2720 komentářů / 0 nových
Poslední

Komentáře

Stránky

Obrázek uživatele Návštěvník
alexa82 (anonym)
hela Jozef dej tady pokoj, tady to není žádná diskuse na ukojování někoho choutek,mám strach, že by bylo nějaké ženě která tady popsala svůj příběh příjemné, že by ji v té situaci obtěžoval někdo podobný jako jsi Ty.'
28. Únor 2005 - 14:35
Obrázek uživatele Návštěvník
jozef (anonym)
Vsetkym sa Vam velmi ospravedlnujem, ak som sa Vas dotkol, ale verte mi, nemyslel som to zle.
1. Březen 2005 - 14:32
Obrázek uživatele Návštěvník
Sára (anonym)
Dobrý odpoledne všem vespolek, předně něž začnu psát, tak musím vyjádřit slova díků tomu kdo založil toto forum,jsem vážně překvapena, že existuje tolik lidí kteří měli nehodu, přiznávám se že se mi to asi tři týdny zpět přihodilo taky, nic příjemnýho to nebylo, byla jsem na městském úředě vyřizovat novou občanku'
2. Březen 2005 - 16:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Sára (anonym)
Omlouvám, že jsem nedopsala příspěvek, ale kousnulo se mi pc.... Dobrý odpoledne všem vespolek, předně něž začnu psát, tak musím vyjádřit slova díků tomu kdo založil toto forum,jsem vážně překvapena, že existuje tolik lidí kteří měli nehodu, přiznávám se že se mi to asi tři týdny zpět přihodilo taky, nic příjemného to nebylo, byla jsem na městském úřadě vyřizovat novou občanku, vše jsem vyřídila a byla jsem na odchodu, ale najednou mě přepadlo náhlé neodkladné nutkání na velkou, opravdu z ničeho nic, naštěstí na konci chodby čekala spása dveře s nápisem WC, no měla jsem co dělat, abych tam vůbec došla, aniž bych to pustila do kalhot, opravdu se mi najedenou během minuty tak moc chtělo, že jsem to nedokázala téměř udržet, jenže co čert nechtěl, kabinka byla obsazena, zaklepala jsem a řekla, že nutně potřebuji, ozval se ženský hlas,"momentík už to bude", jenže momentík měl katastrofální dopad na moje kalhoty ano, stála jsem tam a nekontrolovaně jsem to pustila všechno do kalhot, neměla jsem průjem naštěstí, ale i tak jsem byla naprosto v šoku, že nevydržím dvě minuty, bylo to strašný, mít plný kalhoty, nevěděla jsem co udělat, to už naštěstí vylezla ona žena a ptala se mě zda jsem v pořádku, vypadal jsem jako před kolapsem, přikývla jsem že jsem ok, ale nebyla, nevím jestli poznala, že mám naděláno v kalhotách, ale hlavní je že jsem měla tu kabinku, kdy jsem se dala do pucu, kalhotky jsem vyklopila do záchodu a řádně se utřela a domů jsem jela naostro a dost jsem ještě "zaváněla" teda stát se mi to někde ve městě, tak vážně nevím co bych si počala, zvažovala jsem návštěvu lékařky, ale moc se mi nechtělo svěřovat se za svou nehodou, ale vím že bych asi měla, sice se tady píše o všech možných nehodách, ale raději se tam odhodlám, myslím že mám asi nejblíže k té změně dynamiky, jak popisuje Verča, má s tím někdo ještě nějakou zkušenost??? díky za případné rady. tak zatím se mějte všichni moc fajn.Sára. '
2. Březen 2005 - 17:14
Obrázek uživatele Návštěvník
Verča (anonym)
Sáro, pokud to byl ojedinělý malér, tak s tou lékařkou počkej. Já to měla snazší, protože jsem se svěřila své dobré kamarádce, která je shodou okolností lékařka, ale i tak jsem nevěděla jak začít vyprávět o tom, že jsem se pokadila do kalhot jak malá holka. U normální doktorky a třeba ještě před sestrou, no nevím.O lékaři bych uvažovala až pokud by se podobné nápory opakovaly i když to zrovna nemusí skončit nadílkou v kalhotách. Opakování by nasvědčovalo tomu, že tam můžeš mít nějaké místo na stěně, které se něčím podráždí a tak dojde k podráždění střeva jako takového a nutí Tě to se vyprázdnit. Nicméně je to Tvá věc.ps. Akorát nechápu jak se Ti povedlo si stáhnout kalhoty i kalhotky a nerozmatlat si to přitom po nohách. Máš můj obdiv :-).'
2. Březen 2005 - 19:10
Obrázek uživatele Návštěvník
Sára (anonym)
Ahoj Verčo, díky za podpru a za názor, mě se to stalo jen jednou, ale mám právě obavu z toho, aby se to neopakovalo, co Ti na to ještě ta Tvá doktorka poradila?? jo to sama navím jak jsem to dokázala tu nadílku vysvlíct, ale trošku jsem přece jen měla stehna umatlaný, ale ne moc, byla jsem rozkročená, když jsem se vysvlíkala a musel na mě být asi komický pohled, no hle bylo štěstí, že jsem v tom nemusela jít, to by bylo rozmatlaný všude....'
2. Březen 2005 - 20:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Verča (anonym)
Koukám, že bych sem asi měla nasměrovat tu mou kamarádku. Ta by jako lékařka mohla odpovídat fundovaněji i když to není zrovna její obor. Jenže ta absolutně nemá čas. Nicméně ona mi ani tak moc neradila. Vysvětlila mi hlavně jak se to může stát, že se i dospělý člověk pokaká jak batole, a že se to může stát prakticky komukoliv a v jakékoliv situaci. V kostce jsem to tu myslím psala někdy v listopadu, když jsem reagovala na příspěvek Hany. Zkrátka svěrače jsou jen svaly a když se tlak ve střevech příliš zvětší, nebo to trvá déle a navíc je ta stolice třeba i řídká, tak se unaví a je zle. Můžeš to odhadnout i podle toho kolik toho z Tebe vyšlo, jestli jsi měla plná střeva a nebo je jen něco podráždilo. U Tebe to ale spíše vypadá na reakci po nějakém jídle. Jinak by to nenastupovalo tak rychle.A teď k těm obavám. Píšeš, že se Ti to stalo před třemi týdny. Jestli jsi už od té doby neměla žádný podobný problém, tak to byla ojedinělá nehoda a snaž se na to zapomenout. Strachem a obavami si pravděpodobnost nehody spíše zvětšuješ. Zkrátka jsi se pokakala a kašli na to. Je to hrozný a ponižující zážitek, ale vidíš, že opravdu nejsi jediná žena nebo dívka, kterou něco takového postihlo. Navíc jsi to zvládla bez ostudy před lidma. Zkrátka, stane se, a nic s tím nenaděláš. Jestli máš někoho komu se můžeš svěřit, tak si s ním o tom popovídej, ať ty myšlenky nedusíš v sobě. Mě to tenkrát s kamarádkou pomohlo.Stres skutečně není dobrý. Od kamarádky vím třeba, že medicína zná případ holky, která se jako menší v noci počurávala. Postupem času se to zklidnilo a ustalo, jenže ona se v období dospívání tak stresovala, že se jí to zase stane třeba až bude s klukem, až se jednoho dne vskutku probudila mokrá. Prostě se počurala ve spaní. A už v tom jela znova, a bylo to ryze psychické, protože zdravotně byla naprosto v pořádku. Kamarád z jehož pracovního počítače sem většinou chodím, měl podobné problémy před maturitou. Nepočural se sice, ale trápilo ho nucení na malou i když ve skutečnosti nepotřeboval. Nervy dokážou hodně. Takže buď v klidu a snaž se na to nemyslet.'
3. Březen 2005 - 9:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Sára (anonym)
Ahoj Verčo, přeji Ti hezký podvečer a moc Ti děkuji, za ten zájem a za ochotu, opravdu jsem nečekala, že někdo bude mít takový zájem a musím se přiznat, žes mě dost pomohla a posílila sebedůvěru, měla jsem vážně strach že se mi to zase někdy stane a byla jsem z toho dost vynervovaná, ale teď vidím, že to bylo asi jen tím ,že sem to prostě nestihla, od té doby zatím nic, chodím na velkou pravidelně a mám stolici, dle mého v pořádku, jinak co se týká té mé nehody, stolici jsem měla tuhou, neměla jsem průjem, to mě právě dost překvapilo, myslela jsem že jsem dostala průjem, ale ně, díky tomu jsem taky nebyla tolik umazaná, jinak jak popisuješ ty nervy, tak to věřím že je svinstvo a takové nervování vede jen k tomu že se ti to spíš stane, než když nestresuješ, jsem téhož názoru, jinak mě stačí se svěřit tady, mám sice pár dobrých kamarádek, ale asi bych se styděla jím začít vypravovat, jak jsem se pokadila do kalhot, jinak se přiznávám že mám jedno počůrání v noci taky za sebou, ale to spíš přičítám tomu, že jsem byla dost ovíněná a nevěděla jsem o sobě, stalo sem i to v 18 letech a od té doby se to neopakovalo, dnes je mi 31 let, tak se měj zatím moc fajn a držím Ti palce, ať už se Ti to nikdy nestane, myslím že jsi psala, že se Ti to stalo několikrát a ještě mimo dosah WC, probůh jak jsi to zvládla?? no ale asi už se to neopakovalo, že jo, nechci, aby to znělo jako škodolibost, ale přiznávám, že mě vcelku teší, že v tom nejsem sama, tak snad se neurazíš. Ahoj Sára:) '
3. Březen 2005 - 16:42
Obrázek uživatele Návštěvník
+++ (anonym)
Mně se tohle stalo v noci a ne jednou. Bylo to v době , kdy jsem se léčila z deprese. Měla jsem velký obavy , že mám Crohnovu chorobu nebo rakovinu, i když tam bych asi měla zácpu a ne průjem. Naštěstí to byla vždycky jen trocha, ale i tak mi bylo hrozně , samotný před sebou. Ale naučila jsem se správně se stravovat, nejím smažený, mastný jídla, nejím moc sladkosti, nejím nadýmavý potraviny a čerstvý pečivo. A hlavně vyléčila jsem se z deprese / brala jsem antidepresiva/ a tak nějak vnitřně jsem se uklidnila. Od té doby se zklidnila i střeva. Ale chvilku to trvalo. Ve dne jsem to vždycky udržela, ale měla jsem co dělat, strašný křeče v břiše! Kdo trpí na průjem z nervozity, tomu doporučuju IMODIUM.'
3. Březen 2005 - 17:07
Obrázek uživatele Návštěvník
Sára (anonym)
tak tohle není zrovna můj případ, žádný problém jako je deprese, či stres nemám, se zažíváním taky ne, jím spíše zdravá jídla a smaženým jídlům a nadměrně tučným se vůbec vyhýbám, a co se týče průjmů, tak spíše mě trápí zacpa, teda jen pokud jsem někde na castách, ale rozhodně děkuji za názor a radu.'
3. Březen 2005 - 23:57
Obrázek uživatele Návštěvník
SK8acka (anonym)
ahoj já trpím průjmama, při cestách, zřejmě taky z nervozity a to Imodium, mi vážně dost momohlo, takže vřele doporučuji, ale na druhou stranu, když někam přijedu třeba ne dovolenou, nebo na služebku, tak tam zase trpím zácpou, takže člověk si vážně nevybere, nehoda se mi zatím naštěstí vždy vyhnula, sice v některých případech to bylo fakt o chlu, ale zatím nic, představa pokaděných kalhot mě upřímě děsí a to co tady čtu je někdy jako ze špatného filmu.'
4. Březen 2005 - 10:50
Obrázek uživatele Návštěvník
Verča (anonym)
Ahoj Sáro. Nevím proč bych se měla urážet. Kdybych nechtěla přiznat, že jsem byla dvakrát totálně pokaděná a v jednom případě to ještě vylepšila tím, že jsem se do těch plných kalhot posléze musela i počurat, tak bych to sem nepsala. Díky té mé kamarádce jsem naprosto v pohodě a beru to jako něco co se holt může stát i když je lépe se téhle zkušenosti vyhnout.WC samozřejmě nikde v dosahu nebylo a ani jiná nouzová možnost, kdyby bylo, tak jsem to neměla v gatích :-). Potom by mi už WC nepomohlo, tak jako Tobě. Ve stavu v jakém jsem byla, měla jsem skutečně plné kalhoty, bych si to hrozně rozmazala po nohách, kdybych se pokusila vysvléknout. I tak jsem byla fest zaneřáděná. Jak jsem to zvládla? Tak jako mnohé jiné, které tady popsaly své maléry. Musela jsem v tom vydržet. Neboj se, zvládla by jsi to také. Na tu matlaninu v gatích si tak nějak zvykneš, ono Ti ani nic jiného nezbývá, dojít prostě musíš, ale horší je strach, že to někdo uvidí a ucítí a budeš mít ostudu. Já měla v tomhle výhodu, že mne v obou případech nikdo neviděl. Psaly tu ženy, kterým se to stalo před lidma v autobuse a nebo za bílého dne na ulici, a to je o moc horší.Díky za to držení palců. Také doufám, že se to už nestane, ale pokud ano a nebude to někde mezi lidma, tak se holt nezblázním. Kamarádka to vystihla přesně, když prohlásila, že zadek se omeje, kalhoty vyperou a život jde dál. Říkala mi o případech, kdy lidé třeba v důsledku léčby rakoviny mají po nějaký čas potíže s ovládáním střev. To teprve musí být zoufalá situace. Řeší se to sice plenami, ale mám pocit, že se tím to pokakání určite nestane příjemným zážitkem. Jim se to přitom stává často a taky to ti lidé dokážou vydržet.Zavzpomínala jsem a sepsala ten můj první malér, takže to sem brzy vložím. Držím palce všem, ať se takovýmhle nehodám vyhnou.'
4. Březen 2005 - 13:00
Obrázek uživatele Návštěvník
Olí (anonym)
Čau holky, teda řeknu vám, že je to pakárna někam cestovat autobusem, já teda jezdím autobusem, hodně nerada, kvůli tomu čůrání, mám totiž pocit, že jakmile se rozjede autobus, tak že se mi začne chtít na záchod, a pak je taková cesta hodně stresující, jednou se mi dokonce stalo, že jsem to vážně nevydržela a v tom autobuse se fakt počůrala do gatí, štěstí že to bylo v noci a na autobusáku mě čekal táta s autem, ale i tak jsem se strašně styděla, ale bylo to asi tím, že jsem před cestou vypila dvě piva:-)))'
4. Březen 2005 - 14:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Sára (anonym)
Ahoj Verčo, máš pravdu s tím, že jsou na tom i lidé hůř, Ti co jsou nemocní a prostě nenaděláš nic, když to prostě neudržíš, tak je to v těch kalhotách a musíš, holt dojít až tam kde je možno se zase zcivilizovat, ale stejně je to zajímavé, že i když je to věc, která je naprosto přirozená, tak přináší lidem tak traumatizující zážitky v případech že to někdo neudrží a pustí si to do kalhot, musím se přiznat, že kdyby se to nestalo mě samotné, tak bych se nad takovou věcí ani nepozastavila, případně bych asi řekla, že to přece dospělí člověk může vydržet, ale skutečnost je jiná, no jak píšeš, když ses do toho ještě počůrala, tak to je teda dílo zkázy dokonáno, rozhodně je tenhle zážitek mnohem lepší nezažít a když už, tak se vyhnout lidem, pokud je to možné, protože představa, že mě někdo vidí pokakanou, mě fakt pořád děsí, i když vím, že je to opravdu lidské a může se to stát, protože to prostě nejde držet do nekonečna, přesto, je tam ten stud a ta obava co tomu řeknou lidi, tak jak už jsem psala, ať se pokud možno daří se takovým nehodám vyhnout a pokud už se stane, tak se holt nedá nic dělat, toto forum mluví za vše a čím víc lidí co měli podobnou nehodu si přečte že nejsou samotní, tak si myslím, že se jim určitě aspoň uleví, že se to může stát opravdu komukoliv.'
7. Březen 2005 - 12:23
Obrázek uživatele Návštěvník
Naděžda (anonym)
zdravím vás a obdivuji, všechny co mají podobné nehody za sebou a dokážou o tom ještě psát, já kdybych něco takového zažila, tak se to snažím co nejvíc utejit a zapomenout na to, ale asi je lepší se někomu vykecat, ale i tak to musí být ponižující zážitek, mě to ještě nepotkalo, ale nebylo od toho párkrát daleko'
8. Březen 2005 - 19:30
Obrázek uživatele Návštěvník
Verča (anonym)
Ahojky,už před časem jsem slibovala, že zde napíši také něco o té mé nehodě, abych jen nekomentovala ostatní. Je to sice dost šílený příběh, ale budiž. Ono když někomu řeknu, že jsem se totálně počurala a pokakala, když jsem šla sama v přírodě a ještě k tomu za tmy, a když dodám, že ráda jezdím na vodu, vandry a podobné akce, takže s chozením na záchod v přírodě nemám problém, tak to zní skutečně šíleně. Proč jsem si proboha neodskočila. A v tom je ten fór, já nemohla, protože jsem si kvůli zauzlované tkanici nemohla sundat kalhoty, takže všechno šlo do nich. Ale vezmu to po pořádku.Pobývala jsem na chalupě a jednoho dne vyrazila do sousední vesnice k mé něco jako sestřence na oslavu s partou kamarádů. Tedy v první fázi šlo o pomoc při přípravě. No a během toho ohýbání a všech dalších možných pohybů se stalo to, že mi praskl knoflík u šortek. Mám je před zadek docela fest, takže zip neměl šanci to udržet. Řešení se našlo v podobě silné tkanice, do montérek jejího tatínka. Nebylo to sice moc apartní, ale účel to splnilo. Sice se mi už tam jednou udělal uzlík, ale v klidu jsem jej rozvázala. To jsem ovšem netušila co mne potká při cestě domů.K domovu jsem vyrážela dost pozdě, když už zábava uhasínala. Byla jsem utahaná a tak jsem se chtěla vyspat na chalupě v klidu. Plánovala jsem popojet tu jednu zastávku vláčkem, protože pěšky se mi už nechtělo. Chtěla jsem si ještě odskočit, ale na WC bylo obsazeno a vypadalo to na delší dobu. Vyrazila jsem s tím, že si dojdu ve vlaku a nebo někde do křoví. K zastávce to nebylo daleko, ale nucení čůrat se rychle stupňovalo. Když jsem seděla, tak se to nejevilo tak akutní, ale o to silněji se to hlásilo teď při chůzi. Byla jsem už kousek od zastávky a měla jsem čas, takže jsem si odskočila za křoví. K mé hrůze jsem zjistila, že na tkanici je opět uzel. Znervózněla jsem a vyrazila k zastávce. Bohužel světla zde nesvítila a měsíc prosvítající skrze mraky na úspěšné rozvázání nestačil. Proklínala jsem teď můj zvyk chodit na vlak s předstihem. Ty minuty čekání byly nekonečné. Křížila jsem nohy, kroutila se jak špageta a děsila se, že to nevydržím a počurám se do šortek.Zaposlouchala jsem se zda už neuslyším spásný zvuk vlaku a na chvíli se trochu odtrhla od reality. Vzápětí jsem se však do ní drsně vrátila. S hrůzou jsem si uvědomila, že cítím, jak tam dole začíná navzdory mé vůli téci teplý pramínek. Proboha já ztrácím kontrolu, já začínám učurávat! Snažila jsem se to ovládnout, ale nešlo to. Naopak to rychle sílilo. Došlo mi, že jsem se právě počurala. Byla tu diskuse o tom, zda je normální jen učurávat a nebo se vyprázdnit. V mém případě to bylo to druhé. Já jsem čůrala a čůrala, cítila jsem jak se mi z klína rozlévá horká záplava a promáčí kalhotky i šortky, kapky padaly na zem, stékalo mi to po nohách až do sandál. Bylo dokonáno, měchýř byl prázdný, ale kalhoty durch a nohy mokré až dolů.Horečně jsem přemýšlela co udělat. Napadlo mne seběhnout k vodě a namočit si ty šortky celé, jako že jsem někde spadla do vody. Jenže nebyl čas, protože vlak jako na potvoru už skutečně jel. Teď záleželo na tom kolik tam bude lidí. Čekala jsem skrytá ve stínu. Ve vlaku bohužel byly partičky nějakých mládežníků a poznala jsem tam i kluky od nás. Nastoupit jsem nemohla, protože to bylo hrozně vidět. Bylo by jim jasné, že jsem se počurala a byla by ostuda. To raději dojdu těch pár kilometrů pěšky, tak jako jsem to šla dopoledne. Z vandrů jsem zvyklá chodit i sama, strašpytel rozhodně nejsem a tady to navíc znám. Vyrazila jsem a přemýšlela nad tím co se mi stalo. Dospělá a počurám se jak malá holka. Jenže to jsem netušila co mne ještě čeká.'
10. Březen 2005 - 8:52
Obrázek uživatele Návštěvník
Verča (anonym)
PokračováníNedošla jsem ještě ani moc daleko a uvědomila jsem si, že se mi začíná chtít kadit. Nucení už jsem nějakou dobu pociťovala, ale neměla jsem obavy, protože s tímto jsem potíže nemívala. Bohužel kombinace jídel a nápojů, a možná i to rozrušení z počurání dělalo své. Přidávala jsem do kroku. Blesklo mi, že ráno jsem ani na velkou nepotřebovala, během dne se to sice několikrát ozvalo, ale nikdy ne tak silně abych si došla a teď se má naplněná střeva začínají důrazně dožadovat vyprázdnění. Polilo mne horko. To musím vydržet. K mé smůle se to však stupňovalo mnohem rychleji než jsem se přibližovala k cíli. Samozřejmě se mi stále silněji vtíraly myšlenky co bude, když to neudržím. Proboha jen to ne. Představa že bych to pustila do kalhot byla hrozná. Nápory byly stále silnější a chvílemi jsem už i musela skoro zůstat stát a šourala se s sevřenýma půlkama. Byla jsem zoufalá. Zkusila jsem jestli tu pitomou tkanici nepřetrhnu, ale proti tomu co musí vydržet nápor pánského pupku jsem neměla šanci.A pak to přišlo. Ucítila jsem další hrozný nápor. Zastavila jsem se a zoufale sevřela půlky. Neustupovalo to a spíše to dál sílilo, a.najednou jsem ke své hrůze ucítila, jak se mi to začíná drát mezi těma sevřenýma půlkama ven. Blesklo mi hlavou, že už neovládám svěrače. Bojovala jsem, ale neúprosně to ze mě odcházelo. Cítila jsem jak se mi začínají plnit spodní gaťky. Do očí mi vhrkly slzy a poté jsem už ztratila kontrolu úplně. Vzápětí jsem cítila jak se to ze mne valí. Řídké, tužší, řídké, bylo toho hrozně moc a hlavně v té pozdější fázi to bylo řídké, takže se to pěkně rozšiřovalo. Ty šortky to trochu omezovaly na zadek, ale o to více to šlo dolů a dopředu. Cítila jsem jak se mokré lepkavé teplo rozšiřuje do nohavic na stehna a také jak se mi to teplé blátíčko tlačí mezi nohama do podbřišku. Opravdu rozkošný pocit, ale nedokázala jsem nic udělat. S vytřeštěnýma očima jsem zírala do tmy před sebe, srdce mi bušilo a jak v mrákotách si uvědomovala co se děje. Bylo to hrozné, šílené, nepředstavitelné, ale byla to bohužel ponižující realita, lidově řečeno, já se posrala. Omlouvám se za ten lidový vulgární výraz, ale on asi nejlépe vystihuje tu kalamitu v mých kalhotách. To byla hrozná nadílka.Když jsem se pak konečně přestala vyprazdňovat a trochu se ovládla, začala jsem uvažovat co budu dělat. Nebyla šance se někde dát alespoň trochu do pořádku. Bylo mi jasné, že musím s tím nadělením v kalhotách dojít až domů. Hrozně to smrdělo a cítila jsem ,jak jsou gatě tou teplou břečkou doslova nefouknuté, a jak se mi to všude lepí a maže. Zejména v rozkroku to byl zpočátku fakt '
10. Březen 2005 - 8:53
Obrázek uživatele Návštěvník
Sára (anonym)
Ahoj Verčo, teda Ty ses rozepsala, klobouk dolů, musím se přiznat, že Tvůj příběh je opravdu dost šílený, co dokáže jedna hloupá tkanice, ono už ten začátek s tím počůráním na zastávce, teda kam já se hrabu s tím mým pokakáním a já si myslela, bůhví co se mi nepřihodilo a přitom to bylo oproti té Tvé mega nehodě naprosté nic, teda ale měla jsi výhodu, že jsi šla sama a v noci po tmě, stát se to za bílého dne, je to zase o sto procent horší, i když i tak Ti věřím, žes z toho musela být naprosto v šoku, prostě a normálně ses, jak jsi říkala posrala do gatí, ale teda pořádně a ještě to počůrání do toho, běhá mi z toho mráz po zádech, i přesto, že vím, že se to bohužel může stát komukoliv, hele ,ale stejně si myslím, že tam pak asi hodně hrála roli i ta nervozita, no ale řekla bych, že to ale ta změna dynamiky asi nebyla, že jo,tady asi hlavní vinu nese ta zatracená tkanice, že jo,hlavní je že ses svěřila, jak říkáš a kamarádka Ti potvrdila, že se to holt může stát a mám tušení, že je jí to stalo též a že jako lékařce ví že proti tomu nic neudělá teda, ale řeknu Ti jak jsi psala, že se Ti to stalo ještě pak jednou, nebo já nevím kolikrát, to muselo být šílené, když jsi zase cítila, že to asi nevydržíš a určitě sis barvitě představila tuto nehodu, no já vím prostě neuděláš nic, když to chce ven tak to jde, ať tomu něco brání či ne, já se musím přiznat, že mě děsí hlavně ta představa " co by tomu řeklo okolí" stát se mi to někde venku mezi lidmi, naštěstí se mi to nestalo, ale představa je šílená, jaký to vůbec je když se Ti to stane podruhé?? možná i snad trošku horší, mě by to teda zase asi hodně nalomilo, že to není v pořádku, když se stane jednou budiž, ale podruhé a potřetí....jo a Tvůj příspěvek si určitě zaslouží velkou pochvalu a ocenění díků, a doufám, že to nám podobným dívkám a ženám pomůže, měj se hezky a držím všem opět pěsti, ale se vám to daří v pohodě zvládat.'
10. Březen 2005 - 22:21
Obrázek uživatele Návštěvník
MAJDA (anonym)
...teda to je vcelku hustej zážitek, až z něj přechází mráz po zádech, nicméně, když máš suk a nevíš co s ním ani to jinak dopadnout nemohlo, mě se jednou zasek zip u džín, když se mi chtělo moc čůrat, takže to dopadlo uplně stejně, ale pokadění mě zatím ještě nepotkalo a snad ani nepotká, kolikrát, ali život připraví pěkné trable že jo, no hlaně že už je to za tebou.'
11. Březen 2005 - 15:13
Obrázek uživatele Návštěvník
Ditka (anonym)
Zasukovaný zip, jo, jo, to znám. Jednou mě takhle vypekl naštěstí až doma, takže když jsem začala čůrat do džín, sedla jsem si na wc a v klidu se vyčůrala a v klidu ho pak rozepla. Ale jednou se mi to stalo cestou ze zábavy u babičky, šla jsem s kamarádkou a že se v křoví vyčůrám, protože domů už to nevydržím, no, nevydržela jsem :-))) Po chvíli zápasení se zipem jsem se přiznala kámošce, co mám za problém a ta s emi začala tak smát, že nezbylo než se k ní přidat. A zkusili jste se někd smát s plným měchýřem? To, že čůrám, mi došlo, až když už se to nedalo ovládnout ani omylem. Ale musím říct, že z toho žádné velké trauma nemám, vždyť je to lidské, ne? Pravda, aby se mi to stalo u nás v Hradci na náměstí za bílého dne bych ai nechtěla, ale jinak? Já mám občas problém to stíhat a cvrknu si do kalhot, připočůrala jsem se takhle i v kině při napínavém filmu, ale snad to není tragédie?'
11. Březen 2005 - 19:28
Obrázek uživatele Návštěvník
Jozef (anonym)
Ahoj Ditka.Velmi rad by som sa s tebou zoznamil. Ak proti tomu nic nemas, daj mi vediet, prosim ta, na jozef333"zoznam.sk Dakujem.
14. Březen 2005 - 10:29
Obrázek uživatele Návštěvník
Jirka (anonym)
Když čtu tyto příspěvky musím se také přiznat. Naštěstí jsem se nepokadil, ale stala se mi čurací nehoda. Měl jsem volno z práce protože jsem byl objednán k zubní lékařce. Přijel jsem do města autobusem a měl jsem velkou časovou rezervu tak jsem se potuloval městem po obchodech. No a za chvíly se ozval vypitý hrnek ranního čaje. Bylo to docela intenzivní a tak mi nezbylo než navštívít veřejné wc. První věc vyvěšená cedule "platí se předem" No nic snad to ještě chvilku vydržím. V tom ale přišel šok nemohl jsem najít peněženku. Hlavou mi projelo, že mi ji v marketu asi někdo ukradl a že tam mám veškeré doklady. V tu chvíly jsem se tak lekl, že jsem si začal čůrat do kalhot. Instiktivně jsem dal nohy co nejvíc k sobě ruku do rozkroku a s větou, že už učurávám a že to budu muset zaplatit potom jsem se odpotácel k pisoárům. Naštěstí jsem se nepočůral úplně, ale obrovsý flek mezi nohama na mých džínách byl nepřehlédnutelný. Peněženku jsem měl nakonec v kapse kde ji nikdy nemívám. Vrátil jsem se ke vchodu wc kde už na mě čekala zvědavá postarší dáma s chápavým a možná i trochu pobaveným výrazem ve tváři a se slovy že se to stává i na pánech a že si z toho namám nic dělat. Původně jsem chtěl rychle zaplatit a zmizet, ale kyž už mě takhle viděla tak jsem se svěřil, že mám za chvíly být u zubařky a že tam takhle namůžu přijít. Nabídla mi, že tam má přímotop a že se můžu trochu usušit. No bylo mi ,jak jsem tam tak seděl přímotop nasměrovaný mezi nohy, hrozně trapně a pořád jsem se omlouval jak se stydím. Ona mě však ujišťovala, že za svou praxi na veřejném wc viděla spoustu počůraných i pokakaných pánů i dam a že to není žádná ostuda, že se to může stát každému. No po 10 minutách flek nebyl skoro vidět. V pohodě jsem absolvoval navštěvu zubaře a zbyl mi tento pro mě dost trapný zážitek, který doufám se snad už nikdy nestane.Po tom co se stalo mě plně chápu nehody co popisují lidi v tomto fóru.'
15. Březen 2005 - 12:22
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka S. (anonym)
Ahoj Jiří, nic si z té tvé příhody nedělejej, máš můj obdiv, protože jsi jeden z mála kluku který to přizná, že se to může stát i chlapům, já jsem měla podobný zážitek, dobíhala jsem s vypětím sil na WC a ono bylo prostě zamčeno,ale protože už bylo k večeru a docela šero vyběhla jsem směr park, jenže měj od něj dělila silnice s přechodem pro chodce a byla červená, jedno auto za druhým, než se rozsvítila zelená, tak jsem s hrůzou cítila jak se mi do kalhot valí teplá mazlavá hmota, pokakala jsem se, ve svých 28 letech na ulici před spoustou lidí a navíc na protější straně silnice na mě mávala má učitelka ke které chodím na doučování angličtiny, hrůza a děs, utekla jsem do nějakého průchodu nejbližšího domu a zavolala mámě jestli by pro mě nemohla přiject autem, cesta s touhle nadílkou v kalhotech byla absolutně nemyslitelná, stáčí když povím, že jsem měla tanga a džíny a je všem jasný proč, i před vlastní mámou jsem se šíleně styděla, ale řekla mi že si z toho nemám nic dělat, že se jí to taky kdysi stalo, pak jsem to vyprávěla příeli a ten konstatoval, že se to může stát jen ženské, což si myslím že není pravda, jen chlap to nepřizná.'
16. Březen 2005 - 21:37
Obrázek uživatele Návštěvník
Verča (anonym)
Radko,nemyslím si, že by sem chlapi nepsali proto, že se stydí přiznat. Já sama mám zkušenost opačnou. To spíše my ženské považujeme počurání či pokadění za něco nepředstavitelného, co dělají jen malá robátka a dusíme to v sobě. Chlapi když se jim to stane, tak to klidně dají k lepšímu někde při sezení u piva. Všichni se tomu zasmějou a skoro každý pak řekne, že se mu to už také stalo a třeba ne jednou. Kamarád od něhož z práce většinou brouzdám po webu a chodím i na tuhle stránku, také nedělá tajemství z toho že se, jak s nadsázkou říká, cestou domů jednou posral málem až za uši, ale nevidí důvod proč by to psal na stránky, kde o svých nehodách diskutují ženské, jak je to ostatně už v názvu. Připadal by si zkrátka divně. Ostatně u některých příspěvků se občas vloudí mužský rod u sloves, a tak to skoro vypadá tak, že se občas někteří chlapi prezentují jako ženské, aby to sem mohli dát. Ten název fóra byl podle mého trochu nešťastný.Další věc co mne trochu překvapuje, je to, že byla pro Tebe nemyslitelná pěší cesta domů. Pokud jsi četla můj příspěvek, tak víš, že jsem byla vskutku totálně pokaděná. Měla jsem té břečky plno jak v kalhotkách tak v těch džínových šortkách s nohavicemi ke kolenům, ale dojít jsem prostě musela. Přece nezůstanu jak socha uprostřed polí jak socha:-). Před cílem jsem se do toho musela navíc i počůrat, protože už jsem to zkrátka nevydržela. Pár příspěvků přede mnou píše Milada, která také musela dojít domů i když jí to kadění teklo po nohách až do kozaček. A našla by jsi tu i další příspěvky žen, které se kolikrát i dost hrozně pokadily na ulici a musely s tím jít kus cesty domů, do hotelu, nebo prostě někam kde se mohly dát do pořádku. Ty tanga a džiny mi nějak nepřipadají jako vysvětlení. Můžeš nám říci jak jsi to myslela? Co by jsi dělala, kdyby Tvá mamča nebyla doma? Musela by jsi s tím jít jako my ostatní.'
17. Březen 2005 - 9:51
Obrázek uživatele Návštěvník
Pán tvorstva (anonym)
Holky nechtějte abychom vám tu popisovali kdy jsme se jaksi tento... když je to mezi chlapama je to něco jiného. Ale vývojově nejvyšší článek naprosté dokonalosti před holkou nikdy nepřizná, že se posral, natož když by se mu to stalo před ženskýma. Chápejte, je to POTUPA, snad ještě horší než když se v rozhodujícím okamžiku nepostaví ;-). Ale jinak pište vesele dál, rád to čtu... akorát doufám, že ty gatě budu mít vyprané dřív než někdo dojde domů (ráno než jsem šel na vyšetření střev ještě byly čisťoučký a voňavoučký).........'
17. Březen 2005 - 13:39
Obrázek uživatele Návštěvník
Radka S. (anonym)
Ahoj Verčo, s těma chlapama máš asi pravdu, já akorát žádnýho nikdy neslyšela vyprávět že by se mu to stalo a podle mého přítele, se tp může stát jen ženské, což je podle mě blbost, no proč si nedovedu představit cestu domů pěšky?? já vím, že kdyby pro mě neměl kdo přiject, tak bych musela nakonec nějak domů i pokaděná ale při té představě jít přes půl města pokaděná a potkávat známé, brrr, ty jsi šla v noci, i když to bylo mnohem horší, no já měla tanga a džíny, kdybych měla normální kalhotky, tak něco udržej, tak jsem měla všechno v džínách a při každým kroku se to mazalo a jelo po stehnéch níž, ten pocit byl šílený, byla jsem strašlivě umazaná, ale to Ty ještě víc, že jo, řekla jsem mámě do telefonu co se mi stalo, tak vzala na sedačku do aute starou deku a igelitky ze supermarketu, sedět v tom taky nebylo nic příjemnýho, jo a ty džíny jsem nakonec ani neprala, prostě jsem je vyhodila, byly tak zaneřáděný, že jsem to vzdala, teda tuhle věc bych fakt znovu zažít nechtěla, nejhorší je na tom, že člověk fakt spoléhá na WC a ono je zavřený, musím se přiznat, že zrovna tenhle zavřený záchod mě už asi čtyřikráte zachránil, před téměř nezadržitelnou nehodou, bohužel po pátý to nevyšlo:-(, hlevně že už je to za mnou, teď už si říkám jen no bože prostě jsem se pokakala, ale zažít bych to znovu vážně nechtěla.'
17. Březen 2005 - 17:24
Obrázek uživatele Návštěvník
Standa Kross (anonym)
Ahoj všichni, to není určitě pravda, že se počurávají a pokakávají jen holky, mě osobně se taky stalo, že jsem se počůrál, když jsem šel domů z hospody a měl jsem vypito víc piv než bylo zdrávo:-)))) ale jelikož jsem instalatér a občas chodívám opravovat záchody i ne veřejné WC, tak jsem byl párkrát svědkém nesnází, a jednou dokonce svědkem pokakání, měl jsem zastavenou vodu na dámském WC a opravoval prasklou vodovodní trubku, dveře byli zamčeny a byl na nich nápis mimo provoz, najednou jsem uslišel šílený bušení na dveře a naříkání, šel jsem otevří a dovnitř vtrhla asi asi 45letá žena a křičela na mě: "proboha proč máte zavříno ja se kvůli vám posrala" vysvětlil jsem jíže jsou záchody mimo provoz, ale nějaký vtipálek nápis ze dveří strhl, paní se mi omluvila a řekla mi že to prostě neudržela a že to má v kalhotách a požádala mě jestli bych ji nemol pustit vodu a nechat ji tam "upravit se" opava byla skoro hotova, tak jsem dámě vodu pustil a nechal ji tam o samotě dokud nebyla hotova, řekl bych podle chování té ženy, že se jí něco podobného už určitě stalo, "upravování" ji trvalo asi 20 minut a zástal po ní na WC příšerný smrad, pak se mi ještě jednou omluvila, musím se přiznat, že jsem se možná styděl víc jako ona.'
17. Březen 2005 - 18:34
Obrázek uživatele Návštěvník
Verča (anonym)
Radko,na tvrzení Tvého přítele se vykašli. Promiň, ale v tomhle je to pěkný pitomec. Namísto slov podpory Ti řekne, že tohle se může stát jen ženské. Houby s octem. Chlapi mají možná trochu výhodu pokud jde o čurání, protože se zkrátka někde postaví zády a jsou v pohodě, ale pokud jde o kadění, tak jsou na tom stejně. Jistě u žen se třeba někdy může objevit nějaká forma inkontinence v souvislosti s porodem, ale to pořád neznamená, že si chlap nemůže nakadit do gatí.K těm tangám. Já je prakticky nenosím, ale je fakt, že když si představím ten proužeček látky, tak to kadění jde rovnou do gatí či punčoch. Nicméně si nedělej iluze, že by kalhotky nějak výrazně pomohly. Ty nohavičky to také dlouho neudrží a pak to stejně leze do nohavic a dolů po stehnech. Ta má kamarádka měla normální kalhotky, nepočůrala se, a stejně než se dostala domů, tak měla nohy umazané až dolů. Ono když se opravdu pokadíš, tak je toho obvykle hodně a je to spíše řídké, takže to pak podle toho vypadá :-(. To by zastavily snad jedině plíny :-). Kalhotky sice můžou v první fázi něco chytit, ale zase to dokážou usměrnit mezi nohy a do podbřišku. Nevím jestli se Ti to dostalo i na tahle místa, ale věř, že je to také "rozkošný" pocit. Podle toho co píšeš jsi byla asi pořádně pokaděná, ale bereš to docela s nadhledem a to děláš dobře. Držím Ti palce ať už to nezažiješ. To já měla smůlu i podruhé. Uvázla jsem s autem v kolonách a než jsem se vymotala, bylo zle, takže vím jak "hezky" se Ti v tom sedělo. Nicméně díky té mé kamarádce jsem to už brala víc v klidu. Prostě, stalo se.'
17. Březen 2005 - 19:25
Obrázek uživatele Návštěvník
Sára (anonym)
Zdravím ve spolek, chtěla bych jen podotknout že jak píše radka o těch tangách, tak si dovedu představit jak to asi vypadalo, nicméně s těma kalhotkama jak píše Verča to nebude o moc lepší, ale aspon má člověk lepší pocit, když má ty kalhotky, které zachytnou rozhodně více než tanga. Po vzoru Verči jsem našla odvahu a svěříla jsem se u kávy jedné kamarádce, s tím co se mi stalo, nějak na to postě přišla řeč a ejhle z mé kamarádky to po chvilce lezlo jako z chlupaté deky:-) přiznala se mi, že se ji to též přihodilo, takže jsem zase o něco klidnější. Tak teda co se jí stalo? No nebylo to zrovna pokakání typické, ale přece jen se pokakala, stalo se jí to asi před dvěma lety cestou z odpolední směny, šla z autobusu domů parkem a začal se do ní navážet nějaký otrapa, řekla mu ať neobtěžuje a šla dál, jenže jí nedal pokoj, tak vzala nohy na ramena a on za ní, no a z toho strachu a paniky doběhla domů totálně pokakaná, říkala, že nechápe jak se mohla tak pokakat, když se ji před tím vůbec nechtělo, asi selhání svěračů v důsledku strachu, mám pocit, že už o tom tady někdo psal.'
17. Březen 2005 - 20:53
Obrázek uživatele Návštěvník
mirek (anonym)
se zájmem jsem si přečetl toto forum a pokusím se o několik postřehů z pohledu chlapa. Počůrání u chlapa pokud není na šrot je skutečně méně obvyklé než u ženy a to z několika důvodů, možnost odlehčení je jednodušší, kapacita močového měchýře je větší a navíc chlap netrpí ochablostí pánevního svalstva která způsobuje inkontineci od lehké vyvolané smíchem až posamovolnou těžkou. Nehody však nejsou ani u chlapů vyloučeny postrachem jsou např. dopravní zácpy ve městě a určité fanfarónství - to ještě vydržím a obvykle taky jo ale pak přijde zaseklý zip a je to v kalhotech alespoň z části mnohdy paradoxně nad mušlí nebo mísou. Ostatně to tu někdo popsal jako syndrom straceného klíče nebo posledního kroku nebo tak nějak.pozornost je již upřena k možnému uvolnění začne se projevovat radost, že jsme to stihly, člověk si přestane dávat pozor a ke skutečnému uvolnění dojde samovolně o několik vteřin dříve a je hotovo. To samozřejmně platí i o pokakání kde jsme na tom skoro stejně. Ale zatím co za počůrání si možná trochu můžeme sami u pokakání to nemusí platit. Tam mnohdy potřeba vyprázdnění nastoupí tak rychle, že máme smůlu pokud WC není v okruhu několika desítek metrů.A bývá to nadělení protože tuhé se obvykle dá udržet déle. A teď k tomu hlavnímu strach a nucení na WC. Děvčata proč americké vojenský dlouhý spodky jsou na kaničku okolo kotníků - proto aby to neteklo do bot což omezuje mobilitu více než když je to jen v kalhotách. Jde o přirozenou reakci, tělo se připravuje na boj o život při ohrožení a mimo adrealinu a endorfinů omezujících bolest které se uvolňují do krve se i automaticky vyprázdní jako odlehčení a ochrana při možném zranění střev. Máme to po (zvířecích) předcích a nic s tím nenaděláme je to normální reakce u někoho silnější u někoho slabší. Vzpomeňme i vulgární mluvu " on se z toho posral " = hodně se bálTak at se Vám to nestává a když ano tak si stoho nic nedělejte není to ostuda nevím proč se to tak bere narozdíl třeba od zlomené ruky.'
18. Březen 2005 - 0:20

Stránky

Přidat komentář