618 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

znásilnění

10. Září 2018 - 0:02

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
zuza (anonym)
byla jsem zn&;225;siln&;283;n&;225;, kdy&;382; jsem byla mal&;225; a nikomu jsem to ne&;345;ekla. Te&;271; je mi 18 a n&;283;kdy m&;225;m chu&;357; se sv&;283;&;345;it, ale nem&;225;m odvahu - aby si nemysleli &;382;e chci aby m&;283; litovali. Nechci bejt za chudinku. M&;367;j probl&;233;m je ale v tom, &;382;e nedok&;225;&;382;u naj&;237;t rovnov&;225;ho v jak&;233;mkoli vztahu z mu&;382;em.Jsem ned&;367;v&;283;&;345;iv&;225; a nikdy se nedok&;225;&;382;u &;250;pln&;283; otev&;345;&;237;t.Cht&;283;la bych poprosit n&;283;koho kdo m&;225;,ale i nem&;225;, podobn&;233; zku&;353;enosti a mohl by mi pomoci jak moj&;237; situaci &;345;e&;353;it. Zoufale tou&;382;&;237;m po dotec&;237;ch, ale j&;225; sama je neum&;237;m d&;225;vat. D&;283;kuju v&;353;em, co odep&;237;&;353;&;237;. Ahoj Zuzka
4. Září 2000 - 20:20
Obrázek uživatele Návštěvník
Marie (anonym)
Jestlize,Zuzo touzis uprimne po neznych dotecich milujiciho muze a dela ti problem se otevrit,jsi na polovicnim uspechu.Az potkas muze,ktery ti bude dokazovat,ze te ma rad ne sexem,ale jinym zpusobem,proste ze na tebe nebude tlacit,ale bude miloucky,hodnoucky a hlavne na to pujde pomalu,pak se otevres ani nebudes vedet jak.Hlavne musis delat krucek po krucku.Pak to zvladnes uplne lehce.Neni nic krasnejsiho nez mit nekoho,komu muzes rict uplne vsechno a hlavne uprimne. Ver si, bud v pohode.
20. Listopad 2000 - 11:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Alena (anonym)
Ja jsem byla nekolikrat zneuzita.V ruznych casovych intervalech a ruznyma osobama, jestli je tak muzu zvat.Nikdy jsem si nemyslela, ze me to nejak ovlivnilo, ale popravde, prosla jsem si radou ruznych vztahu, nez jsem doopravdy nechala nekoho pristoupit do meho nejhlusiho nitra, nez jsem nekomu doopravdy dovolila, tam v sobe, aby me mel rad a uverila,ze me nekdo muze mit rad. Vlastne jsemsi jeden cas i myslela, ze jsem lesbicka a zacinala jsem se s tim srovnavat. Co jsem tomu pocitu viny z detstvi ale urcite pripisovala,bylo to ,ze jsem mela hodne zavaznych problemu s nevyronanosti sve osobnosti. Nicmene, ani jsem si to neuvedomila, ale cas mi pomohl sam a i ja se uplne otevrela a poznala pravou, oboustrannou lasku k muzi. Dnes jsem stastne vdana a na vzpominky, ktere jsem si vzdycky tolik prala a zkousela zapomenout, jsem zapomela, ani jsem si neuvedomila, jak. Tak tedy, nezoufej a dej tomu cas. Moc na to nemysli a jednou se pers to perkleness, ani si to neuvedomis,jak. Drzim Ti pesticky,bud statecna a trpeliva.Ano?Zatim se mej ,jak to nejlepe dovedes.
5. Prosinec 2000 - 21:28
Obrázek uživatele Návštěvník
čarodějka (anonym)
ahoj zůzo..když jsem byla malá tak mě zneužíval jeden mě blízký člověk.Nikdy jsem nikomu nic neřekla a tenhle zážitek se snažila vytěsnit z hlavy.Když jsem začala chodit se svým nynějším manželem,nesnesla jsem aby se mě dotýkal..a najednou jako bych si na to všechno vzpomněla.Bylo to hnusný a nechutný.připadala jsem si jako odporná ženská.Takjsem mu to řekla.No a ted chodim do centra pro zneužívané a znásilněné ženy.Jmenuje se Elektra.Dělají tam ženy,který mají stejný zážitky.Jsou milé a příjemné.Jestli budeš chtít vědět něco víc a kontakt tak mi můžeš napsat..pisingr"seznam.cz ahoj a měj se krásně
29. Prosinec 2000 - 13:44
Obrázek uživatele Návštěvník
martina (anonym)
znasilnena jsem nabyla ale umim se do tve role vzit asi bych to rekla svemu priteli a pokusila bych se to s nim prekonat
15. Únor 2001 - 9:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Bára Mašková (anonym)
Ahoj Zuzo,zkus mrknout na stranky http://www.osud.cz/homeopatie, mozna, ze by to byla cesta pro Tebe. Podobne pripady resime a vysledky jsou docela nadejne... Ono jde o to dostat ven ten pocit, ty emoce, co v te dobe clovek prozival. Mnoho holek chce radeji zapomenout a zapomene, ale pouze navenek. Uvnitr to je a objevuje se to pak pri ruznych prilezitostech, casto ani netusime, ze je to ono.... Mej se hezky.
15. Únor 2001 - 11:00
Obrázek uživatele Návštěvník
verka (anonym)
AhojMě znásilnil kluk, se kterým jsem asi pul roku chodila. Neměl důvod!!! Já mu věřila!!! Teď jsou všechny mé vztahy tím poznamenané. Asi 3 roky jsem s nikým nic neměla. Pak bylo vše ok, dokud jsme se nedostali k sexu. Nevím jestli budu někdy ještě nějakýmu klukovi důvěřovat! I když třeba strašně chci!!!!
26. Březen 2001 - 11:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Zlata (anonym)
Ahoj Verko, je mi jasné, že kdo si toto neprožil nemůže ti říct, že ti rozumí. Nemyslím si však, že bys nemohla časem s někým chodit a milovat se s ním. Nevím, možná bych si myslela, že budeš-li svého nového přítele milovat a budeš-li cítit, že mu věříš a že ti umí naslouchat, věř že právě jemu otevřeš své srdce a řekneš mu svůj problém a svoji nejistotu. Určitě to pochopí a pomůže ti z toho začarovaného kruhu pryč. Zkus tomu věřit a hlavně si neříkej, že to nedokážeš. Já měla v sobě blok trošku z jiných důvodů (rozvod rodičů a s tím spojené problémy) a našla jsem přítele-kamaráda, který jako první slyšel mé pocity. Je to hrozně důležité. Budeš-li chtít odepiš. Držím ti palce a hlavu vzhůru.
26. Březen 2001 - 19:37
Obrázek uživatele Návštěvník
David (anonym)
Ahoj Zuzano, mam s tim vsim tak trochu zkusenosti v tom smyslu, ze jsem mel pritelkyni, ktera mela podobny problem. Jake je reseni? Pritomne damy mi prominou, ale paklize to budes resit s zenou, tak ti to pomuze dostat se jen z nejhorsiho, ale nezbavis se toho. Myslim, ze to muzes vyresit jen spolecne s nejakym muzem, nemusi to byt ani nikdo, s kym bys chodila, ale jedine zlomena neduvera ve vse muzske ti muze pomoci. Nemyslim tim nejakeho svetce, treba se nekdy setkas s nekym, kdo skutecne bere zeny jako prostredek sveho ukojeni. Ale az s nejakym takovym muzem budes mluvit a uvidis, ze se stydi, ze se stydi za to, co jiny muz udelal, paklize toho bude sam litovat za nekoho jineho, pak se tahle litost dotkne treba i tebe. Tenhle pocit potrebujes poznat, neporadim ti, s kym ho prozijes, ale od toho jsi zena, abys na to pouzila tu vasi obdivuhodnou intuici, ktera dela ze zeny zenu a poznala toho praveho. Ne toho praveho pro to, aby ses do neho zamilovala, ale toho praveho, ktery ti neublizi.
30. Březen 2001 - 15:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Adélka (anonym)
Ahoj Věrko,jsme na tom stejně.mě také znásilnil můj přítel. Bylo mi teprve patnáct. Škrtil mě u toho, strašně mi nadával. Nevím proč. Bylo to naše čtvrté rande. Po šesti letech jsem teď nalezla někoho, komu věřím. Řekla jsem mu o tom, i když to bylo strašně těžké. Je na mě moc hodný. Držte mi palce, ahoj.
20. Duben 2001 - 13:05
Obrázek uživatele Návštěvník
Verka (anonym)
Ahoj Adélko! Díky za odpověd. Taky ted mam přítele. Ale ještě jsem nenašla odvahu mu to říct. I když mu to asi říct budu muset. Jak na to reagoval tvůj přítel? Promin, jestli je to vlezlá otázka. Verka
25. Duben 2001 - 13:16
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivo (anonym)
Tyto zraňující zážitky z minulosti nás ovlivňují ať chceme nebo ne. Pokud se staly v útlém dětství, tak si je někdy ani nepamatujeme. Je dobré je zpracovat a jednou z možností je regresní terapie. Pokud máte zájem o bližší podrobnosti zavolejte na 0603/526243
10. Květen 2001 - 13:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Archanděl Gabri (anonym)
Děvčata, já bych Vás stejně všechny jednou VOJEL!!! :-)))
25. Listopad 2001 - 19:40
Obrázek uživatele Návštěvník
Lucy (anonym)
Zdravim vsechny.Nevim jestli zrovna sem patri muj prispevek, ale rada bych se s nekym podelila o svuj "zazitek", ktery me v posledni dobe dost drti. Jako sedmileta jsem byla zneuzita cizim muzem. Nic jsem proti tomu nedelala, nebranila se. Nechala jsem ho, at si uziva. Vyhrozoval mi a ja se moc bala. Nejmene rok jsem mela dost osklivy sen, ktery se opakoval. Nevim jak, ale nejakym zpusobem se mi to darilo dlouhou dobu potlacovat. Vse se znovu vybavilo na vecirku po maturite, z niceho nic. Casem jsem se seznamila s chlapcem, zacali jsme spolu chodit. Kdyz mel zajem se po pul roce milovat, utekla jsem z tohoto vztahu. Zbabele.Kdyz mi bylo asi devatenact, byla jsem pozvana s kamaradkou ke kamaradum do bytu. Jeden z nich byl tehdy pritelem kamosky. K cemu by mohlo dojit me samo napadlo, ale i presto jsem tam sla. Nejdrive jsme hrali flasku o svlekani a potom se kluci bavili divanim se na "P". Pak jsme se meli jen tak mazlit. No ja tam lezela jak trubka, potom jsem slysela jak se ten kamos snazi rozbalit kondom a ja se nebranila. Nic jsem nepodnikla. Kdyz me potom neustale libal a osahaval, nebyla jsem schopna delat nic...Od te doby jsem vuci zadnemu muzi nepocitila lasku. Az nedavno. Poznala jsem ho v praci. Nejdrive jsem ho strasne nesnasela a bala se ho. Ale letos v dubnu jsme se vic poznali a ja zjistila, ze je prvni clovek, od ktereho mi nevadi obejmuti ci chyceni. Naopak. Bohuzel laska je to pouze z me strany. Nedokazu ho vymazat z hlavy. Na jednu stranu ho moc miluju na druhou stranu s nim nedokazu mit jakykoliv intimni styk. Dnes je mi petadvacet a jsem stale panna. Bojim se chlapu, nenavidim sve telo, pripada mi spinave... Ve svych dvanacti letech jsem zacala s dietama, nejdrive nejedeni, potom prejidani, zvraceni, projimadla... Pry jde o poruchu prijmu potravy. Dodnes se v tom patlam, to znamena ze uz asi trinact let. Nevim jestli to ma nejakou spojitost. Nevim jak dal. Kdyz uz opravdu nevim kudy kam, myvam sebeposkozovaci obdobi... Muzete mi nekdo prosim poradit jak z toho ven? Diky, Lucy
4. Prosinec 2001 - 2:24
Obrázek uživatele Návštěvník
A. (anonym)
Byla jsem asi před 5 lety znásilněna.Do dneška pociťuju,že je to má vina, že je to má chyba, že jsem ho sváděla a on se pak logicky neudržel a znásilnil mne.Byl docela brutální. Pak jsem utekla s rozvázanýma botama.Asi rok poté jsem neměla žádný styk ani nic s mužem.Nenáviděla jsem mužské pokolení a měla chuť je všechny vykastrovat. Půl roku na to, co se mi to stalo, mne přepadl jakýsi uchylák,a už to bylo docela nahnutý,ale naštěstí tam jel jakýsi cyklista a ten mne zachránil.V tu chvíli jsem nebyla schopna vubec ničeho.Nemohla jsem křičet,utíkat,prostě nic.Jako kdybych měla strunu kolem krku.Jen jsem si říkala "pane Bože, podruhý už ne, jenom to ne". Pak jsem třeba měla vztah, ale byla jsem velmi pasivní.Penis jsem vnímala jako ten "orgán,kterým mi bylo ublíženo".Nemohla jsem se na něj podívat natož se ho dotýkat.Byla jsem smířená s tím,že si teda jednou někoho vezmu,ale v posteli men to už nebude nikdy bavit.Při milování muselo být zhasnuto,abych neviděla jak partner prožívá orgasmus,bylo mi to odporné.Měla jsem vždy zavřené oči, neboť když jsem je otevřela, viděla jsem nad sebou toho dotyčného,co mne znásilnil. Před rokem jsem poznala kluka,do kterého jsem se strašně zamilovala.Vubec do ničeho mne nenutil a byl ( a je) velmi tolerantní v této věci.Jenže najednou vidím, že jak jsem se celá ta léta snažila ten problém zamýst,najednou se vynořil. NAjednou nechci být už pasivní, ale nejde mi to.Mám s tím problémy.Nevím co mám dělat.Odmítám chodit k sexuologovi nebo něco podobného.Myslím,že by mi mohlo pomoci tantrické milování.Více totiž než o orgasmus mi jde o jakési splynutí.Možná právě proto, co se mi stalo.Tam totiž tenkrát opravdu o splynutí nemohla být řeč.Je to tak strašně hluboko zakořeněné a nejde to vyrvat. Říká se ža na lidi co vám nějak ublížili nikdy nezapomenete. A je to pravda. Na toho bastarda nezapomenu nikdy.
4. Prosinec 2001 - 9:36
Obrázek uživatele Návštěvník
Ivo (anonym)
Ahoj A.,myslím, že tvoje pocity zná každá žena, která byla v dětství znásilněná. Je to takový koktejl viny, strachu, nenávisti sama k sobě, touhy po lásce a zároveň více či méně podvědomého strachu z ní. Co s tím? No není to jednoduchá cesta. Co můžeš udělat sama? Absolvovat nějakou terapii, která by ti umožnila zpracovat ten traumatický zážitek. Mám zkušenosti s regresní terapií a vím, že v těchto případech velmi účinná. Je také důležité, aby tvůj partner věděl o tvém problému a byl na tebe o to víc něžnější, pomalý a aby respektoval tvoje přání a pocity.
4. Prosinec 2001 - 15:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Lukáš (anonym)
Milé dámy, nedovedu se vžít do vašich pocitů, asi proto, že jsem muž. Je mi vás hrozně líto, nevím, jak bych vám mohl pomoct. Jedno ale vím jistě. Mám dceru a stát se jí to, co se stalo vám, tak bych tu zrůdu, která by jí to udělala vlastníma rukama ubiju.
18. Prosinec 2001 - 19:24
Obrázek uživatele Návštěvník
marta (anonym)
Kdyz mi bylo 18,byli jsme s partou n chatě. Já jsem tam byla se svým klukem ale v té době jsme se znali jen chvíli, nebyl to žádný vážný vztah.Dost jsme popíjeli, a pak tam přijeli asi čtyří další kluci, které skoro nikdo neznal. Byla jsem dost opilá a šla jsem si lehnout. Za chvíli tam přišel do pokoje jeden z nich a znásilnil mě. Nejhorší na tom je, že si pořád myslím, že to je moje vina, protože já, jak jsem byla opilá, první minutu jsem si myslela, že do toho pokoje přišel můj kluk, a prostě jsem se nebránila, a když jsem zjistila že to není on, už to nešlo, neměla jsem vůbec sílu. Nemohla jsem se vůbec ubránit, byla jsem úplně ztuhlá,jako bych neměla nohy ani ruce, byl to hrozný pocit. Nikdy potom jsem se už neopila.Chtěla bych jen od někoho slyšet, že za to nemůžu..Já ani nevím, jak ten kluk vypadal, nepoznala bych ho. Nikdo o tom neví, a ráno jsme odjeli brzo a nikoho jsem na té chatě neviděla, protože všichni spali. Můj přítel se to nedozvěděl, myslíte si, že za to můžu, že jsem se měla ubránit?Asi bych se možná ubránila, kdybych nebyla opilá...
18. Únor 2002 - 22:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Petra (anonym)
Ubohy idiote Archndeli Gabrieli. Jsi jen ubozak, ktery se snazi zaujmout. Ver mi, nemas na to. Beztak jsi zakomplexovany blbecek. Nikomu nic zleho, ale doufam, ze ti to jednou nekdo pekne zpocita!!! P.
27. Březen 2002 - 15:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Valinor (anonym)
Nemuzes za to. To co se ti stalo, ze jsi uplne ztuhla a nedokazala si se branit je pomerne dost casty jev, ktery se stava jak zenam tak i muzum, bez toho ze by v sobe meli byt treba jen kapicku alkoholu. Staci proste nejaka hodne vypjata situace. A nikdo nemuze rict ze je proti tomu imuni. Zrejmne to nejak souvisi s prapuvodnimi instinkty (ostatne zvirata se chovaji podobne).
8. Duben 2002 - 14:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Míra (anonym)
Milá A. Obávám se, že dokud tomu násilníkovi neodpustíš, skutečně neodpustíš, tak se ze svého problému neodstaneš. Dokud jej budeš nenávidět, budeš to v oblasti sexu přelávat na svého partnera a nic s tím nenaděláš. Bohužel. Promiň. Odpuštění je snad ta nejtěžší věc na světě...
8. Duben 2002 - 19:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Míra (anonym)
Marto, nemůžeš za to. Fakt - nemůžeš za to. Můžeš za to, že ses opila. Ale že na Tebe pak skočil a ani se Tě nezeptal, za to nemůžeš. Ale musíš se s tím vyrovnat. Zkus se svěřit svému příteli, a tak to slyšet od něj. Je to zároveň test lásky. Teda bude to pro něj těžké nést, ale o tom ten životy je...
8. Duben 2002 - 19:18
Obrázek uživatele Návštěvník
marta (anonym)
Moc Vám oběma děkuji, že jste mi to napsali. Strašně mi to pomohlo.Nevím proč, ale potřebovala jsem slyšet právě tohle, aby mi bylo líp. Z mého přítele se stal manžel a já doufá, že po těch vašich slovech snad najdu odvahu mu to všechno říct. Ještě jednou Vám dík. Nikdo na tohle neměl a nemá nikdy právo!
17. Duben 2002 - 20:33
Obrázek uživatele Návštěvník
M. (anonym)
Marto, ja nevim, jestli je dobre to partnerovi rikat. Proc vytahovat minulost kdyz mate tak hezky vztah a jste ted manzeli. Myslis, ze tim neco vyresis? Ty si "vylejes srdicko", nic se na tve minulosti nezmeni a on se tim treba bude donekonecna zrirat nebo bude podvedome touzit po pomste.A taky si nemyslim, ze nejlepsi reseni je odpusteni, jak tu nekdo psal. Jen ten, kdo neco takoveho zazil, vi, ze neni mozne toto odpustit. Ja vim dobre, co pisu. To, co se mi stalo je neopustitelne. Tenkrat jsem nemela silu reagovat - ktera by mela, znasilnila me parta mladych cikanu. Nevim kolik jich bylo, sest nebo sedm, nevim. Jedine co si pamatuji je hnus, nuz, ktery mi drzeli na krku, spoutane ruce a nohy. Kdybych mohla dnes mohla vypatrat kdo u toho presne byl tak by po svete chodilo o par cikanu min, prisaham. Zabila bych je vsechny vlastnima rukama.
18. Duben 2002 - 10:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Míra (anonym)
Teda M. soucítím s Tebou. To muselo být strašný. Marto, abych trochu korigoval svou výzvu do ještě náročnější podoby. Asi nejrozumnější bude pořádně se zamyslet a poznávat toho svého, jestli má na to to unést. Někdo se s tím vypořádá, na někoho to může být moc. S komunikací je prostě problém. Faktem je, že se od toho můžes osvobodit, aniž bys tím zatěžovala partnera. Fakt nevím. Kdybys napsala více, jaký Tvůj partner je, pak se dá více rozebrat, jestli je rozumné se mu svěřovat. Je ale super, žes o tom začala komunikovat alespoň tady.
23. Duben 2002 - 17:37
Obrázek uživatele Návštěvník
marta (anonym)
Míro, jsem ráda, že jsi ještě napsal. Manželovi jsem to zatím neřekla, a pořád to zvažuju. Prozatím mě stačí, že jsem to vůbec někomu řekla. Chápu všechny, kdo sem píšou a jsou plné bolesti a vzteku.Pořád si člověk říká, proč se mi to muselo stát? Stále hledám jsem hledala tu chybu v sobě a přemýšlela, co jsem tenkrát měla udělat jinak, a nebo co neudělat vůbec. Teď ale chápu, že to nemá cenu. Jsem ráda, že se tady taky najdou i muži, kteří dokážou napsat pár slov a rozumí, alespoň potom mám pocit, žen nejsou všichni stejní.Ještě pro M.: jestli je to možné, dojdi si k dobrému psychlogovi, tohle je tak strašný zážitek, že bys to nemusela zvládnout sama!
1. Květen 2002 - 21:15
Obrázek uživatele Návštěvník
M. (anonym)
Diky za rady a za zajem, ted uz je asi na nejakeho psychologa dost pozde. Stalo se mi to pred 12 lety, byla jsem vlastne kratce plnoleta a nemela jsem sajn o tom zda to vubec nekomu rici ci si to nechat pro sebe. Nechtelo se mi nikomu vysvetlovat proc se to vlastne stalo, dobre jsem vedela, ze jsem se zachovala trochu lehkomyslne a toto bylo nasledkem. To se ale muze stat, ze, kdyz je clovek mlady? Ani dnes bych to nesla nikomu vysvetlovat ale uz bych vedela jak na to. Dnes uz na to nijak zvlast nemyslim, nijak to ve mne nehloda, cas smazal zle vzpominky. Fakt je, ze cikany nemuzu ani citit, to je ale snad pochopitelne...
8. Květen 2002 - 10:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Míra (anonym)
M., dovolím si podotknout, že pokud při pohledu na cikána se Ti otvírá kudla v kapse ;-) tak s tím vnitřně srovnaná nejsi. Podvědomí je mrcha. A na psychologa či psychoterapeuta není nikdy pozdě. Naopak, mnohé věci z dětsví se mohou projevit až po dlouhých letech. Negativní emoce Tě vnitřně ztravují, ať chceš, nebo ne.
23. Květen 2002 - 15:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Míra (anonym)
Marto, nevím, čím to je, ale při představě fyzického násilí na ženě se mi dělá doslova fyzicky špatně. (Tak, že bych se s M. k tomu vraždění cikánů připojil ;-). Bylo by to dobré téma pro psychoanalytika, proč tomu tak je.Film, který mě nejvíce setnul, je od Bergmana a jmenuje se Pramen panny. Několik dní po tom mi ještě bylo mizerně. Doporučuji, ne aby vám bylo blbě, ale může vás navést na nějaké vnitřní řešení...
23. Květen 2002 - 16:08
Obrázek uživatele Návštěvník
Marketa (anonym)
Ahoj Zuzko, ja jsem sice nikdy znasilnena nebyla, spise jsem se nechala sexualne obtezovat ve svych 14. ti letech. Tenkrat jsem netusila jaky to muze mit dopad. Chtela jsem aby me brali, tak jsem se nechala. No a dnes, i kdyz s duverou mam take problemy, nedokazu nikoho pohladit, nedokazu se dotykat muze. Prestoze ho mam hrozne rada a ve svych snech bych si to hrozne prala. Dost casto se probouzim a je mi spatne z toho, co se pred lety stalo. Je mi spatne hlavne ze sebe sama, protoze ty jsi narozdil ode me za nic nemohla
26. Květen 2002 - 17:11

Stránky

Přidat komentář