Přeměna prvků v živých organismech - biologická transmutace
Například španělský mech roste dobře i na drátě, na němž nemá žádnou jinou výživu než látky, které může získat ze vzduchu. Přitom byl v tomto mechu zjištěn velký obsah železa, a to i v případě, kdy byl pěstován na měděném drátě v kontrolovaném prostředí skleníku. Není jiné vysvětlení, než že rostlina je schopna přeměnit měď na železo.
Při pokusech s klíčením semen se zjistilo, že naklíčí-li se semena v kontrolovaném prostředí laboratoře, nevysvětlitelným způsobem se v nich zvýší obsah vápníku.
Rybí jikry neobsahují žádný vápník, a přesto se z nich vylíhnou rybičky s dobře vyvinutou kostrou. Podobné případy nalezneme i u ptáků.
Asi nejprůkaznější je pokus se slepicemi, který provedl francouzský vědec Louis Kevran. Umístil slepice do místa s jílovitou půdou, kde neměly žádný zdroj vápníku. Během několika dnů začaly snášet vejce s tenkou, měkkou, až ohebnou skořápkou. Pak jim nasypal přečištěnou slídu. Slepice se na ni okamžitě vrhly, hrabaly v ní a zobaly ji s velkým požitkem. Den poté snesly vejce s normální tvrdou skořápkou. Tím bylo prokázáno, že organismus slepic dokáže využít látky ze slídy k výstavbě vápenatých skořápek. Slída však žádný vápník neobsahuje. Kromě jiných prvků však obsahuje křemík a draslík. Nejpravděpodobnější je, že k vytvoření vápníku dokáží živé organismy využít právě křemík. Kevran označil tyto vzájemné přeměny prvků názvem „biologické transmutace“.
S poznáním biologické transmutace se ukazuje, že vyšší forma hmoty může úplně přetvářet nižší formy hmoty. Rostliny a živočichové mohou přeměňovat jeden prvek v druhý.
Je pravděpodobné, že podobné přeměny prvků probíhají i v těle člověka. Tím je ovšem nutné celý náš přístup k problematice výživy zcela přehodnotit. Již je jasnější, proč není možné stanovit ve výživě jednotně platná pravidla. Každý z nás má zřejmě tuto schopnost vyvinutou do různého stupně. Mnoho lidí může trpět nedostatkem minerálních látek čistě proto, že jejich tělo není schopno si je samo vytvářet.
Zdá se, že při současné dostupnosti potravin, a to dokonce i v zimě, má deficit živin v těle svou základní příčinu v psychice.
Poznatky biologické transmutace přijímá dnešní západní věda, založená na zkoumání řetězu příčin a následků jevů, jen stěží. V tomto ohledu může být pro nás přínosem pohled východní filosofie, která již od dob starověku říká, že vše, co je projevené ve hmotném světě, není nic jiného než manifestace něčeho daleko jemnějšího ze světa duchovního. Vědomí je tedy schopno přetvářet hmotu.
Z náboženských tradic známe řadu světců, kteří žili léta bez jediného sousta potravy. Ve světle biologických transmutací se můžeme pokusit to vysvětlit. Tito lidé jsou prostě schopni přetvářet látky, obsažené ve vzduchu, který dýchají, na látky, jež jejich tělo ke své existenci potřebuje. Skutečnost, že se jedná o lidi nábožensky nebo duchovně orientované, svědčí o tom, že tato schopnost je duchovního charakteru.
Zdroj: Tomáš Štanzel - Strava a vědomí, nakladatelství DharmaGaia
Komentáře
Osobně se spíš přikláním ke druhé možnosti,protože skutečně někteří chudí lidé v Indii nebo v Africe jedí jen potraviny, které nemohou ani zdaleka obsahovat všechny živiny, a přesto žijí někteří i 40-50 let.
V 1 kg čočky je tedy jeden pořádný libový 200 g vážící steak.
Třeba tokový kaviár neobsahuje dokonce žádné bílkoviny ani sacharidy, tuků má asi 20%
Mimochodem, myslim, ze jsem vcera potkal svagrovou tam kde bydlim, zatimco ve skutecnosti mela byt 1000km daleko - svagrova tedy zrejme musi mit schopnost levitace...
K přeměně prvků může tedy dojít jen ve druhém případě a může to být pro organismus nebezpečné.
- Odpovědět
Pošli odkaz