Antidepresiva a jejich vysazování

Beru delší dobu Zoloft, donedávna jsem brala maximální dávku, tj. 200 mg, pak jsme to začaly s doktorkou postupně snižovat. Momentálně jsem na 50 mg, dneska jdu na kontrolu, tak uvidíme, možná ho vysadíme úplně, cítím se teď už delší dobu víceméně v pohodě.

Existují tzv. kognitivně-behaviorální metody, které vás naučí, jak zvládat tyhle situace. Funguje to, chce to jen čas a samozřejmě v počátku i ta AD. Zkuste vyhledat nějakého psychologa, který se tím zabývá. Neničte se těmi dryáky, volte přirozenější cestu. Přeji hodně zdaru.

V červenci jdu na kontrolu tak uvidíme, co na to bude říkat doktorka.

Lucko tak to asi k vysazování ještě není když se vrací stavy beznaděje a smutku. Někteří pacienti musí brát AD celý život. L.

Beru 2 roky Cipralex a Wellbutrin a od května teď postupně po dohodě s doktorkou začínám vysazovat. Tragédie to není, ale rozhodně se mi zase vracejí stavy totální beznaděje a smutku. Nevím jestli to souvisí s vysazováním, ale trpním zase často nevolností - než jsem se začla léčit měla jsem takové deprese, že jsem nemohla prakticky vůbec jíst. Pořád mám strach, že se deprese zase vrátí v plné síle.

No vidíš Viktorie já jsem ty rozumné doktory nepotkal ,ani nevím kde je hledat.Před pár lety jsem šel k lékaři s tím, že mám mravenčení v lévé polovině těla a on mi předepsal Xanax.Bral jsem ho na předpis a rozumného uvážení lékaře neurologa 6 let .Potom mi napsal neurol je prý stejný a není ne něho doplatek jako na Xanax(240Kč)Bral jsem 4mg denně,bylo mi blbě,byl jsem unavený,špatné sny a myšlenky ani nemluvím.Šel jsem k jinému lékaři tentokrát to byl psychiatr ten mi tvrdil ,že to nejde ze dne na den vysadit takové množství jaké beru.Tak jsem bral dalších 5 let neuruol i když moc dobře věděl,je to horší než alkohol vesele mi ho předepisoval dále.Cítil jsem se nadále mizerně,protože ve mně tyto prášky vyvolávali úzkosti a fobie byl jsem uzavřený doma. Ale z jejich strany v pohodě oni se mají dobře ,jim nic neschází hloupých pacientů mají dost.Až jsem skončil na vlastní žádost v léčebně,tam mně bylo řečeno ,který hlupák mi mohl tak dlohou dobu psát tak silně návykové léky jako je Xanax,neurol a efectin všechno stejné svinstvo.Velmi zajíma vý poznatek ,že tam to paní doktorka věděla a ti idioti ne.Ještě dneska poléčbě to není díky super doktorům v pořádku.Ještě doufám že to bude v pořádku než jsem šel k doktorovi že mi něco je .Dneska se raději léčím doma sám na doktory seru.I když jsem přesvědčený že oni serou na nás, my jsme pro ně jenom body nic víc.

Já beru antidepresiva 6let. nyni cipralex, z občasného zobnutí neurolu se stalo denní užívání, naposledy mi ho lék.už nenapsala, místo toho esprital. Zkusila jsem večer půlku a druhý den spala až do poledne. Prý se to má postupně zlepšit. Šárka mi také vyděsila tím přibýváním na váze. Má ještě někdo s Espritalem 30 zkušenosti?

Já jsem brala neurol 3/4 roku a vysokých dávkách (chyba mého prvního psychiatra). Byla jsem na něm pak už závislá, ale hned jsem to nepoznala, protože příznaky závislosti a choroby byly velmi podobné. Věděla jsem, že s tím musím skončit a postupně jsem snižovala dávky, až jsem se jednoho dne rozhodla přestat úplně. Prožila jsem hrozných 14 dní. Nemohla jsem pořádně spát a ani se mi nechtělo, klepala jsem se.... A v jednu noc, když jsem nemohla spát, zkusila jsem automasáž a akupresuru. Podařilo se mi najít citlivé body a jako mávnutím kouzelného proutku projela mým tělem vlna uvolnění a já jsem si v té chvíli uvědomila, kolik napětí bylo v mém těle. Ve stejnou chvíli se změnilo i mé myšlení ( k lepšímu). Deprese je příšerná nemoc a nejhorší je, když je člověku špatně a neví, co mu je. Pro mne bylo nejhorší, než jsem se dostala do péče lékařů. Objednací lhůta 3 týdny až měsíc je v určitých chvílích opravdu moc dlouhá. Ještě že existují krizová centra.Deprese je strašná zkušenost,pomýšlela jsem i na sebevraždu, ale na druhou stranu mě to svým způsobem obohatilo. Díky depresi jsem se začala zajímat o alternativní medicínu a uvěřila jsem, že aromaterapie, reflexologie a akupresura mohou člověku pomoci.
Nestačí brát jenom léky (bez kterých to v určité fázi nemoci opravdu nejde), ale je třeba aktivně bojovat s chorobou. Člověk musí najít odvahu změnit svůj život, své způsoby jednání, komunikaci s okolím, přestat se bát, nečekat, že se něco změní samo. Mně velmi pomohlo, že jsem hlavně na internetu našla spoustu informací o depresi, o možnostech jejího léčení, o možnostech alternativní medicíny. Chodit na psychiatrii není žádná hrůza. Jenom to chce dodat si odvahu a udělat ten první krok a pokud možno zavčas. V okamžiku, když je člověk na dně, má jen dvě možnosti: buď se léčit nebo odjít ze světa a to je opravdu škoda.

Neurol je svinstvo, já ho kdysi brala přechodně jenom pár dní v Centru krizové intervence, naštěstí tam byli rozumní doktoři, kteří mi ho vysadili hned, jak to bylo možné, ale mám známou, co ho brala dlouhodobě a připadala si jak feťák.

Mně připadá, že ve tvém případě by hlavně bylo nejvíc na místě změnit doktora. Ten, který tě nechá brát dlouhodobě návykové benzodiazepiny, by snad ani vůbec neměl ordinovat. Já mám naštěstí doktorku, která mi nic nenutí, kdykoliv jsem začínala brát nějaké nové léky, to se mnou prodiskutovala a když jsem je odmítla, respektovala to a snažily jsme se najít jiné řešení. Je mi 25, prášky beru od čtrnácti, za tu dobu jsem jich vyzkoušela nespočet, teď už dlouhodobě beru Zoloft, donedávna tu nejvyšší dávku, tedy 200 mg, teď se už asi dva měsíce cítím dobře, resp. bez výraznější krize, tak jsme se rozhodly to začít pomalu snižovat. Teď beru 150 mg a jsem v pohodě, když to prý bude dobré, mám to za týden snížit na sto. Před pár lety jsem Zoloft postupně úplně vysadila a moc jsem to bez něj nezvládala, byla jsem úzkostlivá a nervózní, tak jsem ho musela zase začít brát. V té době jsem ale byla trochu někde jinde, teď cítím, že už se snad z těch svých psychických problémů začínám hodně dostávat. Myslím, že mi dost pomohla i jedna léčitelka, u které jsem několikrát byla.

Ahoj,jsem zde poprvé.Už beru tři roky střídavě antidepresiva-měla jsem snad 5druhů,vždycky mi nějak vadili,buď jsem to zvládla překonat nebo jsem změnila,pořád jsem nemohla přibrat až před půl rokem jsem změnila doktorku a začala brat Esprital 30,můžu doporučit,přibrala jsem za 3měsíce 8kg,teď se cítím líp,sem tam beru ještě neurol nebo oxazepam,ale nejsem schopná se těch prášků zbavit.Vždycky to vysadím pár měsíců(týdnů) klid a zase nanovo.Chci mít druhé dítě,ale bojím se jestli to vůbec zvládnu bez antidepresiv.Nevím co mám dělat.Poraďte

Já beru pátým rokrm APO Fluoxetin, je super, akorát jsem přibral skoro 18 kg... Co s tím?
Michal

?ádné vedlejší účinky nemám, naopak, cítím se skvěle, ale už ho beru clouho, cca 8 let. Jeden kus stojí 560 Kč a nehradím to, že by to bylo tím?
Půlit ho nejde, je to prášek, tak zkouším brát co druhý den Uvidíme, co to se mnou udělá.

Rok jsem se hroutila po umrtí v rodině.Sama jsem si naordinovala Neurol.Pomalu jsem byla závislá a stále mi bylo zle.Nebylo vyhnutí navštívit lékaře na duši. Paní doktorka mi naordinovala Zoloft.Je to antidepresivum tzv.3generace. A na noc Oxazepam.Po 3 týdnech jsem mohla Oxazepam vysadit.Spím jak dudek. Začala jsem se cítit lépe. Na vše se dívám z té lepší stránky. V práci jsem schopná duševně pracovat na plné pecky. Začal mi bavit život.Beru 50mg ráno. Měla jsem pomoc hledat dříve.Najděte si dobrého lékaře, ke kterému máte důvěru. Preji všem sílu a těším se na vaše postřehy.

Antidepresivum Efectin 150 jsem brala více jak rok, po zlepšení stavu jsme snížili dávku na 75 mg denně po dobu dalšího půl roku, později jsem brala tuto dávku ob den až do konečného vysazení. Žádné problémy jsem s tím neměla, jen to nechce uspěchat. Ale pozor, deprese a stavy úzkosti jsou nevyzpytatelné a rády se vracejí.

Deprex má dlouhý biologický poločas, takže se vysazuje vcelku dobře - prostě i dlouho poté, co ho již užívat nebudete, v těle působí (několik týdnů). Ale i tak bych snižovala dávku pomalu, aby se zachytilo nějaké zhoršení. Proč ho máte vysadit? Máte nějaké vedlejší účinky?

právě dneska mně doktroka řekla, že bych měla pomalu vysazovat - beru Deprex asi 4 roky. Mám z toho opravdu strach - protože přijde první nějaká nárazovka, a já se zase složím!
Taky mně tvrdili, že to není návykové, ale já se cítím teď opravdu dobře, nebrečím při každé ptákovině, nerozklepu se hned, když na mně někdo zařve, a teď mám zase jít do té nejistoty, že psychicky neúnesu "běžné" životní maléry?
Bojím se!

nevím jak je to když je někdo mladý ale v 52 letech jsem po 4 letech propadů stavu vždy v zimě začala letos brát AD a je mi opravdu i při minimální dávce dobře, Pravda je že ten začátek než zabraly byl docela krutý, beru Cipralex. držím palečky

Děkuji moc za upřímnost.Tuším to a jsem z toho hotová.Hlavně,že všichni říkají,že antid.nejsou návyková.Je mi z nich zle.Prostě mozek si na něco zvykne,ty prášky tam vymlátí přirozený serotonin atd.a pak,když se to vysadí,tak je šlus.Jedině mě napadá,vydržet tu dobu,než mozek začne opět pracovat sám, a tu dobu přežít pomocí bylinek atp.No nic.Jsou to moje teorie selského rozumu, ale obávám se,že nejsem daleko od pravdy.