Milenec a manžel

To me docela zajima, pises, ze jsi zil dost promiskuitne. Bavilo te to hodne,nebo proste zadna prava zatim neprichazela? Pak jsi potkal zenu a skoncil s tim.Bylo to proto, ze predcila vsechny ostatni?Libi se micos napsal, nevim totiz, kdyz je chlap hodne na zensky, jestli s tim umi skoncit nadobro..

Ivo,já tě neodsuzuji protože vím proč to ženy dělají,žil jsem celé roky promiskuitně,nebudu to rozvádět,nechce se mě psát romám,ale přesto co jsem zažil tvůj příběh je mě nějak odporný.Hygiena,nemoci u tebe těhotenství,kdyby si porodila dítě jiného jak by ses mohla mu kouknout do očí.Já jsem 16 let ženatý a nedovedu si představit že bych balil cizí ženskou a zahýbal i když mám velice dlouhý seznam.Jakmile jsem poznal moji ženskou a rozhodl se že si ji vezmu skončil jsem z ostatními.

Někde jsem četl takovouhle verzi manželského slibu:"Slibuji, že tě vždycky budu milovat a nikdy nebudu omezovat tvou svobodu v hledání a vyjadřování sebe sama. Chci s tebou žít a vedle tebe růst."Nejméně stravitelná pro dnešní společnost je asi ta druhá část první věty. Nicméně by mě docela zajímalo - jak byste takový "slib" v kontextu předešlých příspěvků vnímali/y ?

NATO:To je mi jasné, že to dlouhodobě nejde zvládnout. Ale na konečné rohodnutí v tuhle chvíli ještě nejsem rozhodnutá.Sešli jsme se v sobotu na dvě hodinky, ale po tak dlouhé době jsme se opravdu chtěli věnovat něčemu jinému než si jít sednout na kafe a rozebírat problémy. A to jsme si jasně řekli, že jdeme na kafe si promluvit a ne do auta. Ale musím říct, že mi po dlouhé době bylo zase hrozně moc fajn a veškeré problémy šli v tu chvíli stranou.

Janek: ty asi nebudeš ženatej, že? Podle mě si totiž každej ženatej a nejspíš i každej normální chlap dobře uvědomuje, že ta možnost, že mu manželka zahne je a má proto připravenej způsob chování, kdyby se to provalilo, nehledě na to, že půlka chlapů zahejbá vesele taky, takže v podstatě nakonec o nic nejde, užívaj si bokem oba. Jája: Hance nenadávám, to by vypadalo jinak, jen konstatuju její stav. Mimochodem sprostá začala být ona.Adela: Celkem chápu jak ti asi je a musí to být hrozný dilema. Ale jedna věc je jistá. Mít oba dlouhodobě nejde a člověk si prostě bezohledně musí vybrat tu pro sebe lepší alternativu.

Milý Janku, zato všichni muži jsou svatí, že? Ono je to oboustranné. Stejně tak by si to mohly přečíst všechny holky. Můžeš mi tedy poradit co bych podle tebe měla dělat? Jak se zachovat?

Jednoznačně přeji Adéle i Ivě i NATO co největší průsery. Vrchol egoizmu, pohodlnosti a falše je zašívat se v tichých vodách manželství a schovávat to za výmluvu, že vše dělají jenom kvůli dětem! Jděte do p... Když to udělá někteý chlap, tak to je zloduch a vrah spokojeného dětství, když matka, tak ona jenom hledá spokojený život, protože když zestárne, tak už nebude nic. To už vliv na děti mít nebude. Děti budou z baráku a ona, chudinka, opuštěná, nemilovaná a neukojená. Být to v mé moci, dal bych příkazem přečist všem mladým mužům, kteří chtějí vstoupit do manželství, povinně přečíst všechny příspěvky těchto přispěvatelek na dané téma. A pak ať se mladíci rozhodnou, jestli se ještě chtějí ženit. Výsledek by byl zřejmý.

NATO: Prosím nenapadej Hanku.Ona tady diskutuje slušně,ale tvoje příspěvky jsou plné urážek a ponižování. Působíš jako arogantní člověk,který má dost zjednodušený pohled na život.To co ti píši, není myšleno tak, abych tě napadala,ale pokud tahle diskuze k něčemu má být, tak tu piš slušně, ať se to nezvrhne jinam.

NATO:Co dál to fakt nevím. My se teď dost dlouho neviděli a řešit tohle po telefonu, je zkrátka nemožné. Dnes by jsme se měli sejít, tak uvidím. Vzhledem k tomu, že já se rozvádět nechci, tak buď to dopadne tak, že bude ochotný pokračovat v našem vztahu jako doposud nebo ne a bude konec. Vypadá to, že jsem nad věcí, ale upřímně řečeno si neumím představit, že by mi dnes odpoledne mohl říct sbohem.Podle toho co říká, tak to vypadá, že z toho vycouvat nechce. Tvrdí, že z mé strany stačí říct a že půjde za mnou. Fakt nevím. Samozřejmě mi to lichotí, ale taky nejsem tak naivní, abych nestála nohama na zemi a nechala se unést představami.Jo a tu žádost prý manželka zase stáhla. Tak nevím jak to doopravdy je. On je totiž hrozně moc fixovaný na dceru (3roky). To, že by dokázal opustit manželku, tomu věřím, ale myslím si, že tu malou ne.

Hanko: promiň, ale ty nejsi jen kráva, ale jsi taky totálně najivní a žiješ asi na Marsu. To že tvůj otec zahnul tvojí matce je možná smutný, ale byl to on, kdo si chtěl štrejchnout vedle. A pokud k tomu ještě navíc odešel, tak tvou matku nemiloval a nemiloval ani tebe...teda pokud ho tvoje máti nevyhodila. Ale prapůvod všech nevěr musíš v tom manželství, protože když tě tak slyším, tak bych řekl, že tvůj budoucí pokud to nebude žena, to bude mít hodně těžký a nedej bože, že by se podíval na jinou sukni, to pak bude minimálně dva měsíce bez sexu, aby dostal za vyučenou...a to je nejlepší způsob, jak ho dohnak k milence a k tomu, aby tě kopl víš kam. Evidentně jsi nepochopila co chlap od vztahu čeká a tak to budeš mít do budoucna hooodně těžký. Tvůj táta odešel za jinou ženskou buď proto, že mu tvoje máti dostatečně nepodržela a byla s ní v posteli nuda a nebo to byla taková štěkna, že musel utíkat jinam, protže to soužití ho ubíjelo. To jsou důvody proč 90% chlapů má milenku. Ostatních 10% jsou ješitové co si potřebujou něco dokázat.Adela: a co teď dál co na to přítel, že se manželka chce rozvést, necouvá z vašeho vztahu?

Tobě Adélo držím palce, ať to zvládneš. Hlavně se nerozvádět. Nedej na sliby tvého milence, zůstaň s manželem a milenci řekni, že si může vybrat, buď s ním budeš trávit příjemné chvilky a nebo nic. Řekni ať nepočítá s tím, že bys kvůli němu měnila svůj život. Tvůj manžel je totiž docela poklad, když už má možná podezření na tvou nevěru a nedělá scény a snaží se věci řešit a domlouvat se s tebou. Kde bys druhého takového hledala? Manželství je větší hodnota než milenecký vztah. Když pošleš k vodě milence, najdeš si za čas jiného. Když se rozvedeš, následky tě budou pronásledovat celý život. Pro mě je manželství tou jistotou o kterou bych nechtěla přijít a milenec je pro mě jen rozptýlení a hezký zážitek. To co píšu je samozřejmě ideál, tak to přesně není, taky se v tom někdy těžce plácám. Ale je třeba vědět co chceš, i kdybys to měla pak udělat jinak. K ideálu se jen přibližujem a nikdy ho nedosáhnem.

Já bych také neodešl od svého manžela. Vyhovuje mi to tak. Mít stabilní manželský vztah, mít jistotu doma, to žena potřebuje. Ale ono takové "ustájení" není vše. Kromě toho, manželé jsou po jisté době opravdu víc kamarádi než milenci. Kdyby to mělo být zařízené podle mého, bylo by manželství rovnoprávným vztahem mezi mužem a ženou s tím, že každý má své soukromí do kterého si navzájem nelezou a mají společné zájmy a povinnosti o které se dělí. Jednou mi jeden známý říkal, že by chtěl mít kamarádku, se kterou si rozumí a občas se s ní pomiluje. Mám pocit, že tohle by byl ideální vztah pro manželství. Být pro manžela kamarádkou, která mu občas dá a mimo to si prožít občasnou krátkodobou lásku s někým jiným. Takové sexuálně laděné kamarádství by bylo pro život mnohem stabilnější, než počáteční zamilovanost a pak údiv nad procitnutím. Manžel by měl asi problémy to takhle brát.Já jsem zatím ráda, že ctí mije soukromí a tak je šance na prozrazení mých záletů docela malá. Nejsem blbá, netahám si milence domů. Ani bych se nedivila, kdyby mě manžel našel s milencem doma v posteli, že by s toho byl velký problém a asi rozvod. Taky bych byla asi nepříčetná najít manžela v posteli s milenkou. Ale když o tom nevím tak to neřeším. Neprohlížím manželovi věci, neptám se kde byl, nesnažím se hledat důkaz že lže. On mi to taky nedělá. A na tom je založená celá naše pohoda. Já bych řekla, že místo důvěřuj ale prověřuj by se měli lidi v manželství řídit heslem můžeš nedůvěřovat ale neřeš to a hlavně neprověřuj.

Líto by mi bylo jen těch dětí. Ale na druhou stranu, jsem možná sobec, ale myslím si, že svůj osobní život opravdu nepodřídím jen dětem. V určitých věcech samozřejmě ano. Vždy budou na prvním místě, ale i oni jednoho dne odejdou a já pak budu buď sama nebo s někým, koho v té době už nebudu milovat vůbec. Svým způsobem manžela miluju, ale rozhodně to není jako na začátku. Vím, že tak je to všude a bylo by to i s dalším případným partnerem. Jenže jsem se vdávala hodně mladá a musím říct, že mít tenkrát tenhle rozum a zkušenosti jaké mám dnes, tak bych si manžela nevzala. Uznávám, že jsme spolu prožili také spoustu hezkého a měli se opravdu rádi, ale pravda je taková, že takhle jsem si svůj život nepředstavovala. A právě proto, že vím, že by to i s novým partnerem po několika letech nebylo takové jaké to je teď, tak proto se nechci vrhnout do nového vztahu.Jak jsem již ale psala v předchozích příspěvcích, manžel se teď opravdu snaží. Pokud mu to vydrží, tak si myslím, že by náš vztah mohl mít naději. Jenže to nechci posuzovat po tak krátké době.

Bylo mi tenkrát 15 let. Adélo, stál by Ti ten vztah za rozbití rodiny? Ty svého muže už nemiluješ, že takhle riskuješ? Nebylo by Ti líto tvých dětí? Jak můžeš vědět, že Ti za pár let Tvůj nynější přítel neprovede to samé, pokud byste začali žít spolu?Uvažuješ i někdy o tomhle?

Možná, že vlezou, ale zase je to jeho rozhodnutí jestli to chce nebo ne.Vím, že to není nic čím by se měl člověk chlubit nebo být na to hrdý. Ani já nejsem. Jen mě prostě štvou názory a debaty, kdo za to může, čí je to vina. Prostě v té posteli byli oba a tak tu případnou vinu nesou taky oba. Já tě chápu, že za to otce nenávidíš, ale nevím kolik let ti tenkrát bylo a tak nevím jestli jsi byla schopná posoudit danou situaci u Vás doma. My jsme doma měli spoustu problémů a krizí, ale vždy jsme se snažili toho všeho děti stranit. A myslím, že se nám to plně daří. Proto si myslím, že kdyby se to u nás teď provalilo, tak to děti nebudou schopny posoudit a pochopit. Oni by tak jako ty viděli, že jeden z nás udělal něco špatně a našel si někoho jiného. Ale už by nevěděli co tomu všemu předcházelo.

Adélo, nemyslím si, že on v tom byl nevinně, taky ho za to nenávidím. Ale chlapi už jsou takoví, že hledaj jinde, jen jim to ty druhé ženské moc usnadňují, to mě štve. Neříkám, že Ty, ale některé jim do té postele přímo "vlezou", tak takové já myslím.

Hanka:Že toho mužský napovídají spoustu to je mi jasné, ale tohle vím. Měla jsem tu čest mluvit s jeho ženou a i jsem četla SMS-ku, ve které se o tom zmiňovala. To je ale vedlejší.Z tvého příspěvku je jasné, že ty jsi ta, která by to dávala za vinu taky té dotyčné. Jak můžeš napsat, že ta dotyčná vám rozbila rodinu. Kdyby si přece tvůj otec s dotyčnou nechtěl nic začínat, tak si nezačal. On to přece musel taky chtít. Nemůžeš být tak naivní, aby jsi si myslela, že on v tom byl nevinně.

Ivo zkus to s vepřem, to tě bude vzrušovat, až se ti promíchá jeho semeno s milencovým a manželovým!

Adélo, jak víš, že jeho manželka dává veškerou vinu jen Tobě? Chlapi toho napovídají. Nejsem ještě vdaná, tu nevěru jsem zažila u svých rodičů, jedna taky taková nám rozbila spokojenou rodinu. A to ale byla k...., omlouvám se za to označení, třeba takové nejste, ale tahle byla.Už sem psát nebudu, nedělá mi to dobře vzpomínat na mého otce a na dotyčnou osobu, přeju hodně štěstí.

Hanka:Promiň, ale přijde mi, že kdyby jsi zjistila u svého manžela nevěru, tak budeš hlásat, že ho svedla ta dotyčná, že on to vlastně vůbec nechtěl. Tohle samé si totiž myslí i přítelova manželka. Ona dává veškerou vinu mě a vůbec ji nenapadlo, že by to mohlo být obráceně. Což není, protože je to prostě oboustranné. Chtěli jsme to oba. Ne že by jsme to plánovali, vyhledávali. Zkrátka se to prostě stalo.A nechápu, jak můžeš napsat takovou hloupost, proč jsme si braly své muže. Braly jsme si je proto, že jsme je milovali, ale občas se prostě stává to, co se přihodilo i mě. I já jsem se vdávala s tím, že je to navždy a rozhodně jsem nikdy neplánovala nevěru. Neříkám, že jsem na sebe hrdá, ale klidně řeknu, že toho nelituju. Prožila jsem super rok a byla šťastná.