náhradní mateřství-matka

low - hezky jste mi to "nandala".
Nebudeme tu rozebírat Starý zákon, nikde jsem tam nenašla, že by někdo vzal spermii a vajíčko, uměle v laboratoři spojil a pak vložil do... samice? (PS: neuvažovali jste někdy, užívat k tomuto účelu vyšší primáty? To by pak byl teprve kšeft...).
Sára pokud vím, tak od Boha dostala syna. A ta, kterou navštívil Abraham, byla jejich otrokyně. Takže náhradní matku degradujeme na otrokyni.. Ovšem dostane za to zaplaceno.
Nevím, jak jste přišla na to, že se mi děti "nevyvedli", můžete mi říct, co to znamená? Já jsem matka, své děti jsem nosila 9 měsíců pod srcem, v noci jsem k nim vstávala, a miluje je celým srdcem, ale rozhodně vím, že nejsou nějaký můj majetek. Jen mi přijdou směšné ty představy některých bezdětných.
To je tak asi vše, co k tomu mohu napsat. Mějte se krásně a mnoho dalších úspěchů při obchodování s dětmi.

Milá Emo, klidně Vám budu odpovídat, pokud mi čas dovolí, jen si kladu otázku, co je to s Vámi, jaké vnitřní zranění nebo frustrace Vás nutí k Vašim nesmiřitelným výlevům...
Ad Starý zákon : když se Sáraj nedařilo otěhotnět a přivedla Abramovi Hagar, aby mu ta porodila syna - což se také stalo - bylo to jen svévolné lidské rozhodnutí nebo Boží vůle? Vzhledem k dalšímu průběhu - Bůh se Sáraj a Abramem obnovil smlouvu, dal jim nová jména a Sára poté porodila Izáka - soudím, že se na ně Bůh nerozzlobil, že nerespektovali svou bezdětnost a snažili se ji řešit tehdy dostupným způsobem.
Ad postižené dítě : zažila jsem takovou situaci za deset let jen jednou - biologičtí rodiče se o tom dozvěděli ještě v průběhu gravidity náhradní matky a dítě samozřejmě přijali. Ale jeden případ za 10 let, to není dostatečně statisticky významné, že?
Ještě jedna poznámka - je střelba naslepo - takže , Emo, promiňte. Jestli Vás Vaše vlastní děti zklamaly nebo nesplnily Vaše očekávání, není toto fórum místem, kde byste to mohla vyřešit. Ano, lze tady anonymně vypustit jedy ze své duše...

XY - píšete, že s asistovanou reprodukcí (=výrobou dítěte ve zkumavce), máte zkušenost 16 let. Předpokládám, že jste to nějaký čas zkoušeli i tradičně. Z toho jsem při odhadu Vašeho věku vycházela.
Je mi moc líto lidí, kteří nemohou mít děti, ale nemyslím si, že je řešení si je kupovat prostřednictvím náhradní matky.
Sama jsem prošla těhotenstvím a všemi emocemi, pocity, hormonama co k tomu patří a nedovedu si představit, být těhotná na kšeft. To je prostě absolutně proti všemu, to může udělat jen naprosto necitlivý asociál, jinak to není možné.
Omlouvám se, jestli jsem někoho zde urazila, to jsem nechtěla.

Emo, myslíte že každý musí s "prací" na dětech začínat pozdě i když je to dneska moderní, tak to není náš případ. Nevím jak ste přišla na ten věk co píšete, do toho mi tedy chybí ještě hoooodně daleko. Takže ve věku chyba nebude.

zdravim odnosim vase mimi bez problemu v pripade zajmu domluva telefonicky vsechno si smluvne 773505340 21 let monika

low - ještě jsem se chtěla zeptat, pokud "se uměle vytvoří" dítě postižené, nevyléčitelně nemocné a zjistí se to během gravidity, co potom děláte? "Dárci" se o něj vzorně starají i tak a nebo se plod "vyhodí"? (jistě v souladu s Božím záměrem...)

low - a jestli znáte Starý zákon, tak víte, že dítě je dar od Boha, nic na co by měl člověk automaticky nárok. Ale to sem nepatří, protože to tady nikdo nepochopí.

low - ..staň se vůle Tvá.., ale to někdo, kdo vydělává na "výrobě" dětí nepochopí.

XY - 16 let? Takže je Vám kolik, 40? 50? Nejvyšší čas, nechat si dítě "vyrobit", jen co je pravda.

Low, děkuji za přísvěvek který jste sem napsala, je dobře že to napsal někdo kdo o tomto problému něco ví a ví o čem je řeč. Patříme také ke skupině lidí, kteří budou mít dítě přes náhradní matku, je to pro nás jediné řešení. Zkušeností co se týká všeho co souvisí s asistovanou reprodukcí mám za těch cca 16 let až až, prošly jsme absolutně vším co šlo, nespočet ivf, jednodušších variant UO. Stálo nás to hrůzu peněz, nikdy jsme nebyli na dovolené, aby jsme všecko co se podařilo vydělat mohli "investovat" do pokusu o otěhotnění. Bohužel to nedopadlo a navíc mi doktoři do dalších pokusů nedoporučují jít, protože stejně není šance že by se mi otěhotnět podařilo. Ema a někteří lidi, kteří mají děti "normálním způsobem" to nedokáže pochopit, protože tím projít nemusela a neví "o čem je řeč". Naštěstí se najdou lidi - náhradní mamky, které jsou ochotné pomoct párům, které by jinak mimčo nikdy neměli. A za to jim díky.

I když je to naprosto mimo předchozí téma, takže se všem omlouvám, ale opravdu si,Emo, myslíte, že např. v Otčenáši nebo Zdrávasu není žádné vyjádření prosby? V tom případě znám asi nějakou jinou verzi těchto modliteb...

To je hezké, modlit se proto, že něco chci. Ale to není podstata modlitby. Modlíme se proto, že děkujeme za to, čeho se nám dostalo. Když už jsme u toho. A dítě je boží dar, žel není dáno každému.
Ale to si v sobě musí obhájit každý sám.

Zdravím Vás, Emo a...Váš názor je zajímavý a hlavně máte s touto problematikou zkušenosti,nikdo přece nemůže vědět jak dalece toto vše co se děje s dítětem jěště před jeho narozením ovlivní nebo neovlivní jeho další život a hlavně to leckterým ženám zachrání zdravý rozum..

Ještě pokud jde o možnosti medicíny, o kterých jsem se zmiňovala a na které reagovala Ema. Milá Emo, pokud budete při léčbě potřebovat antibiotika, vezmete si je, protože ta možnost se Vám nabízí. Pokud budete potřebovat transplantaci nějakého orgánu, asi ji taky budete chtít podstoupit, protože ta možnost tady je. Pokud někdo nemůže počít dítě spontánně, využije IVF, protože ...atd. Takže jsem chtěla jen říct, že se medicína vyvíjí a nikdo z nás nemůže určovat, co je, a co už není etické...
Pokud jde o " celospolečenské hledisko " (to je dobrý terminus technicus, za něj se hodně věcí schová..), Vy máte nějaké osobní zkušenosti s adopcí nebo pěstounskou péčí? Pokud ne, vůbec nemá smysl se o této možnosti zmiňovat, protože tématem adopce se samozřejmě bezdětné páry zabývají...

Zdravím Vás, Emo a ostatní,
pracuji v CAR v Bostonu. Nemyslím si, že těhotenství je jen " práce ", pokud vím, nic takového jsem neřekla. Celou problematiku podrobně znám a tak vím, v jaké situaci jsou ženy, které jsou ke všemu "odhodlané". V tomto případě mi vůbec nepřísluší posuzovat míru jejich odhodlání ke krajnímu řešení, snažím se jen pomoct jejich problém řešit. Souhlasím s Emou, že surogátní mateřství přináší potencionální psychologické problémy hlavně pro dítě, kdy se už během prenatálního život cítí nechtěné, nemilované a do dalšího život si může nést toto stigma. Ale Emo, vážně si myslíte, že většina dětí je nadšeně očekávána a milována svými matkami během gravidity? Mám za sebou dlouhá léta práce na gynekologicko- porodnických klinikách a ujišťuji Vás, že je to představa - no, řekněme naivní. Pravděpodobně hovoříte o vlastní zkušenosti, nebo o situaci v ČR v posledních letech, kdy začaly rodit starší ženy, které si dítě intenzivně přejí, ale rozhodně se to nedá generalizovat. Předpokládáte, že svět je plný šťastných, bezproblémových lidí, které jejich matky nedočkavě očekávaly? Obávám se ,že to tak není. Vám, Ethel, děkuji za Váš názor, protože já, stejně jako Vy, ženy, které se snaží najít a realizovat i takto komplikované řešení neposuzuji a neodsuzuji. V USA jsou už psychologicky vyšetřené soubory dětí, které se narodily náhradním matkám a informace, které mám, nevypovídají zatím nic o "citových mrzácích" . Třeba ta velká touha a následně láska, kterou jim jejich rodiče poskytují, něco vyrovná, nebo ne? Taky vím, že se za tyto děti jejich biologičtí rodiče během surogátní gravidity intenzivně modlili, ale to možná pro některé lidi v ČR nemá vůbec žádný význam, nebo se mýlím?

A kde jsou hranice, kdo je...Jistě máš Emo pravdu.Ty matky jsou v první řadě zoufalé,tudíž jsou schopné pro to udělat už prostě maximum a po zjištění,že by to vlastně nějak šlo(náhr.matka)tak se do toho vrhají po hlavě aniž si dokážou uvědomit jaká šílená zátěž to pro ně i pro jejich rodinu bezesporu bude.Ale suď tyto ženy až pokud se nestaneš jednou z nich..

A kde jsou hranice, kdo je určuje? Je to IVF, léčba kmenovými buňkami nebo i transplantace?
Je rozdíl "vytvářet" vědecky nového člověka (bytost), který by v přírodě nikdy nevznikl a je rozdíl "léčit" již člověka žijícího. Tady je ten rozdíl.

to low:
Vážená paní doktorko,
napsala byste, kde působíte?
Vážně si myslíte, že těhotenství je jen "práce"? A co tyhle věci:

V průběhu těhotenství se mezi matkou a dítětem utváří vztah. Náhradní matka nepropůjčuje jen svoje tělo, ale taky srdce a duši. Jaký vztah se vytvoří mezi dítětem a náhr. matkou, která od začátku ví, že dítě "dá" ?? "prodá"?? odloží ?? zradí ?? jak to vyjádřit??? Na jakém základě se bude vyvíjet vztah mezi tímto v podstatě (náhr. matkou) nechtěným dítětem a matkou biologickou? Takové dítě se vyvíjí jako nechtěné, chápeš? Tolik se toho dnes ví a píše o citovém vývoji dítěte v prenatálním období...

...buď se mezi náhr.matkou a dítětem vytvoří plný vztah s láskou a ona jej pak zcela pochopitelně odmítne vydat, nebo jej od začátku nosí jen "na kšeft" a pak se dítě vyvíjí jako citový mrzák. V obou případech je to pro biologické "zákazníky" průser. V tom druhém případě je to průser i pro dítě. Vem si, kolik lidí se dnes na všemožných terapiích léčí z toho, že např. byli počati jako nechtění. Toto se z psychiky dá "smazat" jen velmi velmi těžko a mnoho lidí to pronásleduje celý život.

Jako mnohem etičtější řešení(z celospolečenského hlediska) se v případě neplodnosti jeví osvojení dítěte např. z kojeneckého ústavu. To se ale lidem, kteří se neumí smířit s osudem a chtějí za každou cenu dítě vlastní, mnohdy nelíbí. Chtějí si plnit své sny prostřednictvím někoho jiného a v podstatě bez ohledu na něj. Je to vrchol sobectví. Vždyť ani to vlastní dítě si nevybíráš jako kostým na zakázku. Co se ti narodí, to bereš a bezvýhradně miluješ, zdravé či nemocné, jakékoliv, naštěstí neexistuje žádná instituce, kdy by se daly děti reklamovat, tuším, že by se našli lidé, kteří by chtěli uplatňovat i toto...

Protože nemohu dlouhé roky donosit miminko, hledáme náhradní maminku, pokud možno z Moravy, která by nám pomohla a miminko odnosila. Bližší informace napíšu do emailu. Prosím pište na email: [email protected].

Nechápu, proč to tak emotivně...Dobrý den, vzheldem k tomu, že jste uvedla, že jste lékařka a hovořila jste s NM ve Spojených státech, reaguji na Váš příspěvek. Začínám se touto problematikou zabývat na VŠ z hlediska právního a vemli bych ocenila osobní zkušenosti a problémy, se kterými se NM a biologičtí rodiče setkali během těhotenství NM a po porodu, ať už z ČR, nebo jak vy uvádíte, z USA.
Pokud si tento příspěvek přečtete a budete mít zájem předat mi zkušenosti, prosím, pošlete mi e-mail na adresu: [email protected]
Děkuji.

Nechápu, proč to tak emotivně řešíte. Slova o tom, že je u nás surogátní mateřství nelegální, svědčí jen o tom, že dotyční nejsou schopni ( nebo ochotni ) si o tomto tématu zjistit pravdivé informace z veřejně přístupných zdrojů a své názory vynášejí jako rozsudky v soudní síni. Docela by mě zajímalo, kde např. Ladislav přišel na smyšlenky, které ve svém příspěvku uvádí. Jsem lékařka a ujišťuji hlavně Vás, Ladislave, že třeba pan profesor Pilka ve Zlíně, kde se transfery u náhradních matek provádějí, rozhodně nedělá nic protizákonného a titul mu nikdo neodebírá ( komická představa... kdo a jak by to prováděl? ).
Ostatně proč by žena, pokud se dobrovolně rozhodne být NM, měla být nějak ostrakizována? V USA jsem měla možnost mluvit s ženami, které byly ( i opakovaně ) náhradními matkami. Jsou to vyrovnané ženy, které mají velkou vlastní rodinu, těhotenství prožívají bez problémů a v pohodě , během NM se můžou věnovat svým dětem a samozřejmě za NM dostanou peníze, proč ne? Je to pro některé z vás za hranicí etiky? A kde jsou hranice, kdo je určuje? Je to IVF, léčba kmenovými buňkami nebo i transplantace? V zásadě jsou všechny uvedené věci zásahem do božího plánu nebo běhu universa, jak kdo chce...Takže vás agresivní prosím, nechte rozhodnout ty, kterých se to bezprostředně dotýká...