chci zemřít

Míval jsem a mívám sebevražedné myšlenky. Ale už mne netrýzní. Přihodila se mi totiž taková zvláštní osvobozující věc: pochopil jsem, že je na mojí vůli, jestli se chci nebo nechci cítit mizerně. Od té doby dokážu jasně rozeznat, jestli je mi mizerně proto, že prostě moje tělo nefunguje tak, jak by mělo, aby mi mohlo být dobře (mám na mysli takovou tu životní energii, elán, všelijaké ty serotoniny v mozku, funkce jater, ledvin a tak). Dokážu to jasně odlišit od podobných stavů, kdy mi bylo zle, ale víceméně jsem si to způsoboval sám! Čím? Nekonečným přehrabováním se v myšlenkách, ze kterých mi bylo jenom hůř a hůř. Dnes, když na mne jde špatná nálada, řeknu si: "zase ty játra (ledviny, amygdala či jaký pajšl). Hlavně teď nic filosofickýho! Jít spát, pokud to jde, nebo udělat něco, co má svůj jasný smysl, o kterém není třeba pochybovat. Třeba uklidit nebo naštípat dříví.

Tak ty jsi na světě jediná?Nemáš rodinu?Přátelé?Máš někoho ráda ty?

To by mě fakt zajímalo komu bych ublížila?

Vždycky se někdo najde.A proč je sám?Vždyť se dají najít i kamarádi.A někdy ta samota je lepší než přítel který ubližuje

Nenapadne vás, že třeba důvod, proč někdo chce umřít je právě to, že není v podstatě nikdo, komu by chyběl... Tzn. že je člověk sám?

Naprosto sůhlasím.....

Smrt se nikomu nevyhne,to je fakt.Ale jsou lidi co by žít chtěli a nemůžou,umírají....jak může někdo zdravý přemýšlet nad smrtí?Víte kolika lidem by jste ublížili?

Řekla bych, že strach ze smrti nás naučila naše kultura. O smrti se moc nemluví, když tak jen potichu atd. Je to něco z čeho máme všichni strach a přitom nás to všechny! čeká. Na druhé straně, kdyby ten strach nebyl, bylo by sebevražd mnohem více....

To jsem ve 13 (teď je mi 18) chtěl umřít a napadlo mě vyskočit z okna (otázkou je jak by dopadl pád z 1. patra), protože jsem měl takové problémy doma i ve škole, už jsem měl otevřený okno a rozbíhal se, ale nedokázal jsem vyskočit, něco mě prostě zastavilo, nevím, asi strach ze smrti (kterej mám, ale to asi každej) a teď jsem i rád, že jsem fakt nevyskočil, všechno se vyřešilo, doma jakžtakž, ve škole už to po pár měsících bylo taky dobré.

Chci žít,ale aby mě odumřel penis,už mě obtěžuje tím věčným žadoněním.

Sám jsi infantilní, dle tvého písemného projevu a rekcím na tohle téma.Ani podepsat se neumíš hrdino.

umíš povzbuzovat co ty infantyle

Ty jsi ale fakt debil/ka.Tady ta diskuze se jmenuje ,Chci zemřít,a kdybys to zažil u vlastního dítěte, tak tohle nevypustíš z pusy.Tebe nikdo neotravuje, stejně z tebe nic rozumnýho nevypadlo, tak co tady děláš?

Taky přemýšlím, že bych radši nebyla... Nevím, nezvládám poslední dobou vůbec nic... Děctví jsem měla na houby a když jsem se konečně vyhrabala z těch všech traumat, před měsícem mne znásilnili... Nenávidím se, nesnáším svoje tělo... Zatím se jen řežu žiletkouz, ale bojím se, abych jednou neudělala něco horšího... Je to divný pocit, nejsem zvyklá se vzdávat, vlastně žiju docela ráda, ale po tom, co se stalo, přicházeji stavy, kdy prostě nechci být, kdy si přeju chcípnout, kdy cítím takovou nenávist sama k sobě, že si musím ublížit... Znáte to někdo? Jak s takovými stavy zacházíte???

Přestaňte se litovat a nekonečně milovat! Roků už máte na to dost, tak dospějte, mazánkové. A když žít nechcete, tak nežijte, co tu otravujete druhý?

devilian-ne pro každého musíš být ošklivá, každý má jiný názor na krásu, nic nevzdávej, nevěřím, že bys byla pro každého Obludárium.Vyzdvihni jinou krásu, jsi určitě chytrá a inteligentní holka, k čemu by tě bylo, že budeš krásná a sotva vypustíš větu, všichni utečou.Ten pravý, který tě ocení na tebe teprve čeká, tak hlavu vzhůru.Napíšu tě jeden příběh.Mám dceru 17 let a je opravdu krásná, fotila zpívla, vše jí vycházelo a přes to se před měsícem pokusila o sebevraždu, vidíš není to o kráse a už vůbec ne důvod k tomu vzít si život.Když tohle někdo napíše, že se zabije, mně to ničí, vím o čem píšu.Budu si s tebou psát, pokud chceš, hlavně nedělej to o čem jsi psala.Pa pa přečti si to a rychle odepiš.

já se taky zabiju. nikdo mě totiž nemá rád, jsem hnusná, každý mě jen využívá kvůli tomu že jsem nejlepší ze třídy. jsem tady taky zbytečná, asi to skončím. Nikdy mi nikdo neřekl - Mám tě řád, natoř třeba Miluju tě...Všude slyším jen poznámky na svoji odpornost (,,Čau Obludárium!"), nic a nikam nemůžu...sbohem krutý světe

Hledám lékaře, který by mi předepsal a prodal některé léky, jedná se zejména o antidepresiva. Můj email je n.pet"centrum.cz

mam stale stragh ale nadovsetko milujem svoju rodinu chcem tu este zit preto chapem vsetkych ktorych to nebavi ale nikdo to nepochopi ked to nepociti na sebe sam

Ne každý má rodiče. Mě by tady našli až bych tekla stropem. V práci by sice byl poprask, ale pracuji v jiném městě než bydlím a pochybuju, že by sem někdo jel páčit dveře. Tož tak.