamku. Kdyz byla valka a byl odveden na vojnu, vyprasky na lavici byly soucasti vycviku. Kdyz se z vojny vratil domu, znovu podlehal telesnym trestum vrchnosti. Az kdyz by stary a nemusel chodit na robotu, uz vyprasky nedostaval.

Dobrý den,
Je mi 10 let a...Já myslím, že výprasky k výchově patří. Mně mamka taky občas přehla přes koleno a nasekala mi vařečkou na holou a to i v pozdějším věku a neuškodilo mi to. Dnes se na ně nesmí ani šáhnout a jak to vypadá !

Rodiče nás se sestrou kromě nějaké té facky mockrát nebili. Stala se však zvláštní situace, když jsme o jarních prázdninách, s rodiči lyžovali na horách. První den jsem se snažil okouzlit nějakou dívku mého věku a celkem se mi to dařilo. Těšil jsem se na večeři až se uvidíme v jídelně. Večer jsem byl pořádně promáčený a všechno oblečení se muselo usušit. Máma mezitím vybalila suché prádlo - košili, trenýrky a bavlněné punčocháče pro mne i pro sestru. Nesměle jsem se zeptal, mohl bych si vzít tepláky? Na co, odpověděla máma, vzala jsem ti s sebou jenom troje rezervní punčocháče, zítra budeš mít suché oteplovačky tak si je oblečeš. Pochopil jsem hroznou věc. Doma totiž chodíme se sestrou jenom v punčocháčích. Dokonce i u tety si sundáváme kalhoty, když jsme na návštěvě. Takže to asi považovala za normální i tady, stejně jako sestra, která chodí do třetí třídy a je jí to celkem jedno, jak půjde na večeři. Ale já deváťák jsem si nedovedl vůbec představit jak mne má ctitelka pošle v přízových punčocháčích hrát si mezi prcky.
Začal jsem protestovat a odmlouvat, když se mně máma snažila přesvědčit, že po chatě běhají samozřejmě skoro všechny děti jenom v punčocháčích, odsekl jsem, že jsem ale už dospělej a hodil vztekle punčocháče na zem. A pak se stalo něco hrozného. Otec, který toto divadlo zatím mlčky poslouchal se zlověstně zvedl a promluvil. V tvých letech jsem já chodil v krátkých kalhotách a punčochách celou zimu i do školy a ty takovej smrad si tu nebudeš vybírat oblečení. Obleč se, nebo tě seřežu jak cikán kozu! Do této doby mi nevadilo převlékat se třeba před ostatními ve škole při tělocviku, avšak dnes mi připadalo vyjít z hotelového pokoje v košili a dětských punčochových kalhotách jako kdybych měl jít nahý.

Třeba mne zab, ale já nikam takhle nejdu. To otce popudilo do takové míry, že vzteky zrudl. Řemínkem na svazování lyží mne přivázal za potrubí vedoucí k ústřednímu topení do pokoje nad námi . Stál jsem na špičkách, přezka řemínku se bolestivě vrývala do zápěstí. Sundej mu trenýrky, přikázal ustrašené sestře. Nikdy jsem pořádný výprask nedostal, srdce mi silně bušilo a potil jsem se strachem. V pokoji bylo ticho a slyšel jsem jak otec hledá vhodný bicí nástroj. Hotelový pokoj moc možností neposkytoval, až ho pak napadlo použít máminu kulmu na vlasy. Rozmotal šňůru a celou její délkou se rozmáchl. Na ten úder asi nezapomenu. Otec byl při síle, navíc šňůra od kulmy se po několika ranách skroutila a působila daleko větší bolest. Asi po dvacáté ráně jsem se pomočil. To tatínka rozlítilo. Otočil mne a začal mlátit přes břicho, stehna a přirození.

Myslel jsem, že je po mně, nikdy jsem větší bolest nezažil. Slyšel jsem sám sebe jak kňourám a prosím aby toho už nechal, že udělám co bude chtít. Po prosbách mámy, přestal, otočil mne zpátky a pravil. Budu ho mlátit tak dlouho, až si zapamatuje že nebude odmlouvat, já už mu tu pubertu z hlavy vyženu. Druhým řemínkem mi svázal nohy dole, abych se nemohl hýbat. V pomalém tempu mne švihal systematicky přes stehna a lýtka. Brečel jsem jako malé dítě. Na nohou mi naskakovaly příšerně vypadající jelita. Když už nezbývalo ani jediné nezasažené místo, pokračoval na stehnech zepředu. Nohy vypadaly jako stažená plechová roleta. Otec to komentoval ironicky, alespoň ti ty punčochy nebudou padat. To mi připomnělo, co mne ještě čeká a chtělo se mi umřít.

Po odvázání jsem musel tátovi poděkovat a v slzách v očích natahoval punčochové kalhoty na pálející nohy. Byl jsem skoro u konce, když mi sestra pošeptala. Brácho u punčocháčů patří dva proužky dozadu a jeden dopředu. Asi to nevím, když si je oblékám denně od října do května a rychle jsem si je svlékal. Táta si myslel, že už zase protestuji a vrazil mi na tváře dvě facky. Rychle si obleč ty punčocháče, nebo přijdeme pozdě na večeři. Snažil jsem se pospíchat, ale do toho všeho mi praskla u punčocháčů guma. Dostal jsem pak náhradní krepsilonové punčošky, ale asi tak o dvě čísla menší. Ty natáhneš jsou pružné slibovala máma. Nedovedete si ale představit ta muka, když jsem ty pružné krepsilonky natahoval na pálející nohy. Kousající silonová hmota s příměsí nějaké vlny byla snad horší než kopřivy, mlčky jsem trpěl, nechtěl jsem dostat další facky. Na chodbě jsem si připadal legračně, krepsilonové punčocháče s ornamenty, do kterých jsem si musel zastrkat košili jsem vytáhl až na břicho. Hle, jaký pohled na "puberťáka", pomyslel jsem si.

Jídelnou jsem šel co nejrychleji i přesto, že těsné punčochy se při každém kroku třely o zmrskanou kůži a působily ukrutnou bolest. Hrozně jsem se styděl a s hlavou sklopenou do země, jsem měl pocit, že se na mne snad každý dívá. Přišli jsme pozdě a trvalo chvíli, než jsme našli volné místo u stolu. Všiml jsem si dvou chlapců, vypadali mladší než já a pobaveně mne sledovali, možná si mysleli, že jsem dementní. Jejich maminka se otočila k mojí mámě a nahlas zapištěla. To jsem blázen, že tomu vašemu synovi nevadí chodit v holčičích punčochách. Naši kluci už nenosí punčocháčky od páté třídy. Chlapci se nahlas zasmáli, okolosedící si mne začali se zájmem prohlížet a já jsem se rozbrečel.

a co na to tvuj tátá...Curat behem vyprasku neni jednoduchy. Kdyz dopadne rana, tak se to tam samo stahne a nejde curat, tak jsem dycky cvrnkl mezi ranama a otec si toho zpocatku nevsiml. Pak na delsi chvilku prestal aby kazal jakej jsem spatnej atd, tak v tom momente jsem zacal curat naplno, pod stolem to cakalo a pak si toho vsiml a byl z toho tak vysinutej, ze uz mne nebil, akorat ze to musim okamzite uklidit. Od ty doby jsme vyprask nedostal, tak mozna se boji, ze jsem se pocural bolesti.

Ahoj jmenuji se simona můj táta když něco provedu tak mě nebije ,ale místo toho se mnou časoto nemluví a hodně dlouho a myslí si že se tak polepšim jenže to neni pravda takhle k němu strácim důvěru mam chuť' utýct z domova a jemu to ani nedochází!Asi si myslíte že sem blázen , ale je to stokrád horší než kdyby mi nařezal.

Je načase opravdu zavést...Kravina!!!!

Mne se stalo neco podobnyho....a co na to tvuj tátá pokračoval nebo ti ještě přidal za to že ses počural?

Jestli jsem zabloudí žena z...Nejseš uchilák ? že jen tak nabízíš ženskejm výprasky?:-O

Nesměj, ale já taky dostal....A to ste si ani nestěžovali doma? a chtěli ste na ten tábor ještě pak jet?

Jsem baculka -26 let co by...Napiš.Pavel z Prahy

Jsem baculka -26 let co by ráda dostala pěkný výprask.Jsem z Mladé Boleslavi.Pište:-)