40 komentářů / 0 nových
Poslední
Obrázek uživatele Návštěvník
Návštěvník (anonym)

Životní krize - deprese?

10. Září 2018 - 0:05

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
S. (anonym)
Dobrý den, tak bych se tu ráda podělila o své psychické problémy a také požádala o radu :( Jen nevím kde začít... Je mi 26let. Mamka je alkoholička a trpí silnýma depresema, na zákaz lékaře spoustu let brala antidepresiva, do toho hodně pila a kouřila 2krabičky denně. Vlastního otce jsem nepoznala, nevlastního si mamka vzala když mi byli 4roky, za 2 roky se mi narodila sestřička a nakonec jsme skončily u taťky, který nás vychovával-podotýkám bez rozdílu kdo je jeho vlastní a kdo ne. Mamka střídá chlapy jak na běžícím páse, pije, kouří a je zadlužená až po uši. Život s ní byl psychický teror, vodila domů chlapy a já ve 12-ti letech poslouchala co s nima dělá, s radostí mi o tom pak do všech nechutností vyprávěla, mlátila mě, když jsem se začala vyvíjet tak mě osahávala... Celou dobu mi říkala, želituje, že jsem se jí narodila, že jsem ošklivá, blbá a tlustá.Dnes se s ní nestýkám... S taťkou máme perfektní vztah. V 15-ti letech jsem začala brát lehké drogy a prášky v kombinaci s alkoholem, ve 20-ti jsem byla závislá na pervitinu (nitrožilně) tak nějak to byla reakce na ztrátu nejlepší přítelkyně, zemřela při autostopu-byla jako moje sestra a situaci jsem nezvládla. V té době jsem kolem sebe ani neměla spolehlivé lidi, nikdo mě nepodpořil. Mezi tím jsem měla 4 roky bulimii se kterou jsem se léčila (ambulantně). Nakonec jsem se odhodlala k návštěvě lékaře, nejdřív psycholog, později psychiatr, brala jsem antidepresiva, ale pak jsem je vysadila a přestala tam chodit, měla jsem pocit, že spíš pan psychiatr potřebuje pomoct. Po velkém zátahu, kdy mi hrozilo, že mě zavřou kvůli drogám, jsem přestala brát, pak jsem brala už jen extázi na párty a poté jsem přestala úplně. Našla jsem si přítele a do toho života se mi to už ani nehodilo. Docházela jsem na sezení 1xměsíčně a tak nějak se z toho dostala. Drogy mi nechybí, ani nemám chuť, jen ještě na tu extázi občas a proto nechodím na akce kde jsou a kde je lidi berou. Mám práci, přátele i koníčky, ale pořád TRPÍM. Mám pocit, že jsem nic nedokázala, jsem výbušná a cítím, že mám spoustu špatných vlastností jako moje matka. Mám neovladatelné návaly vzteku, na lidi, kteří mě mají rádi jsem zlá a vyčítám jim nesmysly, všechno si strašně beru a ze všeho mám deprese, pořád se obviňuju. Nejhorší je, že v okolí je jen jeden psychiatr a ten mi to prostě NEVĚŘIL, když jsem mu říkala, jaká jsem, on málokdo věřil tomu, že si denně šlehám, mám asi andělskej kukuč, kterému projde vše - už na škole to tak bylo... tichá voda břehy mele??? Nevím na koho se obrátit, ale vím, že potřebuji pomoc jak překonat minulost a začít si sebe vážit. Jen nevím zda léčit ty moje záchvaty vzteku léky, které mám pocit, že mě jen oblby a tak nějak mi vše bylo ÚPLNĚ FUK!!! Mám v plánu najít si pomoc, ale asi psychiatr není ta správná volba. Snad psycholog? Jsem z okolí Ústí nad Orlicí, kde bych řekla, že je to dost omezené abych si našla lékaře, který rozumí drogám, poruchám s jídlem... byla jsem u jednoho, který měl být expert přes drogy a měla jsem pocit, když jsem mu řekla, co zrovna v té době vše beru, že snad nevěděl, co to je!!! Já nevím kde hledat pomoc, drogy nejsou můj problém, jen ten život se mi nedaří žít jako normálním lidem. POMOZTE MI NĚKDO, prosím!!! Nevím si se sebou rady a mám pocit, že mi utíkají roky...
21. Červenec 2005 - 13:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Nula nejsem!Jir (anonym)
Ahoj S.Jak ja bych ti strasne rad pomohl ale bohuzel nevim jak :o( Vis ja se mprisel v ten nehlepsi cas,kdy jsem mel deprese jako tram a ted jsem asi uz bez deprese...no psychiatr rikal,ze zacnem snizovat davky atd.Takze uz budu asi fit ale nesmim to vysadit naraz.Treba to pomuze muj pribech.Precti si zacatek a potom skoc na konec nebo si to precti cele a snad ti to nejak pomuze. http://www.doktorka.cz/run/chat/treplies.asp?message=8836Jsem ta nula co pise!Taky jsme malem spadl do fetu ale stalo se to ze jsem se nakonec malem zabil ale to si prectes uz v ty diskuzi.Preji hodne stesti v boji ve krerem te chapu.Ps:Zkousela si volat na ruzne linky...treba drop-in atd..ja je neznam ale tam ti treba poradi nejak.Pa
21. Červenec 2005 - 13:42
Obrázek uživatele Návštěvník
Nula nejsem!Jir (anonym)
No joo.Cekal jsem kdy se ozve jeden z debilku typu nemravni hlidka...ktery si tady vybiji svuj tezky mindrak na druhych.Sam je to chudacek,ktery potrebuje odbornou pomoc ale ma strach ze?Tak si z ciziho nestesti dela snadu!Nemravni hlidko...az budu mit cas...tak si te najdu a prijedu si pro tebe.Neptej se jak si te najdu..nechvas za sebou takovou stopu v podobe IP o ktere sam nevis a nevi o ni skoro nikdo.Asi ses nejake mentalek s IQ pod 50!!!Cetl jsem tady dost diskuzi kde na tebe a podobnych nadavaji!Tak si dej odchod prosim.Nebo si zalos diskuzi,jsem mentalek muzete mi pomoct?Ja se tam treba zastavim a poradim!
21. Červenec 2005 - 14:27
Obrázek uživatele Návštěvník
eva (anonym)
Musíš začít se mít ráda taková jaká jsi,to je základ.Dokázala jsi se zbavit závislosti na drogách-to je málo?Zkus nějakou poradnu,kursy-všude najdeš množství metod,jak se dát dohromady.Psychiatr tě akorát oblbne léky,tudy cesta nevede.Především potřebuješ zbavit se vlivu své matky a dětství.Tam bude příčina problémů-zbavit se zátěže,která přetrvává a něco s tím začít dělat.
21. Červenec 2005 - 18:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Veronika (anonym)
Prosla jsem si hodne podobnymi vecmi, napis mi jestli chces. Presne takhle jsem se citila jeste pred asi rokem, ted je to vsechno daleko lepsi, se mi zda.
21. Červenec 2005 - 18:44
Obrázek uživatele Návštěvník
martina (anonym)
presne takhle jsem se citila pred par mesici a jeste se tak citim nekdy ted.Mam problemy s postavou,drive jsem chodila na ruzne akce,diskoteky a brala jsem extazi,kourila,nekdy si vzala pernik a taky ted mam na to chute.ALe podle meho je hodne na to tobe,jestli ty sama chces zmenit svuj zivot.A nechces se jenom takhle zbytecne trapit,me od toho vseho mi pomohl pritel.I kdyz predtim jsi mela zivot opravdu hrozny,ale nejlepe je,kdyz zapomenes a budes se snazit najit ten svuj zivot ve kterem budes stastna.
21. Červenec 2005 - 19:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Veronika (anonym)
Mila Martino, nechci se te dotknout, ale kdyby bylo jednoduche jen tak zapomenout a zacit znova, tak by spousta lidi byla bez problemu uz davno.
21. Červenec 2005 - 21:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Woland (anonym)
S., nereknu Ti k tomu moc, jen to, ze zbavit se zavislosti na drogach a prezit rodinne vztahy, jake jsi mela Ty, je VYKON urovne, na kterou se spousta lidi se svymi poklidnymi zivoty nedostane. Dosahla jsi tim toho hodne moc - mas tedy vydrz, odolnost a vnitrni silu a neni duvod, aby se neprojevily i dal. A i kdyby se treba neprojevily, uz jsi v zivote neco dokazala a jsi dobra :)
23. Červenec 2005 - 22:35
Obrázek uživatele Návštěvník
Léňa (anonym)
Ahojky,mozna by ti pomohla psychiatricka lecebna v Kromerizi,ja jsem tam byla a jsou tam uzasni odbornici.Vyzadej si to u psychiatra.Zkus to,pak ti bude lip,vic se poznas.Lenka
24. Červenec 2005 - 17:32
Obrázek uživatele Návštěvník
S. (anonym)
Děkuji vám všem za krásné odpovědi. Právě jsem strávila hnusný víkend, bylo to děsný,celou sobotu a neděli jsem brečela, rozbrečelo mě cokoliv a nedalo se to zastavit. Do toho všeho končím v práci, majitelé firmu prodali a mou funkci zrušili, ale snažím se najít si něco jiného a mám rozjednáno asi 5míst. 1.8.jdu na podporu a je mi z toho divně, si budou myslet, že jsem nějaká nemakačenko nebo tak něco....!!! S přítelem máme taky krizi, jsme spolu 3roky a já mu pořád omílám kolem dokola doma ty moje stavy a jeho to určitě nebaví - to i chápu. Jenže já teď mám takový stav, že nevím zda se usadit a mít s ním děti nebo si ještě užít... já NEVÍM, nejsem si jistá ani sama sebou natož člověkem s kterým žiju. Měla jsem teď pletky s jeho kamarádem, jen pár pus ... nic víc, ale píšeme si SMS a strašně moc se mi líbí. Jenže je mladší, je mu asi 22let a nevím zda to má budoucnost, mám-li být upřímná tak nemá, bylo by to jen o tom si užít. Jenže myslím na to jak to, že mě napadá, že svého přítele podvedu, co mě bude napadat za několik let, co až budeme mít děti co potom... Jsem na trvalý vztah připravená? Nevážím si sama sebe, natož pak někoho jiného. Nevím jak s těma práškama, brala jsem COAXIL asi před 2 roky a jak jste psali Jirkovi tak se to nejdřív zhoršilo a bylo to děsný. Jenže ten psychiatr u nás je tu jediný a je hrozný a já to pak ze dne na den vysadila - to bylo něco!!! Jinak jsem četla příběh Jirky (nuly!!!) a obrečela jsem to, je to vážně nářez, doufám, že Jirka je v pohodě a že to dokázala se ze všeho dostat, muselo to být děsný. O sebevraždu jsem se pokusila 3x, ani jednou úspěšně a dokonce mě včera napadalo když jsem jela autem do obchodu, že by mi vůbec nevadilo se vybourat a umřít. Tak moc by se toho pro mě vyřešilo!!! Nejlepší přítelkyně umřela taky při autonehodě a tak bysme se tam !někde" třeba potkaly znovu. (?) Nevím jak s těma práškama, zda mi pomůžou nebo ne, ale jsem jak časovaná bomba. Asi by to chtělo i psychiatra kvůli lékům a pak to nějak řešit s pschologem postupně a tak nějak na sobě pracovat. nebojím se toho, něco dělat, vím, že když se dostanu do stádia, že je mi vše fuk tak se to hrozně zhorší. Pokud někdo máte zkušenosti s tím jak to řešit napiště mi, byla bych vám moc vděčná. Mám pocit, že se mi sesypalo vše... a na všech frontách. Bydlím na ne moc velkém městě a rozhodně o odborníky přes psychiku je tu velká nouze a ten ke kterému jsem chodila byl snad větší psychouš než já, sahal na mě, třeba na koleno a říkal mi, tak krásná holka, jak můžete mít takový problémy, pro mě nejste psychiatrický případ, zkusím s vámi hypnózu.... to bylo moc i na mě, přece když z něj mám strach tak se nenechám uvézt do hypnózy někym takovým. I když jsem ucukla tak to koleno mi držel stejně, co by mi udělal v hypnóze!!!! To asi ale přeháním. Rozhodně nejsem jediná kdo s ním měl potíže. Musím jít pracovat... můj poslední týden v práci. Stejně se mi tu nelíbilo, ale mrzí mě to, strašně špatně si zvykám na nové prostředí a bojím se nových lidí.Tak já se zatím loučím. S.
25. Červenec 2005 - 9:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Nula nejsem!Jir (anonym)
Ahoj S.Mas klasickou depresi jako jsem mel ja.Takove stavy jako ty jsem mel i ja.Kdy me bylo vsechno jedno (smrti jsem se nebal a bylo mi jedno jestli umru)bohuzel.To co pises o tom psychiatrovy,je dost strasne!!!Bude to nejaky uchylak asi,kdyz ti rika takove veci a osahavate!Nevim co ma spolecne hypnoza a deprese???O tom sem jeste neslysel a myslim,ze by s tebou delal nejaky divny veci!!!Asi bych na nej podal zalobu ,ale to je jina kapitola.S. to tam vazne nemate jineho psychiatra???Ja bydlim na vesnici a okolo nas sou dve mesta kde jsou v nemocnici psychiatri a je i hodno soukromych.Ja toho mojeho nasel na internetu.Jsem zadat do vyhledavace psychiatr breclav.Proste jen hledat.Potrebujes vazne pomoct.Uvidis ze ten svet je krasny.Citim strasne dobre a nemam ani pomysleni na veci jako sebevrazda! :o)Jen si najdi dobreho psychiatra a to co nedrive prosim!Vim jak se citis,kdyz probrecis cely vikend a nevis treba ani proc brecis.Me se to stavalo taky,ze jsem se rozbrecel a nemohl to zastavit.Nevedel jsem proc brecim.Ty choutky se zabit....no jen to nedelej!!!To ze nevis jestli to s tvym pritelem ma budoucnost atd.To je vsechno ta deprese!!!Uvidis,ze az budes u psychiatra a reknes mu co te trapy,tak se ti ulevy a da ti prasky.MUj psychiatr me zacal snizovat davku Cipralexu uz (To je antidepresivum,ktere mi pomohlo),a jeste jednych leku.Je mi te vazne mooc lito,co prozivas.Vim jak se citis,ja si tym taky prosel.Jen to nevzdavej a najdi si nejakeho psychiatra prosim (jen ne toho uchylaka)Klidne i kdyby to melo byt 20-30km od tebe snad nebude zadny problem?Pritel te tam muze vozit nebo pokud mas ridicak,tak si tam muzes zajet i sama.Muzu vedet jak se jmenujes? Preju ti hodne sily v boji.Jinak te budu tady sledovat jak se mas.papa Jirka
25. Červenec 2005 - 12:02
Obrázek uživatele Návštěvník
Deborah (anonym)
Ahoj S.Ty máš klasickou depresi.Najdi si dobrého psychiatra a k tomu neumětelovi,co tě osahává,se vyhni.Nedělej důležitá rozhodnutí(rozchod s partnerem)s tou nevěrou si dej pozor,já vím,ono to člověka láká,když je mu zle,ale bylo by to pak o mnoho horší pro tebe.Počkej se vším,až se z toho vybabráš,držím ti pěsti,písni nám pak,jak to pokračuje.
25. Červenec 2005 - 14:07
Obrázek uživatele Návštěvník
S. (anonym)
Tak jsem si dnes vyjela na netu všechny psychiatry z okolí a pár jich tedy je :) Jen nevím zda jít k ženské nebo k chlapovi. Jestli je v tom nějaký rozdíl, kdo mě pochopí líp, chlap nebo ženská??? Jinak včera jsem o tom mluvila s partnerem o tom co jsem tu četla a co jste mi psali a říkal, že je pro abych psychiatra navštívila, že se musím nejdřív dostat do klidu a pak teprve všechny ty problémy začít řešit. Takže před ním si jak blázen nemusím připadat. Jinak mám den jak vyšitej, ráno jsem nabořila o obrubník kolo u auta a tak mě to hned dostalo a rozbrečelo a to mě dnes čeká důležitý pohovor na nové pracovní místo... ach jo! Pro Jirku: jméno zatím psát nebudu, uvidím časem... jo?Pro Veroniku: Psala si, že jsi prošla podobnými věcmi a že je ti teď líp - co se stalo a jak se ti podařilo z toho dostat? Napiš... pokud budeš chtít.pa zatím
26. Červenec 2005 - 8:57
Obrázek uživatele Návštěvník
Nula nejsem!Jir (anonym)
Ahoj S.Myslel jsem krestni jmeno at te nemusim oslovovat jako S. :o)No vidis jak jsi sikovna.Jsem vedel ze tam kde bydlis nejaky dalsi psychiatr bude :o)Jinak jestli je lepsi zena nebo chlap psychiatr?No ja chtel psychiatricku..lip bych se ji sveril atp.Ale ted jsem rad ze mam psychiatra (chlap).Rekl jsem mu taky vsechno.Chtel me sice nechat odvest do nejake lecebny do opavy kvuli alkoholu,coz jsem odmitl s tim,ze to zvladnu a nemusi met o me strach,ze budu na prasky slopat.S. zalezi jak se budes u psychiatra citit.Tak jsem rad,ze mas na vyber.Jinak blazen nejsi a pripadat si tak ani nemusis!!!Mas depresi a to nema s blaznama nic spolecne.Jinak auto se da zpravit,tak si z toho nic nedelej.Preju hodne stesti u toho pohovoru.Hlavne se tam nerozplakej :o)Pa
26. Červenec 2005 - 12:33
Obrázek uživatele Návštěvník
Katka (anonym)
Ahojky. :-)))) Životní krize to není. Jen dlouhodobá deprese. Zkusím ti dát pár rad, které pomohly mně. Snad ti taky pomůžou. Když jsem přestala brát drogy, taky ambulantně, při svých depresich mi nesměly chybět tužka a papír. Psala jsem prostě to, co jsem cítila. Nakonec jsem napsala celou knížku. Pokud jde o to, že jsi v životě nic nedokázala. Stanov si nějaký cíl. Udělám tohle, naučím se tohle, pomůžu někomu s něčím. Pokud to dodržíš. Jdi pomalu v cíli. Pro něco žiješ, jsi užitečná a v životě dokazuješ nejen sama sobě, ale i ostatním kolem sebe. Držím palce. Papa
26. Červenec 2005 - 20:14
Obrázek uživatele Návštěvník
S. (anonym)
Ahojky, tak mi včera bylo moc moc špatně, myslela jsem na smrt a jen jsem si říkala, jaký by to bylo kdyby mě přítel našel večer až by přišel z práce ležet v kaluži krve, myslím, že by se zbláznil. A tak jsem se rozhodla zavolat na jednu z linek důvěry kde mi pan doktor poradil super psychiatričku. Prý je to jeho známá, zavolal jí a ona, že mě vezme a ať jí brnknu a domluvíme se. Tak... 1.8. tam ráno jedu, je to teda asi 100km od nás, nebo tak nějak, asi 1 1/2 hodiny cesty, jenže na té lince mi říkali, že v tomhle okresu nikdo dobrý není a do Moravské Třebové také raději ne, že se mi rozhodně nebudou věnovat. Tak jsem na to zvědavá, přítel mě tam veze. Hned se mi udělalo o troškulíp a pak mi ještě zavolala známá, že bysme si mohly jít sednout a i když mi to dělao velký problém jít vůbec ven tak mi pak nakonec bylo celkem dobře. Mám teď takovou naději, že by se mi po čase udělalo líp, že je to až neskutečný, dnes mi není tak strašně... Přítel říkal, že auto není nijak hrozně škráblý, tak v pohodě, ale pohovor nic moc :( Jedná se o hodně psychicky náročnou práci a také jen na dobu určitou, že by se prý "časem" rozhodli a já asi teď nepotřebuji žádný pocit nejistoty z toho, že mě opět někde nebudou potřebovat. Tak uvidím jak dopadnou další pohovory. Jinak jak psala Katka, já mám doma celý štus papírů pod názvem "Střepy mého života" a mám spousty a spousty povídek, úvah a kresbiček. Četlo to jen pár lidí hlavně ta moje kamarádka co umřela a moc se to líbilo. Psala jsem to asi od roku 1994 do 2001-asi... Taky jsem včera viděla toho kluka co se mi líbí, jenže jsem se dozvěděla, že teď spal s holkou jednoho kluka a ještě se s tím chlubil. Dnes ráno mi zase napsal... obvyklý kecy, mám chuť mu napsat jaký je prase a proč si hledá holky ostatních kamarádů, copak si nemůže najít svou holku? Umí dokonale blbnout hlavy. Nestojí mi za to i když mě to pořád láká :( Tak já se s vámi loučím, snad nějak v klidu přežiju zbytek týdne a víkend a v pondělí... konečně... snad najdu nějakou pomoc. Jirko, jak se ti teď daří? Říkala jsem to příteli doma co jsi prožil a on na mě kulil očka... Mám strach sem napsat jméno - nevím proč...Tak se mějte krásně všichni a děkuji, že mi píšete.
28. Červenec 2005 - 9:41
Obrázek uživatele Návštěvník
Nula nejsem!Jir (anonym)
Ahoj S.Nevadi ze jsem nechces napsat jmeno.Me to taky trvalo nez jsem ho tam napsal :o)Budu ti rikat treba Simona.Oki?Ani nevis jak se ulevilo me,kdyz jsem se objednak k psychitarovy.Ale ta euforie za par dni opadla a cim vic se blizil den D,tak jsem mel cim dal vetsi strach.Kdyz nadesel ten den a ja byl uz v cekarne,tak jsem psal jeste holce,ze jsem tady a mam sileny strach.Strach z toho aby si nerekl,ze jsme hypochondr nebo tak neco.Ale dopadlo to dobre a je dobry psychiatr.Simono to te plne chapu jak ti muselo byt,kdyz ti zavolala znama.Me se to taky stalo a nejdnou.Nejhorsi na tom bylo,ze me tahaly do hospod,abych se s nema ozral :o( Dal jsem par slibu (ktere neporusuji)ze nebudu pit coz jsem dodrzel.Sel jsem s nima nekdy,ale alkohol byl pro me tabu.Dal jsem si treba 5 piv ale jen nealkoholickych.Aspon pro ten pocit.Simono nehledej si zadnou praci radeji a uz vubec ne u ktere se budes stresovat!Na to zkus zeptat ty tvoji psychiatricky a myslim,ze pokud je dobra,tak ti to nedeporuci.Na toho kluka se vyse*.Nech prase prasetem.Pokud mu na jeho keci holky skacou,tak je to jen jejich blbost.Prece nechces aby se tebou chlubil a mel te jako trofej!?Ted mas jine problemy.Az budes v pohode,tak budes jeste rada ze jsi s nim nic nemela!!!Uvidis.Ptas se jak se mam? Mam se SUPEEEEER :o) VAZNE!!! Jsem chytl druhy dech.K tomu mi pomohla i ta byvala holka,kvuli ktere jsem prestal pit a zacal se o sebe vic starat.Jako treba holit apd.Jsem se neholil 3 mesice a bylo me jedno jakou mam image.Taky mi otevrela oci.Za to jsem ji strasne moc vdecny co pro me udelala az mi tecou slze stestim.Noo to se nedivim,ze na tebe kulil ocka.Az budu starsi tak napisu knihu a prodam to za nejvetsi nabidku :o) Potom ji zfilmujou a budu slavnej a tyden na to umru a slavu si neuziju :o)Hehe vtip s tou knihou.Ale urco by to bylo zajimave to zepsat a z filmovat.Byl by to bestseller :o)Papa Simco a pisni co a jak
28. Červenec 2005 - 14:24
Obrázek uživatele Návštěvník
S. (anonym)
Jirko, tak ses skoro trefil, táta mě takhle chtěl pojmenovat a prý se s mámou v porodnici pohádali (hádali se pořád...) a máma chtěla Soňu... :) takže jsem nakonec Soňa.Právě jak jsi psal mám najvětší strach z toho, že mi nic nebude věřit ta psychiatrička - jako ostatní doktoři, že si bude myslet, že mi nic není a že jsem v pohodě. Nevím jak to bude probíhat, čím mám začít... no mám z toho strach, ale těším se. Dnes jsem poslední den v práci a taky kvůli tomu asi nebudu mít přístup na internet denně, ale hodně mi tohle pomáhá, což bych nikdy nevěřila tak si na to čas udělám sem zajít. Času asi budu mít dost zatím. Ten kluk (co jsem ho nazvala "prase") mi včera celé odpoledne psal a dnes jsme s přítelem pozvaní k nim na "gardenparty". Řekla jsem to kamarádovi mého přítele co s ním pracuji a ten říkal, že je to opravdu hnus, když mi blbne hlavu a pak dokaže před mým přítelem dělat jakoby nic. Jemu prý kdyby se tohle stalo tak se mému příteli nedokáže podívat do očí. Jsem ráda, že o tom někdo ví, snad si ho taky zprotivím a je fakt, že mi to akorát ještě víc všechno komplikuje. Tak já se moc loučím, nevím kdy napíšu, ale asi až budu mít po sezení s psychiatričkou, drž mi pěstičky... jsem moc ráda, že mi píšeš. Opravdu to pro mě moc znamená, že mi aspoň někdo rozumí, tady kdybych to někomu řekla tak ze mě udělají blázna a vysmějou se mi. Řekla jsem to mojí sestřičce a ta to chápe, viděla mě jak jsem vypadala když jsem brala fet a ví jak to bylo s mámou.Tak já opravdu musím.Ať se vám všem moc daří a Jirko ještě jednou díky :) Soňa
29. Červenec 2005 - 7:58
Obrázek uživatele Návštěvník
Nejsem nula!Jir (anonym)
Soňa je hezke jmeno :)Je mi lito,ze se tvy rodice porad hadali.U nas se ani moc nehadaji,ale kdyz uz,tak poradne :( Za mlada jsem to musel nejak pretrpet.Dnes tam vletim mezi ne a udelam poradek!At sa tahnu hadat nekam jinam kde je nebude slyset cela vesnice :)Jinak otec je v klidu ale nesmi ho nic nastvat nebo met popite.Potom se dejou teprve veci a ze pije dost.(ted to trosku omezil).Nadaval mamce do kurev a atd a ze ji zabije.To kdyz jsem videl jak se na ni rozprahuje pesti,tak jsem mu ruch chytil a rekl jestli je vubec normalni a at prestane chlastat.Mam vychlastanu hlavu uz asi.No joo Jizni Morava raj vinaru :( Dost o tem blbovi.Soňo,opravdu nemej strach z toho ze ti rekne,ze ti nic neni!Rekni je vsechno.Klidne zacni od zacatku jako ja.Byl jsem tam u nej hodinu a pul.Potom mi rekl jestli nechci jet do lecebny kvuli tomu alkoholu???Haha na to jsem mu rekl jedine,ze NE.Premlouval me a mel jsem pocit,ze me neda zadne prasky a umru,protoze se ta depka nedala snest uz.Nechtel aby me nasli mrtveho a ja mel v sobe prasky mixnute vyskou davku alkoholu.TO ho chapu.Ale dal jsem slib holce,(ktera me zmenila) ze nebudu pit.To pro me znamenalo hodne.Viis ja 5 roku chlastal na plno,jak jsi si mohla precist v moji diskuzi.Chlastal jsem asi 1 ligu uz o vikendech.Nebyl patek,sobota abych nemel od pulnoci okno do te doby nez jsem se vzbudil :o( po 2 rokach aktivniho piti jsem si uvedomil ze potrebuju nekoho (holku) kdo me z toho vytahne a zmeni me!Cekal jsem 3 dlouhe roky,ale povedlo se.Ono bylo tezke najit holku do ktere jsem se zamiloval az po usi a ona me milovala (mozna i miluje jako ja ji jeste) takoveho jaky jsem a co mam za minulost.Ono moc holek nejevi zajem o nekoho kdo ma 3 promile v krvi a vala se po zemi.Nepiju uz 4 mesice a naucil jsem se bavit i bez alkoholu,ktery jsem potreboval abych se odvazal.Pil jsem i proto abych zapomel.Psychiatr me rikal,ze sam alkohol vytvari deprese ale nevime o tom a zalezi jak na kom a jake ma problemy.Coz jsem ja mel s otcem problemy a velike.Ten,to prase podle toho jak se chova asi by zaslouzil dostat pres drzku.Tady toto se tu moc netoleruje.Kdyby to nekdo udelal tady,tak ma veliky problem.Cela vesnice kluku i holek by ho odepsalo.Nestoji ti za to, to prase!!Jinak ja ti pesticky drzim porad,aby jsi to zvladla a byla na tom dobre aspon jako ja :)Ja to rekl jen mojim nejlepsim kamosum.Prvni jsem to rekl mojemu nej z nej kamosu o kterem vim ze nic nevykeca a je to v poho kluk.On me aspon chape a zajima ho jak sem na tom.Soňo co bzch pro tebe neudel.Ja bzl na tom da se rict stejne.Proto se ti snazim pomoct aby jsi to zvladla.Takze ja ti rad pomaham a poham i ostatnim lidem kdyz je to v mojich silach apod.Jsem takovy lidumil :o)Jinak se priprav,ze az budes brat Antidepresiva,tak to pujde s tebou z kopce.Me to trvalo mesic nez jsem se otrepal z toho.3 dni nalada na jednicku a behem vteriny proste kolaps.Silena chut se zabit,nic me nabavilo,byl jsem podrazdeny atd.Ono se s tim musi mozek poprat.Chybi ti nebo mas malo v mozku serotoninu.To je nejaka latka na lepsi naladu atd.Mozek to nechce prijmou proto s tim valci ale nakonec podlehne :)A uz to bude jen a jen lepsi.Kdyz jsem to bral asi 3 tydny tak jsem myslel,konecne uz tyden zadny vykyv nalady asi je to za mnou uz.No na druhy den bum to same,deprese se mnou "hazela" a vedel jsem ze mele z posledniho uz :o) Ted ani myslenka na sebevrazdu nebo tak.Zivot me zacal silene bavit zase.Snad tak jak nikdy jeste.Dneska jdu na rande a zitra na diskoteku za kamoskou,se kterou se musim jeste seznamit :o)Tak se loucim zatim az pisne,tak pisnu taky.Papa Soňo a preju hodne zdaru.PS:V moji diskuzi mi taky hodne pomahali.Hlavne Uma.Ta u me stala porad a radila co delat v takovych a makovych situaci.
29. Červenec 2005 - 13:06
Obrázek uživatele Návštěvník
Nejsem nula!Jir (anonym)
Ehm blbe jsem to napsal >>Mam vychlastanu hlavu uz asi.Ma to byt >>Ma vychlastanu hlavu uz asi.No i kdyz po 5 letech mam mozna uz i ja:)Jinak Soňo,me strasne pomahalo napsat svoje pocity a vsechno co souvisi s mojim zivot.Co me stve proste vsechno jsem napsal jsem a hned se mi ulevilo. :) Papa a bud Happy :)
29. Červenec 2005 - 13:11
Obrázek uživatele Návštěvník
Stáňa (anonym)
Soňo,čtu tady tvoji diskuzi a moc ti držím palce,jak ti píše Jirka-chvilku to potrvá,než léky zaberou,dej tomu čas,nic neřeš,té doktorce všechno řekni,aby věděla přesně,o co jde a jakou léčbu nasadit.Je dobře,že sis dala poradit a vyhledala si s novou doktorku.Dej nám pak vědět a ničeho se neboj.
29. Červenec 2005 - 13:54
Obrázek uživatele Návštěvník
Soňa (anonym)
Tak vám všem musím napsat, bohužel jen na rychlo, jsem na skok ještě v práci dodělat něco a tak jsem sem zaskočila. Včera to bylo fajn, paní doktorka je moc příjemná ženská, nacpala mě tam asi mezi 10pacientů a tak jsme to probrali jen z rychla, ale stihli jsme vše podstatné, dala mi CITALEC 20, první týden brát po půlkách, potom jí zavolat jak to zvládám a kdyžtak dáme po celých tabletkách. Za 3 týdny máme sezení, to už tam budu sama bude to prý psychoterapie a bude se mi věnovat. Jinak říkala, že z toho co jsem jí řekla o mámě je jasné, že tam budou nějaké dědičné sklony a že tedy uvidíme. Upozornila mě, že první 3týdny to asi nebude nic moc. To co mi dával ten psychiatr před tím tak to prý bylo hodně silný. Tak já musím hnát, nějak mám divně v hlavě a cítím jako by tlak v krku a v žaludku, nevím zda je to normální. Děkuji vám všem, že jste mě podpořili a napsali mi - jinak by mi možná nedošlo, že tu pomoc opravdu potřebuju. Tak ahojky a budu vás průběžně informovat jak mi je. Dnes to bylo jen v rychlosti, papa S.
2. Srpen 2005 - 10:26
Obrázek uživatele Návštěvník
Soňa (anonym)
Ahoj lidičky, tak Vás zdravím po dlouhé době. Takže bych vám měla nejdřív napsat jak se mám. Prvních 14dní jsem myslela, že nepřežiju, bylo mi pořád zle, měla jsem střevní a žaludeční potíže, ale 3.týden se to zlepšilo. Během té doby jsem si našla novou práci, konečně se mi podařilo po 7letech najít práci kterou jsem si přál dělat od školy a tak jsem moc spokojená, i když je to stresující zatím tk věřím, že se to zlepší až se do toho dostanu. S přítelem je doma pohoda, oba jsme dělali chyby a jak jsem teď klidnější tak se i dokážeme na všem domluvit. Ten jeho kamarád co mě pořád blbnul hlavu mi pokoj dal chvilku a vždycky když ho potkám tak to zkouší znovu a já si z něj akorát dělám srndu, protože mě opravdu přestal zajímat. Minule jsem mu už na ty jeho SMS napsala, že jsme pouze kamarádi a že jsem ráda za toho človíčka co mám doma. Jinak posledních 14dní mám pocit, že ty prášky už necítím, jsem sice klidná, nereaguju výbušně, ale už zase začínám mít ty stavy, že sipřipadám děsně zlá a k některým lidem, který mi fakt nesedí to nedokážu ovládnout. Tak nevím čím to je. Jinak doktorka ze mě má moc radost, říkala, že zm+na je tam určitě vidět. Začínám přemýšlet ještě o škole dálkově, to jsem si nikdy nesplnila, protože mě máma nepustila a to jsem dokonce měla zaplacenou přihlášku na vysokou a řekla, že to zrovna, že mě nebude dalších 5let živit. Jinak s mámou se i ndále nestýkám a cojsem se od ní dozvěděla mi vyrazilo dech. Půjčuje si vesele dál peníze, protože jen za 3letní měsíce protopila elektriku za 4.000Kč!!! To nechápu. A taky byla u nějakýho pána co se zabývá minulýma životama a ptala se ho zda je možný, že mi nějak ublížila, že se s ní prostě nehodlám stýkat (ONA SI TO FAKT NEUVĚDOMJE!!!) a on se jí zeptal, jestli měla někdy sebevražedný sklony a ona že jo a že když bya v 8měsíci těhotnství, když mě čekala, tak tála u kolejí a chtla skočit pd projíždějící vlak, jenže jsem ji v břichu strašně moc kopla a tak tam neskočila. Ten pán jí řekl, "a to nemáte pocit, že jste jí ublížila???". Tuhle cénu mi vždycky popisovala, fúúúúj!!!Jinak vím, že mě vždycky terorizovala kvůli pořádku, třeba jsem musela 3xumýt okbna za sebou, protože řekla, že tam jsou čmouhy. A nebo jsem celé odpoledne drhla TERONEM koberec a ona přišla dmů a zmlátila mě, že je tam prý zase "bordel jako v tanku". Jsem strašně pořádku miovná, možná občas až přehnaněa ty stavy co mám - ty špatný - jsem zjistila, že se objevujou i teď to vždycky když začnu uklízet. Musím to říct té doktorce. Tak já se loučím, mějte se krásně a já jdu pracovat - mám tu toho až nad hlavu. Ještě jednou vám všem co jste mě tu podrželi děkuju, nebýt vás tak se rozhodně necítím tak jako teď - dá se říct, e už bych asi ani nic necítila, protože bych tu už nebyla.Soňa
23. Září 2005 - 10:43
Obrázek uživatele Návštěvník
Stáňa (anonym)
Ahoj Soňo,mám radost s tebou,že jsi si dokázala pomoct,šla k doktorovi,brala léky a že je ti už o hodně líp.Je prima,že i přes to všechno sis dokázala najít práci,která tě baví a uvažuješ o dalším studiu.BRAVO!Plň si svá přání,stejně to za tebe nikdo jiný neudělá.Matka tě dost terorizovala,jen dobře,že s ní nestýkáš.Pryč od všeho negativního!Toho otrapu jsi poslala do patřičných mezí a to je někdy taky těžké,to pokušení je fakt veliké.Drž se své cesty a neuhýbej,dostaneš se z toho,ale chce to čas,držím ti palečky a zase někdy písni,jak se držíš.
23. Září 2005 - 14:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Soňa (anonym)
Ahoj lidičky, tak jsem byla u doktorky a říkala jsem jí jak se cítím, že posledních 14dní to není nic moc. Říkala, že to taky bude mou náročnou prací a změnila mi prášky. Citalec beru jen půlku a začla jsem brát Deniban. Myslím... hodně se to zhoršilo. Jsem jak na začátku, jsem hystrická, výbušná, protivná a přítel říkal, že je to na mě vidět, že se to zhoršilo, že jak mi bylo po tom Citalecu když zabíral, tak že jsem byla fakt super. Teď je to špatný zase zpět. jsem děsně unavená, celý den klimbám u počítače, moc toho neudělám a přitom v noci se pořád dál budím. Nevím zda to je tím, že dávka Citalecu je menší a tělo si na ten Deniban zase musí zvyknout... já fakt nevím. Asi zavolám doktorce, ale mám pocit, že jí tím budu otravovat, že se cítím trochu hůř. Co Jirka, kouká sem ještě někdy??? Tak já se jdu pokusit pracovat. Jsem tak malátná, mám pocit, že ani ruce necítím. Tak ať se vám všem daří co nejlíp a pokud někdo můžete poradit tak poraďte prosím. Děkuju moc. Soňa
14. Říjen 2005 - 7:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Nykkytta (anonym)
Určitě doktorce zavolej.Deniban je neuroleptikum,působící na dopamin,asi ti nesedí.Třeba by bylo lepší zvýšit dávku Citalecu,případně nasadit jiné neuroleptikum,vůbec se neboj doktorce říct,že je ti zle.Psychiatřimstejně jako kožní lékaři,musejí často "zkoušet" různé léky,protože každý člověk reaguje trochu jinak.
14. Říjen 2005 - 8:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Soňa (anonym)
Tak jsem volala doktorce, změnila mi dávkování, Citalec beru celý a večer kolem osmé hodiny beru půlku Denibanu. Tak půl hodiny po tom co si ho veer vezmu mě pravidelně chytá to moje bláznění, jsem jak časovaná bomba, zlá i na svého přítele a ten říkal, že se to teda opravdu znatelně zhoršilo. Teď ho druhý den beru těsně před tím než jdu spát abych zas nevybouchla, v noci se vzbudím maximálně 2x, ale za to clé dopoledne jsem na usnutí. A taky se mi zvedá žaludek, mám strašně zduřelé prsní žlázy´- podotýkám že těhotná opravdu nejsem - a doktorka říkala, že to je opravdu k tomu Denibanu i to že nemám menstruaci. Zítra jí mám volat jak se to změnilo po upravení dávkování. Mám poci, že je to opravdu děs. Zas jsem taková k ničemu, po tom co jsem brala Citalec tak měsíc jsem se začala cítit tak suprově, že se mi to zdálo až neskutečný, nevím proč se to njednou zničehonic zhoršilo a teď ten Deniban... No musím jít pracovat, ať máte všichni krásný podzimní den. S.
19. Říjen 2005 - 7:15
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
Já beru Deniban 1 celý 1x denně. Beru ho zatím 2 týdny a zdá se, že to s ním bude OK; nevím jak dlouho nabíhá ale domnívám se, že taky tak ty 4 týdny minimálně. Ze začátku bych pořád spal ale teď už se to upravilo. Jinak beru Coaxil 3x denně necelé 3 měsíce.*mar
18. Listopad 2005 - 1:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Viola (anonym)
Taky mě mrzí, že se Soňa odmlčela.Děvče Soňo, co je s tebou? Napiš jak pokračuješ.Toto téma mě hodně zajímá, taky mám nějaké špatné zkušenosti s antidepresivy, ale jejich názvy si nepamatuji. Přibrala jsem postupně deset kilo a dr. psychiatrička mi řekla, že to těmi ADP není. Během půl roku jsem léky měla změněné několikrát a pořád mi bylo hůř a hůř. I z toho, jak přibírám a přitom držím přísnou dietu bez cukru a tuku. Jím hrozně a váha jde nahoru. Za pár dní jdu zase na psychiatrii. Mám z toho depku. V jedné ordinaci se střídají 4 dr. a nikdy nevím, ke kterému se dostanu. A tak ani nemám důvěru, je řeknu, že se necítím lip, tak dostanu jiné léky... nejlepší byla první p. dr., ale od května jsem jí tam neviděla. Přitom tam ordinuje taky, ale střídají se. Beru Citalec a Rivotril - ten podle potřeby. Citalec ráno 1 tbl.(20). Zdá se mi, že by stačil Citalec ale větší dávka. A už se těch dr. bojím. Ach jo, uvažuji o tom, tam už vůbec nejít, ale co dál?
3. Prosinec 2005 - 15:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Martin (anonym)
Vilo, tomu moc nerozumím... nechodíš přeci do "ordinace" ale ke konkrétní doktorce, kterou sis vybrala, ne? A s tou pak vzájemně spolupracujete. Když budeš na každé návštěvě psychiatra mluvit pokaždé s jiným (jinou), tak to nemá naprosto žádný význam.
3. Prosinec 2005 - 21:39

Stránky

Přidat komentář