Milenec a manžel

Dalibor je naivní a možná by se divil co se děje, když nasazuje život při záchraně parohatého sebevraha.

Já nevěrné ženy a muže...Dalibor hasí a manželka se nudí. Jen aby se chlapec nedivil. O chlapech se normálně mluví jako o Děvkařích, ale oni nesexují s mladými telaty. Spokojeně vdaná (za hasiče) je lepší.
Tyhle naivy mám nejraději.

Dalibore, asi jsi jedna z vyjimek které potvrzují pravidlo a to, že máš tak harmonické manželství ti z celého srdce přeju. To jsem si do určité chvíle myslela taky, že tohle se nám stát nemůže a vidíš stalo se... Nebylo to z mé strany, ale ze strany mého muže a je po iluzích, já je o něm ztratila už napořád. Jsme spolu o tom co se stalo už dávno nemluvíme, nevyčítám, neprudím, ale je to tam. Nikdy mě ani nenapadlo uvažovat o nevěře kterou bych spáchala já, ale teď si říkám, že když něco přijde, něco co mi bude stát za to, půjdu do toho a jsem si jistá, že výčitky mít nebudu. Prostě se tím všechno změnilo, hlavně můj pohled na něj. Nejsem typ který by něco cíleně vyhledával, nebo známosti na jednu noc to není můj šálek čaje, ale příjemné náhodě se bránit nebudu. Nechci ti brát iluze, ale nikdy nevíš co ti život přichystá ať už z tvé strany nebo z té druhé...

Já nevěrnou ženu nikdy...Já nevěrné ženy a muže nesoudím ani neodsuzuji, je mi jich spíše líto. Buď se jedná o jedince, kterým vyhovuje povrchní a konzumní život a většinou nejsou ani schopní nějakého hlubšího citu, nebo neněli to štěstí a skutečnou lásku zatím nepoznali. Pak se neměli ale vdávat a ženit aby na své cestě za štěstím neubližovali těm ,které doopravdy nemilují.Pracuji přes dvacet let jako profesionální hasič a kromě toho , že občas něco hasíme taky sbírame zbytky těl po autonehodě a já už jsem i uklízel tělo toho co nevěru neunesl a věřte, že to už tak vzrušující není.

Nesmíš všechny ženy...Já chápu, že se ti můj příspěvek nelíbí, ale takové my ženy dokážeme být. Chlapi si myslí: věrnost až za hrob a ona je pravda jinde. Ženy jsou potvory :)).
Že ty jsi věrný? A proč by měla být věrná ona? Dva stejné lidi nikdy nenajdeš.

Otázka zní: když se tvá...Nesmíš všechny ženy soudit podle sebe.

Otázka zní: když se tvá...Nesuďte podle sebe!

Já nevěrnou ženu nikdy soudit nebudu, nemůžu vědět co mezi ní a manželem bylo, jaké měla důvody...někdy to navenek působí naprosto idylicky a skutečnost je pak úplně jiná. Četla jsem tady příběhy tak hrozně podobné tomu mému a nemůžu říct nic jiného než:"Holky chápu vás"

Otázka zní: když se tvá žena podívá na tebe, nevidí náhodou parohy?

Tak ty ho nejdříve svedeš...Jsem se svou ženou 26 let prožili jsme spolu za tu dobu i řadu bolestných a osudových okamžiků, ale nevěra v tom nikdy nebyla. Svou ženu stále miluji a dal bych za ní bez váhání život. Nikdy jsem se se svou ženou nenudil a věřím, že ještě dlouho nebudu. Já se mohu kdykoliv bez rozpaků a studu podívat do jejich krásných hlubokých očí a říct , že ji miluji. Děkuji osudu, že jsem nepotkal takovou ženu, která se pod tento příspěvek podepsala jako Iva.

Asi takhle, já ženáče...Tak ty ho nejdříve svedeš a pak mu uděláš takovou pakárnu? fuj. nechápu smysl takového jednání, asi je to ženským mozkem..

Kdybych se nemilovala s...napsal chlap :)))

Asi takhle, já ženáče měla, taky jeden co si vyrazil na pár dní od ženušky, pracovala jsem v penzionu.Je pravda že jsem ho svedla já jemu se asi zahnout nechtělo. Tak sem se tvářila jako nejlepší ženská na světě, chápavá a milá a opravdu se mi po pár sklenicích vína podařilo dostat ho do postele. Když odjížděl myslel si že to tím končí a taky sem mu to pěkně zavařila. No a proč? Užít si a pak vzít kramle a dělat pomalu že se neznáme? Nakašlat!!! tenhle blbeček to měl doma na rozvod, žena se hroutila, děti šíleli a já se smála.

Kdybych se nemilovala s milencem , tak bych neměla 2 krásné dcery .

Daphne díky.
Určitě máš pravdu v tom, že dřív bych to neudělala ani kdyby se mi do cesty připletl ten nej chlap na světě...Teď uvažuju tak jak píšeš ty nebo Inez, pokud něco přijde a bude to stát za to:)bránit se nebudu, důvod proč bych se tomu bránila už prostě pominul, bohužel nebo bohudík to je otázka.

Helenko, buďte ráda, že šlo jenom o úlet a že se z ní vyklubala zoufalá milenka. U nás doma to bylo horší. Manžel se zamiloval do sousedky. Snažil se jí uhánět, co každou chvilku vynášel odpadky, něco nutně potřeboval v garáži a ve sklepě, kolikrát mu uši přistály na dveřích, když zrovna šla po chodbě. Bylo mu to vidět na očích. Když jsme ji potkali, kolikrát se nedokázal ovládat, aby se s ní nesnažil flirtovat. Zkrátka průhledný jako sklo. Ona ho hodně dlouho odmítala, dokonce se mu vyhýbala. Jednou jsme jí přistihla, jak doslova před manželem utíká. Bylo mi to značně nepříjemné. Od toho, co se do ní zbláznil, se mnou přestal spát. I běžná obejmutí se začala vytrácet. Byla to hodně špatná doba. Všechno šlo od devíti k pěti. Vydrželo mu to neskutečně dlouho. Už vím, že za tím byl Coolidge efekt, jak tu kdosi psal. Mnohé jsem pochopila, i když za společné roky snad každý se druhému okouká. Vášeň a touha je silný motor. Nakonec se to manželovi podařilo. Vůbec nechápu, kdy z její strany nastal zlom. Bylo to podobně jako u Vás. Ukrýval přede mnou telefon, dokonce si ho zahesloval. Pak se mi po letech v alkoholovém opojení přiznal, že si to jednou rozdali v garáži. Víc to nekomentoval. Věděl, že mi to ublíží, i když já už jsem to dávno tušila. Zřejmě ho trápilo svědomí a nedokázal s tím žít. Ona se pak přestěhovala. Otěhotněla a garsonka jim nestačila. Měla jsem potřebu vše mu vrátit a chtěla jsem si také najít milence. Nejdřív opravdu kvůli pomstě, potom hlavně kvůli sobě, abych dokázala vedle manžela žít. Objevil se někdo, s kým jsem si mohla začít, ale kromě líbání mezi námi nic nebylo. Dnes hořce lituji. Tehdy jsem si říkala, že nechci být morálně křivý člověk a v tomto ohledu definitivně zachránilo manžela před parohy. Jenže osud je nevyzpytatelný a manžel se opět zamiloval. Vím, že je to pouze v platonické rovině, ale když se mnou opět přestal spát (podle menstruačního kalendáře jen 5krát za rok!!!), začínám o milenci znovu uvažovat. Tentokrát toho mám víc než dost a už bych si morálně křivá nepřipadala. S manželem si jinak celkem hezky žijeme, za společná léta toho máme hodně vybudováno a odžito a přes to všechno vím, že spolu do konce života zůstaneme.

No ženština, co smskuje a volá ženáčovi domů ja strašákem každého myslícího muže. Já měl rozvedenou, ale tohle tedy nikdy nedělala! Považuju to za nejhorší hnůj a souhlasím s Inez.

Heli, jestli ti přijde někdo do cesty, určitě se nebraň. Teprve po románku s mužem, co za to bude stát, dokážeš normálně fungovat a nezabývat se tím, proč se to manželovi stalo a co vlastně dotyčná byla zač. Mluvím z vlastní zkušenosti. Po mém úletu jsem sice měla pocit, že nic není jako dřív, ale už jsem si nepřipadala jako inventář domácnosti a i můj pohled na manžela se změnil. Nakonec jsem ve výsledku byla paradoxně ráda, že se to vše stalo, protože bych nepodlehla úžasnému člověku, který mi dal mnohem víc než chvilkové uspokojení. Držím palce, ať i osud na tebe myslí.

Helenko, ten muž asi nebyl ten pravý nebo dost možná je, ale nebyla jsi v takovém rozpoložení, abys měla myšlenky, nervy, žaludek, chuť a náladu na to jít s jiným mužem do flirtu nebo rovnou do postele. Jsi velmi zodpovědná a bereš tyhle věci vážně. To, co neproběhlo v době, kdy jsi byla poněkud myšlenkami jinde, může proběhnout později. Dost možná se s tím mužem ještě potkáš, pokud na sebe máte kontakt, což asi máte, nebo ti osud přivede do cesty jiného muže, až to budeš nejméně čekat, jako jsem to měla já. Život totiž někdy skutečně píše romány.

Inez moc děkuji:)
Je fakt, že ty trapné situace zosnovala ona a můj muž se v tom vlastně jen svezl s ní.
Asi půl roku po tom provalení kdy jsem se sotva vlekla a připadala si jak poslední ubožák na tomhle světě, se stal vlastně zázrak! Náhodou jsem potkala dávného známého(přečetla jsem si tvé předchozí příspěvky, jsme stejná věková kategorie)kdysi dávno to mezi námi pěkně jiskřilo, ale on už byl v té době zadaný takže zůstalo jen u jiskření. Dneska je sice stále ženatý, ale opravdu jen formálně, nežijí spolu v jedné domácnosti, rozvod myslím neproběhl kvůli majetku, děti jsou dospělé, soběstačné. To vím dílem od něj, dílem z doslechu od společných známých. Jiskření bylo už sice asi slabší než kdysi, nicméně chemie fungovala až mě to zaskočilo...Proběhl oběd(asi 3x), nějaký ten telefonát a já z toho prostě zbaběle vycouvala, nedošlo k žádnému sblížení. Víš, připadala jsem si divně, ty trapné ukradené chvilky a konspirace, to asi není pro mě. Takže odplata skončila dřív než začala, musím se smát sama sobě:)))