Vodní filtry
Pořízení tisíce litrů balené vody předpokládá vytěžení a zabalení 1.000 litrů vody výrobcem, přepravu více než jedné tuny zboží nejprve přepravcem a následně spotřebitelem a nakonec vyhození 1000 litrů obalů vyrobených z trvanlivých materiálů + jejich likvidaci.
Pořízení 1 000 litrů filtrované vody předpokládá výrobu a přepravu cca 0,08 až 1 kg (0,001 tuny) zařízení, které bude vyhozeno do odpadu po cca 8 letech používání. Z toho vysvítá nesouměřitelnost ekologické škodlivosti, nákladovosti i technické složitosti obou nevodárenských postupů zásobování kvalitní vodou přímé spotřeby.
Zatímco roznašeč kvalitní pramenité vody je zaměstnáním biblickým, konstruktéři vodních filtrů nalezli své řemeslo až ve dvacátém století. Vývoj úpravárenských technologií urychlily obě světové války a především rozpoznané dopady globální ekologické krize posledních desetiletí na kvalitu pitné vody.
Vývoj vodních filtrů vlastní koncepce započal v České republice již v 70. letech. Již v roce 1981 získal český autor zlatou medaili na mezinárodní výstavě vynálezů MUBA 81 ve švýcarské Basileji za technologii, odstraňující z pitné vody dusičnany. Výroba však mohla být zahájena až v polovině devadesátých let.
Vodní filtry vtrhly na pulty českých obchodů po roce 1989. Do té doby byly v podstatě zakázány. Zaznamenaly nebývalý a neslýchaný prodejní boom pro zahraniční dovozce filtrů, které byly v zahraničí často již zastaralé nebo z různých důvodů neprodejné či zakázané.
Čeští prodejci bez jakékoliv kvalifikace a prodejní etiky prodávali bez výběru naivním českým spotřebitelům, nezvyklým na západní způsob reklamy a často dosud nezbaveným "tuzexového komplexu", vodní filtry "na všechno". Často byly záměrně nesprávně překládány do češtiny cizojazyčné prospekty. Nejoblíbenějším trikem bylo rozmnožení schopností dodávaného zařízení právě o schopnost odstraňovat dusičnany, přestože se originální texty o něčem takovém vůbec nezmiňovaly. Byl jsem u toho, když jedna renomovaná japonská firma s poukazem na krajní neserióznost českého trhu upustila od svého úmyslu na takovýto trh svými filtry vstoupit.
Velký boom skončil v prvé polovině 90. let. Zbyla po něm řada rozčarovaných zákazníků a (pečlivě udržovaná) nedůvěra k vodním filtrům vůbec, přestože dodavatelé výprodejových ležáků z trhu odešli a zbyli pouze seriózní vytrvalci. Dnešní trh nabízí zpravidla seriózní technologie a zařízení, prakticky pro všechny potřebné případy nápravy vlastností pitné vody.
Stále však platí, že vodní filtry používají pestrou řadu konstrukčních a technologických řešení, provozovanou v různých provozních režimech. Přetrvává tedy i řada otázek zájemců o kvalitní pitnou vodu: Jak se v tom mám orientovat, podle čeho se mám řídit, jak odlišit dobré vodní filtry od špatných? Stabilizovaný český trh s vodními filtry přece sám o sobě nedává záruku nejlepšího řešení!
Autor: Ing. Václav Michek
Autor je vodárenský technolog, zakládající člen Československé asociace vodárenských expertů a pracuje ve firmě Aqua Aurea.
Komentáře
milmar"abn-mail.cz,Praha, bližší informace osobně.
- Odpovědět
Pošli odkaz